Profil uživatele

Majakmp3

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 8 % (6)
Pavla Haflantová: 12 % (6)
Anežka Kotoučová: 13 % (9)
Pavel Širmer: 14 % (23)
Jan Pařízek: 15 % (20)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2  > 
(zadáno: 26.2.2023)
Na první pohled to vypadá jako humorný skeč - tři manželské páry v porodnici, kde každý z partnerů řeší přelomovou a životní zkušenost (narození potomka) extrémním způsobem. Pod povrchem jde však o víc. Reprodukce je jedním ze zásadních mechanismů přežití druhu a je smutné, že mnozí, kteří o dítě usilují, ho nikdy mít nebudou a naopak ti, co o potomky nestojí, jich mívají více. Tedy opět důvod k všeobecné nespokojenosti.
Líbila se mi stavba scény i herecké výkony, obzvláště pak Jakub Burýšek v roli Štěpky, svým herectvím zastínil ostatní kolegy.
Babyboom je to tragikomedií, kterou hodnotím poctivými 80%.
(zadáno: 18.1.2015)
Skvělé one man show o tom, jak jsou muži a ženy rozdílní a proč vznikají partnerská nedorozumění. Trochu banální, ale velmi zábavné. Jakub Slach hrál jako o život a na několika místech vyprovokoval dialog mezi jevištěm a zaplněným hledištěm divadla Palace.
Výborná oddechovka, kterou mohu s klidným svědomím doporučit i zapřísáhlým morousům.
Za mě 86%
(zadáno: 3.10.2016)
Další úžasné Semaforské představení.
Jiří Suchý stále řádí tak, že mu nestačí ani o 50 let mladší kolegové. Jitka Molavcová je tradičně skvělá a velmi mile mě překvapilo trio M. Jedličková, E. Hurábová a V. Tichá. Dámy nejenže skvěle zpívají a hrají na hudební nástroje, ale moc pěkně se na ně i dívá.
Mám pouze dvě výtky.
1) Nepřesvědčivé výkony V. Harapese
2) Na můj vkus trochu moc odboček a vysvětlování.

Celkově moc pěkné představení ? Děkuji! 85%
(zadáno: 21.2.2015)
Velmi dobře zahrané humorné drama končící takřka happy endem.
Inscenace vytváří mnoho zábavných situací, které nutí publikum k salvám spontánního smíchu a veselí. Při bližším zamyšlení však docházím neradostnému závěru, že se směji hlubokému zoufalství a nenaplněnosti života každého, ze šesti charakterů na scéně.
Nechci se nikoho dotknout, ale vzhledem k věčnému rozebírání pocitů a vztahů jednotlivých účastnic kurzu life coachingu je představení určeno spíše pro ženské publikum!
(zadáno: 23.6.2023)
Úžasné představení, jednoduchá situační komedie, ze které divák odchází s úsměvem na tváři a s dobrou náladou.
PS: prima nápad s dveřmi - zajímavě řešené kulisy.
PS2: Ondřej Sokol se sice snažil o kamennou tvář, ale Radek Holub ho svou neplánovanou improvizací 2x rozesmál, to oceňuji. Bylo vidět že si kus užívali i herci.
(zadáno: 25.1.2018)
Asi nebudu úplně objektivní, protože jsem šel do divadla hladový.
Musím však pochválit výkon hlavní protagonistky v podání M. Absolonové. Také ostatní herecké výkony, hudba, kostýmy a výprava byly na profesionální úrovni.
V zájmu většího spádu hry, bych představení zkrátil o 30-40 minut.
Nejvíc mi vadil konec představení a depresivní poselství hry. Hra říká toto: člověk má pracovat ze všech sil a obětovat práci vše včetně soukromí a když náhodou přeci přijde rodinné štěstí, může si být jistý, že nebude mít dlouhého trvání, ale žádné strachy, pořád mu zbývá práce.
(zadáno: 3.10.2016)
Exkurze do neúprosného světa realitní kanceláře, kde pravda a přátelství závisí pouze na tom, zda jste úspěšní a prodáváte, nebo zda vaše tržby nedosahují předepsaného minima.

Všechny postavy ve hře jsou jasní "záporáci", ale každý je jinačí. Překvapil mě charismatický M. Suchánek, úlisný J. Dulava a defenzivní, ustrašený, naivní a hloupý O. Brancuzksý.

Velmi chválím i scénu a kulisy - zejména ve druhém dějství. Nadchlo mě použití "šéfovské kukaně" a humorné využívání její akustiky.

Děkuji za příjemně strávený večer plný drsného humoru a dobré nálady. 75%
(zadáno: 22.1.2023)
Jde o komunistickou agitku a to jak obsahem, tak i formou.
Téměř prázdné jeviště a na něm 4 ženy, jedna vždy předstoupí a zadeklamuje: chudáci dělníci v masokombinátu, chudáci dělníci v žiletkárně, chudáci pokladní v Albertu... utlačovaná třída, hnusný kapitalismus.
Agitka radí, co by tito lidé měli dělat - založte si odbory a braňte se.
Jak si však odbory poradí s nastupující automatizací, kdy neviditelní lidé už nebudou v marketech a továrnách potřeba? Z čeho a jak budou žít?
Dávám 10% za bagr na scéně a dalších 10% za zpěv a přednes. Celkově 20% a vřele NEDOPORUČUJI!
(zadáno: 17.5.2012)
Náramně jsem se bavil.
Jeppe byl hereckým koncertem Radka Holuba, který na sebe poutal pozornost od první scény do závěrečné opony.
Možná se mýlím a všichni předešlí recenzenti mají pravdu, ale:
1) Divadlo bylo vyprodané.
2) Nikdo z diváků neutekl.
3) Závěrečný potlesk trval několik minut.
4) Herci se při závěrečné děkovačce více než 10x dostavili na jeviště a ukláněli se spokojenému publiku.

Dávám 80% (kdyby první jednátní trvalo o 10.min. méně, dal bych 100%) a doporučuji: Jděte na Jeppeho z Vršku a bavte se, tak jako jsem se bavil já a se mnou celé divadlo na Jezerce.
(zadáno: 16.1.2024)
Slušná Silvestrovská konverzační komedie se slabší první polovinou. Osobně mě neoslovilo všeobecené pobouření, že by se nastávající potomek mohol jmenovat Adolf. Po přestávce se to naštěstí hodně zlepšilo.
Slušných 70%
(zadáno: 3.3.2020)
Co nejlepšího dát synovi k pětadvacátým narozeninám? Prostitutku.
Úvodní šílený nápad i jeho realizace ve formě postelové scény byly prima, jenomže poté se komedie rychle zvrátila v drama. Občas sice v hledišti vybuchne salva smíchu, např. když se 25. letý, lehce postižený mladík s naivitou táže matky, zda ví, že může být vdaná a zároveň chodit do práce, ale častěji se na jevišti řeší vážná témata - snobismus, morálka prostitutky, nenaplněné touhy matky, nebo třeba obavy rodičů, co se stane s jejich postiženým synem, až tu oni nebudou.
Herci odvádějí skvělou práci, jenže... 60%.
(zadáno: 23.6.2023)
Skvělé herecké výkony, zejména pánů Martina Fingera a Ondřeje Malého, výborná reprodukovaná hudba, nápadité kulisy a netradiční filmový úvod, včetně profesionálních titulků - v ostatním se však s většinou recenzentů neshodnu. Nadšené hodnocení diváků i kritiků je v příkrém rozporu s vlastním zážitkem. Já jsem shlédl téměř tříhodinovou soutěž všech zúčastněných aktérů v malosti, podlézání, egoismu, hlouposti, trapnosti a šikanování slabších, která je zakončena velkým finále, kdy osazenstvo putyky "nedopatřením" oběsí chlápka, který by teoreticky mohl být gaunerem, ale není.
Hodnotím 55%.
(zadáno: 18.1.2015)
Antická tragédie o tom, že je žena křehká a bezbranná květinka a to až do chvíle, než jí sokyně sáhne na jejího chlapa, pak se mění v běsnící fúrii, která nezná bratra ani slitování. Hra je zasazena do současných reálií a je brilantně zahraná - dámy Stryková i Stavná předvádějí herecký koncert. Navíc má hra i edukativní poslání. Jako muž jsem se dozvěděl, že když se dámy baví o tom, že se nevejdou do třicet čtyřky, tak není řeč o obuvi, ale o velikosti šatů! Jediná výtka míří na délku představení - 55 minut takto kvalitní zábavy je opravdu málo. Všem vřele doporučuji! Za mě 85%.
(zadáno: 25.4.2015)
Komorní, rodinné drama o jednom nenaplněném manželství, intrikách, ambicích, marné touze po dítěti, zoufalství, beznaději a alkoholu.
Hlavní roli Marty brilantně ztvárnila V. Gajerová, které zdatně sekundovaly A. Procházka, V. Kubařová a V. Dvořák.
Přes to se mi představení nelíbilo. Po přestávce to konečně začalo mít spád, ale až závěrečná scéna vysvětlila, co se tam ty předešlé dvě a čtvrt hodiny dělo a jaký to mělo důvod.
Dojem z představení bych přirovnal k filmovému Spalovači mrtvol. Zajímavé, brilantně zahrané, nutící k zamyšlení, ale rovněž bych nemohl tvrdit, že se mi film líbil.
(zadáno: 12.2.2014)
Klasická Semaforská hra v novém kabátu, jejímiž největšími hvězdami jsou Jiří Suchý a Jitka Molavcová. Jsem fanouškem SEMAFORu, přesto se pokaždé znovu divím a obdivuji pana Suchého, že totiž ani po osmdesátce nevyrost z puberty. (Sám ještě sice nemám ani čtyři křížky, přesto trpím stejnou diagnózou.) Hra je laskavá a zábavná, a i když občas zaslechnete nějaké to silnější slovíčko, či narážku, nikdy to nejde za hranici vkusu.
(zadáno: 15.9.2019)
Pod stromečkem v roce 1999 jsem dostal dvoj CD Krysař. Ihned jsem si muzikál zamiloval a písně se naučil nazpaměť.
Dnes, po téměř 20 letech jsem poprvé zašel na tento ikonický muzikál Daniela Landy do divadla Kalich a musím říct, že jsem měl obavy. Znáte to, konfrontovat starou lásku po dlouhých letech téměř nikdy nedopadá dobře. Navíc tehdy v tom účinkoval Landa, Bílá a další hvězdy.
Mé obavy však padly hned při první písni. Všechno parádní - od zpěvu, zvuku, choreografie až po kulisy. Nejvíc mě zaujaly výkony Jana Apolenáře a Marie Křížové.
PS: mladý Suchařípa (54) opravdu umí zpívat.
(zadáno: 11.2.2014)
Brilantně zahraná depresivní tragédie o tom, že láska neexistuje a hybnou silou světa jsou peníze.
Hra je podána v retroaktivním stylu, tedy příběh je vyprávěn od konce k začátku. Jednotlivé obrazy jsou vylíčeny se surovou zoufalostí a beznadějí - celkově hra vyznívá hodně depresivně.
Představení je, dle mého soudu, pouze pro silné nátury a psychicky slabším jedincům může přivodit újmu. Přesto, že herecké výkony všech představitelů byly famózní, tak se mě hra neoslovila a podruhé bych na ní určitě nešel! (více v článku na blogu)
(zadáno: 10.6.2014)
Zase jedna hra, co klame i názvem. O žádných láskách nemůže být ani řeč. Jde o depresivní poselství, že když se na Vás ve stáří všichni vykašlou, máte stále pro co žít. V domově důchodců, kam vás uklidili, máte své místo a své přátelé, kteří na vás čekají - a to sice proto, že dokud se v jídelně nesejdou všichni, tak se večeře vydávat nezačne!
Přesvědčivé herecké výkony všech protagonistů, což však nemění nic na tom, že mi tahle hra vůbec nesedla.
(zadáno: 21.6.2013)
"Nárožný se nezdá, ale takhle by sbalil i mě", ohodnotila herecký koncert Petra Nárožného mladá návštěvnice Činoherního klubu na pátečním představení Lédy. Petr Nárožný v roli brilantního manipulátora jasně dominoval na scéně. V druhé části večera zabodoval i Ondřej Vetchý. Představení se mi moc líbilo. Nemyslím si, že by mělo nějaké slabší místa, a tak mohu vřele doporučit!
(zadáno: 23.6.2023)
Famózní výkon Vasila Fridricha, kterému zdatně sekundoval Dalibor Gondík.
Linda Vista je tak trochu hořká komedie - spíše tedy depresivní drama o krizi středního věku.
Hra však byla na můj vkus trochu moc dlouhá a chyběl jí epický závěr s nějakým výrazným poselstvím.
Představení rozhodně stojí za shlédnutí - hodnotím 70%.
(zadáno: 17.2.2015)
Itálie, vyšší společnost na konci minulého století. Mladý hrabě tvrdí, že muž musí zabít svou nevěrnou ženu, aby neztratil tvář. Svou nevěrnou manželku však zabít nedokáže, ale co dál?
Oddechovka s Vetchým, Chýlkovou, ale hlavně skvělým Petrem Nárožným v menší roli bankéře - filosofa Cirilla Zanottiho. Jeho o 35 let mladší manželka mu při každé příležitosti zahýbá, on se však tváří, že to nevidí. Ihned po jejím odchodu ze scény vždy situaci vtipně glosuje krátkými, cynickými slogany a průpovídkami - moc vtipné.
Příjemná, nenáročná komedie, kterou mohu všem vřele doporučit.
(zadáno: 12.2.2014)
Bezesporu zajímavá inscenace. Námět mě úplně neoslovil, ale chápu, že nebyl primárně určen mužům. První polovina představení měla na můj vkus pomalý rozjezd, ale po přestávce se vše velmi zlepšilo. Trochu mě rozčiloval kostým Ivy Janžurové, který, spolu s jejím typickým hlasovým projevem, ve mně budil dojem, že se dívám na vystrašenou pracovnici dozorny jaderné elektrárny Černobyl, která zmateně pobíhá po prostoru a marně se snaží zabránit blížící se katastrofě.
Skvělé byly i výkony ostatních hereček, škoda, že na ně z mého místa v první galerii nebylo příliš vidět.
(zadáno: 24.6.2013)
Je zábavné slyšet z ženských úst líčení sexu tak, jak by ho před svými kumpány z mokré čtvrti chvástavě přikrášlil pobuda po sedmé dvanáctce v hospodě U Fleků!
Hra je o sexu a s výrazivem si nebere servítky, nicméně je humorná a rozhodně nepůsobí vulgárně. Celému představení vévodí Jiří Macháček, kterému snad tuto roli psali přímo na tělo. Ocenil jsem výkon Lenky Vlasákové, na Kristýnu Bokovou byl hezký pohled a Jan Dolanský mě pobavil při ?internetovém výstupu?. Jedinou výhradu mám k začátku představení, prvních 10 minut mohlo být buď svižnějších a nebo kratších.
Moc příjemná záležitost!
(zadáno: 6.12.2015)
Silný příběh o toleranci a odpouštění v mistrovském podání Stanislava Zindulky a Matěje Hádka. Představení mělo náboj, gradaci i happy end.
Vřele doporučuji!

PS: Stanislav Zindulka během hry působil jako stařec, který se stěží odšourá z kanape k židli u stolu, nicméně při děkovačce běhal a klaněl se jako jogín v plném rozpuku mládí :-).
(zadáno: 23.6.2013)
Brilantně zahraná infantilní a hloupá komedie o tom, jak je humorné posmívat se škaredému za jeho ošklivost a hloupému za jeho nízkou inteligenci. Pokud patříte k vyznavačům sloganu, že nejupřímnějším smíchem, je smích škodolibý, pak by Vás představení mohlo nadchnout. Bavil jsem se, smál a tleskal jako většina lidí v hledišti a to až do doby, než jsem se zamyslel nad obsahem a dějem. Pokud tedy necháte intelekt spolu s kabátem v šatně, budete se výborně bavit. V opačném případě z Vás nadšení asi brzy vyprchá.
1 2  >