Profil uživatele

Majdin_kulturni_svet

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (68)
Iva Bryndová: 13 % (36)
Jiří Koula: 13 % (47)
Lukáš Holubec: 13 % (47)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8  >  >>
(zadáno: 30.1.2020)
Brutál je nádherná inscenace, která, ač je vlastně docela drsná, celou dobu je jen o jednom - o lásce. Především o otcovské lásce - jak velká a nebo nenaplněná umí být. Herecké výkony jsou vynikající a hlavně vyrovnané - všichni tři herci jsou opravdu skvělí, lidští, maximálně uvěřitelní. Na inscenaci bych šla klidně znovu. A myslím, že při druhé návštěvě bych určitě tleskala ve stoje.
(zadáno: 30.1.2020)
Neskutečný zážitek. Scéna byla využita na maximum. Každá její jednotlivá část měla svou úlohu, nic tam nebylo jen tak pro nic za nic. Nejvýraznější pro mě byly herecké výkony Norberta Lichého a  Pavly Gajdošíkové. Oběma se skvěle podařilo vykreslit vztah mezi dcerou a přísným otcem, který nejdříve urputně chce, aby ho dcera poslechla a podvolila se jeho přání a později moc lituje toho, že ji nutil, aby si vzala někoho, koho nikdy nechtěla. V inscenaci je spoustu citu, nevyřčených emocí, prostě jen stačí, že se na sebe herci podívají a vy přesně víte, co si asi myslí.
(zadáno: 30.1.2020)
BOMBA! Jedna z nejlepších komedií, kterou jsem v životě viděla. Kladenský Brouk v hlavě je svěží francouzská situační komedie s chytrým a výborně podaným humorem. Strašně mě bavil Jiří Š. Hájek ve dvojroli Viktora Emanuela Chandebise a Boutona, který hrál opravdu neskutečně. Byl vtipný - i pokud zrovna jen přešel jeviště a neřekl ani slovo - byl pohotový, proměnlivý, neočekávaný, bláznivý a neuvěřitelně charismatický.
(zadáno: 30.1.2020)
Něco tak pěkného a milého jsem už dlouho neviděla. Text Érica-Emmanuela Schmitta je samozřejmě výborný, ale vyžaduje také skvělé podání. Tohle se kladenskému divadlu povedlo! Od půlky jsem brečela, ale naštěstí jsem nebyla sama. Při závěrečném potlesku si oči utírali diváci ve všech řadách.
(zadáno: 30.1.2020)
Naprosto nejlepší a neintenzivnější divadelní zážitek v mém životě. Byla jsem dvakrát a doufám, že stihnu i potřetí. Masakr. Neskutečný herecký výkon Radima Madeji a famozní výkon našeho budějovického klavíristy Jakuba Šafra. (12.4.2016)
(zadáno: 30.1.2020)
Na začátku se divíte, že je scéna téměř prázdná a přemýšlíte, s čím a kde se bude na jevišti hrát. Po zhlédnutí inscenace pak nevěříte tomu, že bylo jeviště téměř prázdné, protože ve svých představách vidíte naprosto jasně úplně všechny jednotlivé scény inscenace. Tak bravurně je napsaný text téhle hry. Neskutečný zážitek.
(zadáno: 30.1.2020)
Neskutečný výkon Marka Menšíka. Byla jsem dvakrát a pokaždé s jinou sortou lidí. Všem se inscenace opravdu moc líbila.
(zadáno: 30.1.2020)
To byla taková nádhera. Ale taková! Naprosto skvělá režie, výborně vymyšlený příběh, skvělá práce s prostorem a rekvizitami. Herečka Vitky Kaprálové, Tereza Marečková, byla naprosto dokonalá. Na konci jsem si poplakala a tleskala jsem ve stoje. Bravo!
(zadáno: 19.3.2020)
Nemohla jsem dýchat, jak moc jsem se do toho ponořila. To se mi ještě nikdy nestalo. (7.4.2016 a 24.4.2017)
(zadáno: 19.3.2020)
Nádhera. (22.3.2016)
(zadáno: 19.3.2020)
20.5.2016. Vynikající Matouš Ruml. Celý sál tleskal ve stoje asi deset minut. Bomba.
(zadáno: 19.3.2020)
22.5.2016 a 29.9. Každý se v tom najde. A po skončení inscenace se hned cítíte tak nějak líp, že v tom prostě nejste úplně sami. Inscenace otevírá oči a nabije vás neskutečnou energií.
(zadáno: 19.3.2020)
Nejlepší inscenace letošní divadelní sezony. Beáta Kaňoková je neskutečná. Takové množství emocí jsem na divadle už dlouho neviděla. Příběh o tom, jak muž uvězní dvanáctiletou holčičku ve svém sklepě a drží ji tam několik let, je děsivý a zároveň vás drží v napětí, co bude dál. Seděla jsem v první řadě a chvílemi jsem ani nedýchala. Mrzí mě, že Beáta Kaňoková za svou roli nedostala nějakou cenu, protože by si ji zasloužila. Opravdu neskutečný zážitek. Na tohle se do Jihočeského divadla rozhodně vyplatí jít i pro mimobudějovické! (5.2.2020)
(zadáno: 12.3.2022)
Jedna z nejlepších inscenací, jaké jsem kdy v životě viděla. Od začátku do konce jsem seděla na sedadle jak přikovaná. Nebylo tam ani jedno hluché místo, dokonalá souhra celého souboru, kde nebyl jediný slabší článek, drásající detaily, hluboké emoce. Několikrát mi ukápla slza. Byla to nálož, která si zaslouží potlesk ve stoje. Kdyby to šlo, tleskám ještě teď.
(zadáno: 30.1.2020)
Na konci mi ukápla i slzička a to je vždy znamením toho, že na mě herci přenesli ty správné emoce. Velkým překvapením pro mě byly texty písní Édith Piaf, protože většinu jejích textů v češtině znám. Skoro mě až mrzí, že právě tyto texty pravděpodobně v překladu překladatelky celé hry, Kateřiny Pošové, nejsou ty texty, které všichni znají. Jsou napsané lehounce, ale jsou tak moc plné emocí a nečekaných rýmů. Navíc Hana Seidlová zazpívala všechny písně s takovým nasazením a prožitkem, že bych její zpěv mohla poslouchat od rána do večera.
(zadáno: 30.1.2020)
Jedna z nejlepších inscenací v mém životě. Výkon Norberta Lichého byl opravdu úžasný. Miluju taková ta úplně jemná a jakoby bezděčná gesta, která ve mně umocňují pocit, že to, co se děje na jevišti, je opravdové. V inscenaci se scény z běžného života faráře Demla se střídaly s hororovými sny a blouzněním. Navíc moc oceňuji scénu - jsem ráda, když na scéně nejsou věci jen pro věci, ale když má každá jednotlivá věc v inscenaci svoji důležitou roli, účel a souvislost s dějem. Zapomenuté světlo není oddychovka, ale pokud si chcete v divadle i trochu zapřemýšlet, běžte.
(zadáno: 30.1.2020)
Vynikající divadelní zážitek. Žena v černém je thriller, který vás čapne a nepustí. Inscenace mě opravdu naprosto vtáhla do děje! Tomáš V. Hron a Jiří Š. Hájek pod vedením režiséra Adama Doležala a dramaturgyně Anny Smrčkové zvládli vystihnout ponurou atmosféru anglického venkova na jedničku. Oba mě neskutečně bavili a děsili zároveň. Nesmím ale opomenout ani výborně fungující scénu jako vystřiženou z hororu, která v kombinaci s výborným textem a skvělými herci fungovala naprosto magicky a byla propracovaná do posledního detailu.
(zadáno: 30.1.2020)
Evita byla výborná! S Míšou Noskovou v roli Evity jsem prožívala každý okamžik, byla nádherná a ještě skvěle zpívala. Na konci jsem brečela, bylo to krásně vygradované a během poslední písně působila Míša úplně jako zjevení. Výborně zvládla dynamiku a náboj celé skladby. Nesmím ale zapomenout ani na skvělého Lukáše Adama. Lukáš ani jednou nezaváhal a byl vlastně takovým motorem celého představení, posouval ho dál, pořád někde poskakoval a bylo ho všude plno. Muzikálu ale ubíral na kráse zvuk, který podle mě nebyl úplně dobře zvládnutý.
(zadáno: 30.1.2020)
Shakespearovská klasika od kladenského divadla netradičně situovaná do 40.-60. let 20. století. Protože text hry znám, příběh odehrávající se na jevišti pro mě nebyl žádným překvapením. Situování příběhu do 20. století vůbec ničemu neuškodilo - naopak znamenalo prostor pro nové nápady především ze scénografického hlediska, do čehož se pak naprosto nenásilně vměšovaly textové narážky. Největším překvapením večera pro mě byla Beatricie v podání Anežky Rusevové, která mě neskutečně bavila, je energická, zábavná a především neskutečně charismatická.
(zadáno: 30.1.2020)
Strašně moc bych si přála, aby se takhle zpracovávala historie, když jsem ještě chodila do školy, protože to bych se pak na ty povinné vzdělávací akce i těšila. Nešlo jenom o ploché vyprávění o životě svatého Vojtěcha (M.Ligač). Inscenaci po celou dobu sledoval svatý Václav (Petr Mikeska), který naprosto trefně komentoval každou situaci a otevíral spoustu otázek. Moc mě potěšilo, že první diváci, kteří si na konci zahájili standing ovation byli očividně středoškoláci.
(zadáno: 30.1.2020)
95% Inscenace je prostě vynikající! Začíná to nádhernou multifunkční scénou, která po celou dobu výborně ladí s každým dějstvím, pokračuje přes výbornou hudbu, která bezvadně doplňuje atmosféru a nakonec nesmím zapomenout ani na skvělé herecké výkony.

Paní Zuzana Mixová v roli Babičky byla přesně taková, jaká by měla babička být: hodná, srdečná, naslouchající, mírná a spravedlivá. Barunka Barbory Hron Vovsíkové byla taky boží: upřímná, milá, takové ptáčátko. Já jsem na konci zase plakala, ale vlastně to nebylo zas tolik tím, že babička umřela, ale spíš tím, jak krásné to bylo představení.
(zadáno: 30.1.2020)
(zadáno: 30.1.2020)
(zadáno: 30.1.2020)
1 2 3 4 5 6 7 8  >  >>