Profil uživatele

Mandevillek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 13 % (11)
Jiří Landa: 14 % (9)
Veronika Boušová: 14 % (7)
Jan Pařízek: 19 % (15)
Lukáš Dubský: 19 % (30)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

 <  1 2
(zadáno: 21.1.2017)
Mám rád předlohu, mám rád toto zpracování, vadí mi jen natěsnání haly gotického hradu do Besedy. Luisa skvělá, Bergman správně slabošsky nechutný, děsivý tajemník. A moje srdcová záležitost: "Co o tom soudíte, kolegyně Macourková?"
(zadáno: 21.10.2016)
Škoda té přestávky a že jsem hru neviděl na komorní scéně
(zadáno: 21.10.2016)
Četl jsem scénář a hra mě nezklamala. Miluju, jak si zelenka pohrává s hranicí mezi fikcí a skutečností. Moc pěkná scéna. Skvělá část s matkou. Malý prostor, kde se setkávají různorodé a zajímavé postavy, aby vedly dialogy, přičemž v jedné polovině scény je slyšet to, co se děje v druhé, ale obráceně to nefunguje. Už jsem si nepamatoval, že zrovna v této hře je absurdní monolog o videokazetách, a příjemně mě to překvapilo. :)
(zadáno: 30.9.2016)
Především za nahrané umrlce, za strýce Otu, bezdomovce a za Darinku Gunárovou. Líbil se mi také podivínský spisovatel-soused. Celkově jsem rád, že za něčím, co vypadalo jako groteska, se nakonec objevily poměrně složité a vážné motivy. Též scéna byla "velmi pěkná". Hra je ovšem celkem dlouhá a hlas hlavního hrdiny člověk tak dlouho snáší opravdu s obtížemi. :) Mile mě překvapil i Erik Rak.
(zadáno: 30.9.2016)
Moc se mi líbila role dcery, některým jiným hercům jsem moc nevěřila hra celkově mi přišla slabší než Srpen, ale jinak spokojenost. Moc se mi líbilo, jak vzniká jídelní stůl, ústřední místo,kde se má rodina setkávat.
(zadáno: 25.5.2016)
Až tak mě to neoslnilo, ale možná je to i tím, že v ND mám vždy pocit, že jsem daleko od scény, takže mě představení tolik nevtahuje. Moc se mi líbila úvodní a závěrečná scéna a některé prvky jako např. pražské jezulátko a štěrk, ale jinak je scéna dost chudá, kostýmy podivné a samotná hra vlastně možná příliš jednoduchá a řídká na tak velkou scénu, spíš jí asi sluší komornější představení. Proč k tomu srdci vedl tak ošklivý a očividný kabel? Viděl jsem sestavu V. Polívka / J. Pidrmanová a rytíř mě nepřesvědčil ani trochu. Manon ano, přesto bych rád viděl i druhou verzi.
(zadáno: 24.5.2016)
Ano... ale jen jednou :)
(zadáno: 24.5.2016)
Miluju všechny tři zúčastněné herečky, ale hra mě neoslovila. Ne že by byla špatná, jen některé vrstvy jsou asi příliš hluboké, příliš zakódované a zcela mimo můj pojmový aparát. A nemám rád, když mě hra kormidlje k jednomu konkrétnímu názoru, i když režisér se ho snaží myslím trochu odlehčit. Místy bohužel přílišná doslovnost a přesycení symboly, ale hodiny a trouba jsou geniální.
(zadáno: 24.5.2016)
Pro mě rozhodně nejlepší premiéra sezóny, na tuto hru bych šel ochotně každý týden. Úžasná katarze, které se bohužel v poslední době nedostává... naposledy asi v Sestupu Orfeově. Lepší než film.
(zadáno: 20.3.2016)
Není co dodat: dojemné, krásně snové, scéna výborná, kostýmy rovněž. A hudba! Výborná byla myška, celá linie s Partrem, shánění práce, kuchař, Ježíš... a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Trochu mě vyděsil jen pudlík a byl jsem rád, že sedím o řadu vedle :) U závěrečného monologu Marie Poulové si ovšem člověk nemůže nevzpomenout na velmi podobný, podobně přednesený a stejnými pohyby rukou (jen místo sekery jsou růže) doprovázený monolog v Oněginovi.
(zadáno: 20.3.2016)
Bohužel, už druhá hra pana Drábka, která mě nijak zvlášť nenadchla. Je pravda, že má nádhernou scénu a kostýmy a že je pravděpodobně určena milovníkům předlohy, ale je nesnesitelně prázdná. Děj není nijak nápaditý, a to ani co se týče finále. Vyzdvihnu pár věcí: zahrada jako oáza klidu, kam se kardinál nemůže dostat - nikoho nevyruší, ale ani sám nenachází klid. Dále souboj zahradnice a milady. A nakonec dvě odlišné herecké polohy královny. Jinak pro mě nejvíc ??? momentem byl příchod Jana Sklenáře v samotném závěru, který není vysvětlen a jeví se jen jako vyvařování téhož z Richarda III.
(zadáno: 20.3.2016)
Dosti výjimečná věc, která asi u většiny nenajde pochopení. Je fakt, že některé věci jsou člověku jasné až po diskuzi s autorem nebo z programu, ale i tak jsem se bavil a byl nadšen. Tíživá a znepokojující atmosféra, která je zároveň banální a "nesnesitelně lehká", mě úplně pohltila. Skvělá je scéna, která ukazuje národnostní rozparcelování Evropy a zároveň připomíná krematorium. Postavy jsou do sebe uzavřené svými monology. Zkratkovitě ukázané vykořenění a rozpad hodnot neztrácí nic na síle. A závěr mě dostal a ani hudba k němu není vybrána náhodně, ale je se zbytkem propojena skrz název díla
(zadáno: 30.8.2015)
Nostalgicky vzpomínám na moje první setkání s tímto typem divadla. Tragikomický pan Drábek mě touto hrou naprosto chytil za srdce. Dlouhá léta byla pro mě na nejvyšší příčce, pak ji nahradila Noc oživlých mrtvol.
(zadáno: 30.8.2015)
Bohužel, už dlouho jsem neviděl nic tak strašného, a to mám moderní adaptace celkem rád. Uřvané, uječené, zbytečné pitvoření. Laciné fórky pro sváteční diváky. Přepínání nálad jak vypínačem. Znázorňování všeho, co se řekne, jak pro blbce. Julie chovající se jako ta poslední děvečka od hnoje. Kněz s tyčí? Nejvíc zamrzí recyklace hudby, ale i scény s pírkem z hradeckého Labutího jezera. Pro mě jediné dobré postavy: Romeo a chůva, jediná uvěřitelná scéna: loučení před odchodem do Mantovy. Mercucia a Benvolia bych ochotně zabil sám hned na začátku.
(zadáno: 8.6.2015)
Nádherná inscenace, která mě téměř vždy dojala k slzám. Autoři dokážou skvěle pracovat s odklonem od klasiky, se symboly, s frázemi, které charakterizují jednotlivé postavy. Překrásný zpěv, proměna labutě v dívku a obráceně, nonverbální výkony ve chvíli, kdy Rudovous týrá labutě. Excelentní byla Pavlína Štorková v dvojroli Odetta/Odilie.
(zadáno: 8.6.2015)
Nádhera. Krásné zpracování, kterému vůbec nepřekáží, že z původního textu zbyly jen dopisy. Vše má nějaký smysl - skleník, ve kterém se vše odehrává, citace jiných děl, zpěv, rekvizity. Důraz na vedlejší postavy je originální nápad, Natálie Holíková hraje kočku naprosto přesvědčivě. Určitě se vyplatí jí vícekrát.
(zadáno: 8.6.2015)
Je mi to moc líto, protože Drábka mám rád a na každou jeho hru se těším.
Oproti jiným Drábkovým hrám téměř postrádá hloubku a zajímavě vystavěný příběh. Spousta postav je úplně zbytečná (není pro ně role v ději) - sova, krtek, motýl, jelen. Postupně zmizí i šmoula. Scéna je nudná a nelze o ní prakticky nic říct. Bohužel, hra je i dost vulgární, nemotivovaně a otravně (slovo "kurva" a "prdel" zaznělo tolikrát, že mi bylo vážně trapně). Osobně mi vadilo i příliš dlouhé pitvoření s kolíčkem na nose.
Vše zachraňuje tchořice a myška, ale to nestačí. Představení působí nejvíc jako školní besídka.
 <  1 2