Profil uživatele

Mandevillek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 13 % (10)
Jiří Landa: 14 % (9)
Veronika Boušová: 14 % (7)
Jan Pařízek: 19 % (15)
Lukáš Dubský: 19 % (30)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2  > 
(zadáno: 2.2.2018)
Vynikající věc, možná jen trochu zdlouhavá. Ale zasazení do jakéhosi neurčitého času, zpovědi u mikrofonu, které jsou ale hned veřejné, propojení s vesmírem, to vše na mě velmi zapůsobilo.
(zadáno: 21.1.2017)
Mám rád předlohu, mám rád toto zpracování, vadí mi jen natěsnání haly gotického hradu do Besedy. Luisa skvělá, Bergman správně slabošsky nechutný, děsivý tajemník. A moje srdcová záležitost: "Co o tom soudíte, kolegyně Macourková?"
(zadáno: 27.5.2017)
Charmse miluju. Předtím bych neřekl, že se dá na divadle zvládnout. Zůstalo v něm i něco mrazivého (holčička, kterou báby mění v kopii sebe sama). Scéna moc zajímavá. Nejgeniálnější mi ovšem přišlo, že jsem měl jít na Doktora Živaga a Báby byly náhradní představení. Divadlo plné načančaných seniorů. Smál jsem se téměř jen já s přáteli. Při odchodu z divadla geniální přehlídka pohoršených a znechucených obličejů. Možná se poznali?
(zadáno: 8.6.2015)
Je mi to moc líto, protože Drábka mám rád a na každou jeho hru se těším.
Oproti jiným Drábkovým hrám téměř postrádá hloubku a zajímavě vystavěný příběh. Spousta postav je úplně zbytečná (není pro ně role v ději) - sova, krtek, motýl, jelen. Postupně zmizí i šmoula. Scéna je nudná a nelze o ní prakticky nic říct. Bohužel, hra je i dost vulgární, nemotivovaně a otravně (slovo "kurva" a "prdel" zaznělo tolikrát, že mi bylo vážně trapně). Osobně mi vadilo i příliš dlouhé pitvoření s kolíčkem na nose.
Vše zachraňuje tchořice a myška, ale to nestačí. Představení působí nejvíc jako školní besídka.
(zadáno: 26.5.2017)
Povedená hra, nehodnotím víc, protože je na mě přeci jen moc dětská. Skvělý nápad s projekcí, skvělá Marie Poulová, nejen hereckým projevem, ale i tím, že si poradí se všemi rekvizitami. Skryté obrázky, roztroušené pop-kulturní narážky z osmdesátek pro rodiče, to nemělo chybu, jen Menšíka jsem moc nepochopil. Yetti vypadá skvěle. Skvělí jsou Pinďa a Bobík, i co se týče slovních hříček atd., Fifinka by nemusela tak zdrobňovat (ani v komiksu to nedělá), Myšpulín bohužel nejméně výrazný. Skautky super. Sexuální dvojsmysly jsou zbytné, ale ne tak hrozné, jak jsem slyšel předem od jiných diváků.
(zadáno: 21.10.2016)
Četl jsem scénář a hra mě nezklamala. Miluju, jak si zelenka pohrává s hranicí mezi fikcí a skutečností. Moc pěkná scéna. Skvělá část s matkou. Malý prostor, kde se setkávají různorodé a zajímavé postavy, aby vedly dialogy, přičemž v jedné polovině scény je slyšet to, co se děje v druhé, ale obráceně to nefunguje. Už jsem si nepamatoval, že zrovna v této hře je absurdní monolog o videokazetách, a příjemně mě to překvapilo. :)
(zadáno: 2.12.2018)
Už dlouho mě žádné divadlo tak mocně nezasáhlo.
(zadáno: 20.3.2016)
Dosti výjimečná věc, která asi u většiny nenajde pochopení. Je fakt, že některé věci jsou člověku jasné až po diskuzi s autorem nebo z programu, ale i tak jsem se bavil a byl nadšen. Tíživá a znepokojující atmosféra, která je zároveň banální a "nesnesitelně lehká", mě úplně pohltila. Skvělá je scéna, která ukazuje národnostní rozparcelování Evropy a zároveň připomíná krematorium. Postavy jsou do sebe uzavřené svými monology. Zkratkovitě ukázané vykořenění a rozpad hodnot neztrácí nic na síle. A závěr mě dostal a ani hudba k němu není vybrána náhodně, ale je se zbytkem propojena skrz název díla
(zadáno: 8.6.2015)
Nádhera. Krásné zpracování, kterému vůbec nepřekáží, že z původního textu zbyly jen dopisy. Vše má nějaký smysl - skleník, ve kterém se vše odehrává, citace jiných děl, zpěv, rekvizity. Důraz na vedlejší postavy je originální nápad, Natálie Holíková hraje kočku naprosto přesvědčivě. Určitě se vyplatí jí vícekrát.
(zadáno: 8.12.2017)
Hodnocení je za pohyb herců a hudbu, které jsou famózní. Ale jinak? Obávám se, že jde jen o jakési pseudoartové pseudointelektuálno, typ, proti kterému se nesmí nic říct, protože pak nerozumíte umění a nejste intelektuál. A nejsem si jistý, jestli tohle všechno tvůrci vědí a jen si dělají legraci. Vystavená díla: neoriginální, nezajímavá, nepřinášející nic, co byste neviděli už jinde. Někdy úplně banální. Ztvárnění: tak hlavně aby tam byla nahota, nekorespondující audio a záběry (brouci), dlouhé video, jak někdo dělá něco všedního, černý čtverec (x let po Malevičovi) atp. Chtěl jsem odejít.
(zadáno: 26.5.2017)
Viděno v češtině v Pardubicích. Vůbec jsem nevěděl, na co jdu, bylo to spontánní rozhodnutí. A byl jsem nadšen. Některé jevištní prvky (práce s bílou látkou) nejsou moc originální, ale paní Čechová se skutečně famózně pohybuje. Působivé bylo, jak se prvních cca 15 minut ani neotočila k divákovi obličejem... napadlo mě, že tak by to klidně mohlo zůstat celou dobu, protože to vytvářelo zajímavé napětí a pohyb byl k vyjádření emocí zcela dostačující.
(zadáno: 30.8.2015)
Nostalgicky vzpomínám na moje první setkání s tímto typem divadla. Tragikomický pan Drábek mě touto hrou naprosto chytil za srdce. Dlouhá léta byla pro mě na nejvyšší příčce, pak ji nahradila Noc oživlých mrtvol.
(zadáno: 14.11.2017)
Téma velmi podobné filmu Naprostí cizinci, možná trochu dlouhé, ale vtipné, a to nikoli hloupě. Obzvlášť se mi líbilo, že hra chtěla vzbudit narážkami určitý dojem, aniž by se cokoli otevřeně řeklo, ale ve výsledku se věci měly úplně jinak. Sourozenecké vazby, partnerské vazby atd., to vše hodnotím velmi kladně.
(zadáno: 25.4.2017)
Hra mi přijde dobrá, jen místy trochu rozvláčná a videu není z některých míst moc rozumět. Scéna vypadá moc dobře. Pointa je sice trochu podobná Poručíkovi z Inishmooru, ale to asi nevadí :)
(zadáno: 30.9.2016)
Především za nahrané umrlce, za strýce Otu, bezdomovce a za Darinku Gunárovou. Líbil se mi také podivínský spisovatel-soused. Celkově jsem rád, že za něčím, co vypadalo jako groteska, se nakonec objevily poměrně složité a vážné motivy. Též scéna byla "velmi pěkná". Hra je ovšem celkem dlouhá a hlas hlavního hrdiny člověk tak dlouho snáší opravdu s obtížemi. :) Mile mě překvapil i Erik Rak.
(zadáno: 26.5.2017)
Dobrá záležitost, ale začínám mít pocit, že mě SKUTR už ničím nepřekvapí (což je škoda, protože se chystám na Racka a bojím se) - recyklují se zde prvky, které již známe, tj. mrtví zůstávají na scéně (i když mi to přišlo velmi vhodné, takové "španělské" :)), jsou zde fragmenty stromů, zrcadla... Skvělé ženské výkony (paní Červená, paní Medvecká, role děvčátka... kdyby mi někdo říkal, že tam bude píseň od Madonny, tak bych se hrozil, ale velmi se to tam hodilo. Perlička: den před tím jsem byl v Hradci na Figarově svatbě, také svatba, odehrává se ve Španělsku... a v hlavní roli P. Štorková :)
(zadáno: 8.6.2015)
Nádherná inscenace, která mě téměř vždy dojala k slzám. Autoři dokážou skvěle pracovat s odklonem od klasiky, se symboly, s frázemi, které charakterizují jednotlivé postavy. Překrásný zpěv, proměna labutě v dívku a obráceně, nonverbální výkony ve chvíli, kdy Rudovous týrá labutě. Excelentní byla Pavlína Štorková v dvojroli Odetta/Odilie.
(zadáno: 14.11.2017)
Asi nemám, co ybch vytknul. Zajímavá scéna, zajímavé, osobité anglické pojetí. Změny charakterů postav. Dvě čarodějnice vyměněné za dva čaroděje? proč ne, za mě to funguje :) Přes stylizaci do amerického Jihu zároveň abstraktní a mrazivé.
(zadáno: 25.5.2016)
Až tak mě to neoslnilo, ale možná je to i tím, že v ND mám vždy pocit, že jsem daleko od scény, takže mě představení tolik nevtahuje. Moc se mi líbila úvodní a závěrečná scéna a některé prvky jako např. pražské jezulátko a štěrk, ale jinak je scéna dost chudá, kostýmy podivné a samotná hra vlastně možná příliš jednoduchá a řídká na tak velkou scénu, spíš jí asi sluší komornější představení. Proč k tomu srdci vedl tak ošklivý a očividný kabel? Viděl jsem sestavu V. Polívka / J. Pidrmanová a rytíř mě nepřesvědčil ani trochu. Manon ano, přesto bych rád viděl i druhou verzi.
(zadáno: 26.5.2017)
Až tak mě to neuchvátilo. Celá pohádka působila velmi chladně a poloprázdně, poučení se trochu utopilo, ale líbila se mi např. duše cukru a stromy. Nelíbila se mi kočka a digitální ptáci. Scéna rozhodně zajímavá. Zapůsobilo na mne několik mrazivých okamžiků (bratříček přijde a odejde a je vidět, že jeho sourozenci to nepobírají). Děcka v sále se bavila, tak je asi vše v pořádku :)
(zadáno: 10.10.2017)
Prostě dokonalá věc, bez ohledu na rozdíly v první a druhé polovině. Přesně tohle je sebeironizující intelektuálno v praxi. Vtipné i expresionistické!
(zadáno: 24.5.2016)
Miluju všechny tři zúčastněné herečky, ale hra mě neoslovila. Ne že by byla špatná, jen některé vrstvy jsou asi příliš hluboké, příliš zakódované a zcela mimo můj pojmový aparát. A nemám rád, když mě hra kormidlje k jednomu konkrétnímu názoru, i když režisér se ho snaží myslím trochu odlehčit. Místy bohužel přílišná doslovnost a přesycení symboly, ale hodiny a trouba jsou geniální.
(zadáno: 8.12.2017)
Vtipná detektivka. nejlepší je asi napoprvé, když nevíte, kdo je vrah, ale díky humoru se na ni vyplatí jít i vícekrát. skvěle zvládnuté role. Líbila se mi i scéna, jen jsem moc nepochopil plastové pásy za dveřmi. Vtipná je i určitá stylizace (jdete do chumelenice ve dvou kusech zimního oděvu). Druhá polovina je možná už trochu dlouhá, ale co bych vytkl především, jsou texty písní. Samotná hudba je dobrá a písně dobře charakterizují postavy, ale rýmy a větná spojení jsou někdy příšerným způsobem banální. Pointa možná překvapí, ale co jiného od Thomase čekat.
(zadáno: 8.12.2017)
Poměrně jiné vyznění, než má předloha, ale myslím si, že to není na škodu. Rozhodně působivá scéna a herecké výkony. Možná příliš doslovné dýmající válce. Moc pěkná scéna s rabínem.
(zadáno: 20.3.2016)
Není co dodat: dojemné, krásně snové, scéna výborná, kostýmy rovněž. A hudba! Výborná byla myška, celá linie s Partrem, shánění práce, kuchař, Ježíš... a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Trochu mě vyděsil jen pudlík a byl jsem rád, že sedím o řadu vedle :) U závěrečného monologu Marie Poulové si ovšem člověk nemůže nevzpomenout na velmi podobný, podobně přednesený a stejnými pohyby rukou (jen místo sekery jsou růže) doprovázený monolog v Oněginovi.
1 2  >