Profil uživatele

Martinpoljak

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 10 % (3)
Kateřina Jírová: 10 % (1)
Michal Novák: 10 % (2)
Pavel Širmer: 17 % (3)
Lukáš Dubský: 30 % (1)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 21.10.2019)
Ne, ne, ne. Není to ani chytré, ani vtipné. Je to snad pouze primitivní. Škoda, že neznám předlohu, zajímalo by mě co je v ní, co je režisérský záměr a co byla čiročirá improvizace. Obdivuji herce, že jsou ochotní v něčem podobném hrát; mě by totiž polovinu představení prokřičet a chovat se jako chytřejší šimpanz asi úplně neuspokojovalo. Nemluvě tedy o tom, že občas se sypalo celé provedení a herci se občas už ani nepokoušeli předstírat, že se nesmějí. A co je nejzajímavější, všechny ty dámy a pánové v šatech a oblecích se tomu zcela nepochopitelně fakt z plna hrdla taky smáli. Dadaismus.
(zadáno: 18.9.2019)
Zvláštní inscenace. Kromě nekonečného (a strhujícího) vypravěčského skoro-monologu Radima Madeji a stejně strhující klavírní virtuozity Jakuba Šafra se vlastně ničím až tolik nevymyká. Jenže zanechává hluboký a hlavně přetrvávající dojem. A takových mnoho není. Skvělý příběh, skvělé tempo, skvělá atmosféra. Pro mě místy trochu moc plytká a estrádní, ale v zásadě to nevadí i když se domnívám, že o něco vážnější pojetí by neuškodilo. A kdyby Radim Madeja zvládl alespoň trochu na tu trubku fakt hrát, a Jakub Šafr kromě geniálního hraní i dobře mluvit, neměla by daleko k celkové dokonalosti.
(zadáno: 28.7.2019)
65 %. Na inscenaci je přeci jen vidět, že už je hraná dlouho a Geisslers jsou soubor, který se docela rychle vyvíjí; dnes už jsou o mnoho jinde a divadelně mnohem dál. Je těžké ji hodnotit, vlastně úplně postrádá velké role, je poměrně statická a bez alespoň představy o původní předloze ne vždy snadno srozumitelná. Ale hravost a styl má.
(zadáno: 27.6.2019)
85 %. Výborné herecké výkony a skvělý spád, co člověka nenechal odpočinout od začátku do konce. Skoro bych řekl, že kvalitě provedení byla předloha docela malá. Není to inscenace, která by mě uváděla do stavu absolutní fascinace, ale skvěle zahraná a inscenovaná klasická předloha rozhodně ano. Možná nejlepší co jsem kdy viděl.
(zadáno: 15.5.2019)
Inscenace je bohužel další z ukázek nevyužití, resp. zastaralosti konceptu Laterny magiky. Příběh je dojemný, ale až na několik dobrých míst jako třeba jízda na kole je velká část představení prostě hluchá a je těžké mu věřit. Herci navíc působí, jako kdyby šlo o druhou zkoušku, ovšem všichni, takže to spíš připisuji problémům s režií. Škoda.
(zadáno: 12.5.2019)
Veselé, nápadité, živé, geisslerovské. Nejde o žádnou hlubokomyslnou podívanou, je to občas pohádka, občas trochu fraška a úplně pořád komedie ale dost fajn divadlo. Styl se prostě nezapře a to je dobře.
(zadáno: 12.5.2019)
65 %. Inscenace, ze které jsem byl trochu na rozpacích nikoliv pro její erotičnost, ale spíše nevěda co si o ní myslet. Nejsem zrovna fanoušek avantgardního divadla a tohle je avantgardní na mě docela dost, ale pak jsem začal přemýšlet kdo vlastně na scéně byl. Byla to zvířata anebo lidé? Vždyť je to vlastně jasně řečeno. A najednou mi to celé začalo dávat smysl. Není to můj šálek čaje, ale za shlédnutí stojí.
(zadáno: 12.5.2019)
Pro mě zcela imaginativní inscenace se skvělou scénou a uhrančivě barokní šerosvitnou atmosférou. V tomto ohledu možná to nejlepší, co jsem na divadle v životě viděl. Nikdy by mě nenapadlo, že lze výtvarné umění inscenovat. A Geisslers každým coulem. Tempo, živost, radost. I když nejsem v tomto ohledu nezaujatý, třeba Míša Váňová je v roli křehké a zároveň vypočítavé milenky Petra Brandla objektivně skvělá a zcela souhlasím s jejím názorem, že Petr Hašek je geniální režisér. Inscenace, která v mnoha ohledech nemá daleko k dokonalosti.
(zadáno: 12.5.2019)
Pro mě trochu trochu nepolárkovsky těžká inscenace s mnoha scénami, které jako by scházela hravost, kterou na Polárce nejvíce oceňuji a jakási čistota konceptu. Formát klasického divadla jí tolik nesedí a i moderní výtvarné ztvárnění scén působí trochu samoúčelně a ten dojem ještě podtrhuje. Nutno ocenit výkon Anny Marie Havířové coby představitelky Alenky, podobný se u dětských herců nevidí často.
(zadáno: 12.5.2019)
Typicky polárkovská lehce alternativní inscenace, která je příběhy 1000 a 1 noce spíše inspirována, ale o to je zajímavější, o lásce, přátelství a pokušení s docela komplikovaným, ale zcela srozumitelně podaným příběhem a skvělou interakcí s diváky. Radost vidět.
(zadáno: 11.5.2019)
Příjemná, klidná a svým způsobem magická, skoro až básnická netradiční hra plná imprese a dojmů o životě, smrti a znovuzrození. Příběh je bohužel sám o sobě trochu slabý, vlastně jako by se ani nezačal odehrávat. V tomto ohledu jde z mého pohledu o celou řadu nevyužitých námětů a podepizod děje. A nakonec jako by režisér usoudil, že už prostě není čas tak končíme. Ale chápu, že je potřeba vejít se cca do padesáti minut, je to inscenace pro děti. Rozhodně stojí za to vidět i když by se myslím dalo z námětu vytěžit podstatně víc a dát jí stejně precizní konec jako je začátek a první polovina.
(zadáno: 11.5.2019)
Inscenace, která není nijak hlubokomyslná, ale odehrává se ve skvělém tempu, je dobře odehraná a skvěle poutavá. Jeden známý říká, že staří herci měli talent udělat z každého představení mejdan, na který se je radost dívat. A tohle platí i tady: pro mě to byla jednoduše čirá radost ať už jako diváka tak směrem od herců. Velké a pozitivní překvapení.