Maruš Staňková

Konečně normální vánoční představení bez jakéhokoli šklebu a posmoderních blbostí, jako třeba v Minuru. A k tomu všemu spousta nádherných, nádherně interpretovaných koled. Skvělé rodinné představení. Doporučuji všem.

Skvělá inscenace, skvělí herci, skvělá režie... Maximální a vkusná zábava.

Vynikající inscenace s hvězdnou Andreou Elsnerovou, které je vpravdě hvězdnou českého divadla.

Nádherný text v citlivé inscenaci Petra Hrušky.

Zábavný "Večer pod lampou": milé, humorné, dojemné, jízlivé... V inscenaci se skvěle žongluje s žánry a styly. Herečky (a jediného herce) inscenace nesmírně baví a těší, což se přenáší i do hlediště. V této inscenaci nehledejte drama, jedná se o skvělou a vkusnou zábavu bez vulgarit, přehrávání, pitvoření se.... Doporučuji. Zvlášť nevěstám (a ženichům). ;-)

M. Hanuš se vrátil do stejných vod: stejný titul s ohromným úspěchem režíroval před lety v Kladně. Návrat je to více než šťastný. M. Hanuš touto inscenací připomíná původní inscenačně-dramaturgické směřování Dlouhé: syntetické divadlo s etickým přesahem, onu hravou "větev" Bornovu. Je to osvěžení v onom formalistickém cirkusu zbožťovaných Skútrů.

Radostné žonglování tří HERCŮ.

Tradičně vynikající moderní inscenace Hany Burešové, která dramaturgicky navazuje na Faidru. 20% dávám dolů za opětovně upachtěně snaživý výkon M. Poulové.

Skvělá a vkusně zrežírovaná, vypravená a zahraná komedie. Vadou na její kráse je trochu "výkon" Karla Zimy.

Koncert hereckých bardu, který nekazí ani poněkud vyčpělá hra, ani "režie" Ivana Rajmonta.

Výborná inscenace, kterou zdobí vynikající výkon A. Elsnerové. 10% dávám dolů za tradičně eklektické kostýmy A. Páté-Oldak a 20% za toporný výkon a demonstrativní herectví Daniela Bambase.

Bylo radostí "vidět holky řádit". Škoda, že pro ně nebyl vybrán kvalitní divadelení text.

Nádherná inscenace s nesnesitelnou hyperaktivní a trestuhodně přehrávající Marií Poulovou. Díky ní - 30%. Bohužel. Všude je stále stejná: uječená, nesmyslně pobíhající a vytřeštěná /jako v rauši/.

Citlivou, niternou a umírněnou režií se do kladenského divadla vrací režisér Petr Hruška. Jeho intenzivní a apelativní inscenaci velmi prospívá intimní prostor, kdy diváci sedí na jevišti, téměř v obývacím pokojí/ hracím prostoru, který evokuje nabubřelý měšťanský interiér, který je ve skutečnosti prázdný jako jeho obyvatelé i hosté/. Výborným tahem je výklad Alana jako homosexuála, který svou orientaci v rámci měšťanské morálky úporně tají. Škoda, že tento záměr Z. Kalina nebyl schopen naplnit a uchyluje s laciné "gayšarži" béčkových filmů.

Duu SKUTR opět vadil text, takže vznikl vizuálně módní spektákl, kde herci jsou jen nástroji a výtvarnými objekty.

Bezduchá přehlídka klišé, kýče a povrchností, v níž se trestuhodně ztrácí Erbenova Kytice.