Michkyse

Sugestivně pojaté drama jedné noci s všudypřítomným strachem. Zajímavě pojatá scéna, byť v limitujících prostorech studiové scény. Výrazné herecké výkony Antonie Talackové a Daniela Bambase, byť o trochu víc, troufám si tvrdit, sedla role Antonii Talackové, ale možná je to jenom širším pojetím její postavy s možností ztvárnit širší škálu emocí, kterými se v představení rozhodně nešetří.

Geniální aktualizace Jiráskovy klasiky. Výborná vizuální stránka s úchvatnými projekcemi. Perfektní herecké výkony, zvlášť je třeba jmenovat Jana Vondráčka v roli učitelského mládence, Miroslava Hanuše jako vrchního a Igora Orozoviče v roli mlynáře. Propojení s hudbou českých klasiků nemělo chybu a celé inscenaci dává ještě osobitější a humornější ráz. Jeden z největších kulturních zážitků letošní sezony, myslím, že Lucerna z Dlouhé bude kandidátem na inscenaci roku.

Velice zajímavě pojatá kompilace několika Klicperových her, které dnes už zná málokdo. Bohužel propojenost a návaznost některých pasáží hry je mnohdy až příliš umělá. Pavlína Štorková si roli vyloženě užívá a je to na jejím výkonu vidět. Příjemně překvapil i František Němec, který se po delší době dostal v Národním divadle k větší roli.

75%. Daniel Krejčík potvrzuje, že je jedním z největších talentů své generace. Jeho výkon je naprosto fantastický, s takovou mírou nasazení a přirozenosti, která odzbrojuje, a hodina a půl vám uplyne jako nic...

Na jedné straně skvělý výkon Karla Dobrého, na straně druhé standardně dobré výkony pětice velkých hereček naší první scény. Dohromady to ale příliš nezapadá, což kazí dojem z celého představení, které jako celek prostě nefunguje...

Velmi pěkné představení, skvělé výkony obou hlavních protagonistů Miroslava Etzlera a Martina Krause. Zároveň velmi osvěžující pohled na umění, pravdu, vlastní postoje a schopnost změnit názor a pokusit se vymanit ve své výjimečnosti ze svodů tohoto světa. Snad jen trochu mi vadily v závěru Rothovy promluvy, kde se obsah už často opakuje, ale to je spíše problém napsané hry, nikoliv představení, které patří rozhodně k nejlepším v Řeznické.

Až děsivě aktuální... Nejen z rozhovoru s Danielou Drtinovou v představení diváka mrazí. Ondřej Kavan se role Adolfa Hitlera zhostil se ctí.

Daniel Krejčík podává v tomto představení strhující a fascinující výkon, oproti tomu emočně vypjatý výraz Zuzany Bydžovské skoro po celou dobu představení budí v některých okamžicích rozpaky. Poslední část představení nenechá nikoho na pochybách, jakých zásadních sděleních o životě a smrti jsme svědky. Ještě dlouho toto představení nedostanete z hlavy.

Kvalitu hry pohrávající si s náhledem na naši domovinu dnešních dnů hodnotím o hodně níž než bravurní herecký výkon Stanislava Majera, za který přidávám deset procent navíc...

Ač mám paní Janžurovou velmi rád a vážím si jí, tento režijní debut se jí nepovedl. Úporné hraní všech (jinak velmi dobrých) hereček téměř o ničem, bez naděje na humor či pokus o větší nadsázku či situační komiku. Víceméně nuda po celou dobu představení s očekáváním "kdy konečně něco přijde", ale bohužel se nic nedostavilo... Odcházel jsem s pocitem promarněného "premiérového" večera.

Rozporuplná inscenace. Vizuální a hudební dojmy skvělé (kde jinde uslyšíte moravský folklor, španělské flamenco a Madonnu dohromady?), oceňuji složitost nazkoušení takové inscenace jako strojku, kde musejí všechny složky do sebe bezchybně zapadat, nicméně po dějové stránce to bylo dvouhodinové "nic", a to i přes řadu vydařených hereckých výkonů - již osvědčená dvojice Pavlína Štorková a Patrik Děrgel byla dobrou volbou, i když de facto opakují podobné role jako v Manon Lescaut, nespřesvědčil mě Filip Kaňkovský a pánové Prachař a Rašilov. Možná by hře pomohlo zkrácení a hraní bez přestávky.

Místy nuda, místy dobré a vtipné nápady... Některé scény příliš dlouhé. Každopádně Popeláři patří k tomu slabšímu z produkce Švandova divadla. Nebýt skvělých hereckých výkonů především Patrika Děrgela a Roberta Jaškówa, dal bych o 10% méně.

Vtipné momenty střídaly dost nudné části... Možná ještě lehčí zkrácení některých pasáží ve hře by přispělo k jejímu zrychlení a zintenzivnění zábavných momentů.

Skvělé herecké výkony všech čtyř protagonistů, především pak Zuzany Slavíkové. Velmi dobře zachycená atmosféra přelomu komunismu a demokracie v Československu s až mrazivými přesahy do současného dění, téměř třicet let poté. Hře se poměrně dobře daří připomínat a apelovat na diváky, že politika jako boj o moc se příliš neliší svými prostředky, pouze se mění kulisy a rámce, ve kterých se odehrává.

Mimořádný divadelní zážitek, představení, které má v obou polovinách neskutečný drive a tah na branku. Michal Dlouhý je v hlavní roli nepřekonatelný, nicméně i ostatní herci excelují a ani na chvíli vás nenechají odpočinout si od smíchu...

Velice zajímavé zpracování, které vás donutí k zamyšlení a neodcházíte z představení s úplně lehkou hlavou... Funkčně uzpůsobená scéna, velmi výrazné herecké výkony v čele s Janem Cinou, výborní byli také Marek Daniel a Simona Babčáková.

Velmi zajímavý začátek a konec inscenace, bohužel prostředek (především část s výletem na horu Blaník) působí dost nezáživně, zdlouhavě a nudně, včetně nesnesitelně dlouhých dialogů. Magdalena Borová v hlavní roli výborná, zvlášť její proměna v druhé půlce.

Ze začátku jsem měl pocit, že oba hlavní protagonisté trochu tlačí na pilu, ale postupně se z představení vyvinulo velmi dobrá podíváná o životech dnešních třicátníků. Velmi oceňuji nasazení Jitky Ježkové a Ondřeje Kavana, které jim vydrželo po celou dobu a přispělo tak k rychlému tempu a sledu vyprávěných událostí. Hra dokázala skloubit zamyšlení nad vážnými věcmi na straně jedné s humorem, komikou a nadhledem na straně druhé.

První polovina představení rozhodně lepší a vtipnější, druhá půlka dost pokulhávala. Skeče ze života vyhozených manažerů byly zajímavě zpracovány, ale na dvě a půl hodiny to evidentně nestačilo...

Přesně takhle by měla vypadat moderní verze Shakespearovy klasiky. Představení mě dostalo od začátku do konce, asi zatím největší divadelní zážitek (minimálně ze Shakespeara). Vtipné, zbavené patosu, na správných místech proškrtané představení plnící svůj účel. Humor na hraně, ze kterého hned v následujícím okamžiku mrazí. Druhou půlku a samotný vygradovaný závěr ještě dlouho nedostanete z hlavy. Fantastický Patrik Děrgel v titulní roli - fenomenální výkon, bravurně zvládnutý balanc mezi tragédií, komedií a šílenstvím. Z ostatních herců byly skvělé také Petra Hřebíčková a Martina Krátká.

Skvělá souhra všech hereček. Na prázdném jevišti si vystačí s chytrými dialogy, které vyvolávají úsměv a občas i mrazení. Znamenitým způsobem hrající Ivana Uhlířová. Minimálně deset procent ale srážím za tu závěrečnou, a zcela zbytečnou ekologickou agitku. Vzhledem k tomu, že se hraje bez přestávky, jde o neefektivní natahování konce...

Zklamání. Oba pánové se velmi snažili, pár aspoň zdánlivě vtipných situací a gagů vykřesali, ale když se v divadelní hře zapomene na nosný děj, líp to asi ani jít nemůže... Deset procent navíc za Kaiserovy 'ženské úlohy'.

Původně jsem chtěl dát 50%, ale díky skvělému výkonu Zbigniewa Kaliny v hlavní roli dávám o deset procent víc.

Nejsem žádným uctívačem stejnojmenné knihy, filmu nebo seriálu, takže mi ironie, nadsázka a místy až parodie nevadily. Oceňuju od počátku rozpohybovaný rytmus představení, které nenudilo, už méně mám pochopení pro (ne)využití možností jeviště historické budovy ND, v první polovině mě dost rušily průhledy za dům Bennetových, kde se připravovaly další výstupy... Z hereckých výkonů skvělé Lucie Juřičková, Eva Salzmannová a Iva Janžurová a jako vždy vynikající Patrik Děrgel ve vděčné úloze Wickhama.

Skvěle napsaná a provedená hra pro 2 herce. Famózní herecké výkony Miroslava Táborského i Filipa Cíle - naprosto uvěřitelné a civilní podání otce Farleyho i seminaristy Marka Dalsona, byť v amerických reáliích katolicismu. Jedna z nejlepších her, kterou jsem letos na pražských divadelních prknech viděl. Velmi silný divadelní zážitek, za který děkuji.