Mikika

S ypsilonkou nemám moc zkušeností, viděla jsem jen Freda Astaira. Ale kde Fred působil jako vtipné zjevení, tam Jezinky vyvolávaly rozpačité ticho.
Vážně bych chtěla naspat něco pozitivního. Vlastně druhá polovina byla vtipnější, a určitě za to nemůže jen divadelní vínko, i ostatní diváci se smáli častěji. Bylo to prostě naprosto praštěné a asi jsme nepochopili umělecký záměr - ale kdyby to celé byla skupinová terapie v blázinci, leccos by se tím vysvětlilo...

muzikál vzdávající hold původnímu filmu, hlavní hrdinku jako by psali Berenice Kohoutové na tělo, jen Ivana Luptáka dosti zastiňoval Petr Ryšavý coby padouch (nebo to tak aspoň nám holkám připadalo...)

konečně klasická opereta s nádhernou výpravou a kostýmy!

za velmi drahé vstupné jsme se z páté řady stali místo "díváků" spíš "posluchači". z toho, co jsme slyšeli, se dá složit jakýsi obrázek, ale určitě si raději přečtu knihu. Jediné pozitivum je lokace, hra mě přiměla k závazku, že se do Sovových mlýnů podívám někdy za světla a pořádně.

i když jsou všichni zvědaví hlavně na Dyka, jeho alternace Janota příjemně překvapil. Daňhelová se v hromadných scénách ztrácí, Dulava opět jako směšná postava, v Karlíně asi nutnost... Ale jinak spousta dobrých nápadů, vtipných odkazů, dvě úžasné hlášky, nejakčnější postavou byl japonský dirigent. mají opravdu Moriartyho pomocníci připomínat Mimoně? Hudba skvělá, častokrát si podupáváte. i když některé písničky by mohli být i kratší...

kdo už viděl Cavemana, ten bude mít silný pocit deja-vu. vtipy na téma Muži vs. ženy jsou prostě věčné. líbil se mi nápad na čekárnu, na zapojení skutečných autorů knižní předlohy. jen některé písně byly až moc dlouhé, diváci čekali, netrpělivě podupávali, ať už to proboha dozvívají... ale celkový dojem spokojenost.

parádní! i díky tomu, že jsem nečetla původní knihu, a byla tak překvapovaná. na druhou stranu se v publiku dali najít ti, co knihu četli - ti se smáli tam, kde nic vtipného nebylo - jen pochopili narážky pro znalce.

Slyšela jsem, že v divadle Palace mají i dobré komedie. ale po kusu Rodina je základ státu jsem ani tentokrát na tu "slušnou" nenarazila. V první půlce jsem se ještě sem tam smála, druhá už byla pouze trapná.

dosti divoké, diváci zůstávali sedět a zírat, čekaje na vtip.. ale parádní texty, které se občas ztrácely pod fistulkama.

je těžké převést nesmírně ukecaný text na divadlo, a pro ty, kdo znají předlohu, to bude náročné sledovat, jak se s tím herci popasovali. Nutno říci, že se ctí, nicméně pro mne největší kouzlo zůstává na papíře. Wodehouse prostě na divadle ztrácí šmrnc.

pořád nevím, jestli to mělo být směšné záměrně, přehnané - nebo jsme seděli moc blízko a ze vzdálenějšího sektoru bychom snad leccos přehlédli...

moje první seznámení s novým cirkusem nemohlo proběhnout líp - trochu legrace, trochu úžas, k tomu obrovský prostor na Jatkách... super.

i když vlastně končí celkem smutně, stejně všichni odcházejí z divadla s úsměvem a svižnou melodií v hlavě (takovou tou, co se jí nemůžete zbavit, a ani nechcete.)

hodně zajímavý mix moderního prostředí a klasického textu, když v kšiltovce a slunečních brýlích hrdina hlásí, že "drožka je již přistavena" působí to fakt zvláštně...