Mimouch

"Vymakaná" komedie se svižným tempem, vkusným humorem a dobrými hereckými výkony. Výborné představení bez hluchých míst, kdy se divák baví od začátku do konce. 85%

Velmi příjemné představení. L. Smoček postavil nekomplikovaný příběh na jednoduchou scénu a nechal tak vyniknout herectví dvou divadelních osobností.

Johanův příběh je silný a vynikající M. Řezníček jím diváky provádí s citem a něžností. Minimalistický prostor mezi diváky využil naplno. V každé poloze je přirozený a uvěřitelný. První polovina představení má skvělý spád, příběh graduje a divák dychtivě čeká na každé další Johanovo slovo. Po přestávce se tempo trochu zarazí, v textu je mnoho balastu, který sice dává M. Řezníčkovi vyniknout, ale v příběhu nehraje významnější roli. Po chvíli naštěstí příběh opět nabere tempo a nezadržitelně se řítí do velmi silného finále. 85%.

Za mě výborná komedie se skvělými herci. J. Dulava s buchtami mně spolehlivě rozesmál, kdykoli se objevil na jevišti :)

Mám Rubín rád a všechna představení, která jsem zde viděl, jsou buď výborná a nebo skvělá. "Přirození" je skvělé představení. Hromada zábavy od začátku do konce. Naprosto minimalistická scéna využitá vyrovnaně skvělou hereckou čtveřicí do posledního centimetru. Řada vsuvek na pomezí tance a akrobacie, které ovšem nejsou jen prvoplánově vtipné svou absurditou, ale do celého pojetí hry skvěle pasují. Určitě uvidím brzy znovu.

65% Namlsán pozitivními recenzemi jsem šel do divadla pln nadějí. Mé očekávání však rozbily dvě skutečnosti: 1/ Tempo - Námět, dějová linka i nasazení všech protagonistů jsou slibné, vlažné tempo hry však myšlence značně přistřihuje křídla. Doufal jsem, že po přestávce hra dostane spád, ale gradace byla stejně a až únavně pomalá, jako v první půli. 2/ Realita - Diane je matka. Její dcera je v apokalyptické situaci kdovíkde, Diane o ní nemá informace, ale přesto místo toho řeší vztahy mezi sebou, Natem a Julií, což mě podvědomě trochu rozčilovalo.

Velké představení. Tři hodiny postavené na textu, odvedeném všemi aktéry tak, že dychtivě čekáte, kam se bude děj dále vyvíjet. S přibývajícím časem a množstvím vypitého alkoholu atmosféra na jevišti houstne, až se těžko dýchá i divákům. Alegorie změn ve společnosti, které jsou dnes stejně aktuální, jako v době vzniku tohoto dramatu. Vynikající O. Brousek coby revoltující mladík postupně podkopávající autoritu i sebevědomí vládce rodu v podání neméně dobrého T. Töpfera. D. Havlová ve stínu zmiňované dvojice nezůstala, ovšem až přehnaně dramatický závěrečný monolog celkový dojem trochu sráží.

Dvouúrovňová scéna je velmi nápaditá, tančící elfové v podmanivém světle vytvářejí v letním večeru skvělou pohádkovou atmosféru, kterou v dokonalém kontrastu rozbíjejí moderně pojaté dialogy i lehce obscénní výjevy, které ovšem nejsou prvoplánové. Kassaiův Puk je fenomenální, jeho pitvoření se je přivedené do krajnosti, v žádném případě však není trapné. Řemeslníci v podání M. Daniela a J. Poláška, stejně jako Koptův Píšťala v jejich notoricky známých polohách skvěle doplňují netradiční pojetí celé hry.

Celkem zdařilý náhled do soužití v letitém partnerství. K. Roden svým výkonem J. Krausovou nechal ve velmi temném stínu, její herectví vedle Rodena působí místy až ochotnicky. Řada vtipných momentů, zejména Rodenovy "intimní" představy jsou velmi zábavné. Mně osobně hodně vadilo použití mikrofonů, na venkovní letní scéně asi pochopitelné, ale v klasickém divadle (kde jsem představení viděl) ubírají porty třetinu zážitku.

Tři postavy, jejichž život během chvilky obrátí naruby dramatická událost. V postavách Helen a Dennyho se rozehrává vnitřní boj. Co je důležitější? Morálka, rodinné pouto, láska k partnerovi... Pomoc cizímu člověku nebo vlastní krvi? Jen Liam, který celou situaci způsobil, zůstává ve své jednoduchosti stranou. Charaktery jednotlivých postav se na jevišti postupně odhalují, drama se stupňuje a atmosféra houstne. Dobrý příběh byl skvěle přeložen, zrežírován i zahrán celou hereckou trojicí. Představení určitě stojí za návštěvu.

75% Milé představení, A. Mihulové role ohromně sedí ve všech jejích polohách. P. Nesvačilová zpočátku působí dojmem, že hodně přehrává, ale jakmile divák pochopí, že to k vyjádření její postavy patří, přestane mu to vadit. Ve hře bylo pár hluchých míst, která ale nijak výrazně nesnižovala tempo. Závěr je pro mužského diváka možná poněkud kýčovitý, ale celkově hodnotím představení pozitivně.

Jana Kačera mám velmi rád jako herce a na hru jsem se těšil právě kvůli němu. Jako autor se mi do srdce nevepsal, ale ani jeho herecký výkon nebyl nic, nad čím bych jásal. To bych ale přičítal spíše tomu, že většinu představení na scéně seděl a jeho projev tak připomínal spíše dramatické čtení. Situaci zachraňují zkušení herci a celkově tak celá hra nevyznívá tak negativně, jak by se z některých hodnocení mohlo zdát. Znovu na to nepůjdu, ale ani nelituji času stráveného v těsném hledišti ČHK.

Vtipná hra s dramatickým vztahovým příběhem a velkým prostorem pro to, aby se v něm herci naplno realizovali. Viděl jsem třetí reprízu v Praze, kde byla ještě znát jistá "neohranost" jednotlivých postav, v nichž v některých momentech herci působili trochu nejistě, místy až ochotnicky. Rád se na představení po čase vrátím a věřím, že již uvidím naplno rozjetý vlak dobře postavené hry.

Výjimečné představení. Silný, otevřeně a přitom citlivě vystavěný příběh s přesnou režií a perfektními hereckými výkony diváka zarazí do sedadla a nenechá ho vydechnout až do závěrečné scény. MDMB touto hrou jen potvrzuje, že patří k absolutní divadelní špičce.

Poněkud chaotický úvod vystřídá po pár minutách ještě větší chaos, který však po chvíli začne dávat smysl a jako celek je velmi působivý. Všichni tři herci dostali hodně prostoru, který bezezbytku využívají. Jak je již v Rubínu tradicí, bezezbytku je využitý i omezený prostor scény. Hudební podkres perfektně zapadá do celkového pojetí a dotváří tak skutečně velký divácký zážitek.

Skvěle napsaná, zrežírovaná i zahraná inscenace, která přesně zapadá do prostoru divadla H2O. Obě postavy postupně odhalují svoje citlivé nitro, schované pod slupkou nepochopení a nejistoty. Představení plné emocí, protkané svěžím humorem, přivede snad každého diváka k zamyšlení nad jeho vztahem s rodiči nebo dětmi.

Za mně osobně nejlepší divadlo, které lze v Praze v současnosti vidět. Perfektní propracovaní charakterů jednotlivých postav, podporují výborné výkony všech herců. Každá z postav každou minutou představení poodhaluje kousek ze svého já, takže divák má pocit, že je spíše uprostřed reálného děje, nikoli v hledišti ČHK. Nelze nevyzdvihnout L. Žáčkovou, její Blanche vzbuzuje emoce od prvních sekund, kdy se objeví na jevišti. Stejně tak ale nelze nezmínit, že kompletní "ansámbl" podává celý večer mimořádný výkon. Rozhodně jsem tuto hru neviděl naposledy.

Syrové, svižné a vtipné představení. Viděl jsem dvakrát - na letní scéně v Řevnicích (Řevnici?) i v divadle v Dejvicích a vždy skvělá zábava.

Divadelní hra ve stylu Tarantinových filmů. Absurdní, mrazivé, ale také velmi vtipné představení. Pokud chcete, můžete se jen zasmát propracovaným dialogům a absurdním situacím. Chcete-li o hře více přemýšlet, můžete najít řadu odpovědí na otázku, o čem to vlastně bylo. Třeba o naprostém magorovi, který nakonec potkal ještě většího magora. Nebo o tom, že hledáním něčeho, co hledat ani nemá smysl, ztratíme něco důležitého. Skvělý M. Finger. 85%.

Jakkoli je z něj cítit beznaděj normalizace, funguje Havlův text velmi dobře i dnes. Věra s Michalem naléhavě ujišťují Bedřicha, že jejich život je skvělý. Vlastně tak ale ujišťují sami sebe, protože se tím brání realitě své duševní prázdnoty. Režijně velmi dobře uchopené představení. Strohá scéna otevírá prostor pro divákovu představivost. Uvěřitelně absurdní projev J. Nerudové a M. Tichého velmi dobře doplňuje L. Zadražil, Jeho Bedřich je postava s minimem prostoru a prakticky bez textu, přesto na jevišti rozhodně nestojí ve stínu svých kolegů.

Pásmo scének vhodné možná do silvestrovské estrády v "Béčkové" televizi. Jednotlivé scénky nedrží pohromadě vůbec nic. Prvoplánové vulgarity a rádoby "chlapácké" řeči stahují představení do zoufalé trapnosti. Chápu, proč takováto představení vznikají a své diváky si najdou. Ale pokud máte rádi opravdové divadlo, vyhněte se tomuto počinu Studia DVA velkým obloukem.

Vcelku jednoduchý příběh o vztahových propletencích, který je však velmi dobře vygradovaný, výtečně zrežírovaný a skvěle zahraný. DD opět nezklamalo!

Od hry jako takové jsem si po přečtení recenzí nic nesliboval. Ale pak jsem celé představení nezavřel pusu. Buď jsem jí měl otevřenou úžasem, nebo jsem se smál. B. Hrzánová byla skvělá, ovšem R. Holub byl zcela fenomenální. I kdyby na jevišti četl telefonní seznam, diváci by padali ze židlí. S B. Hrzánovou předvádějí naprostou hereckou symbiózu a diváky od začátku do konce bombardují ostrými dialogy s citlivě promyšlenými nuancemi v práci s textem. Ale bylo by nefér vedle této dvojice nevzpomenout R. Zimu, který na jevišti rozhodně nebyl jen do počtu. Výborná komedie, určitě stojí za vidění!

74,99% Před lety jsem, neznajíc, že je to hra z Rubínu, viděl film a říkal jsem si, že myšlenka dobrá, ale je to spíše na divadlo... V Rubínu funguje skvěle. Vtipné, svižné a nenáročné představení, všechny aktérky výborné.

Příběh v dnešní době všední až téměř banální, ale vystavěný do svižného, vtipného a díky pozpátku vyprávěnému ději velmi "koukatelného" představení.