MMK

Téma zajímavé, ale bohužel zpracované jen jako scénické čtení. Divadlo by mělo poskytovat i vizuální zážitek a mě by určitě víc zaujalo, kdyby scénu např. z drůbežárny odehrály herečky v odpovídajících kostýmech, než aby se jen odvyprávěla.

Určitě je to nadprůměrné představení, ale nevím, co na něm vypíchnout, co by výrazně zaujalo.

Jsem rád, že jsem mohl vidět Semafor alespoň v nesemaforovém provedení, dnes už to jinak ani není možné. Inscenaci by prospělo, kdyby se vypustily pasáže o historii Semaforu, nejsme na představení pro školy. Hlasitost hudebních čísel odpovídala vysílání pro hluché, což je ale nešvar všech divadel. Přechody mezi mluvenými a hudebními pasážemi byly skokové, větší plynulost by prospěla. I Lupták v ženském kostýmu měl jaký význam?

Ačkoli to není dokument, některé věci byly hodně chybné (rušení radarů window a produkce tanků Panther jsou záležitosti r. 1943) a přehnané (udělat z Ati Moravce Sheldona Coopera, který chce vzkřísit Golema, je za hranou). Obecně první část byla dost slabá a rozvláčná, pro mě na hraně odchodu. Nešlo z ní postřehnout, že odbojáři mnohdy považovali svoji činnost za adrenalinovou záležitost. Zato druhá část byla vynikající, smrt chodila okolo a hrůza byla téměř hmatatelná.

Zajímavý pohled na soužití O. a V. Havlových, naštěstí bez snahy o glorifikaci kohokoli z nich. Normálně bych dal 80 %, ale 20 % odečítám za permanentně zapálenou cigaretu, jejíž zápach obtěžuje i diváky. Doma se pak těžko vysvětluje, že člověk byl v divadle, když páchne kouřem.

První část má spád a vtip. Druhá se vleče a je melancholická, i když hned od začátku je jasné, jak to dopadne.

Určitě to nebylo nudné, ale jinak poněkud roztříštěné - převažoval hororový prvek, ale rušivě působily humorné složky. Poselství je, že když jste hodní na upíra, bude hodný i on na vás :-)

Hra střídá humorné a vážné momenty, které jsou však proložené hluchými místy. Z těch vážných momentů je zajímavě podané to, co chceme či nechceme (pokud vůbec víme, co (ne)chceme), a jak se nám to (ne)plní.
Kouření na jevišti tentokrát nebylo jen reklamou na kouření.

Na uprchlicích po porážce Tróji se ukazují dnešní osudy uprchlíků a chování obyvatel "hostitelské" země k nim. Hodně z toho platí o Češích.

Je to veselé i vážné přemítání o interakci umělců a médií. Průběh zajímavý, ale chyběl mi závěr. Hra (asi kvůli kladným recenzím ;-) ) obsahuje módní klišé - silné, obětavé a v podstatě morálně bezchybné ženy, vs. slabošští egoističtí muži.

První část je černým humorem popsaný stav ruské společnosti (ale mnoho prvků má společných s českou). V druhé části není po humoru ani stopa. Otázka zní - může se šmejd po silném emocionálním zážitku (a s přispěním dobroty slušného člověka) polepšit?

Zábavná oddychová konverzačka bez hlubší myšlenky, ale i bez ubohých "vtipů" ražení Tele tele. Stejně jako R.JELEN patrně brzy zapomenu.

Souhlasím s hodnocením P. Širmera. Rozvláčné s minimem zajímavých myšlenek, ale lidem se to zjevně líbí - nakonec byly ovace vestoje.
Bylo tam zajímavé dilema - královna několikrát podpoří premiéra, i když s jeho jednáním osobně nesouhlasí. Co ve hře chybí - nestává se tím "spolupachatelem" nepravosti, se kterou nesouhlasí?

Představení nenudí, ale ani nezanechá dojem. Nevím, zda to měla být parodie na horory nebo komedie, ale humor šel mimo mě, zato někteří diváci se smáli každé replice. Žádné poselství jsem si neodnesl, závěr naprosto nepřekvapivý.

Těžko se hodnotí. Hra za celou dobu nedala nějaké sdělení, ale nudná také nebyla. Jako pozitivní hodnotím, že se autor(ka) odvážil(a) agenta StB vykreslit jako člověka jinak než černobíle.

Téma (tolerance vůči netypickým lidem a jejich snaha, aby je okolí akceptovalo) je zajímavé a pro Fidlovačku poměrně netypické, ale jeho realizace pokulhává. Chybí něco, co by chytlo za srdce. A samozřejmě nešvar českého divadla - reprodukovaná hudba hlasitostí útočí na zdraví sluchu (vibrovaly i sedačky). Ve srovnání s Transky, body, vteřiny (podobné téma) hodně slabé.

Nějak se míjím s pojetím DNz. Vysloveně nudné to nebylo, ale nijak nezaujalo.

Oddychová komedie, kterou paradoxně poněkud kazí M. Dlouhý. Už přehrává až moc, takže pasáže bez něj mi připadají zábavnější.

Hra je avizovaná jako oddychovka a to také plní, žádný pokus o myšlenku v ní nenajdete. Jenže těch vtipů pro vtip je už moc a stálo by za to, vzít v úvahu přísloví "Méně znamená někdy více". Doporučuji těm, kteří chtějí vypnout a jen se smát. Kdo se chce pobavit, "Záskok" J. da Cimrmana je lepší volba.