MMK

Zábavná oddychová konverzačka bez hlubší myšlenky, ale i bez ubohých "vtipů" ražení Tele tele. Stejně jako R.JELEN patrně brzy zapomenu.

Příjemný inteligentní humor. Některé postavy se mi zdály jako parodie na filmové postavy.

První část je černým humorem popsaný stav ruské společnosti (ale mnoho prvků má společných s českou). V druhé části není po humoru ani stopa. Otázka zní - může se šmejd po silném emocionálním zážitku (a s přispěním dobroty slušného člověka) polepšit?

Hra začíná jako humorná konverzačka, ale postupně přechází v napínavé drama. Samozřejmě obsahuje dnešní povinné klišé, že spouštěčem všech problémů jsou muži, a pokud ženy "uklouznou", je to důsledek záporného mužského chování.

Je to veselé i vážné přemítání o interakci umělců a médií. Průběh zajímavý, ale chyběl mi závěr. Hra (asi kvůli kladným recenzím ;-) ) obsahuje módní klišé - silné, obětavé a v podstatě morálně bezchybné ženy, vs. slabošští egoističtí muži.

Začátek je poněkud rozvláčný, ale pro další děj a postupné dávkování škraloupů z minulosti dává smysl. Předlohu neznám, a proto mi případné odchylky nevadí.

Vtipně podané problémy dnešní doby, které dokonale vygradovaly závěrečným monologem Marty (M. Šplechtová).

Začátek se zdá být humornou satirou, ale postupně přechází v děsivou vizi ponuré budoucnosti. Bohužel to vypadá, že česká společnost k těmto zítřkům kráčí nadšeně a s úsměvem na rtech :-(

Inscenace je poněkud zkrácená, ale to podstatné zůstalo zachované. Bohužel herečky své role spíš odrecitovaly než odehrály. Emoce chyběly. Srovnání s inscenací ve Stavovském je nefér, ale i výkony mladých hereček (J. Pidrmanová, P. Beretová) byly výrazně přesvědčivější než v této interpretaci. Možná si Debut jenom ukousl velké sousto, ale i ve srovnání s DISKem jsou jeho výkony spíš ochotnické.

Inscenace je nezvyklá v tom, že jeviště je ze 2 stran obklopené hledištěm, ale funguje to. Obsahově popisuje stav i v české politice. Lze jí vytknout jen 2 věci. Některé pasáže jsou poněkud rozvláčné a postava p. Carpa příliš idealizovaná (asi aby hra nevyzněla nihilisticky). Osobně by pro mě p. Carp byl věrohodný, kdyby byl zobrazený jako D. Rath.

V inscenaci se do děje z doby před 100 lety vkládají vsuvky upozorňující na paralely se současností. Sice je to pravda, ale nejsem tak hloupý, abych na to nedokázal přijít sám. Některé pasáže jsou příliš rozvláčné a ztrácí se tak působivost děje. Na mě nejvíc zapůsobil kontrast mezi procesem a trestem pro Krügera a Kutznera.
Jako obvykle na českém divadle chyběl jakýkoli náznak snahy o správnou německou výslovnost - hlavní postava se jmenuje Krüger, ne Krieger. Reichswehr se nepřekládá, tedy pokus o puč nepotlačovala říšská obrana.

Na malém prostoru (časově i prostorově) se poutavě a přitom ne povrchně probere vícero závažných témat. Neschopnost (nejen Leni) přiznat si, že sloužila zlu. (Srv. s Traudl Jungeovou, která přiznala, že když režim prohlídla Sophie Schollová, mohla i ona.) Talk show, která opravdu jde k jádru věci a nenechá exhibovat "tázaného". (Srv. všechno od Všechnopárty po Oprah Winfrey.) Odpovědnost novinářů za to, co řeknou.
Vzhledem k hodnotovým veletočům nebylo možné věřit tomu, co Leni myslela vážně a co byla jen póza.

Výborná parodie na akční a sci-fi filmy a ani major Zeman nezůstal ušetřený. Dokonce si dělají legraci i z V. Havla. Dobré je vědět, co byly jarmilky :-)
První část nemá chybu, druhá občas ztrácí tempo.
Kouření je tentokrát opravdu součástí hry, ne reklamou na kouření.

Vlastní text je zajímavý, ale sráží ho interpretace. Za celou inscenaci účinkující neřeknou jediné slovo bez mikrofonu s kvalitou reprodukce na úrovni tranzistoráku z 80. let. Kdyby tímto "efektem" upravili některé Tchořovy repliky, umocnila by se tak jeho démoničnost. S tím se pojí i neskutečně hlasitý hudební doprovod, který je asi 100 dB nad hranicí snesitelnosti. Nechápu, co je uměleckého na tom, že doprovodný rámus pode mnou rozvibruje sedadlo. Za těchto podmínek si nejsem jistý, že A. Kalertová nezpívala z playbacku.
Kladně hodnotím, že v dnešní době neúměrného vlivu církve byla zachovaná role chlípného misionáře.

Temná minulost, která dohnala různé osoby. Každý z aktérů se s ní vyrovnává jinak

Na uprchlicích po porážce Tróji se ukazují dnešní osudy uprchlíků a chování obyvatel "hostitelské" země k nim. Hodně z toho platí o Češích.

Zábavné, ale s odstupem si uvědomuji, že sděluje i zajímavé myšlenky.

Skvělá inteligentní zábava. Tentokrát byli i angažovaní :-) a svým typickým humorem inteligentně kritizovali dnešní přehnanou korektnost.

Upravit rozvláčného ruského klasika tak, aby nebyl rozvláčný, je nelehký úkol. ŠD ho nezvládlo. Ve hře je příliš mnoho linií, které spolu jen vzdáleně souvisejí. Například Levinovi jsou naprosto zbyteční a místo nich by bylo lepší se soustředit na Annu. Vzhledem k reakcím publika (část odešla o přestávce, část tleskala ve stoje) se zdá, že toto provedení má našlápnuto ke kontroverzní inscenaci.

Černý až absurdní humor, který ovšem neuráží. Pro vychutnání díla je prospěšné (ale ne nutné) znát pár fakt z historie. Celé představení působí dojmem, že sleduji párty, na které se mladí lidé dobře baví. Doufám, že L. Tomášová poté, co celé představení skřehotá, je schopna mluvit.. Jediná výtka směřuje k nepovedené německé výslovnosti.

Téměř tři hodiny představení utekly jako voda. Děj se sice odehrává v minulosti, ale příběh je aktuální i dnes.

Vypíchnu rozmístění postav na scéně - jako u výslechu StB.

První jednání bylo poněkud rozvláčné a nějak mu chyběl směr, ale druhé už stálo za to. Chmurnou atmosféru projasňoval jen Rowdy. Uvěřitelnost příběhu poněkud snížilo to, že nakonec všechny postavy byly kladné a žádná neopustila těžce zkoušené osoby.

Hra střídá humorné a vážné momenty, které jsou však proložené hluchými místy. Z těch vážných momentů je zajímavě podané to, co chceme či nechceme (pokud vůbec víme, co (ne)chceme), a jak se nám to (ne)plní.
Kouření na jevišti tentokrát nebylo jen reklamou na kouření.