MMK

Příjemná a vkusná zábava o tom, jak se staří lidé vyrovnávají s "bolístkami" způsobenými věkem a válkou. Nesklouzlo to do zesměšňování starých lidí. Určeno pro ty, kdo se chtějí bavit a moc při tom nepřemýšlet (vyčistit si hlavu).

Výborný text, který byl výborně zahrán. Zážitek kazí obvyklý nešvar La fabriky, kdy navzdory tvrzení, že neexistují rezervace na místa, nejlepší místa zarezervovaná samozřejmě jsou. Zkrátka jsou si někteří rovnější.

Inteligentní humor bez nutkání udělat vtip za každou cenu, což se dnes už moc nevidí. Používají mnoho narážek a odkazů, tak ani nevím, jestli jsem zaregistroval všechny vtipy, ale i tak jsem se bavil výborně. Je skvělé, že (samozřejmě svým stylem) pokračují ve stopách Š+G.

Vtipné představení, má spád.

Zajímavý pohled na minulé události současným pohledem (Máša Málková) a s odstupem několika desetiletí (R. Fidlerová) téže osoby.

Velmi pěkně zpracované, jak se člověk dá do služeb zločinného režimu. Dobře přeložené, určitě přijde vhod, když divák zná historický kontext. Kdy se někdo v Česku odhodlá napsat podobnou hru o "českém Honzovi" kolaborujícím s KSČ?

Hezky zpracované. Po prvním dějství se zdálo, že nejhorší katastrofa už přišla, ale ve druhém pokračovaly a dokonce gradovaly. I dnes je aktuální střet lidí hledajících kompromis a bezohledných cyniků, kteří jdou přes mrtvoly (v představení obrazně i reálně).

Typické představení CC plné slovních hříček, kdy znalost cizích jazyků prospěje. "Kudlič se vrací" byl viditelně slabší než ostatní dvě zpěvohříčky.

Hra s nadsázkou rozebírá to, jak prostředí politiky semele původně upřímnou idealistku, vliv a roli pravicových náboženských fanatiků, superbohatých i ekologických aktivistů až teroristů. Velmi trefný a aktuální byl i dialog se zpochybňovačkou (Přesvědčí mě pořádný důkaz. - Já považuji za důkaz recenzovanou vědeckou studii. Co vy? - Pořádný důkaz.), který jako by z oka vypadl zpochybňovačům covidu a očkování. Téma globálního oteplování v Čezku ovládla fosilní a jaderná lobby, takže hra bohužel nebude mít velký úspěch. O to víc smekám před Švandovým d., že se odvážilo ji uvést.

Je skvělé, že Dejvické divadlo nepodlehlo módní mánii za každou cenu "aktualizovat" klasiky. I dnes má hra co říct. Scéna jednoduchá a přitom stačila. Herci výborní, jen Klára Melíšková na svou roli nestačila.

Začátek poněkud rozvláčný, ale pak hra získala spád.

Vtipné, ale zároveň se probírají i zajímavá témata. Co všechno jsou rodiče schopni udělat pro své děti. Jak se mění chování učitelky (člověka) podle toho, jestli má nebo nemá co ztratit.

Stále inteligentní humor, ale na poměry CC ne nejlepší.

Díky "profláknutosti" předlohy byl děj očekávaný, téma je aktuální i dnes. O. Kraus bezcharakterního odporného kariéristu bez špetky svědomí ztvárnil výborně. DnV se zatím úspěšně vyhýbá mánii "modernizovat" klasiky.

Výborný humor na úrovni, žádné laciné podbízení typu Tele tele. Jednoznačná volba pro ty, kdo se chtějí výborně pobavit a pročistit si hlavu.

Nový revoluční vypínač prodá pozlátko, ne jeho technické parametry - ano, toto je dnešní život. Velmi pěkně a vtipně podané. Závěr dotažený do absurdity, ale k charakteru představení sedí. Chtělo by to přestávku (na pár místech by udělat šla), skoro 2 hodiny v kuse je hodně.

Inteligentní pratchettovský humor, který velmi dobře převedli do češtiny. I téměř tříhodinové představení uteče jako voda.

Zábavné, ale s odstupem si uvědomuji, že sděluje i zajímavé myšlenky.

Výborná parodie na akční a sci-fi filmy a ani major Zeman nezůstal ušetřený. Dokonce si dělají legraci i z V. Havla. Dobré je vědět, co byly jarmilky :-)
První část nemá chybu, druhá občas ztrácí tempo.
Kouření je tentokrát opravdu součástí hry, ne reklamou na kouření.

Na malém prostoru (časově i prostorově) se poutavě a přitom ne povrchně probere vícero závažných témat. Neschopnost (nejen Leni) přiznat si, že sloužila zlu. (Srv. s Traudl Jungeovou, která přiznala, že když režim prohlídla Sophie Schollová, mohla i ona.) Talk show, která opravdu jde k jádru věci a nenechá exhibovat "tázaného". (Srv. všechno od Všechnopárty po Oprah Winfrey.) Odpovědnost novinářů za to, co řeknou.
Vzhledem k hodnotovým veletočům nebylo možné věřit tomu, co Leni myslela vážně a co byla jen póza.

Začátek se zdá být humornou satirou, ale postupně přechází v děsivou vizi ponuré budoucnosti. Bohužel to vypadá, že česká společnost k těmto zítřkům kráčí nadšeně a s úsměvem na rtech :-(