MMK

Hra začíná jako humorná konverzačka, ale postupně přechází v napínavé drama. Samozřejmě obsahuje dnešní povinné klišé, že spouštěčem všech problémů jsou muži, a pokud ženy "uklouznou", je to důsledek záporného mužského chování.

Příjemný inteligentní humor. Některé postavy se mi zdály jako parodie na filmové postavy.

Vtipně podané, jak se firmy bezohledně zbavují dlouholetých zaměstnanců a jak na to reagují postižení.

Allenovský humor, příjemná oddychovka.

Vynikající T. Terberová a T. Dastlík, ostatní zahráli svůj standard (tedy na dobré úrovni). Dobře, že zůstal zachovaný původní jazyk.

Vtipně a s nadsázkou uvedené, kam to dovede přehnaná ješitnost.

Na slavnou bitvu se jinak dívá generál vítězné strany a jinak vojáci "na frontě".

Hezky podané téma pokrytectví, aktuální i dnes.

Nemilosrdný obraz současné české společnosti. Něčemu jsem se smál, z jiných věcí mě až mrazilo. Byla originální přestávka-nepřestávka.

Klasický Moliere bez zbytečných pokusů o modernizaci, svými výkony zaujali T. Terberová, T. Pavelka a D. Benedikt. Trošku rušivě působily poněkud extravagantní ženské kostýmy. Kompatibilní s dnešní dobou, kdy je nutné všechno uvést politicky korektně, protože zesměšňuje stárnoucí bílé heterosexuální muže :-)

Souhlasím s hodnocením J.S. z 27. 10. 2018, jen dávám méně bodů.

2. 11. malá scéna Studio DVA. Typicky americká zápletka - dvojice se nejdřív nenávidí, ale nakonec k sobě najde cestu. Kdyby začátek nebyl tak vyhrocený, líbilo by se mi to ještě víc. Naopak musím vytknout to, že se herci několikrát odbourali a Ch. Pouillan navíc několikrát nevěděla, jak pokračovat.

Velmi dobře prokreslené postavy a k tomu výborná L. Trmíková. I ve třech a s minimem kulis lze udělat vynikající představení.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Série různých situací a reakce lidí na ně. Dva pohledy na tutéž věc, je dobré se zamyslet nad nějakým hodnocením, než ho přijmu.

Zajímavé zpracování psychologického dramatu. Hra má spád, i přechody mezi jednotlivými obrazy byly svižné. Jak je v současné době zvykem, scéna je řešena velmi jednoduše, ale funkci splní. Smekám před herci, s jakým nasazení hráli před téměř prázdným hledištěm. (Počet diváků připomínal spíš nějaké ilegální disidentské představení.)

Představení s humorem ukazuje, co by se asi dělo, kdybychom mluvili výhradně pravdu. Někdy malá lež udržuje vztahy (říct manželce, když nemůže dopnout šaty, že je tlustá, asi není dobrý nápad), ale co je ještě malá lež? V zásadních věcech ale ten večer s "veřejnými telefony" jen urychlil to, k čemu by stejně došlo.