Mora

Náročné představení pro herce i diváky a famózní Ondřej Brousek.

Pokud by byla první část kratší, bylo by to i na vyšší %. Přesto ale pro mě příjemné překvapení.

Skvělé a silné!

Představení, které je v podstatě pásmem písniček a šansonů, které mají všichni (nebo téměř všichni)v povědomí v původním podání dua S+Š, nelze dost dobře inscenovat jako "uctivý remake". Při prvních tónech mně vždy v duchu naskočil charakteristický hlas J.Suchého, jeho originální frázování a nezaměnitelný přednes J.Šlitra. Imitovat samozřejmě nelze, to by byla asi parodie, nicméně takto "uctivě" zcela bez nápadu působilo zpívání na jevišti hodně amatérsky. Jako bychom se tak všichni sešli někde u táboráku...

Skvělé!

Zajímavá režie, ale nevyrovnané herecké výkony.

Neurazí ani nenadchne. Líza Š.Vaculíkové byla bohužel upištěná i jako "dáma". J.Šťastný, S.Skopal a L.Švormová byli skvělí, N.Konvalinková jen stojící a mluvící figurka.

Moc se mně tato inscenace líbila, všechny složky (herci, scéna, hudba)do sebe zapadaly. Určitě stojí za návštěvu!

Jako "tragikomedii" bych to asi zrovna neoznačila, ale jinak byla tato mozaika alkoholiků docela působivá.

Moje první setkání s Buranteatrem (v Praze v Celetné)a určitě si další příležitost nenechám ujít.

Komedie "tak akorát". Vkusná, zábavná. Příjemný večer.

Chytře napsané, skvěle zahrané.

Nezvalovy verše jsou staré přes 70 let. V dnešní době jim nepomůže ani moderní kabát, někdy dokonce naopak: kde jsou mé košíčky? (drže v ruce kufr :-)) A nejde je bohužel znovu moderně přebásnit, jako třeba Shakespeara... Ale aspoň jsem si osvěžila paměť, celé pasáže ještě ze školních let umím zpaměti.

Inscenace respektovala v podstatě knižní předlohu. Trvalá přítomnost rodičů na scéně (i po smrti) mně připadala ale zbytečná.Zatímco kniha i film mají logickou časovou osu, divadelní příběh se rozvíjel místy nesrozumitelně. Dospělé herce v rolích dětí jsem naopak akceptovala a nevnímala je nikterak rušivě. Přesto očekávání byla větší.

Skvělé představení. Nejméně "fungovala" Lída Baarová, která sice měla dostatečnou míru sebestřednosti a naivity, ale nebyla tou femme fatale, které bychom beze zbytku hvězdnou kariéru věřili. Jako celek bylo ale představení opravdu působivé, hlavně proto, že byly konfrontovány tak různorodé osudy.

V současném vinohradském repertoáru se tento Ibsen řadí spíše k těm povedenějším inscenacím. Mimo jiné proto, že text je i po více než 100 letech stále aktuální.

Fraška zůstane fraškou, může být jen více nebo méně vkusná. Tato inscenace balancuje oběma směry.

Doufám, že ta pozitivní energie a dobrá nálada všem divákům vydrží co nejdéle. A až vyšumí - návštěvu opakovat!