Profil uživatele

Natalie

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 5 % (4)
Helena Grégrová: 8 % (13)
Jiří Koula: 8 % (9)
Pavel Širmer: 8 % (13)
Pavla Haflantová: 8 % (5)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 25.12.2017)
V rámci místní muzikálové produkce nadstandardní. Kombinace motivů z Shakespeara a hitů a doby Elvise Presleyho se -na první pohled překvapivě- dobře doplňuje. Představení působí akčně a optimisticky.
(zadáno: 25.12.2017)
(zadáno: 1.3.2018)
Stojí za vidění. Spousta skvělých nápadů, důležité téma, pěkné kostýmy a scéna.
(zadáno: 3.11.2018)
Představení bylo skvělé, ale bohužel zážitek kazil vydýchaný vzduch v sále.
(zadáno: 25.12.2017)
(zadáno: 25.12.2017)
I laik v oblasti výtvarného umění si hru užije, nicméně pro osoby z oboru má další rozměry.
(zadáno: 25.12.2017)
Ačkoli příběh může na první pohled působit velmi nepravděpodobně, v inscenaci působí přirozeně. Neobvyklé představení, ale o to zajímavější.
(zadáno: 25.12.2017)
Oddechová komedie s originální zápletkou.
(zadáno: 25.12.2017)
Pěkné zpracování. Mrazivý závěr.
(zadáno: 25.12.2017)
Originální přístup, velké množství nápadů.
(zadáno: 3.11.2018)
(zadáno: 25.12.2017)
Oddechová komedie s hudebními prvky. Pěkné zpracování, zvláště kostýmy.
(zadáno: 25.12.2017)
Nastudování pěkné, ale hodnocení snižují někdy až příliš laciné vtipy.
(zadáno: 24.3.2018)
Muzikál se mi líbil a za vidění stál. Nevyhovovala mi ale větší množství laciných vtipů (zbytečné používání sprostých slov, jen aby se lidé smáli atd...). Navíc je vše možná až příliš postaveno na hlavní hrdince - Neuškodilo by více skupinových scén a tanečních čísel stejně jako zkrácení délky o 30-40 minut.
(zadáno: 4.12.2019)
Představení jsem viděla v rámci firemní akce. Musím uznat, že samotná zápletka a některé vtipy byly dobré. Bohužel to takto vnímám spíše zpětně, neboť při představení mi vzhledem k přehrávání herců do smíchu nebylo. Zajímavé bylo, že v předtáčce z Říma mluví Simona Stašová ?normálně?, tj ne tak afektovaně jako v během celého představení. Možná to tedy nebyl původní režijní záměr? Třeba se afektovanost líbila publiku, tak pár změn intonace rozšířila na celé představení? Co se na tom vlastně publiku líbilo? Vnímá společnost některé ženy opravdu takto?