Nick

Nenadchne, ale hlavně neurazí, což je poslední dobou celkem úspěch. Jde o poměrně milé dílo, které nijak nevybočuje z lepšího průměru českých "muzikálů". Hudba je fajn, texty ujdou, režijně to mohlo být zvládnuto trochu lépe, choreografie průměr. Děj celkem odsýpá, na můj vkus je tam ale velké množství hromadných tanečních a rádoby zábavných scén, takže škrty bych přivítal s otevřenou náručí. J. Kříž naprosto precizní, možná jeho nejlepší role, stejně tak u J. Vojtka (na můj vkus trochu přehrává, ale stále výborné), Ivana Korolová milé překvapení. Celkově nic extra, ale za vidění určitě stojí.

Po úchvatné Papežce další super kousek D. Martina v MDB a opět bravurně provedeno. Citlivě a zajímavě vystavěné dějové linky, funkční scéna, přiměřené kostýmy, perfektní a stylově naprosto odpovídající hudba, výtečné výkony. Exceluje zejména Aleš Slanina, a to ve všech 3 polohách své role, herecky naprosto skvělé, pěvecky oslnivé - už jen kvůli němu se vyplatí na Ostrov pokladů vyrazit. Za zmínku stojí ještě Petr Štěpán, který své postavě vtiskl nezapomenutelnou podobu. Škoda začátku představení, který může působit trochu zmateně. Jinak ale skvělé představení, MDB opět válí!

Krásných, poctivých 95%. Nádherné, citlivé představení mistrně kombinující zajímavý příběh s vývojem jednotlivých postav. Hudba, texty, režie, kostýmy, scéna, vše funguje tak jak má a dohromady tvoří úchvatný celek. Pro mě rozhodně jedno z nejlepších a nejkrásnějších muzikálových představení v ČR vůbec. Úžasní Holišová, Jícha, Novotný, Kolář. Jen mě mrzí, že jsem neměl možnost vidět Janotovou, která už dle interpretace písní na CD mohla být zcela geniální papežkou Janou. Každopádně pro mě zážitek na celý život a velká škoda, že má Papežka po derniéře. Více takových děl, prosím...

Zase něco trochu jiného, než na co jsme u "muzikálů" v ČR zvyklí. Nedočkáme se působivých choreografií, citově náročného milostného příběhu ani prvoplánových hitů, které si budeme broukat ještě týden. Oproti tomu nabízí Pískání po větru příběh o síle víry, zvláštním druhu čisté lásky a o snech i realitě. Pochvalu si zaslouží režisér, kterému se podařilo zvládnout velké množství dětí s uspokojivým výsledkem. Z představitelů nejvíce zaujali Mach a Skálová. Vitázek je pro tentokrát vzhledem k věku krokem vedle. Weberova hudba standardně dobrá. Škoda trochu rozvleklé dějové linky. Slušných 75%.

Celkem milé představení. Poslední z Haussmanů je hra, která se dle mého názoru zasekla někde na cestě mezi hořkou rodinnou komedií a mezigeneračním dramatem, ve výsledků to bohužel není ani ryba, ani rak. Rozhodně však není špatným představením. Obstojná režie, výtečné výkony (hlavně Brousek, ale ani Kolářová s Postlerovou rozhodně nezklamaly), trefné gagy a narážky. Hudba mohla podstatně lépe podbarvovat určité situace a hře by neuškodilo jisté zkrácení. O něco lépe mohly být vypointovány některé myšlenky, celkovému vyznění hry by to jistě prospělo. Každopádně přesně zapadá do repertoáru DnV.

Na to, že jde o představení studentů, je to celkem dobré. Zaujal hlavně Michal Kuboušek jako Moritz, zbytek byl až na drobné výjimky taky obstojný. Bohužel tam pro mě byly některé postavy pojaty dost ploše a odlišně od toho, jak je znám a chápu již nějaký ten čas já. Představení dobře funguje jako předvedení příběhu, méně už jako sonda do duší tehdejších mladých, což je bohužel zrovna u Probuzení jara dost velké mínus. Celkově: vidět se dá, ale nečekejte nic extra.

Tak hořké, tak klasické, tak současné... I přes drobné výhrady na mě Racek udělal dojem. Svůj podíl na tom rozhodně mělo netradiční usazení diváků na jeviště a práce s prostorem, výkony (zejména Medvecká, Prachař, Dolanský, Němec), ale i hra samotná. Jednoduchý děj o několika více či méně neopětovaných milostných vzplanutích dává hodně prostoru k vývoji charakteru postav a skvostně představuje tehdejší (a vlastně i současný) stav společnosti a její pohledy na lásku, cit, umění i život jako takový. Místy to snad mohlo být trochu méně hysterické a polopaté, celkově ale hezkých 80% :)

V podstatě není tomuto představení co vytknout. Dílo jako takové je hudebně i textové perfektní, ozvučení skvělé, scéna je v rámci možností divadla velmi dobrá (snad až na štafle, po nichž se protagonisté nepohybovali zrovna s jistotou), výkony byly na premiérovém představení (až na pár momentů) téměř bezchybné. Vyzdvihl bych hlavně V. Příhodovu, B. Chybovou a M. Procházkovou. Pozadu ale rozhodně nezůstali ani R. Tomeš, Z. Fric, L. Hudec nebo T. Vaněk. Vše šlapalo jak na drátkách, představení mělo atmosféru i obrovskou energii. Jen tak dál.

Jde o jednu z nejzdařilejších muzikálových adaptací RaJ. Hudba je líbivá, melodická, místy však trochu stereotypní, české přebásnění na úrovni. Vaculíkova režie a choreo sympatická a pro mě jedna z nejlepších. Z herců nejvíce zaujali Kolář, Slanina, Růža, Fišarová, Zenáhlíková, Jagerčková, Jícha, Hundža, Navrátilová. Největším mínusem tohoto díla je pro mě pramalé propojení s originálním Shakespearovým textem (a někdy i změna děje), absence mluvených pasáží, které by mohly dílu dodat podstatně větší emocionalitu a dramatičnost, takhle je místy trochu plytké. Škoda toho. Ale jinak krásných 85 %

Přenesením z Hluboké na klasické jeviště se ukázalo, že samotné představení není nijak zázračné. Hudba a texty průměr, místy fungují velmi dobře. Režie by potřebovala vylepšit, stejně tak choreografie. Kostýmy a scéna OK. Výkony veskrze průměrné, vyčnívá jen L. Randák, který je jako Romeo (alespoň pro mě) skvělý a nepřekonatelný, I. Korolová je "v pohodě" a co stojí za zmínku, je M. Nosková, která je jako chůva tak příšerně trapná, že to je snad až vtipné. Každopádně se dá vidět, zejména kvůli Randákovi. Objektivně by to bylo za daleko míň, ale díky staré lásce z Hluboké musím jít na 70 %.

No, Saturnin by si zasloužil lepší zpracování. Scénář není špatný (jak by taky mohl, když vychází z takového díla), režijně to ale moc dobře zvládnuté není. Pár nápadů je fajn, některé momenty pobavily, ale většina scén a vtipů vyznívá tak nějak do prázdna. Bohužel tomu nepřidalo ani obsazení. M. Kern jako Saturnin je osobitý a jiný, než byste čekali, ale ne zlý. Oproti tomu J. konečný mi přišel vyloženě špatný (možná i hrál celkem obstojně, ale typově naprosto mimo). M. Sitta, D. Šváb se na své role taky nehodí, J. Sedláčková a D. Pfauserová nudný průměr. Škoda, těšil jsem se, ale nevyšlo to.

Slibné to bylo, chybné nikoliv. Podle mě velmi povedené představení s průměrnou hudbou, velmi dobrou režií a funkční scénou. Lukáš Janota a Marta Matějová přímo úchvatní! Pokud nečekáte davidovský písničkál nebo podívanou alá Fantom opery, určitě budete spokojení, jde o milou a příjemnou muzikálovou komedii, která baví a nenudí.

Sněhová královna je podle mě neoriginální, nezábavný a nedobře udělaný muzikál. Hudba je poměrně příjemná, jen škoda, že vykrádá nemálo jiných muzikálů. Texty po delší době více než obstojné. Režie postrádá originalitu nebo inovativnost. Scéna sice funkční, ale nudná. Výkony veskrze špatné (Gránský, Olšovský Slováček, Zemánková se se zpěvem dost perou, Patrasová v podstatě ani nehraje, překvapily Ochmanová a Slováčková). Pro dospělého diváka nedostatečné, pro děti zase místy příliš hrubé. Tohle dílo zkrátka nemá co nabídnout.

Tohle se opravdu povedlo. Silný námět, skvělé libreto, hudba, režie a úžasná pohybová složka dělají z Probuzení jara výtečnou muzikálovou podívanou. Scéna výtečně řešená (jen škoda, že se po konstrukcích pouze šplhá a nemají širší využití). Vraspírová a Režný úžasní, Kohout s přimhouřením očka také výborný, zaujali i Topinková se Shejbalem. Největší síla je v emocích, které nejsou polopaticky projevovány a předávány publiku, ale jsou na jevišti niterně prožity. Stejně tak energie, která jde z jeviště, není o náročných choreografiích a stříkajícím potu, ale o síle hudby, příběhu a tance. Bravo!

Landa odvedl na Tajemství výbornou práci. Temná hudba, dobré a plné texty, nepřekonatelný námět a scénář. Výkony (Procházková, Čekan, Fric, Steiner Pilecká, Tomeš) jednoduše skvělé. Bohužel vše trochu kazí výprava a choreografie, které jsou spíše k smíchu. Každopádně jde o dílo hodně se vymykající obvyklému pražskému muzikálovému průměru a stojí za vidění. Tajemství je asi to nejzajímavější, co je momentálně k vidění a i přesto, že není perfektní, dá se mu díky jeho originalitě a poselství mnohé odpustit.

Krok špatným směrem. Hudebně celkem nezajímavé, libreto krutě slabé, choreografie podprůměrné. Dobře fungují kostýmy, scéna a někteří představitelé. Vidění Dulava a Šinkorová na hlavní role pěvecky (a typově) rozhodně nestačí, dobří byli Coufalová, Löbl, Fečo, Juřičková. Bohužel celé představení nudí a naprosto zazdívá potenciál, který s sebou tak nádherně morbidní Addamsovi přinášejí. Nevím, do jaké míry je chyba už v původní americké verzi a do jaké míry se to pokazilo v HDK, každopádně výsledek je neuspokojivý. S milionovými dotacemi bych očekával skutečnou kvalitu, milé karlínské divadlo!

Thrill me je krásnou ukázkou toho, že skvělé představení nemusí být postavené na honosné výpravě, známých jménech nebo hitech. Stačí vzít dobrý příběh, dva mladé talenty, jednoho pianistu, citlivého režiséra, pár rekvizit a klenot je na světě. Tohle představení se zkrátka hrozně moc povedlo a 100% stojí za vidění, i kdyby jen kvůli Lukáši Adamovi a Richardu Pekárkovi, kteří jsou naprosto skvostní - nejen, že jsou typově perfektními představiteli svých rolí, ale jejich souhra je dokonalá, plná emocí. Sledovat je na jevišti je jako sledovat delfíny, jak vesele a přitom ladně řádí ve vlnách.

Jestli tohle má být pocta pánům Voskovci a Werichovi, tak je to dost smutné. Pro mě bylo představení skoro utrpení, bylo nudné, dlouhé, špatně zazpívané, průměrně zahrané. Pár procent dávám jen kvůli pár opravdu milým kouskům převzatým přímo od V+W. Za návštěvu podle mě opravdu nestojí. Škoda.

Jsem nadšený, jak už jsem v divadle dlouho nebyl. Skvělý námět, skvělá režie, výtečné výkony obou herců. Téma ve své době kontroverzní a přitom vlastně obyčejné, příběh prostý, ale přitom komplexní. Dějová linka předvídatelná a přitom překvapivá. Mám tahlé malá a přitom tak plná díla nesmírně rád. 10 % ubírám jen proto, že bych si dokázal ve hře představit trochu větší dynamiku a v některých momentech pevnější výkony (což nic nemění na tom, že oba představitelé jsou celkově špičkoví).

Nejzábavnější na celé Zábavě je to, že vlastně vůbec zábavná není. Představení stojící kdesi na pomezí absurdního dramatu a frašky balancuje na velmi tenké hranici vtipnosti (jen chvilkami) a trapnosti (většinou). Celé představení je jen sérií odpovědí na otázku "Co vše je člověk ochoten udělat proto, aby byla zábava?" a nenabízí v podstatě žádnou přidanou hodnotu. Herecké výkony vzhledem k žánrů průměrné, výprava a režie taktéž. Naprosto výstižné jsou repliky "Proč tu není zábava?", "Pane bože, proč já?" a "Měli jsme zůstat doma!". I tak ale věřím, že si představení své příznivce najde.

Žebrácká opera v ND? Za mě rozhodně ano. Poměrně zdařilá adaptace naprosté klasiky s vynikajícím obsazením. Dobrá režie, funkční scéna, skoro až fascinující hudba. Kontrast podsvětí (a s tím související mluvy) a zlaté kapličky na mě působí skvělým dojmem boření konzervativních hranic a to mám rád. Trochu na škodu je zbytečná délka ve spojení s některými scénami, které skoro až nudí. Stejně tak pointa celého příběhu mohla být pro diváky trochu zřejmější.