Profil uživatele

NinadeL

K divadlu jsem se dostala oklikou skrze film, literaturu, televizi a rozhlas. Dlouhá léta vnímám film jako Divadlo budoucnosti (což je termín z rétoriky 20. let). Dnes mám za sebou studia DiFi v Olomouci a Scénickomediální studia v Praze a celé to poznání balím do širší složky médií jako takových.

Vyrostla jsem na Divadle Járy Cimrmana, poznala jsem jednu éru Městských divadel pražských, inklinuju ke Studiu Ypsilon, Šimkovi v jakékoli kombinaci, a nyní toužím po operetě, což je žánr prakticky mrtvý (nebo vhodný k divadelní turistice).
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 14 % (67)
Lukáš Dubský: 15 % (40)
Jan Pařízek: 16 % (24)
Helena Grégrová: 17 % (64)
Iva Bryndová: 17 % (21)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.5.2017)
Jediným kvalitním Landou zůstává navždy Krysař v původním nastudování.
(zadáno: 14.5.2017)
Kdysi velmi oblíbená záležitost, dnes už to sice není ono, ale svoje fóry ta hra stále má. Na rozdíl od seriálu Pra pra pra, že. Jak by asi v redakci hodnotili dnešního Ringa? Taková věc jako "Na Brusel, Vávro! Na Brusel!" by je musela asi všechny unisono položit :)
(zadáno: 14.5.2017)
Bohužel, pouze generační hra. Čím dál tím mladší diváci jen velmi problematicky odhalují její kouzlo.
(zadáno: 14.5.2017)
Příkladná commedia dell´arte a 22 let Donutilovy éry.
(zadáno: 14.5.2017)
Kouzelná one woman show Barbory Hrzánové, kterou jsem si zamilovala i v audioverzi. Momentky s Miluškou Voborníkou a s Helenkou Vondráčkovou jsou přesně tím, co si tělo žádá. Zasloužená legenda.
(zadáno: 14.5.2017)
Musím seznat, že práce s textem Alistaira McDowalla byla ošemetnou, jak bylo ostatně vyhodnoceno aj po představení v Řetízku. Ale Holcův tým se se zadaným úkolem popasoval velmi dobře. Snad jen některé zkratky a vložené herecké citace postav ze Sin City a ze Slaměného vdovce byly poněkud navíc. Atraktivní námět, zajímavé zpracování, široké pole interpretace otevřené dokořán. To jsou důvody, proč Pomonu doporučit.
(zadáno: 14.5.2017)
Ještě za bývalého vedení ABC jsem prožila první příjemné setkání s klasickou převlekovou hrou, jež mne nyní inspiruje k opětovnému shledání v Divadle Na Jezerce. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.5.2017)
Jak jsme se seznámili s ruskou klasikou a uznali jsme, že Veronika Kubařová umí a že želarská Evellyn Pacoláková by zasloužila více prostoru.
(zadáno: 14.5.2017)
Veronika Kubařová zraje s každou rolí a divadelní středověk funguje díky chytré scéně na výbornou. Skvělá hra, skvělá aktualizace. Film Františka Vláčila už může zůstat v muzeu.
(zadáno: 14.5.2017)
Ačkoli si s Almodóvarem moc netykám, podobně jako v kauze přepisu von Triera oceňuji další pohled na proslavený film divadelní optikou. Více pohledů na jeden příběh, více způsobů herecké práce. A celkem si užívám Evellyn Pacolákovou, která mne ještě v MDP nezklamala.
(zadáno: 14.5.2017)
Klasika inscenovaná jako příběh vojenského drilu. Veronika Gajerová není ideálem, Máša Málková je tu jen v maličké roli, nicméně scény s monstr projekcemi mají svůj nápad a Jan Vlasák si svůj několikaminutový potlesk dozajista zasloužil.
(zadáno: 14.5.2017)
Zábavnost na téma, že puťa puťa je někdy důležitější, než rozpad impéria. Hra je to fakt pěkná, o to žádná. Inscenační kvality ovšem chybí. Leč pro její udržení v povědomí je to dobrý počin.
(zadáno: 14.5.2017)
Jedna z nejlepších premiér, které jsem v MDP zažila. Témata kolem norimberských procesů jsou má oblíbená a toto o denacifikaci Wilhelma Furtwänglera povýšilo i Jana Vlasáka na mého oblíbence.
(zadáno: 14.5.2017)
Skutečně velmi slabé. Diváci, kteří vyčítají Innemannově filmu, že obsadil blonďatou Štěpničkovou do role Emilky, nemají ovšem problém se Zbrožkem jako Frau Načeradec? Ale no tak. Stačilo přece říci, že vás baví některé ryze divadelní nápady jako tramvaj a spol. Jsem ostatně fascinována Ondřejem Havelkou divadelním a mnohdy se nestačím divit. Těším se na něho do ND, snad to nebude rozčarování, neb jeho náklonnost k předmnichovské republice je něčím, co by mělo být zachováno a rozvíjeno s vkusem.
(zadáno: 14.5.2017)
Co by člověk pro to téma a pro Víznera neudělal. Leč nepovedlo se to a druhou polovinu raději nevidět. Scéna podivná, dramaturgická zkratka ošemetná. Zpěvy a tance nevhodné. Ale je to škoda, protože právě kombinace Oldřich Vízner (Fajst), Evellyn Pacoláková (maminečka) a Henrieta Hornáčková (Rampepurda) by dokázala sehrát cosi příjemného. Takto člověku i nadále zůstává seriál Karla Smyczka s Víznerem v cukrárně.
(zadáno: 14.5.2017)
"A tímto se s vámi loučí Pavel Kohout." aneb další slavnostní premiéra za účasti těch nejvyvolenějších. Dvojí příběh hry, která nebyla původně alegorií na srpen 1968, ale později tak byla chápána, dnes získává příběh třetí a my se kocháme a je to tak príma.
(zadáno: 14.5.2017)
Bedřich Smetana napsal osm a půl a oper, v MDP je všechny hrají za jeden večer tak, že by nadchli i Járu Cimrmana. Anebo Prodanku z Ypsilonky.
(zadáno: 14.5.2017)
(3x) Aneb moje cesta do MDP. Želarský svět Květy Legátové jsem si natolik zamilovala, že jsem vzala za vděk i jeho divadelní verzí. A jaké bylo moje překvapení, když jsem se shledala s tak vynikajícím výkonem Evellyn Pacolákové a Oldřicha Víznera. Vynalézavá scéna je zcela určitě také plus, celkově atmosféra je dech beroucí a příběh Jozovy Hanule je zase o něco plastičtější, než byl v knihách a ve filmu. Ráda půjdu znovu, protože rok za rokem právě tohle nastudování zraje jako víno. V roce 2021 děkuju za zařazení streamu do MDPlay, alternace vedlejších rolích nebyly špatné.
(zadáno: 14.5.2017)
Na Zajícovu verzi slavného filmu von Triera jsem šla ještě předtím, než jsem se s filmem seznámila. Myslím, že to byla dobrá volba, protože obě varianty jsou velmi svébytné, jen ta filmová je díky reáliím lépe uchopitelná, zatímco divadelní je spíše pocitová. Někdy je zkrátka důležité mít realistické scenérie pro určité chování postav a logiku jejich činů. Nicméně jsem velmi ráda, že jsem si uvědomila, jak dobrá herečka je Dana Batulková a Klára Sedláčková-Oltová.
(zadáno: 14.5.2017)
Nevšední sólo pro Stanislava Zindulku. Nádherné téma, nádherný večer. Děkuji za něj. / Navštívena alternace s Matějem Hádkem.
(zadáno: 14.5.2017)
Jedna z mých mnoha oblíbených komparací divadla s filmem. V Rokoku jsem si ostatně velmi oblíbila Veroniku Kubařovou, která zkrátka ve filmu nemá štěstí (a mohlo by se zdát, že je jen jednou z mnoha hezkých tvářiček své generace), ale na divadle uhraje hlavní role bez nejmenšího zaváhání. Nadto zde měla krásné a silné scény s Oldřichem Víznerem. Téma sama o sobě je také poutavé a pokud znáte i film s Gwyneth Paltrow a Anthony Hopkinsem, víte, že ani jeho řeč není příliš filmová a celé kouzlo spočívá v chytře napsaných předlouhých dialozích.
(zadáno: 14.5.2017)
Obávám se, že toto byl jeden z mých nejhorších diváckých zážitků. Text je zkrátka uvězněný v čase a ani tým z MDP s ním nijak nedokázal pohnout.
(zadáno: 14.5.2017)
Velmi sporná inscenace z MDP. Chtělo by se glosovat poněkud dadaisticky: Ustinov, Werich a Pes jitrničku sežral. Trocha hysterie nikoho nezabije. Ale na druhou stranu jsem si zde velmi zapamatovala Mášu Málkovou a Henrietu Hornáčkovou, které na to mají, jen zdaleka ne každá látka, se kterou musí pracovat, dokáže upozornit na jejich kvality.
(zadáno: 14.5.2017)
Zatímco ve filmu a v televizi již jméno Epstein něco znamená (Iguo Igua, Ve stínu, Pohádkář) jeho hry Veterán a Mléčné sklo (druhá z nich měla zatím pouze scénické čtení) pouze naznačují otázku, zda by Marek mohl být skutečným univerzálem. Mladší diváci sice žádné klady neodhalili, ale fanynky Tomáše Novotného byly velmi spokojené. Za sebe mohu říct, že jsem klasicky ocenila Víznera, Pacolákovou a Málkovou. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.5.2017)
Nejsem si úplně jistá, jestli Jordi Galceran je přesně tím autorem, který na našich scénách chybí, ale komedií pro Evellyn Pacolákovou a Henrietu Hornáčkovou není nikdy dost. Bohužel vše ostatní je velmi diskutabilní.