Profil uživatele

Markéta Nedvědová

K divadlu jsem se dostala oklikou skrze film, literaturu, televizi a rozhlas. Dlouhá léta vnímám film jako Divadlo budoucnosti (což je termín z rétoriky 20. let). Dnes mám za sebou studia DiFi v Olomouci a Scénickomediální studia v Praze a celé to poznání balím do širší složky médií jako takových.

Vyrostla jsem na Divadle Járy Cimrmana, poznala jsem jednu éru Městských divadel pražských, inklinuju ke Studiu Ypsilon, Šimkovi v jakékoli kombinaci, a nyní toužím po operetě, což je žánr prakticky mrtvý (nebo vhodný k divadelní turistice).
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 15 % (44)
Michal Novák: 15 % (70)
Lukáš Holubec: 16 % (20)
Helena Grégrová: 17 % (68)
Jan Pařízek: 17 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 29.12.2019)
Dramaturgický počin Kateřiny Jonášové poněkud zastiňuje skutečný historický příběh Lili Elbe, který zcela zásadně proslavil stejnojmenný film. Toto je spotřeba vstřebat, aby mohl divák tuto aktualizovanou českou verzi ocenit. Dan v hlavní roli je naprosto skvělý, jeho výkon je citlivě promyšlený, chytře vystavený a na jevišti odžitý s pokorou. Přesto celek ovládají jednotlivé vsuvky Jiřího Korna a nad hereckými výkony kdesi v prostoru dominuje scéna, která by byla zřejmě schopná fungovat zcela solitérně a též by odvyprávěla celý příběh. Doporučuji nejen těm, kteří mají v rodině trans.
(zadáno: 17.2.2021)
Skvělá koláž Ypsilonky na téma Prodanky. Hraje se už od roku 1996 a doufám, že ještě dlouho bude. Protože tohle je přesně ta cesta, která pomáhá zlidšťovat přístup k národním ikonám. A samozřejmě Kretschmerku nelze v kroji nemilovat. Zajímavé by určitě bylo srovnání s inscenací MDP Bedřich Smetana: The Greatest Hits.
(zadáno: 17.10.2021)
Od muzikálu s Lucií Bílou v hlavní roli jsem nečekala mnoho, až příliš mnoho jich drželo pohromadě jen díky její osobnosti, ale po srovnání s jinými zahraničními nastudováními The Addams Family jsem došla k názoru, že karlínská úprava není vůbec špatná. Bílá má co hrát, zpívat a zvládá skvělou choreografii, výborný je Jiří Korn, pěvecky, herecky i tanečně, velmi vtipná je Iva Pazderková, scéna (a krásné masožravé rekvizity) i kostýmy jsou povedené, takže nakonec snižuju jen za nedokonalý převod do češtiny. Pokud je hlavní hrdinka Středa, není možné mluvit o Ulyssesovi, že.
(zadáno: 9.1.2022)
Je obrovská škoda, že koprodukci J. K. Tyla a HD v Karlíně je možné vidět jen v Plzni. Protože se jedná o velmi dobré představení, má svoje kouzlo, tempo a švih, obsazení je převážně operní. Některé nápady v dnešní době překvapí, přidání Offenbacha a Heubergera, Orlovský jako kalhotková role, zapojení diváků při přestavbě z druhého dějství do třetího. Ve filmu a v televizi jsem viděla různé verze (1937, 1946, 2x1955, 1961, 1962, 1979, 1981) a je mi jasné, že Netopýr odolá naprosto všem aktualizacím, manýrám a posunům významů. Skvělá Adéla Vandy Šípové by si zasloužila zářit i mimo svůj region.
(zadáno: 13.11.2022)
Havelkovy hry Muži v offsidu, Saturnin, Zločin v Posázavském Pacifiku, V rytmu swingu buší srdce mé a Zítra swing bude zníti všude tvoří soudržný celek. Co do stylu, témat, skvělé hudby, výborného obsazení. Prostředí pražské scény ABC tématu vzhledem k vlastní historii sedlo jako ulité. Osobně jsem si nejvíc užila jednotlivé písně, výtečnou Evellyn Pacolákovou a klasické vtipy směřované na pamětnické filmy. Chytrá scéna, kouzelné gagy a příjemně energická choreografie jsou pak u Havelky naprostou samozřejmostí.
(zadáno: 29.12.2022)
Josef Dvořák patří ke generaci, která nám už odešla nebo pomalu odchází. I proto je fantastické mít stále ještě možnost zažít ho v jeho velkém sóle, v obnovené semaforské klasice. Záznam z 80. let s Janou Paulovou sice nepatří mezi moje oblíbené kousky, ale nová verze s (mojí milovanou) Markétou Hrubešovou mne doslova nadchla. Protože každou minutu té kombinace absurdna a haškovského švejkování jsem si užívala posledního dědice humoru Vlasty Buriana. A to už se dneska nevidí.
(zadáno: 9.1.2023)
Krásná práce v každém směru. Fenomén V + W v geniální stylizované podobě. Vynikající energie všech, Václav Vašák, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová. Něžné i kruté emoce, lidské osudy, ironie doby. Melodram, pantomima, radost.
(zadáno: 13.3.2023)
Živé a energické představení. Místy plné skutečných emocí, dojemného humoru i velkých tragédií. Mezi antidrogovými manifesty už navždy zůstane příběh Christiane F. na prvním místě. Je skvělé mít k výběru vše, od (audio)knih přes film, seriál a divadlo. Protože jen neustálým připomínáním ten varovný apel zůstane stále živý. Výborné herecké výkony, geniální v multirolích Josef Horák.
(zadáno: 12.9.2023)
Za mě vynikající představení, rozhodně jedno z lepších ze současných Vinohrad. Životopisy skladatelů vážné hudby bývají ošemetné, divák nezná dobové reálie a proto jde především o zvěčnění hudby, což se zde podařilo. Musela jsem sice překousnout, že bez Postlerové to na Vinohradech zkrátka nelze, ale mistrovství Holuba a překvapivé obsazení Svobody a Krejčíkové mi tu vinohradskou rutinu bohatě vynahradilo. Zasloužený sukces.
(zadáno: 23.9.2023)
Krásná pocta trampingu, barrandovskému filmu a celkově popkultuře 30. let, překvapivé spojení Jaroslavy Kretschmerové, Bohumila Klepla a Martina Zbrožka vyšlo na jedničku. V hudebních retro komediích značky Havelka si velmi libuji, ale zatímco k Mužům v offsidu jsem měla ještě výhrady, Saturnina jsem už cele přijala a Zločin považuju za jistotu. Bezčasí je pryč, reálie jsou mnohem více precizní, glosy adresované dobové filmařské a divadelní praxi jsou skvělé. / Viděla jsem ze záznamu z roku 2013.
(zadáno: 1.1.2024)
Krásná revuální jazzová opereta P. Abrahama patří dodnes mezi oblíbená díla v Estonsku, Maďarsku, Německu, Švýcarsku a samozřejmě i my máme svoji historii inscenování. HDK v roce 1970 nabídlo nastudování s Talpovou a Fialou, což muselo být skvostné. Kus je to milý, hravý, něžný i zábavný. Můj nejoblíbenější šlágr je samozřejmě Känguruh: "Jak spolu klokaní boxujou, tak všichni dneska foxujou!" Není nutné si myslet, že se Savoy hraje jen z úcty (Musica non grata). Pro ND je to lákavý titul, který hojně navštěvují cizinci a i v alternaci nabízí zážitek srovnatelný s německými regionálními scénami. Samozřejmě skvělý je původní film (1935).
(zadáno: 13.5.2017)
Nejsem si úplně jistá volbou textu. Konečně zdejší kontroverzní reakce dávají najevo, že ženský Emil čili o výchově není zcela tím, čím si dnešní divák chce společně s Holubovou a Bydžovskou projít. Osobně hru ale vnímám jako zdařilou, jen už je na energii obou hereček znát, že s textem pracují už příliš dlouho (od roku 2004) a chtělo by to cosi nového.
(zadáno: 13.5.2017)
K de Sadeho textu chovám respekt, k Pasoliniho filmu despekt. Divadelní hra je naštěstí dostatečně svébytným počinem, ve kterém si lze užít mnohé. Miluju zejména výkon Jany Holečkové a Alenky Kardové. Máte-li odvahu, zažijte tuto inscenaci.
(zadáno: 13.5.2017)
(zadáno: 13.5.2017)
Myslím, že důvod volby této hry je jasný. Doba si žádá zrcadlo. Vtipné, lehce zkarikované, ale dnešní. Takové jsou celebrity. Nijak náročné, pouze přítomné. Jen při vzpomínce na ně mi vytane na mysl i starší hra ze Stavovského Jako naprostí šílenci, která zdatně pokryla obdobné spektrum současnosti, ale pro nezájem zapadla. Leč zdála se mi o mnoho zdařilejší.
(zadáno: 13.5.2017)
Výtah ze Shakespeara hravou metodou. Nápad, který se nejlépe osvědčí tam, kde herci teprve zrají. A jak vidno, Dan Krejčík rok co rok překvapuje, pracuje na sobě a pokračuje směrem k opravdovým rolím.
(zadáno: 13.5.2017)
Vtipná, nekomplikovaná, vysloveně příjemná záležitost s neokoukanými tvářemi, ze kterých nutno vyzdvihnout Petru Arnautovou a Sabinu Valovou. Legrační kaskáda humorných situací se vrší a vrší až k naprosté divácké spokojenosti.
(zadáno: 13.5.2017)
Inscenační kiks? Divadelní skanzen? Problematické vyznění hry? Ale ano, však jsme na konci 16. století a ono problematické vyznění je klíčem k uchopení. Nejsem přílišným zastáncem aktualizací, naopak děkuji Vinohradům, že stále ještě někde hrají bez úletů. Potřebovala jsem se srovnat s ne příliš vydařeným zážitkem z jinak velmi oblíbeného filmu Zeffirelliho a tato inscenace mi kýžený klid skutečně dopřála.
(zadáno: 14.5.2017)
Inscenace, která měla smůlu. Dvě herecké kolize krátce po premiéře by vyděsili každého. Ale pokud to herci přežijí, můžeme jim přát mnoho dalších úspěšných pohovorů.
(zadáno: 14.5.2017)
S Čechovem je dobré začínat na malých komorních scénách vzdorujícím avantgardě. Navíc zdejší báječná scéna s nápadem Jaroslava Milfajta si žije svým vlastním životem a dává hereckým výkonům cele vyniknouti. Lze se tedy kochat i soustředit na obsah.
(zadáno: 14.5.2017)
Bedřich Smetana napsal osm a půl a oper, v MDP je všechny hrají za jeden večer tak, že by nadchli i Járu Cimrmana. Anebo Prodanku z Ypsilonky.
(zadáno: 14.5.2017)
Klasika inscenovaná jako příběh vojenského drilu. Veronika Gajerová není ideálem, Máša Málková je tu jen v maličké roli, nicméně scény s monstr projekcemi mají svůj nápad a Jan Vlasák si svůj několikaminutový potlesk dozajista zasloužil.
(zadáno: 14.5.2017)
Jak jsme se seznámili s ruskou klasikou a uznali jsme, že Veronika Kubařová umí a že želarská Evellyn Pacoláková by zasloužila více prostoru.