Profil uživatele

NinadeL

K divadlu jsem se dostala oklikou skrze film, literaturu, televizi a rozhlas. Dlouhá léta vnímám film jako Divadlo budoucnosti (což je termín z rétoriky 20. let). Dnes mám za sebou studia DiFi v Olomouci a Scénickomediální studia v Praze a celé to poznání balím do širší složky médií jako takových.

Vyrostla jsem na Divadle Járy Cimrmana, poznala jsem jednu éru Městských divadel pražských, inklinuju ke Studiu Ypsilon, Šimkovi v jakékoli kombinaci, a nyní toužím po operetě, což je žánr prakticky mrtvý (nebo vhodný k divadelní turistice).
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 14 % (67)
Lukáš Dubský: 15 % (41)
Jan Pařízek: 16 % (25)
Helena Grégrová: 17 % (66)
Iva Bryndová: 17 % (24)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 24.3.2020)
Vysloveně příjemná dětská hra se spoustou písniček. Děti budou nadšené.
(zadáno: 23.9.2020)
Další výtečné setkání s Filmem Naživo, tentokrát nad Jařabovou variací na téma terorismu na počátku 20. století. Slavný román J. Conrada z roku 1907 oslovuje napříč stoletím, zajímavé filmové adaptace vznikaly například ve 30. letech - Hitchcockova Sabotáž, nebo v 90. letech - Hamptonova Bomba pro Greenwich. Tato inscenace DNZ přenesená do brněnského vodojemu přinesla hodně zajímavý zážitek všem, kteří nemají zábrany přemýšlet nad životy jednotlivců v krizových situacích. Výborné herecké výkony předvedli zejména Vyorálek s Fialovou, zajímavé kariky pak Žáček se Čtvrtníčkem (mistrem přestávky).
(zadáno: 12.3.2022)
Sympatická kreativní hodinka v konceptu Laterny magiky. Pro dětského diváka inspirativní, pro dospěláka příjemně relaxační.
(zadáno: 25.3.2022)
Na operetu Veselá vdova jsem se chystala od sezóny 2018/19 do HDK (představení bylo v koprodukci s JKT). Nakonec to dopadlo tak, že jsem v Plzni viděla Netopýra a Veselou vdovu nakonec v Ústí nad Labem. HDK operetu v době covidu zřejmě odmítlo a přestože se dlouho pyšnili Polskou krví nebo hostováním brněnské Mam'zelle Nitouche, Lehárovy klasiky jsem se u nich nedočkala. Proto jsem si tak užila zážitek z regionu, drobné nedostatky nervózního souboru i techniky plně vynahradila energie v 2. a 3. dějství a přirozená krása a roztomilost Michaely Katrákové a Slovenky s maďarskými kořeny Ballánové.
(zadáno: 13.5.2017)
Nutno dodat, že chovám respekt k původnímu literárnímu dílu a spatřuji jisté kvality i ve filmové sérii, která dokázala nabídnout cosi odlišného v 60. letech. Vzhledem k tomu, že ač plakáty lákaly na půvabnou blondýnu, nebyla jí okoukaná Bardotka, ale nová tvář Michele Mercier. Dokonce jsem se těšila i na remake, z něhož byl nakonec natočen bohužel jen jeden díl. A jaký je tedy český muzikál? Špatný, nudný, nevkusný. Fanánek se neobtěžoval nahlédnout do knižních předloh, z filmů si mnohé nezapamatoval a sestavil cosi na motivy; celek funguje jen na variování původní filmové hudby Magneho.
(zadáno: 13.5.2017)
Dosti bylo muzikálů Divadla Broadway, které se sobě podobají jako vejce vejci.
(zadáno: 14.5.2017)
"A tímto se s vámi loučí Pavel Kohout." aneb další slavnostní premiéra za účasti těch nejvyvolenějších. Dvojí příběh hry, která nebyla původně alegorií na srpen 1968, ale později tak byla chápána, dnes získává příběh třetí a my se kocháme a je to tak príma.
(zadáno: 14.5.2017)
Zábavnost na téma, že puťa puťa je někdy důležitější, než rozpad impéria. Hra je to fakt pěkná, o to žádná. Inscenační kvality ovšem chybí. Leč pro její udržení v povědomí je to dobrý počin.
(zadáno: 14.5.2017)
Bohužel, pouze generační hra. Čím dál tím mladší diváci jen velmi problematicky odhalují její kouzlo.
(zadáno: 14.5.2017)
Jediným kvalitním Landou zůstává navždy Krysař v původním nastudování.
(zadáno: 30.5.2017)
Rychlovka na objednávku. Nicméně oceňuji kvalitní marketing.
(zadáno: 30.5.2017)
Dnes už vysloveně pasé událost, nicméně vystřelila Barboru Polákovou na pomyslný top pozornosti. A pokud mohu soudit, tak od Blonďaté bestie Poláková vysloveně příjemně zraje. DVD s tímto scénickým čtením byl dobrý tah.
(zadáno: 26.6.2020)
Obávám se, že hry Kašparu nebudou blízké mému srdci. Před časem jsem zkusila jejich Audienci (v klubovně v Jidřišské), ta byla vcelku příjemná, ale jejich vidění Vančury nekonvenuji. Hra má velmi nápaditou scénu, vnímání publika je hodně vstřícné, ale jako celek mi to nefungovalo. Herecky vysloveně slabé, text málo pointovaný, hudební vložce zcela neživotné. O bonusovou verzi zájem nemám.
(zadáno: 2.8.2020)
Slabší muzikálová verze české podoby pražského případu Nicka Cartera. Samozřejmě na poměry Divadla Broadway je to vcelku přijatelný kus, sama Adéla má hodně vtipný kostým, ale celé je to takové vodnaté. Snad je to zvolenými alternacemi pro DVD záznam, na což se názory různí, ale rýmy jsou za hranicí primitivnosti, choreografie na úrovni normalizačního baletu ČST a scéna je podivně laciná. Na druhou stranu Petr Vondráček vysloveně uzrál a poprvé jsem zažila, že jeho herecká manýra má opodstatnění (pokud stojí na divadelních prknech), protože jinak v televizi nebo ve filmu to nikdy nebylo ono.
(zadáno: 13.5.2017)
Toto bylo skutečně špatné. Netleskala jsem. Zůstala jsem během děkovačky demonstrativně sedět. A proč? Držme se výkladu Justa: Pechlátův Goebbels byl protiúkol, Brecht. Míčové Baarová byla (snad) Stanislavský, protiúkol tedy zřejmě jen v tom, že Míčová není atraktivní, není krásná, není fotogenická. Nehledě na ten směšný obsah. Precizní deníček Goebbelse/alkoholem zastřené vzpomínky herečky, která mohla být kýmkoli, jen nebyla ani v nejmenším Baarovou. Bohužel dnes podobných variací na toto téma máme mnoho a jedno je horší než druhé, copak je nutné u těchto jmen jít jen po bulvárním povrchu?
(zadáno: 13.5.2017)
Toto nebyl ideální nápad, jak se seznámit se Sofoklem. Dnes už bych asi reagovala jinak, ale stírání pomyslné bariéry mezi jevištěm a hledištěm není pro každého.
(zadáno: 13.5.2017)
Velmi se podivuji nad úspěchem této původně maďarské hry. A ještě více mne zaráží její trvanlivost na prknech Palmovky. Naštěstí letos získává konkurenci v Ungeltu, v což vkládám minimálně ty naděje, že Regina Rázlová dokáže do své interpretace božské Marlene vložit nejméně tolik invence, abych zapomněla na tento absolutní kiks. Klišé, nevkus, faleš. To jsou jediná adjektiva hodící se k této nepovedené hře Évy Pataki.
(zadáno: 13.5.2017)
Nikdy nemám dobrý pocit z boření hranic mezi jevištěm a hledištěm. S Havlovými texty problém nemám, s jejich dnešní inscenací ano. Nedokážu spokojeně sedět ve Stavovském a uhýbat roli toaletního papíru. Pokud je toto cesta naší hlavní scény, inklinuji čím dál tím více k pasivnímu diváctví puritánských královských Vinohrad. Což mi přijde jako vyslovená škoda.
(zadáno: 13.5.2017)
Šamberkova hra z 80. let 19. století je v diváckém povědomí zafixována veselohrou Martina Friče z roku 1935, jež děj přesunula na přelom let 1900/1901. A nyní se setkáváme s moderním nastudováním Drábka, který relativizuje kostru páně Šamberkově humorem, který by se neztratil ani ve Zlaté mříži a nezadává si ani s nelichotivými fragmenty hloupého seriálu Bohéma. Nač to násilné vtěsnání do meziválečné éry, když ani v meziválečných letech nepovažovali Šamberka za dostatečně aktuálního, aby jeho text transponovali do tehdejší současnosti? Drábkovo nastudování v mnohém chybuje a je zbytné.
(zadáno: 14.5.2017)
Velmi sporná inscenace z MDP. Chtělo by se glosovat poněkud dadaisticky: Ustinov, Werich a Pes jitrničku sežral. Trocha hysterie nikoho nezabije. Ale na druhou stranu jsem si zde velmi zapamatovala Mášu Málkovou a Henrietu Hornáčkovou, které na to mají, jen zdaleka ne každá látka, se kterou musí pracovat, dokáže upozornit na jejich kvality.
(zadáno: 14.5.2017)
Co by člověk pro to téma a pro Víznera neudělal. Leč nepovedlo se to a druhou polovinu raději nevidět. Scéna podivná, dramaturgická zkratka ošemetná. Zpěvy a tance nevhodné. Ale je to škoda, protože právě kombinace Oldřich Vízner (Fajst), Evellyn Pacoláková (maminečka) a Henrieta Hornáčková (Rampepurda) by dokázala sehrát cosi příjemného. Takto člověku i nadále zůstává seriál Karla Smyczka s Víznerem v cukrárně.
(zadáno: 14.5.2017)
Nápad to není špatný, postavit revue na nejoblíbenějších písních Bílé s Bílou v hlavní roli. Ale libreto se jaksi nevydařilo.
(zadáno: 14.5.2017)
To téma je až příliš dokonalé na to, aby bylo tolik zprzněno. Lépe zapomenout.
(zadáno: 30.7.2017)
Nyní, po smrti Anne Golon, je pohled na tento broadwayský muzikál ještě smutnější. Je tu hudba Magneho z filmů, výtah děje z pěti filmových pokračování, ale dohromady to příliš nedává smysl. Bohužel. Chtělo se to zaměřit například jen na francouzskou linku kolem královského dvora, ale poušť už měli nechat spát. Pěvecké výkony průměrné, harém naivní, vtípky na úrovni Zlaté mříže.
(zadáno: 11.10.2020)
Je mi líto, ale současná podoba této inscenace, kterou proslavila Marie Doležalová, je už zřejmě jen stínem. Fenomén hrdinky Fan Vavřincové je natolik silný, že v současné době se chystá už třetí nastudování (po Zlínu a Praze se chce přidat i Kladno) a stále to není dost. To, co jsem viděla s Dianou Šoltýsovou v hlavní roli bylo hodně smutné. Jak jinak hodnotit představení, jehož jediným plusem je rutinní karika Sandry Pogodové? Rozumím náročné době pro divadelníky obecně, ale nemít pro hlavní hrdinku ani pořádný kostým a nechat ji to celé odehrát jen svěšenými rameny?