Profil uživatele

NinadeL

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 14 % (60)
Jan Pařízek: 15 % (22)
Lukáš Dubský: 15 % (37)
Helena Grégrová: 16 % (58)
Iva Bryndová: 16 % (18)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 24.6.2018)
Říkají tomuto kusu různě. Groteska či opera buffa. Ale ono to není nic, než jen další parazitování na fenoménu Baarová. Zatímco hra Goebbels / Baarová byla jen nepovedený omyl, tento "muzikál" je bezzubý výsměch. Nedočtený životopis posloužil jako oslí můstek pro revue se zpěvy, ve které se tleská na "vynikající" rýmy ve stylu "šukala, šukala". Liduschka by ráda byla aspirantkou na hru o které se mluví, ale kdo na ní ve skutečnosti jezdí? Jen ty zoufalé autobusy z regionů. A v nich jezdí bohužel zejména ti, kteří nadšeně zatleskaji i lejnu v alobalu.
(zadáno: 13.5.2017)
(zadáno: 13.5.2017)
Dlouhá léta jsem Vinohradům odolávala, no nemohla jsem si přát lepší vstup, než Čapkova Loupežníka. Kouzelné je sledovat Satoranského a Maciuchovou, půvabné je přijmout některé poněkud archaické inscenační metody. A jako obyčejně jsem si konečně mohla srovnat hru s filmovým přepisem Kodíčka a našla jsem si cestu k oběma řešením.
(zadáno: 13.5.2017)
Mé první setkání se Zlatou kapličkou ve věku, kdy již bylo možno ocenit celou sérii jemných nuancí. Dnes leta studuji filmové adaptace Lamače z let 1925 a 1938 a na tuto inscenaci vzpomínám vcelku s láskou. Už pro tu nesmrtelnou Kláskovou Janžurové, jakou byla již ve stařičké televizní inscenaci.
(zadáno: 14.5.2017)
O Malém princi lze přemítat dlouze. Celá řada adaptací je toho ostatně důkazem v rámci všech existujících platforem. Myslím, že bylo jedině dobře, že jsem ve stejné době viděla také nový animovaný francouzský film, který došel v interpretaci velmi daleko. Jedině tak jsem totiž dokázala mít mysl otevřenou i k tomuto temnému zpracování Laterny. Malý princ může být vším, čím chceme, nadějí, pohádkou, iluzí, budoucností i minulostí. Je to jen na nás.
(zadáno: 15.11.2018)
Hervého Mam'zelle Nitouche je poklad. A lze ho vnímat v několika rovinách. Před válkou, v nádherném výmarském filmu z roku 1931, hrála Denisu Anny Ondráková. Pro divadlo se této operety zásadním způsobem ujal Oldřich Nový. A na Slovensku po válce hráli velmi ironický kus Play mam'zelle Nitouche. A dnes? Dnes má za sebou dvě štace tato četníkovská variace, kterou jsem sice neviděla v Brně, ale na derniéře v HDK. Ty melodie a některé písně vysloveně zbožňuji. Námět je skvělý, klasická kombinace já je někdo jiný a hra ve hře. K tomu roztomilost jisté netykavky. Jsem za toto nastudování ráda.
(zadáno: 14.5.2017)
Veronika Kubařová zraje s každou rolí a divadelní středověk funguje díky chytré scéně na výbornou. Skvělá hra, skvělá aktualizace. Film Františka Vláčila už může zůstat v muzeu.
(zadáno: 12.3.2019)
Zajezd do Krušnohorského divadla v Teplicích. Příjemný zážitek, nečekaný výběr látky pro Adamovskou a Štěpánka. Celkově moc dobré, chytrá scéna, téma mě moc bavilo a neměla jsem problém si představit americké reálie.
(zadáno: 10.6.2018)
Roky mám zakořeněné zklamání z podpalmovkové Edith a Marlene. Váhala jsem, zda jít do Ungeltu. Ale přeci jenom hra Louwové komparuje vzpomínky Marlene a její dcery a dotváří z nich klasický svárlivý vztah matky s dcerou. Jde až na dřeň. Rázlová a Postlerová jsou ideální dvojicí pro interpretaci takové situace. Sluší jim komorní prostředí Ungeltu. Nicméně hra je o pocitech, o starých křivdách, o stáří, o hledání tolerance, lásky a vděčnosti. A skutečné osobnosti Marlene Dietrich a Marie Rivy se vytrácejí. Ve skutečnosti taková dramata není nutné hrát o konkrétních lidech.
(zadáno: 14.5.2017)
Bohužel, pouze generační hra. Čím dál tím mladší diváci jen velmi problematicky odhalují její kouzlo.
(zadáno: 13.5.2017)
Monology vagíny jsem si naprosto zamilovala. Jako kniha je to velmi užitečné, jako divadelní záznam zajímavé, ale zkušenost, kterou můžete učinit s českým nastudování je neopakovatelná. Eve Ensler dokázala mnohé a v pubertě by nikdo její odvahu neměl minout. Text, který bez nadsázky změnil život celé jedné generaci.
(zadáno: 14.5.2017)
Skutečně velmi slabé. Diváci, kteří vyčítají Innemannově filmu, že obsadil blonďatou Štěpničkovou do role Emilky, nemají ovšem problém se Zbrožkem jako Frau Načeradec? Ale no tak. Stačilo přece říci, že vás baví některé ryze divadelní nápady jako tramvaj a spol. Jsem ostatně fascinována Ondřejem Havelkou divadelním a mnohdy se nestačím divit. Těším se na něho do ND, snad to nebude rozčarování, neb jeho náklonnost k předmnichovské republice je něčím, co by mělo být zachováno a rozvíjeno s vkusem.
(zadáno: 14.5.2017)
Jedna z nejlepších premiér, které jsem v MDP zažila. Témata kolem norimberských procesů jsou má oblíbená a toto o denacifikaci Wilhelma Furtwänglera povýšilo i Jana Vlasáka na mého oblíbence.
(zadáno: 14.5.2017)
Nevšední sólo pro Stanislava Zindulku. Nádherné téma, nádherný večer. Děkuji za něj. / Navštívena alternace s Matějem Hádkem.
(zadáno: 29.7.2017)
Muzikály s Bílou oscilují mezi vysloveně dobrými a těmi naprosto marnými. Němcová! je překvapivě dobrou. Lucie zpívá a hraje především pocitově, show není typickým cirkusem jejího stálého týmu. Pouze krátkou éru uvádění si vysvětluji nezájmem diváků po promarněných tématech Láska je láska a Elixír života. Z celé řady interpretací Němcové na poli dokumentaristiky a hraných filmů tento muzikál nijak nevyčnívá, národní a ženské téma láká a lákat bude, provokuje a provokovat bude.
(zadáno: 13.5.2017)
(zadáno: 1.6.2019)
Havlíčkův Neviditelný je skvělá látka. Román z roku 1937 se již dočkal zdařilých adaptací pro televizi, film i rozhlas. Nové nastudování v MDP opět strhává pozornost na dílo tohoto vynikajícího autora. Z výsledné inscenace jsem nadšená, scéna je chytrá, práce s hudbou a celkově s atmosférou je jedinečná. Prokreslení jednotlivých postav je báječné, herci hrají velmi dobře. Konáš a Tenorová jsou ideálními představiteli páru, který je zničen rodovým zatížením. Skutečným démonem je Málková jako pokrytecká tetinka, ze strýčka Cyrila v podání Kačmarčíka jde skutečný strach, výborný je doktor Kerna.
(zadáno: 14.5.2017)
Aneb Víznera viděti, dobře si požnouti. Nicméně vzhledem k tématu bych byla opatrná na výběr společníka, se kterým se do Rokoka vydáte, neb arteterapie není vždy tím nejlepším námětem na příjemně prožitý večer.
(zadáno: 25.9.2017)
Variace na známé motivy, které byly platné tehdy. Dnes je samozřejmě zajímavé sledovat to prolínání divadla a filmu i tam, kde chybí literární předloha, ale to je asi tak všechno.
(zadáno: 13.5.2017)
Toto nebyl ideální nápad, jak se seznámit se Sofoklem. Dnes už bych asi reagovala jinak, ale stírání pomyslné bariéry mezi jevištěm a hledištěm není pro každého.
(zadáno: 30.5.2017)
Rychlovka na objednávku. Nicméně oceňuji kvalitní marketing.
(zadáno: 13.5.2017)
Pokud divák přišel zejména proto, aby si prohlédl jevištní výkony Leichtové a Pazderkové, mohl být zcela spokojen. Mladá energická Leichtová sehrála svou roli velmi přirozeně a Pazderková měla prostor i ke zpěvu. Bohužel bez znalosti Testosteronu nebyl zážitek úplný.
(zadáno: 8.6.2019)
Milé představení, které se hraje už 10. rokem. Jako pravidelné divačce MDP mi Kaplan dlouho unikal, dnes lituji, že jsem nezažila jako Reného a Clauda, duo Button, Lipského s Fišerem. Námět Leo Rostena bych se nebála srovnat s universálním humorem Jaroslava Žáka nebo s obdobně založeným filmem English Vinglish. Příhody z večerní jazykové školy z let 1941/2 jsou hořkosladce geniální. Ať už se paroduje sladká Francie, bella Itálie, ostré Polsko, sexy Francie nebo zádumčivé a pyšné Rusko... tuhle čídu mám ráda. A Oldřich Vízner je úplně báječný a fajn, není důvod si ho neužít.
(zadáno: 3.4.2018)
Moje první Bovaryová. Délka mi vyhovovala, s postavami jsem se musela nejdřív seznámit, aby mi na nich záleželo. Bohužel Palmovce chybí výrazné herecké osobnosti, hvězdy nemá žádné. Čili v rámci možností je příjemné trávit čas s titulní hrdinkou v podání Lucie Štěpánkové (místy připomíná Evelyn Pacolákovou z MDP). A se Slavíkovou ve vedlejší roli. Mládež a muži jsou vysloveně slabší. Stejně tak propagace láká na něco jiného, než inscenace skutečně je. Ale bylo by škoda čas od času Palmovku neprověřit, zda neměla šťastnější ruku. Dramaturgický plán na papíře zatím převyšuje realizaci.
(zadáno: 13.5.2017)
Kdysi dávno, ještě na druhém stupni základní školy, nás s divadelním kroužkem nasměřovaly pančelky dokonce na dvě různé inscenace nejslavnější hry Christie. Kromě této jsme ještě viděli variantu z ABC, ještě s Janem Hrušínským v hlavní roli (hrála se od roku 1996). Ale buď jak buď, lásku k Agáthě je vhodno pěstovat v jakémkoli věku a dnešní vzpomínky jsou sice mlhavé, ale mají svůj význam pro pozdější lásku k literární klasičce.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 > >>