Profil uživatele

Pedro72

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 26.7.2020)
Na kouzelné (a chytře vymyšlené!) scéně se odehrává mystérium bez pointy. Plus: Celý kus si můžete užít, herecké výkony jsou standardní. Naopak hlas průvodce až příliš usnadňuje porozumění ději. A pointa je nahrazena náhražkovou falešnou moralitkou, což je nepřekonatelný limit předlohy.
(zadáno: 26.7.2020)
Shlédnuto při první repríze. Nenáročné, ale milé a vtipné. Proč tak pozitivní hodnocení? Nikdy by mě nenapadlo, že když bude na scéně pět žen, každá z nich bude jiná, čitelná a s osobitým charakterem. Jedinou věc jsem musel radši zapomenout, abych nemusel dát 0. Na scéně se coby asistent policisty pohybovalo jakési podivné obézní prkno. Zřejmě šlo o nějaký vtípek "mezi námi děvčaty", ale pro diváka zvenčí to je prostě protivný a rušivý podraz.
(zadáno: 31.7.2020)
Drobná historka o třech lumpech a jednom nedorozumění. Psychologická studie zlodějíčků a překupníků zdánlivě nenabízí velký prostor, ale postupné odhalování charakteru je překvapivě zajímavé. Zajímavé to začalo být až ve druhé půli, kdy se Sokol přestal rozměnovat na drobné a odložil masku partičkáře. Pak začne fungovat chemie celé trojice aktérů a divák se může nechat strhnout dějem.
(zadáno: 3.8.2021)
Je to spíše představení a la Shakespeare než původní hra. Děj se odehrává překotně a vývoj postav není příliš uvěřitelný.
(zadáno: 30.7.2020)
Aby divák uvěřil příběhu, musí uvěřit, že Valmont má ženám co nabídnout. Kdyby měl vyčesané nagelované vlasy, zlatý řetěz a značkové hadry, zkrátka kdyby vypadl z Mostu, uvěřil bych tomu. Tady ne. Zaujala především Zdena Herfortová.
(zadáno: 25.7.2020)
Shlédnuto na Špilberku 23.7. Rozpaky začaly scénou, která by seděla spíš pro menší divadlo a je podivně nasvícená. Herci měli obličeje potemnělé a čitelné jen z prvních řad. Část diváků pak zůstala bez napojení na jeviště. Snad proto mě žádný individuální výkon nezaujal (ovšem ženy obecně tu byly nejméně o třídu lepší než herci).
Oceňuji volbu Zimní pohádky. Není to Shakespearův top, tak by to chtělo trochu odvahy při práci se scénářem. Tempo i střídání tragické a komické polohy bylo zmatečné, místo smíchu, který mrazí, tu bylo nechtěné komično a patos.