Profil uživatele

Psychoklara

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 7 % (17)
Kateřina Jírová: 9 % (8)
Lukáš Dubský: 9 % (14)
Anežka Hrebiková: 10 % (7)
Jan Pařízek: 10 % (20)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2

(zadáno: 16.10.2019)
Musím přiznat, že zatímco v knize Sibiřská výchova jsem příběhy o Kolimově parťácích přímo hltala, v podání herců - vypravěčů mi některé zkrátka nesedly. Statické scény sice byly vystřídány zběsilým dupáním po stole, bušením do trubek, vlčím vytím a klopením hořčičáků, ale divadelní vzrušení to ve mně nevyvolalo, a možná i díky tomu, že jsme byli příliš blízko ději, to občas působilo až trochu směšně.
Co však musím vyzdvihnout je hudební doprovod včetně zpěvu herců, který dovedl navodit alespoň mrazivou atmosféru z knihy.

Varování pro introverty - všichni diváci jsou zapojeni do hry :).
(zadáno: 6.2.2019)
Viděli jsme dokonce dvakrát a vždy jsme se skvěle bavili. Kdo si s sebou napodruhé nevzal kousek chleba pro Truffaldina, ten buď nemá srdce, nebo je moc stydlivý, než aby si veřejně hrál na boha :).
(zadáno: 26.9.2019)
Veselohra vyrobená ze skutečného dramatu. Ano, bavili jsme se opravdu dobře a osud Hanče a Vrbaty mě samozřejmě dojal, byť jejich příběh znám. Jen ten závěr se mi zdál zbytečně natažený a násilně vtipný, zřejmě aby divák neodcházel sklíčen osudem ošlehaných mužů, ale spíše rozveselen divadelním zážitkem. Proč nás tak rozmazlujete?
(zadáno: 29.11.2019)
60-70% Bylo to dobré a přesně takové, jak je popsáno ve zdejších komentářích. Možná proto mě nic nepřekvapilo a měla jsem pocit, že tomu něco schází. Trochu jsem měla dojem, jako bych si pustila hru v televizi - herci se zapnuli a "jeli". Zkrátka tam nefungovala určitá chemie mezi účinkujícími a publikem, chybělo něco, co by člověka vtáhlo, pohltilo, ohromilo a nutilo vracet se v myšlenkách zas a znovu. Líbilo se mi to, to ano, ale myslím, že tahle inscenace mohla být přímo strhující. Ale nebyla.
(zadáno: 6.2.2019)
Hra sloužící výhradně k momentálnímu pobavení, jedna z těch, na kterou si po pár letech vzpomenete jako na představení, kde jste se hrozně smáli, ale už vlastně nevíte proč. Žádné hlubší zamyšlení nepřinese, a proto není vhodná pro náročnější diváky, spíše pro konzumenty. Pokud vám ke štěstí stačí natřásající se bránice, pak budete spokojeni.
(zadáno: 6.2.2019)
Skvělá hra, kterou mi nestačilo vidět třikrát. Pustili jsme si její televizní záznam na Štědrý den a byl to nejlépe strávený Štědrý večer za posledních pár let. Perfektně zpracovaný Pratchett.
Asi nikdo si na derniéře tolik nepřál vyhrát bludný balvan tak jako já :).
(zadáno: 21.1.2019)
Lehce šílená schůze lehce šílených vlastníků bytových jednotek obsahuje vše, co je na takové schůzi běžné: hádky, obviňování, narážky na sexuální aktivity sousedů, rozpad aparátu, složení nového aparátu, alkohol, zákusek, pářící se hyeny, porod, smrt a rvačku.
Přesto musím přiznat, že mě nebavila hluchá místa, kdy se probíraly skutečné problémy družstva. Chápu, že tam musely být, aby byla celá hra uvěřitelná, já osobně bych ale snesla ještě o 10% víc přehnaných výstupů :).
(zadáno: 30.10.2019)
Nenáročný humor založený na jednoduchých gestech i dialozích mezi manžely, přáteli a milenci stupňující se do dramatických a absurdních výjevů. Hlasité hádky a řev vygradovaly trochu brzy a zhruba od poloviny mi kvůli tomu představení přišlo dost jednotvárné. Snaha předložit divákům několik hlubších myšlenek se určitě cení, bohužel zůstalo pouze u toho "předložení" a nikam dál jsme se již nedostali... něco tomu zkrátka chybělo. Celek na mě působil trochu jako přenesení seriálu Ulice nebo románů Patrika Hartla na jeviště, včetně závěru. Tak jsme se zase nedozvěděli nic nového o vztazích :).
(zadáno: 21.1.2020)
Musím potvrdit níže napsané. Všichni herci byli skvělí, jejich výkony dokonale vyvážené, výborná scéna, hudba i režie, prostě není co vytknout a proto nemůžu jinak než dát 100%. Pro mě to byl jeden z nejsilnějších divadelních zážitků, na který vzpomínám detailně i mnoho dní po shlédnutí. Při závěrečném potlesku vestoje bylo vidět, že brečeli diváci i herci, přestože v průběhu představení jsme se mnohokrát hlasitě zasmáli. Hra sdělila to, co se slovy sdělit nedá.
(zadáno: 28.11.2018)
Před Válkou s mloky jste přesvědčeni, že je jasné, na čí straně budete stát, z divadla však odcházíte s rozporuplnými pocity a znechuceni vlastní rasou...
Forma kabaretu je originální, děj sice poněkud roztříští, ale ve výsledku bude zábavnou formou sděleno vše podstatné, okořeněné špetkou krutého humoru.
V D21 se můžete spolehnout na jedno - herecké výkony budou vždy na daleko vyšší úrovni, než byste v tak malém divadle čekali (jen z konferenciérky jsem měla pocit, že si svou roli příliš užívá, ale málo hraje, nicméně možná se to s počtem odehraných repríz vytříbí). Doporučuji navštívit.
(zadáno: 28.11.2018)
Rozhovory, které můžete vyposlechnout v každé sauně - někdy jsou vtipné, někdy trochu k pláči, vždy však pravdivě odrážejí typickou vlastnost českého člověka rádoby odborně řečnit o čemkoliv. Převažovaly humornější okamžiky. Přesto mi však v představení něco chybí, slovy M. Hanuše: "je to takové jevištně prosté", což je velká škoda. Ve velkém divadle inscenace působila poněkud nedomrle a téměř křičela po nějaké větší akci než je upadlá žínka, na menší scéně bude určitě vypadat lépe. Věřím, že postupem času herci vypilují jednotlivé hlášky k dokonalosti a představení tím ještě získá.
(zadáno: 6.2.2019)
Standard D21 - představení, které zaujme i pobaví a skvělé herecké výkony s vysokým nasazením. Další hra, která nás bavila.

Další stránky hodnocení: < 1 2