R.JELEN.21

Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!

Já nějak nevím co napsat, je to naprostá haluz. Človek hodně momentů ke smíchu vlastně "nepostřehne". Celou dobu ho nějak nepouští pocit: Co z tohohle sakra bude!! A na konci jste vlastně spokojený, nebo lépe nejste naštvaný. Jen já osobně bych na to znovu nešla ;)

Cyrano se vrací pod Palmovku, já osobně sice o velké roli Borise Rösnera na prknech divadla pod Palmovkou slyšela jen z vyprávění, každý se ale říká, že byla úžasná. Já jsem ráda, že jsem dnes mohla být svědkem výborného podání Daniela Bambase, mimo jiné žáka Borise Rösnera (kdybych tuto skutečnost nevěděla z knihy Život jako divadlo, je uvedená i v programu). Jsem spokojená ;) Přece jen moje "feministické" srdíčko, by radši Roxanu, která sice je romantička ale ne naivní no slepička, no co už ;)

Konečně, konečně, konečně něco co mohu v Divadle Na zábradlí doporučit! Po jedné hře, kterou považuji za shit a dvou, které mi nesedli (a dost se divím, že někomu sedli). Je tu Korespondence V+W, je to svěží a krásně to vypráví život jednoho bratrství, které nerozdělil ani oceán, ani zrůdná ideologie, ani roky. Také bych si přála svého Wericha nebo svého Voskovce.
Velice důstojně zahrané takže jak p. Vyorálkovi, p. Vašákovi a p. Plodkové moc děkuji ;)

Pro mě je to výkon, plně adekvátní té budovy. Pro mě je to výkon, plně hodný toho potlesku ve stoje. Pro mě je to výkon, který za cenu vstupenky stojí.
Co více říci k Ivě Janžurové? Co více říci k ženě, kterou sám Jan Werich označil jako jednoho ze dvou klaunů. Strašně mě baví její projev, člověk u ní dokáže vidět až dětskou radost, když právě jako 5 letá holčička, klepe nožkami.
Nějak nemám moc více co říci, tohle se musí vidět. Snad jen, že mě mrzí, že jsem v roli W. Churchilla nestihla Václava Postráneckého.

Tohle představení je úlet ve všech směrech, kterým to slovo chápat. Předně říkám, že to nesedne všem a lidem mého věku ještě méně než těm co žili v divokých devadesátkách. Ano jde hodně na jednoduchý humor, takže čekat vysokou kulturní hodnotu je marné. Zdárně to paroduje všechna ta klišé z té doby (Jonák, ledvinka, boybandy, ty děsně kýčovitý klipy a sexy pohyby, ty seriály o životě americké zlaté mládeže, český filmy té doby, ...). Viděla jsem i Kanibalky v Rokoku a je to něco podobného, bavilo mě svým způsobem oboje ale znovu to vidět nepotřebuji.

Upřímně jsem se toho představení bála, už jen protože kniha patří k těm, které jsem rozečetla a nedočetla (tuhle konkrétně asi 6 krát). Takže obavy byli velké, stejně tak očekávání. Upřímně jsem příjemně překvapená, nadšená a unešená. Do Rokoka jsem se dnes vrátila už po sedmé.
Hra je úžasně zahraná především musím vyzdvihnout výkony A. Bilíka, J. Hány, P. Tenorové, M. Kačmarčíka a V. Dvořáka.
V téhle hře si zkrátka sedlo vše co mělo: dobré herecké výkony, scéna je krásně vymyšlená, hudba sedí a krásně pomáhá budovat atmosféru tam, kde je třeba. Rozhodně doporučuji!!

Kniha, kterou právem zhnusí povinná četba, když to sama kniha nedokáže (zatím jsem dala deset stránek a musela jsem to odložit).
S představením jsem více než spokojená, neříkám dalo by se najít nějaké momenty, které mi nevyhovovali, ale to bych musela být moc velký hnidopich.
Neříkám většinou mívám s alternativně pojatou "klasikou" problém, ale zde ne. Přece jen to téma se dá interpretovat i do dnešní doby velice snadno. Většinu Shakespearových adaptací, které jsem viděla, jsem neopouštěla zdaleka tak nadšená jako dnes.

Tohle jsem potřebovala se od srdce nenuceně zasmát ;)
Co k tomu víc říct, je to vtipný, je to hravý, dobře se na to kouká, dobře se to poslouchá a mě to stačí.
Nehraje si to na mistrovství světa v poetice, mistrovství v klauniádě, je to co to je a je to tak nejlepší ;) Možná snad jen Triptychon di voce byl o kousek lepší ;)
Ještě by možná bylo fajn nějak lépe oddělit přestávku a konec je to zmatečné ;)

Řekněme, že nevím jestli je takový zmatek, aby to podpořilo to co cítí lidé s touto nemocí, nebo je to zmatek vzniklý propojením prvků.
Strašně se mi líbí koncept scény, přijde mi ale, že potenciál takové úpravy se úplně nepodařilo na 100% využít.
Prostě nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale nemůžu říct, že bych byla úplně nadšená, je to někde mezi.

"Na světě není dostatek kávy, Lexaurinu a vztyčených prostředníků abych přežill(a) další pracovní týden!"
Tak jsem si řekla, že je na začátku pracovního týdne zjistit důvod proč vydržet až do pátku ;) Nebo mít ten poslední důvod proč se nezabít a vydržet minimálně do čtvrtka abych se ještě dozvěděla 1000 věcí co mě serou ;) Asi takhle pokud se vám ostatní produkce palmoffky líbí, nebudete zklamaní ani zde ;)

Dnešní představení je v mnoha místech hrané na základní humor a přestože mi to u Kanibalek v Rokoku tolik nevadilo, zde prostě nic. Mnohdy jsem ani nemohla pochopit kde je v tom ten humor, kterému se někdo směje. Nejlépe bych to asi přirovnala k opileckému pohledu, kdy když jsme opilý připadáme si neuvěřitelně vtipní ale oku střízlivého pozorovatele jsme jen smutně trapní (možná jsem prudérní).
Už podruhé jsem se rozhodla podlehnout TIPu. Požitkáři nebyli ani špatní ale nebyli pro mě ani dobří, nicméně měli své highlighty. Zde ani přesvědčivý výkon Honzy Hájka mi moc nepomohl. Bohužel

Nejsem zrovna muzikálový typ, ale zde to vůbec nevadí. Pěvecké a taneční pasáže jsou skvěle zvládnuté. Vata svou funkci plní obstojně, i když ten humor je někdo jednodušší. Z ústřední dvojice mě více zaujal Ivan Lupták, Berenika kohoutová mě příliš neoslovila. Stejně se člověk nejvíce těší na trio kytaristů.
Nákupem lístků prostě nikdo neprohloupí :) Poslouchat narážky na počasí v momentě kdy sedíte moknoucí pod pláštěnkou je prostě nejlepší :)

Tohle jednoznačně ano! Paní Simona Stašová předvádí neuvěřitelnou one woman show, při které se člověk směje a i se dojímá. Přece jen více se směje. Je třeba smeknout, že tenhle 2.5 hodinový koncert táhne sama. Naposledy mě takhle bolela bránice po Souborném díle WS v Dlouhé. Naprosto zasloužený potlesk ve stoje ;)

Neříkám, každý moment nebude dávat úplně smysl v tom jak se na to koukat, jak to vzít, jak to tvůrci mysleli. Kouká se na to ovšem skvěle ;) Ta projekce zezhora je vyloženě top. Někdy jsem měla i chvilku problém poznat co je vizualizace a co se na tom jevišti skutečně děje.
I když mě více seděla Zahrada ;)

Víte něco mi říká, že V. Klaus st konečně i ml.., Tomio ani Andrej Babiš tuhle hru nikdy neviděli. Rozhodně si to nehraje na něco s vysoce přidanou kulturní hodnotou, ale zasmějete se xD Někdy je to o půl slova dál než by muselo, ale Vanda Hybnerová je krásný "babochlap", Jiří Hána skutečně není krásná Diana, ale vidět tohoto pro mě velice seriózně vyhlížejícího muže, hrát toto, je slast ;) Takže chcete-li od toho, utéct ze svého stereotypu určitě jo. Bonus je tu přímo úžasný chládek.
Ono je to skutečně místy cílené na ten nejjednodušší humor a na to co pražskou kavárnu potěší.

Strašně tu hru chci mít ráda, protože výkony herců vůbec nejsou špatné ale ten závěrečný pocit je prostě strašně nijaký.
Tereza Dočkalová hraje skvěle ale jaksi u ní vidím stále tu její komfortní zónu. Nějakou dobu už mě ty výkony nepřekvapují. Co překvapením je je Ivana Wojtylová, kterou jsem zatím nijak zvlášť nevnímala jako silnou osobu na jevišti a dnes zaujala ;)
Výsledek je prostě strašně zvláštní :/ Skutečně si musím přečíst knihu. Po přečtení knihy se mi některé sporné detaily osvětlili, ale stejně to pocitu z hry příliš nepomohlo.

Krásná ukázka střetu analytického mozku s lidskou empatičností ;) Génia obdivujeme pro to co má v hlavě, vzhlížíme k němu a přitom to s ním lidsky nemusí být lehké. Pro samou vědu a fakta nevidí nalevo ani napravo, pokud to není faktické je to k ničemu. Co když se do toho připlete láska, cit a strach, které věda neumí přesně popsat a nemají přesně vytyčené proměnné? Co když je víc vstupu než výstupů? Jo ke to krásné, rychle to odsýpá a ve skutečnosti je to víc sranda. Než jak vážně jsem to napsala ;)

Tohle jednoznačně není hra pro každého, jak samotná kniha tak hra nechá v člověku mnoho smíšených pocitů. Jak se mohlo stát, že v jisté době jistý člověk řekl, že jiný člověk není člověk, ale jen tvorem, který je třeba vyhubit jako nákazu.
Ano hra má pár hluchých míst a postava Ester je pro mě jsou prostotou štvala podobně jako v knize (M. Poulová tomu bohužel úplně nepomáhá). Člověk se na konci ocitne ve velice silném rozpoložení, které ho jen tak neopustí. Potlesk je pak vlažnější, ale není to výkonem, je to spíše tou podstatou.
Všem hercům děkuji za skvělý divadelní zážitek.

Je to příjemně vtipné, situace sice mnohdy předvídatelné ale je to milé. Eva Hacurová je úžasná maminka malého Adriana, který se ve svém představiteli panu Matějkovi blíží věku jejích rodičů. Hudba je někdy na hranici bolestivosti pro lidské ucho (není blbá je prostě o dva stupně hlasitější) a někdy nejde textu úplně rozumět. Ve výsledku doporučuji! Doladit tu hlasitost a bude to úplná bomba!!

Všichni určitě budeme souhlasit, že výkon Evy Hacurové je skvělý, že pojetí scény je nevšední a vytváří zvláštní spojení s divákem, že zahrané je to krásně. Přesto mě tam něco chybí, nějaký puzzlik prostě nezapadl tam kam měl a neumím to úplně vysvětlit.

Já se strašně snažím tu hru mít ráda, protože scéna je krásná, zahrané je to krásně, ale chybí mi tam to TO, které měl Čapek, Želary, Otec a Kdo se bojí VW.
Především výkon Petry Tenorové a Milana Kačmarčíka jsem si zamilovala asi mám slabost pro blázny.
V druhé části už mi poslední půlhodina přišla dlouhá a nekonečná.
Jsem ráda, že jsem viděla ale prostě mi to nesedlo.

Představení pro děti všeho věku, ale ty nejmenší si to určitě užijí nejvíce :)
Zase oceňuji velmi precizně zvládnutou interakci práno a prostor před plátnem. Je to krásná One man show s asi šesti postavami.
Takže pokud potřebují ty dospělé děti, vyvenčit ty malé výborná volba :)

Čekate-li od toho hluboký divadelní zážitek s přesahem, budete zklamaní. Budete-li od toho chtít nenáročnou komedii o útrapách jedné předsvatební noci budete spokojení.

Já se na tom snažím najít nějaké negativum, fakt se snažím. Jenže výkon všech zúčastněných je výborný. Spokojenost veliká, ale tak abych něco: některé tě kusy by mohli být o půl vteřiny kratší .. to jsem jim to nandala :D Určitě vřele doporučuji :) On Werich jednou řekl: Nemusíte vědět co cizí slova znamenají, hlavní je mít jich zásobu a co znamenají, to můžete jenom tušit, jenom tušit. Stejně tak taky nemusíte pochopit, co se Vám tím či oním pokouší sdělit, důležitý je ten pocit a ta emoce, kterou to ve vás vyvolalo. Ať to je smutek, radost, smích, slza, myšlenka pocit by vždy měl byt dobrý.