R.JELEN.21

Jsem ten člověk co záznam viděl už 500 krát, logicky vím do čeho jdu. Přestože záznam mohu vidět znovu a znovu a nadšeně hltám, živá hra takové nadšení nesklidila (předně za to může zvláštně táhla a uspavajicí mluva Báry Hrzanové, která oproti svižnému a energickému záznamu není to pravé).
Konečně oceňuji, že i po 18 letech se dívám na stejné tváře.
Děkuji

Ze záznamu DRAMOX: Už od Královy řeči mi srdíčko tepe pro Dušana Sitka v této inscenaci si taktéž nemlže stěžovat. Co se týká Petry hřebíčkové, tak nemám slov.

Teda dámy stále mám husí kůži a nevím co říct. Čekala jsem něco silného, přesto jsem překvapená. Určitě mohu doporučit :)
Podobný pocit jsem naposledy cítila v Dlouhé na představení Romeo, Julie a tma.

Rozhodně je to inscenace, která by si diváky zasloužila.
Tak jestli můžete dorazte, nebudete litovat.

Snesla bych to místy i vážnější.
Výrazně si zapamatuji Denise Šafaříka a Martina Němce.
Doporučuji

Velice příjemné představení, forma neporazí obsah, ale spíše ho tak příjemně doplňuje.
Děkuji

Miluji komorní atmosféru klubovny.
Miluji tu chvilkovou blízkost kterou navazuji herci s diváky.
Miluji i tuhle malou komorní hru.
Myslím, že jsem ji dnes neviděla naposledy. Dokonalosti rodinné atmosféry chyběla jen pocukrovana bábovka. Příště

Od smíchu k dojetí, od dojetí k smíchu.
Především poslední part E. Elsnerové je úplně dech beroucí. DĚKUJI

Nejlepší recence této inscenace jest asi v tom, že těch zabijackých 3.5 hodiny uteče tak, že to téměř nepostřehnete. Člověk se dojimá, směje, trne a na konci je lítost, že už to končí.

Spokojenost

Ano, všichni z nás znají Šel básník chudě do světa, Maminka ale tato báseň mi byla až do dnešního večera skryta.
Martin Dvořák má zvláštní talent vybrat téma, kterému vtiskne podobu skrze zajímavé herce a performery (omlouvám se lepší termín momentálně nenacházím a chci se vyhnout škatulce tanečník). Bohužel je diváctvo menší než by si tento kus zasloužil :)

Celou hru se mi hlavou honil citát mé učitelky že základní školy :
Jakmile člověka poznáme, učiníme si o něm obraz. Pak se jen snažíme změnit. Obraz? Ne, člověka.
Je lepší milovat obraz, nebo si zamilovat člověka?

Mrazivě skvělé :)
Celé představení mi v hlavě zněl citát, co mi vstipila má učitelka : Člověk si udělá obraz o člověku a pak se ho snaží změnit. Obraz? Člověka!
Ačkoliv byste měli Viktora nenávidět, svým způsobem je vám jej líto. Snaží se lapit motýlka své představy a čím mu uniká tím více je lapen on sám. Zjišťuje, že motýlek je někdy můrou.
Zároveň si pokládáte otázku co bych na místě Agnes dělala JÁ. Zapudila bych sebe, jen za vidinu svobody a světla.

Divadlo je divadlo, ale i ze záznamu je to krásná inscenace. Jen ta děkovačka nemá ten říz.

Po asi 12 činohrách je to mé první představení toho typu. První seznámení s Laternou Magikou a první návštěva budovy NS ND.
Měla jsem z toho velmi dobrý pocit (jako po mé první činohře, až s dalšími hry, jsem poctila jak první představení bylo dá se říci průměrné, třeba i zde své hodnocení časem změním). Zatím ve mě ale pořád sílí ten pocit, jako když čtete Malého prince a začínáte vidět pointy a cítit emoce. Je skvělé, že se povede předat emoci bez jediného slova, jen výrazem, pohybem, gestem. Někdy není snadné vše zachytit a některá scéna unikne na úkor jiné.
Děkuji za skvělý zážitek

Ta hra je vážně skvělá, jen malá maličká výtka byla jsem zvědavá na herecký výkon E. Josefikove tu jsem dnes bohužel neviděla.
Každopádně všech 5 hereček podávají úžasné výkony a rozhodně stojí za doporučení ;) I když to nebude téma zrovna pro každého.
Prostory Studia Švandova divadla jsou tak prosté až jsou prostě nádherné. V jednoduchosti je krása ;)

Zatím jsem toho trochu rozpačitá, ale je to zajímavé. Fenomenální Jan Vlasák. Celkově je to pěkná sonda do hlavy člověka, který zapomíná známá místa, známé obličeje a postupně nepozná ani sám sebe. Ukazuje jak se nemoc jako Alzheimer může otisknout do něho samotného ale především do jeho okolí.
Jen pro mě byli 3 hry, které jsem navštívila až doposud o vlas lepší. Děkuji

Pavel Tesař stihl za neuvěřitelných 19 let přijít o vlasy ale ne o elán. Druhá hra kde malého chlapce hraje již plešatý pán a jeho maminku Eva Hacurová, která by při troše vůle mohla být dcerou.
Já už se na představení chtěla dostat loni, jen mi to moc nevyšlo. Letos jsem chytila příležitost hned jak se naskytla a nelituji.
13.11.2023 Ups I did it again :)

Na jednu stranu, tohle je tak blbý, až je to dobrý. Chcete-li se zasmát, pobavit se u množství slovních hříček a zapomenout na všechny mindraky, tak tady to 100 % půjde ;) Výborně propojené uzlíky, dvojsmyslné až x smyslné zákruty českého jazyka. Takové malé kulaťoučké jablíčko s barvou i zápachem. (Werichovci pochopí) :)

Velice silné představení, které nesedne každému. Pokud máte rádi filmy jako je Pianista nebo Schindlerův seznam, určitě do toho jděte.
Pro mě byl herecký výkon pana Hrušky naprosto úžasný, celé představení si pro sebe v mých očích ukradl a doslova jsem mu vysela na rtech. Ne že by herecký výkon paní Onufránkové byl slabý, ale zanech ji ve svém stínu. Děkuji a doporučuji :)

Viděla v rámci Festivalu Dítě v Dlouhé.
Co by tak mohlo být nevýhodou akce Dítě v Dlouhé? No ano, příliš dětí v divadle (ano jde o nadsázku, protože jinak budete vypadat jako idiot, co si koupil lístky v rámci akce pro děti :D a je překvapen dětmi .D)
Představení je skvěle zvládnuté, scéna je krásná a Eva Hacurová jednoduše úžasná. Já osobně bych vynechala ty travesti anděly, ale budiž a scéna s autonehodou bude pro děti trochu těžší na zpracování. Délka je tak akorát na udržení pozornosti. Ty větší děti si zde své narážky najdou. Takže doporučuji.

Je to příjemně vtipné, situace sice mnohdy předvídatelné ale je to milé. Eva Hacurová je úžasná maminka malého Adriana, který se ve svém představiteli panu Matějkovi blíží věku jejích rodičů. Hudba je někdy na hranici bolestivosti pro lidské ucho (není blbá je prostě o dva stupně hlasitější) a někdy nejde textu úplně rozumět. Ve výsledku doporučuji! Doladit tu hlasitost a bude to úplná bomba!!

Neříkám, každý moment nebude dávat úplně smysl v tom jak se na to koukat, jak to vzít, jak to tvůrci mysleli. Kouká se na to ovšem skvěle ;) Ta projekce zezhora je vyloženě top. Někdy jsem měla i chvilku problém poznat co je vizualizace a co se na tom jevišti skutečně děje.
I když mě více seděla Zahrada ;)

Tohle jednoznačně ano! Paní Simona Stašová předvádí neuvěřitelnou one woman show, při které se člověk směje a i se dojímá. Přece jen více se směje. Je třeba smeknout, že tenhle 2.5 hodinový koncert táhne sama. Naposledy mě takhle bolela bránice po Souborném díle WS v Dlouhé. Naprosto zasloužený potlesk ve stoje ;)

Kniha, kterou právem zhnusí povinná četba, když to sama kniha nedokáže (zatím jsem dala deset stránek a musela jsem to odložit).
S představením jsem více než spokojená, neříkám dalo by se najít nějaké momenty, které mi nevyhovovali, ale to bych musela být moc velký hnidopich.
Neříkám většinou mívám s alternativně pojatou "klasikou" problém, ale zde ne. Přece jen to téma se dá interpretovat i do dnešní doby velice snadno. Většinu Shakespearových adaptací, které jsem viděla, jsem neopouštěla zdaleka tak nadšená jako dnes.