Profil uživatele
Radarrius
VolbyHodnocení
Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Kateřina Jírová: 8 % (12)
Anežka Kotoučová: 12 % (10)
Lukáš Holubec: 12 % (14)
Helena Grégrová: 13 % (42)
Michal Novák: 13 % (29)
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 29.1.2023)
Další důkaz, že Erbenova Kytice je jedno z mála stále živých děl z doby národního obrození. Něco se při této inscenaci povedlo více. Například Vodník byl Csongorem Kassaiem skvěle zahrán jako ne-lidská bytost. Nebo scénické provedení vln, ve kterých utonula travička z Holoubka. Či Iva Janžurová jako naprosto uvěřitelná mladá dívka těšící se na milého. Něco bylo naopak slabší jako třeba rušivé popruhy pro létání dívky ve Svatebních košilích. Obzvláště, když nakonec představitelka místo recitace bojovala s jejich odepínáním. Celkově ale velice dobré zpracování, které je dobré vidět.
(zadáno: 23.1.2023)
S představením jsem se veskrze míjel. Míjel jsem se s řešeným teologickým rozporem mezi tehdejší oficiální katolickou doktrínou a vizí opuštěností boha. Míjel jsem se s hereckým projevem Lucie Trmíkové, která místo schopné manažerky velkého ekonomického celku, kterým středověký klášter byl, předvádí povětšinou jen hysterickou úču. Míjel jsem se s pojetím kostýmů, které rozhodně neevokovaly klášterní hábity. Míjel jsem se i s takovou maličkostí, jako je způsob krájení zelí, který předváděly chovankyně ústavu. Za vyzdvihnutí pak stojí Kazatel Filipa Kaňkovského, který byl naprosto přesvědčivý vůdce lůzy.
(zadáno: 16.1.2023)
Hravé. Někdy až moc. Třeba podání účastníků expedice jako karikatur. Takže místy se dostavuje fascinace silným příběhem a skvělou stylizací. A někdy naopak pocit trapnosti a neumětelství.
(zadáno: 21.12.2022)
Zrůdnost normalizační socialistické společnosti, ale i běžný život, očima osmileté dívenky v bravurním podání Barbory Hrzánové. Hra ke které se člověk rád vrací a vždy v ní objeví něco nového. K smíchu i zamyšlení. My starší si připomeneme třeba takový slib jisker a že máme být zvídaví. A ti mladší snad alespoň trochu pochopí, oč je dnešní doba lepší.
(zadáno: 17.12.2022)
První dvě třetiny skvělé. Uvěřitelné postavy včetně kocoura staženého z kůže. Ale hlavně hra o rozporech mezi našimi touhami a realitou všedního dne. Herecký koncert pozorovaný z absolutní blízkosti se skvělým využitím netradičního prostoru. Pak se to ale začalo kazit. Jako kdyby autorka ani režisér nepřišli na to, co udělat s dobře rozehraným příběhem. Skončilo to hůře než divně, skončilo to nijak. Velká škoda.
(zadáno: 12.12.2022)
Kdo děj Hamleta zná, tak si toto představení opravdu užije. Je to řetěz vybraných momentů z této hry, skvěle zahraných, a často ukazující nový neotřelý pohled na jednotlivé postavy či situace. Obzvláště náhrada pánů Rosencrantze a Guildensterna uhihňanými přítelkyněmi Rosie a Guildie ukázala vývoj vztahu Hamleta a žárlící Ofelie v novém světle. Škoda jen, že jako v každém moderním pojetí Hamleta je šílenství vyjádřeno válením se po zemi. Ale tady se alespoň válel i král Klaudius. Hudba výborně vše podkresluje a pomáhá dělat tohoto Hamleta velice emočním.
(zadáno: 30.11.2022)
Skvělá studie ženy, které její biologické hodiny dovedou k totální destrukci všeho kolem ní i ji samé. A také názorný doklad, že od hysterky je nutné utéci dříve než na vás vezme nůž. Vynikající a přesvědčivé herecké výkony Niny Horákové, Viktora Dvořáka a Evy Salzmannové. Jednoduchá a přesto skvělá scéna, která dává další dynamiku celé inscenaci. Tohle představení se povedlo.
(zadáno: 16.11.2022)
Herci se snažili, co to šlo. Ale ono vlastně o nic nešlo, takže se v tom všichni včetně diváků ztráceli. Jedna velká nuda bez jakýchkoliv emocí. Díky besedě s autory jsem tušil, co se prý snažili vyjádřit. Ale ani to se jim rozhodně nepovedlo. Nejhorší představení, které jsem kdy v Dlouhé viděl.
(zadáno: 27.10.2022)
Zábavné, přesvědčivě zahrané. Nutí k zamyšlení o smyslu demokracie i o tom, jaké je naše místo v ní. Jen škoda ne úplně logického a tak trochu patetického závěru. Udržet to celé v rovině komedie a satiry mohlo přinést více.
(zadáno: 24.10.2022)
Bohužel se toto představení nepovedlo. Zvukové efekty přehlušují co chvíli herce. Ti navíc často jen nedbale odříkávají text jakoby to chtěli mít co nejdříve za sebou. Takže je to celé nevzrušivé. Snad jediné, co stojí z tohoto provedení Skotské hry za zapamatování je léčba šílenství krále MacBetha elektrickými šoky doprovázená jeho vidinami. Na velké drama o touze po moci a zlu v nás je to ovšem hodně málo.
(zadáno: 1.10.2022)
Cesta do temných hlubin zvrácené ruské duše. Cesta ze které mrazí a která navazuje na to nejlepší z ruské literatury a dramatu. Zároveň krutě aktuální, ačkoliv připravované ještě před napadením Ukrajiny. "Chtěli jste, aby se vás všichni báli. A nyní se divíte, že nás všichni nenávidí." Zároveň opravdový herecký koncert, kde většina hraje naprosto uvěřitelně proti typu svých obvyklých rolí. Jen škoda mírného dramaturgického nedotažení v tempu i katarzi hry.
(zadáno: 23.6.2022)
Vynikající zábava. Bavil jsem se se skvěle na úkor trampů, až jsem slzel. A bavila se i moje máma, nejstarší osadnice jedné z nejstarších trampských osad u nás. Snad jen škoda neujasněného divadelního konceptu. Začátek dialogy a pak hlavně monolog. Obojí skvělé, ale uměle dělící představení na dvě nespojené části. Za sebe bych hlasoval pro kompletní monolog Magdaleny Zimové. Hrála s plným nasazením a hlavně skvěle a uvěřitelně.
(zadáno: 6.6.2022)
Co se týče oper, jsem kulturní barbar. Jeví se mi jako plytké příběhy pro uvedení několika hitů prokládaných hudební vatou. To mi potvrdilo i toto provedení Kouzelné flétny činoherci. Bylo jim totiž při zpěvu rozumět o čem zpívají, a tak ještě více vyniklo, že je to hra o ničem. Původní mluvené slovo bylo rozšířeno o recitaci "nehitové" hudební části, a tak se v druhé půli zpívalo daleko méně. Jako studie opery bezesporu zajímavé. Na vyšší úroveň to ovšem povýšil styl herectví v Dlouhé, který si dělá šprťouchlata ze všeho. I z opery a operního zpěvu. Smích spolu se skvělou Mozartovou hudbou šel krásně dohromady.
(zadáno: 5.6.2022)
Vynikající hra ve vynikajícím provedení. Každý z herců vytvořil nejednoznačnou, ale živoucí postavu. Pokrytectví lidí z vyšší třídy i jednoduchost těch z nižší třídy je zobrazeno naprosto uvěřitelně jako součást našich normálních životů. Škoda jen, že autor hry nakonec neodolal a hra končí dosti jednostranným odsudkem jedné ze tříd.
(zadáno: 5.6.2022)
Vynikající crazy komedie, která nikdy nezklame. Exceluje Roman Štabrňák, který vytvořil vtipnou, ale i uvěřitelnou postavu. Sluha Bouton Filipa Blažka je už trošku za hranou. Ženské role bohužel jako by byly jen do počtu a působí odbytým dojmem. I tak je ale čemu se ve hře smát. Milovník crazy komedií odejde rozhodně spokojen.
(zadáno: 4.6.2022)
V Braníku jsem prožil více než polovinu života. Takže mohu potvrdit, že místní bezdomovci byli vystiženi dosti věrně. Některé písně nebyly špatné. Ale tím to pozitivní končí. Naprosto plochý, a hlavně nudný příběh o krizi středního věku, vyřešený nocí s bezdomovci v teplém spacáku, propíchnutím břicha a pohozením na koleje.
(zadáno: 16.4.2022)
Není to špatný muzikál. Dobře se poslouchá, písně i činoherní složka spolu dobře fungují, scéna je pěkná a zároveň funkční, company přesvědčivá. Jen to chtělo více vypilovat děj.
(zadáno: 16.4.2022)
Zajímavé moderní pojetí. Pečlivě promyšlené, ale nikoliv přeumělkované. Patrik Děrgel vytvořil Hamleta, se kterým může divák soucítit. Milostný vztah Hamleta a Ofelie byl jak ze současnosti. Což kvitovali i mladí diváci kolem. Vlastně celé to bylo jako rodinná tragedie. Čtení Pasti na myši členy královské rodiny tento pocit dobře umocnilo. Snad jen režijní nápad s pohazováním imaginární lebkou byl zbytečný. O Jorikovi z úst tohoto Hamleta by rád člověk slyšel více.
(zadáno: 16.4.2022)
Prachsprostá vykradačka Hamleta ve Švandově divadle (viděno v rozmezí 14 dní). Obdobné krácení textu, obdobně sexuálně vyjádřené šílenství Ofelie, hodně nepřehledný závěrečný souboj. Odlišnosti jako kolotočářský Claudius, špatně hrající představitelka Gertrudy či rozmatlaný meloun, který pak uklízí zcela nepochopitelně král, to posunuly dramaticky níže. Jediné co opravdu upoutalo byl Hamlet v podání Tomáše Havlínka. Nejvíce nesympatický Hamlet, jakého jsem měl možnost kdy vidět, ničící s radostí lidi kolem sebe. Ocenění zaslouží i Petr Konáš s přesvědčivou moderní verzí pletichářského Polonia
(zadáno: 20.3.2022)
Rozhodně zajímavý pohled na osudy V+W po válce i na jejich vzájemné silné pouto v nelehké době. Nádherná bohatost jazyka i obsahu textů. Ne vždy se povedla k textu doprovodná akce, někdy až příliš nucená. Herecké výkony přesto mimořádně přesvědčivé.
(zadáno: 13.3.2022)
Klauniáda o ženském přátelství. Pro muže hůře uchopitelné o co jim vlastně vůbec jde. Obě herečky jsou vynikající. Jen škoda, že není větší prostor pro postavu představovanou Annou Polívkovou. Úchvatná animovaná projekce v propojení s hudbou.
(zadáno: 21.1.2022)
Mistrně oživený příběh školní četby přinášející emoce strachu i naděje vycházející z lásky. Skvělá scéna, hra se světlem i krutá německá rozhlasová hlášení. Herecké výkony hlavních představitelů hezky předvádí prohlubující se teenagerovskou lásku. I starostlivý otec v podání Tomáše Turka je hodný zapamatování. Jediné co trochu ruší je chór. Ne vždy se daří ho dobře zapojit do emoční vlny děje.
(zadáno: 2.1.2022)
Jako opakování britské historie za posledních 70 let vcelku dobré. Ovšem průměrnou hru nemohou zachránit ani dobré herecké výkony.
(zadáno: 20.12.2021)
Jedinečné propojení fascinace šedesátkami, kouzla vánoc a energie herců. Emoce, smích, nostalgie a radost ze života.
(zadáno: 21.11.2021)
Tak tohle sepětí SKUTRu a herců Divadla v Dlouhé se vskutku povedlo. Nepřetržitá série obrazů krásně vystihuje složitý román. Jen to vyvrcholení je slabší a uspěchané. Ale to je nutné si stěžovat přímo u Bulgakova.