Renée

Prosinec bývá plný shonu, nervů a výkřiků "to si děláte srandu, že Śtědrý den je už za 2 týdny" a pak se Pavlík Tešař ztratí a pro mě tím konečně a opravdu začínají Vánoce. Myslela jsem si, že se mi to možná časem okouká, ale i po letech zjišťuju, že si Neckáře, pána s kaprem, četníků na chůdách i čertů v pekle užívám stejně jako když jsem to viděla poprvé...a možná ještě mnohem víc.

Korespondence, ze které mi bylo ouzko i ve chvílích, kdy jsem se smála. Přiznám se, že Voskovec je pro mě většinou tím druhým, ale V.Vašák tohle mé vnímání naprosto rozbil.

Čekala jsem něco ponurého a depresivního a ony zatím příběhy jednotlivých postav byly smutné až tragické, ale taky sympaticky cynické. Dlouhý hraje jako Dlouhý, ale tady to sedlo. Navíc obdivuji, co všechno zvládl s tím svým vozíčkem. Celkově se mi scéna a choreografie hodně líbily. Jen přemýšlím, jestli jsem už někde viděla tak strašnou milostnou scénu, určitě ano, akorát si zaboha nemůžu vzpomenout kde.

Asi si začnu bát chodit na třídní srazy. Hodně vtipné, místy až nemile grotesní díky Vondráčkovi v prvním aktu (ten jeho študent mi byl neskutečně nepříjemný, naštěstí dospěl v alkoholika a nakonec v sympatického staříka), Zímové a toho co tam předváděl Matejka s přerostlým děckem v druhém. Zato Táborský byl výborný celou dobu. Mladí maturanti měli ideály a mysleli si, že jim patří svět. Který z nich se jim ale nakonec nezpronevěříl? Na to jak to bylo vtipné, to bylo dost tragické.

Zdá se mi, že ve Wildových hrách najdeme mnohem sofistikovanější hru se slovy a slovními hříčkami, než to co jsem viděla v Lordech. Na druhou stranu, tady jsem místy doslova brečela smíchy.