Reona

Mohla bych to rozepsat po 10% (i když samotný živý hudební doprovod by to asi vytáhl nad 100%), ale vlastně to není nutné. Pokud vím o hře / představení, že bych na něj byla ochotná chodit co 14 dní, tak nebudu dávat méně než absolutní hodnocení. A Putyka je bezesporu takovým případem.

Jedna z mých nejoblíbenějších inscenací vůbec. Vondráček je zde naprosto nepřekonatelný.

Edit: zvyšuji na 100%. Protože při poslechu několika písní z inscenace na novém CD Divadla v Dlouhé jsem se úplně vrátila do hlediště...a uvědomila si, že tuto sezonu jsem Lháře ještě neviděla! Třikrát a dost v tomto případě neplatí! :)

Je těžké hodnotit hru na začátku nové sezony, kdy si člověk znovuobnovuje laťku a srovnává s vlastní představou o nezapomenutelných zážitcích sezony minulé. Ale pro mě je to čistých 70 hlavně za paní Juřičkovou v první polovině, kdy jsem snad ani nikoho jiného nevnímala a až s dětským nadšením se těšila na každou její další scénu. Paní Havlová a pan Šťastný rozhodně nezklamali, i menší role podle mě dobře zahrané.

Čistě v žánru komedie je to opravdu příjemná oddechovka. Pan Nárožný naprosto excelentní, jeho pár výstupů dokáže rozesmát na dlouho. Stejně tak monolog pana Pavlaty. Ale to těžko někoho překvapí :) Rozhodně lze hru doporučit všem, kdo se chce v divadle zase jednou prostě jen zasmát.

Perfektní strhující představení, úžasné herecké výkony a pozor! nečekejte od toho obžalobu víry, kde žena znamená méně než muž. Závěr (těm pozornějším) ukáže, že láska a respekt nejsou závislé na (ne)ortodoxním přístupu k manželství a vůbec.

Hlavně první polovina je skvělá - duo Paulová - Zedníček prostě miluju, ladí jim to skvěle, jejich (ve scénáři neobsažené) pošťuchování je zárukou totálního zničení bránice diváka. Baterka...tužková... :D

Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?

Hra o tom, jak se na venkově nic neděje a za dvě hodiny a dvacet minut se za velkého křiku nic nestane. Herecké výkony super, jak jsme v tomto pánském obsazení zvyklí, ale z prdu kuličku neuplácáš...

Je odvaha takovou knihu zinscenovat, ale výsledek je naprosto zapomenutelný.

Hlavně v první polovině koncentrovaná deprese. Tak působivé "dráámo" se jen tak nevidí. Nemůžu říct, zda a kdy bych to chtěla vidět znovu, protože nervy mám jen jedny, ale všem můžu nejvřeleji doporučit.

Neskutečné, jak ta hra umí být protivná a dokáže vyděsit, že se nedej bože bude ten monolog opakovat!, ale když jdete z divadla, tak se usmíváte a pozpěvujete si "ptáci začli hořet, ryby začly hořet..."

Vskutku podivné, ale díky této hře vím, že pan Polívka umí hrát.

Jelikož jsem Kafku nečetla, mohu srovnávat jen s vinohradským Zámkem. Absurdní atmosféra se vydařila i v této inscenaci, herecké výkony pánů Fingera a Pechláta bez chybičky a rozhodně je třeba zmínit i Hynka Chmelaře za scénu s Blockem. Jediné, co bych měnila, je publikum - bohužel, hihňající se slečny nejsou Kafkovi důstojným spoluhráčem...

Velmi vtipné, trošku děsivé. Hra o hrách, výhrách a prohrách vysokého managementu, kde najdete "toho snaživého, co to myslí dobře", "toho neschopného, co se umí tvářit schopně", "toho nestranného, který je přece kamarád každého" a další, bohužel vůbec ne nereálné postavičky.

Spoiler alert! Neuvěřitelný energický výkon pana Potměšila, který bravurně předvádí proměny hlavního hrdiny od nešťastného prosťáčka přes nešťastného génia k docela šťastnému prosťáčkovi. Závěr, kdy je Charly v podstatě spokojený a vydává se někam, kde ho lidé nebudou litovat, protože on skutečně něco dokázal, mě dohání k slzám i při pouhé vzpomínce. Panu Potměšilovi se nádherně povedlo vzbudit v člověku ten rozpor mezi "je mi tak líto jak to dopadlo" a "jsem šťastná, že je Charly konečně šťastný".

Ne, ne, ne. Třikrát ne pro ty, kteří:
1) mají rádi knihu a její postavy; vědí, že doktor Vlach je distingovaný gantleman, dědeček je vtipálek ovšem stále ne senilní!
2) si myslí, že Saturnin je hlavní postavou předlohy.
3) očekávají, že Saturnin bude divadelní inscenace a ne koncert.

Největší zklamání sezony. Jedna věc je přizpůsobit předlohu uměleckému záměru, ovšem něco naprosto jiného je vzít jméno, lehce zachytit námět a nabalit na to kupu více či méně hodících se písní.

Málokterá současná česká herečka by zvládla tuto roli. Paní Stašová byla výborná a já se jí klaním a děkuji za úžasný divadelní zážitek.

Po derniéře si musím posypat hlavu popelem a hodnocení zvednout z 50 na 84,99%. Královsky jsem se bavila, dokonce až do té míry, že na mě nepadl sentiment z loučení. Škoda, no...

Snad za to mohla má únava, ale těšila jsem se, až to skončí. Přesto mé hodnocení neodpovídá úvodní větě a to z toho důvodu, že herecké výkony bratrů Rodenů byly podle mého perfektní a z ne příliš akční hry se více vyždímat nedá.

Superčlověk dává přesně to, co nabízí - odlehčenou zábavu a netradiční přístup k divadelní hře. Dobře jsem se bavila :)

Nemám co dodat, absolutní divadelní zážitek.