Reona

Jedna z mých nejoblíbenějších inscenací vůbec. Vondráček je zde naprosto nepřekonatelný.

Edit: zvyšuji na 100%. Protože při poslechu několika písní z inscenace na novém CD Divadla v Dlouhé jsem se úplně vrátila do hlediště...a uvědomila si, že tuto sezonu jsem Lháře ještě neviděla! Třikrát a dost v tomto případě neplatí! :)

Miluju Christy Mahona mnohem víc, než všechny vesnické holky dohromady. Pan Plesl předvádí výkon více než hodný ceny Alfréda Radoka, kterého za tuto roli získal.

Nemám co dodat, absolutní divadelní zážitek.

Mohla bych to rozepsat po 10% (i když samotný živý hudební doprovod by to asi vytáhl nad 100%), ale vlastně to není nutné. Pokud vím o hře / představení, že bych na něj byla ochotná chodit co 14 dní, tak nebudu dávat méně než absolutní hodnocení. A Putyka je bezesporu takovým případem.

Hlavně v první polovině koncentrovaná deprese. Tak působivé "dráámo" se jen tak nevidí. Nemůžu říct, zda a kdy bych to chtěla vidět znovu, protože nervy mám jen jedny, ale všem můžu nejvřeleji doporučit.

Málokterá současná česká herečka by zvládla tuto roli. Paní Stašová byla výborná a já se jí klaním a děkuji za úžasný divadelní zážitek.

Když se podíváte na nějaká videa se skutečnou Edith Piaf, teprve oceníte, jak Hana Seidlová vystihla její temperament. Nádherné písně a atmosféra a i kdyby se snad mohlo zdát, že hře chybí děj - přečtěte si něco o životě nejslavnější šansoniérky a zjistíte, že v té hře bylo prakticky vše.

Spoiler alert! Neuvěřitelný energický výkon pana Potměšila, který bravurně předvádí proměny hlavního hrdiny od nešťastného prosťáčka přes nešťastného génia k docela šťastnému prosťáčkovi. Závěr, kdy je Charly v podstatě spokojený a vydává se někam, kde ho lidé nebudou litovat, protože on skutečně něco dokázal, mě dohání k slzám i při pouhé vzpomínce. Panu Potměšilovi se nádherně povedlo vzbudit v člověku ten rozpor mezi "je mi tak líto jak to dopadlo" a "jsem šťastná, že je Charly konečně šťastný".

Poprvé jsem tuto hru viděla ve svých divadelních začátcích a nějak to ve mě moc nezanechalo. Ale později mi bylo jasné, že bylo něco špatně se mnou, tak jsem si dala Faidru po druhé a výsledek vidíte v procentech. Dvořáková naprosto dokonalá, ale i chůva Emmy Černé...! Škoda, že se mi nepoštěstilo vidět Dyka jako Hippolyta - čistě ze zvědavosti, jestli kromě zpěvu umí i hrát...

Perfektní strhující představení, úžasné herecké výkony a pozor! nečekejte od toho obžalobu víry, kde žena znamená méně než muž. Závěr (těm pozornějším) ukáže, že láska a respekt nejsou závislé na (ne)ortodoxním přístupu k manželství a vůbec.

Nádhera, představení, které pohladí na duši. Pavel Tesař naprosto přesvědčivě a s lehkostí hraje malého kluka ztraceného v zimní Praze. Scéna na policejní stanici geniálně vymyšlená!

Spíš 85%. Ale nápaditost celé hry si zaslouží vyzdvihnout :)

Uvažovala jsem o 80% jakožto o maximu, které u mě může dostat čistokrevná komedie bez jakéhokoliv hlubšího přesahu. Ale nebylo by to fér, protože ztvárnění Ideálního manžela na Vinohradech je tak křišťálově čisté!

Velmi povedená a funkční scéna, nádherné kostýmy, dobová hudba, vše naprosto dokonale slouží k tomu hlavnímu - předvedení perfektních hereckých výkonů. Každá jednotlivá postava je vybrána a zahrána do posledního slova a gesta prostě dokonale! Idální manžel ve Vinohradském je balzámem na duši každého, kdo ocení klasiku.

Z obecného pohledu souhlasím s blogem, který napsal jkoula. Eric-Emmanuel Schmitt mi tak nějak sedí, i když jsem zatím viděla jen dvě jeho hry, ale přeji mu dlouhý tvůrčí život a těším se na další zážitky s jeho hrami.

Důvody mého vyššího hodnocení jsou v podstatě ryze osobní, niterné. A ze stejného důvodu nedávám hodnocení absolutní, chci si snad jen pro sebe zachovat zbytky snahy o objektivitu.

Po derniéře si musím posypat hlavu popelem a hodnocení zvednout z 50 na 84,99%. Královsky jsem se bavila, dokonce až do té míry, že na mě nepadl sentiment z loučení. Škoda, no...

Bez znalosti knižní předlohy (nebo v mém případě jakéhokoliv Kafkova románu) nelze hodnotit kvalitu interpretace, takže: takto si představuji to, co bývá označováno jako kafkovské - atmosféra, (ne)dějovost, absurdita a naprosté zničení a vyždímání odhodlaného jednotlivce.

Scéna je dobře udělaná a využitá k umocnění aktuálních dojmů a herecké výkony téměř bez výtky. Rozhodně stojí za to vidět.

Neskutečné, jak ta hra umí být protivná a dokáže vyděsit, že se nedej bože bude ten monolog opakovat!, ale když jdete z divadla, tak se usmíváte a pozpěvujete si "ptáci začli hořet, ryby začly hořet..."

Velmi vtipné, trošku děsivé. Hra o hrách, výhrách a prohrách vysokého managementu, kde najdete "toho snaživého, co to myslí dobře", "toho neschopného, co se umí tvářit schopně", "toho nestranného, který je přece kamarád každého" a další, bohužel vůbec ne nereálné postavičky.

Rozervanost panu Chmelovi prostě jde. Tohle je role, ve které bude vždy dokonalý. Celá hra má (i díky skvěle udělané scéně) perfektní pochmurnou atmosféru (která je pro Dürrenmatta tak příznačná) a tak zanechává velmi silný dojem. Z toho co jsem viděla, rozhodně jedna z nejlepších inscenací Na zábradlí.

Hlavně první polovina je skvělá - duo Paulová - Zedníček prostě miluju, ladí jim to skvěle, jejich (ve scénáři neobsažené) pošťuchování je zárukou totálního zničení bránice diváka. Baterka...tužková... :D

Skvělé! Úžasná atmosféra, skvělé výkony všech! herců (Václava Neužila jsem si užívala jako nikdy dříve), nelze než doporučit :)

Tuhle hru jsem si velmi užila a pro mě po Tereminovi momentálně číslo dvě v Dejvickém divadle (uvidíme jak s tím zamíchá Muž bez minulosti). Vyzdvihla bych herecké výkony naprosto všech herců, ale pokud bych měla jmenovat jednoho, tak to bude pan Novotný, jehož mám ve stále větší oblibě.

Charaktery jsou plastické a jednání postav naprosto uvěřitelné. Scéna hlavně v první polovině moc povedená a funkční. Hudba úžasná (kdo by neměl rád California Dreaming?). Tleskám.