Profil uživatele

Reona

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Koula: 8 % (198)
Šárka Schmarczová: 8 % (15)
Jan Pařízek: 10 % (110)
Anežka Kotoučová: 11 % (37)
Helena Grégrová: 11 % (156)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.5.2011)
Anna přijde ve svatebních šatech na vlakovou stanici a lehne si na koleje. Ale vlak jede po jiné koleji a tak se Anna seznamuje s lidmi, kteří se kolem vlaků motají a na chvíli se zapojí do jejich životů. Ano, příběh tam prakticky není, zato tancem, zvuky, pohyby, klacky je možné vyjádřit (a vyvolat) úžasnou škálu citů, dojmů a pocitů.
(zadáno: 14.5.2011)
Kdyby toto představení nebylo o ničem jiném, než o pohybových schopnostech Lukáše Pečenky, hodnotila bych možná o něco méně procenty - protože já bych se na něj mohla dívat asi pořád! (o to větší škoda, že jeho recepční dámský protějšek se s jeho elegancí nemohl vůbec měřit). Ale ono to bylo o něčem jiném a proto hodnotím vysoko. Vanda Chaloupková vypadá velmi zajímavě a doufám, že ji ještě někdy uvidím a že potvrdí můj dojem z jejího velkého talentu!
(zadáno: 27.5.2011)
(zadáno: 27.5.2011)
Bohužel je již po derniéře, ale rozhodně jsem ráda, že jsem Vějíř viděla. Bylo to velmi zajímavé představení a v Dlouhé si se ctí mohou dovolit díky kvalitnímu souboru i takovýto experiment.
Superčlověk dává přesně to, co nabízí - odlehčenou zábavu a netradiční přístup k divadelní hře. Dobře jsem se bavila :)
(zadáno: 1.10.2010)
Je těžké hodnotit hru na začátku nové sezony, kdy si člověk znovuobnovuje laťku a srovnává s vlastní představou o nezapomenutelných zážitcích sezony minulé. Ale pro mě je to čistých 70 hlavně za paní Juřičkovou v první polovině, kdy jsem snad ani nikoho jiného nevnímala a až s dětským nadšením se těšila na každou její další scénu. Paní Havlová a pan Šťastný rozhodně nezklamali, i menší role podle mě dobře zahrané.
(zadáno: 2.10.2010)
Na Zábradlí je pro mě takové zvláštní divadlo, na které je těžké utvořit si jednoznačný názor. A stejně to mám i s touto hrou. Bavila jsem se prakticky celou dobu, ale nic to ve mě dál nezanechalo. A tak zůstanu u poměrně vysokého hodnocení a nicneříkajícího komentáře.
(zadáno: 16.10.2010)
Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?
(zadáno: 24.10.2010)
Díky představitelům tří hlavních rolí velmi příjemný zážitek.
(zadáno: 28.10.2010)
Čistě v žánru komedie je to opravdu příjemná oddechovka. Pan Nárožný naprosto excelentní, jeho pár výstupů dokáže rozesmát na dlouho. Stejně tak monolog pana Pavlaty. Ale to těžko někoho překvapí :) Rozhodně lze hru doporučit všem, kdo se chce v divadle zase jednou prostě jen zasmát.
(zadáno: 3.12.2010)
Jelikož jsem Kafku nečetla, mohu srovnávat jen s vinohradským Zámkem. Absurdní atmosféra se vydařila i v této inscenaci, herecké výkony pánů Fingera a Pechláta bez chybičky a rozhodně je třeba zmínit i Hynka Chmelaře za scénu s Blockem. Jediné, co bych měnila, je publikum - bohužel, hihňající se slečny nejsou Kafkovi důstojným spoluhráčem...
(zadáno: 14.5.2011)
Docela povedená hra s povedeným závěrem, který ukazuje, že člověk může projít lecčíms, ale nakonec je třeba žít prostě tak nějak dál. Velmi dobré výkony, Martin Myšička mě přesvědčil více než kdy předtím.
(zadáno: 14.5.2011)
Nevím jestli groteska...ale mrazivé to je. Kdo si chce zahrávat ve velkém, nemůže vyhrát.
(zadáno: 14.5.2011)
Vynikající atmosféra a povedené herecké výkony.
(zadáno: 14.5.2011)
Ve stanici nelze se mi líbilo víc, nicméně Havran má zase několik nápadů navíc. Možná lepší vidět toto jako první a Stanici si pak náležitě vychutnat (což udělám až na ni půjdu znovu).
(zadáno: 14.5.2011)
Přemýšlím, co si z této hry pamatuji po poměrně dlouhém čase. Manipulaci - ale kdo s kým si vlastně hraje?

Obvyklé obsazení Dejvického obohatila Klára Issová a skvěle zapadla. V Dejvickém podle mě prostě umí a pokud člověk hodnotí vysoko i přes ne zrovna pohodlné sezení (nemluvě o - dnes již neplatném - způsobu předprodeje, ještě že jsem to nestála já), tak to asi musí stát za to.
(zadáno: 14.5.2011)
Snad za to mohla má únava, ale těšila jsem se, až to skončí. Přesto mé hodnocení neodpovídá úvodní větě a to z toho důvodu, že herecké výkony bratrů Rodenů byly podle mého perfektní a z ne příliš akční hry se více vyždímat nedá.
(zadáno: 14.5.2011)
Oscar Wilde se dá dělat dle mého názoru dvěma způsoby - klasicky a tedy dobře, nebo zmodernizovaně a tedy špatně. Zde, na maličkém pódiu, předvádějí herci klasického Wildea a funguje to! A přestože jsme přišli na našeho oblíbence Jiřího Hánu, nejlepší (úplně dokonalý) byl, myslím, Jiří Štěpnička.

Viděno s Kateřinou Lojdovou a byla jsem moc zvědavá, jak se změní z vesnické holky (Hrdina západu) na dámu z britských vyšších vrstev. A změnila se úžasně :) Naivní mladá dáma, věřící ve svou lásku byla naprosto přesvědčivá :)
(zadáno: 5.9.2011)
(zadáno: 24.10.2010)
(zadáno: 3.12.2010)
Dva monology, dva - snad - životní příběhy. Přes vynikající projev Martina Pechláta si myslím, že Goebbelsova zrůdnost byla velmi velmi zmírněna, až zlidštěna. Oproti tomu love story Lídy Baarové působí jako jedna z mnoha. Těžko říct, jaký byl autorův záměr, ale sneslo by to větší drámo a klidně i větší patos.