Profil uživatele

Reona

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Koula: 8 % (198)
Šárka Schmarczová: 8 % (15)
Jan Pařízek: 10 % (110)
Anežka Kotoučová: 11 % (37)
Helena Grégrová: 11 % (156)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 21.4.2011)
Skvělé! Úžasná atmosféra, skvělé výkony všech! herců (Václava Neužila jsem si užívala jako nikdy dříve), nelze než doporučit :)
(zadáno: 10.1.2011)
To je těžké...v první polovině exceluje Jiří Hána, který mě neskutečně baví svými pohyby a zbytek jeho hraní je pro mě jen doprovodem k právě pohybové stránce. Ale jak mu ubývá prostoru v zájmu pokročení a vyústění zápletky, zábavy ubývá. Šla jsem na vtipnou oddechovku a tu jsem dostala, takže hlavně za první polovinu dávám nadprůměrné hodnocení.
Nejspíš mi tato autorka hluboce nesedí. Viděla jsme dvě hry z jejího pera, obě o dvou manželských párech a obě nudné.
(zadáno: 14.5.2011)
Spíš 85%. Ale nápaditost celé hry si zaslouží vyzdvihnout :)
(zadáno: 2.10.2010)
Na Zábradlí je pro mě takové zvláštní divadlo, na které je těžké utvořit si jednoznačný názor. A stejně to mám i s touto hrou. Bavila jsem se prakticky celou dobu, ale nic to ve mě dál nezanechalo. A tak zůstanu u poměrně vysokého hodnocení a nicneříkajícího komentáře.
(zadáno: 14.5.2011)
Na rozdíl od jiných, mně se více líbila první hra, protože Magdalena Zimová mě prostě bavila (a doufám, že by mě v ní můj manžel nikdy nepoznal :D). A přesto, jak mám ráda Pavla Tesaře (po Malé vánoční povídce jej přímo zbožňuju), tak tato pro něj netypická poloha mi nikterak nesedla a výkyvy jeho osobnosti mi nepřišly přesvědčivé (tuhle smířlivý, tamhle výbušný, ode zdi ke zdi). Pro Dlouhou prostě podprůměr.
(zadáno: 23.4.2011)
Tuhle hru jsem si velmi užila a pro mě po Tereminovi momentálně číslo dvě v Dejvickém divadle (uvidíme jak s tím zamíchá Muž bez minulosti). Vyzdvihla bych herecké výkony naprosto všech herců, ale pokud bych měla jmenovat jednoho, tak to bude pan Novotný, jehož mám ve stále větší oblibě.

Charaktery jsou plastické a jednání postav naprosto uvěřitelné. Scéna hlavně v první polovině moc povedená a funkční. Hudba úžasná (kdo by neměl rád California Dreaming?). Tleskám.
(zadáno: 14.5.2011)
Nevím jestli groteska...ale mrazivé to je. Kdo si chce zahrávat ve velkém, nemůže vyhrát.
(zadáno: 14.5.2011)
Přemýšlím, co si z této hry pamatuji po poměrně dlouhém čase. Manipulaci - ale kdo s kým si vlastně hraje?

Obvyklé obsazení Dejvického obohatila Klára Issová a skvěle zapadla. V Dejvickém podle mě prostě umí a pokud člověk hodnotí vysoko i přes ne zrovna pohodlné sezení (nemluvě o - dnes již neplatném - způsobu předprodeje, ještě že jsem to nestála já), tak to asi musí stát za to.
(zadáno: 14.5.2011)
Ve stanici nelze se mi líbilo víc, nicméně Havran má zase několik nápadů navíc. Možná lepší vidět toto jako první a Stanici si pak náležitě vychutnat (což udělám až na ni půjdu znovu).
(zadáno: 24.10.2010)
Když se podíváte na nějaká videa se skutečnou Edith Piaf, teprve oceníte, jak Hana Seidlová vystihla její temperament. Nádherné písně a atmosféra a i kdyby se snad mohlo zdát, že hře chybí děj - přečtěte si něco o životě nejslavnější šansoniérky a zjistíte, že v té hře bylo prakticky vše.
(zadáno: 24.10.2010)
(zadáno: 10.1.2011)
Poprvé jsem tuto hru viděla ve svých divadelních začátcích a nějak to ve mě moc nezanechalo. Ale později mi bylo jasné, že bylo něco špatně se mnou, tak jsem si dala Faidru po druhé a výsledek vidíte v procentech. Dvořáková naprosto dokonalá, ale i chůva Emmy Černé...! Škoda, že se mi nepoštěstilo vidět Dyka jako Hippolyta - čistě ze zvědavosti, jestli kromě zpěvu umí i hrát...
(zadáno: 3.12.2010)
Dva monology, dva - snad - životní příběhy. Přes vynikající projev Martina Pechláta si myslím, že Goebbelsova zrůdnost byla velmi velmi zmírněna, až zlidštěna. Oproti tomu love story Lídy Baarové působí jako jedna z mnoha. Těžko říct, jaký byl autorův záměr, ale sneslo by to větší drámo a klidně i větší patos.
(zadáno: 24.10.2010)
(zadáno: 14.5.2011)
Kdyby toto představení nebylo o ničem jiném, než o pohybových schopnostech Lukáše Pečenky, hodnotila bych možná o něco méně procenty - protože já bych se na něj mohla dívat asi pořád! (o to větší škoda, že jeho recepční dámský protějšek se s jeho elegancí nemohl vůbec měřit). Ale ono to bylo o něčem jiném a proto hodnotím vysoko. Vanda Chaloupková vypadá velmi zajímavě a doufám, že ji ještě někdy uvidím a že potvrdí můj dojem z jejího velkého talentu!
Miluju Christy Mahona mnohem víc, než všechny vesnické holky dohromady. Pan Plesl předvádí výkon více než hodný ceny Alfréda Radoka, kterého za tuto roli získal.
(zadáno: 27.5.2011)
Uvažovala jsem o 80% jakožto o maximu, které u mě může dostat čistokrevná komedie bez jakéhokoliv hlubšího přesahu. Ale nebylo by to fér, protože ztvárnění Ideálního manžela na Vinohradech je tak křišťálově čisté!

Velmi povedená a funkční scéna, nádherné kostýmy, dobová hudba, vše naprosto dokonale slouží k tomu hlavnímu - předvedení perfektních hereckých výkonů. Každá jednotlivá postava je vybrána a zahrána do posledního slova a gesta prostě dokonale! Idální manžel ve Vinohradském je balzámem na duši každého, kdo ocení klasiku.
(zadáno: 14.5.2011)
Nádhera, představení, které pohladí na duši. Pavel Tesař naprosto přesvědčivě a s lehkostí hraje malého kluka ztraceného v zimní Praze. Scéna na policejní stanici geniálně vymyšlená!
(zadáno: 27.5.2011)
Další takové milé představení v divadle Bez zábradlí.
(zadáno: 24.10.2010)
Rozervanost panu Chmelovi prostě jde. Tohle je role, ve které bude vždy dokonalý. Celá hra má (i díky skvěle udělané scéně) perfektní pochmurnou atmosféru (která je pro Dürrenmatta tak příznačná) a tak zanechává velmi silný dojem. Z toho co jsem viděla, rozhodně jedna z nejlepších inscenací Na zábradlí.
(zadáno: 14.5.2011)
Docela povedená hra s povedeným závěrem, který ukazuje, že člověk může projít lecčíms, ale nakonec je třeba žít prostě tak nějak dál. Velmi dobré výkony, Martin Myšička mě přesvědčil více než kdy předtím.