Romana35

Podařená satirická komedie, kde mezi všemi dobrými hereckými výkony vyniká Ondřej Kavan v roli Adolfa Hitlera. Svoji postavu dokázal přesně stylizovat, dobře nastudovanými gesty či mluvou, aniž by ji lacině parodoval. Představení vtipně dokresluje použitý filmový záznam (moderátorka Drtinová, Václav Kopta zobrazující politika). Téma hry velice aktuální v současné době. Divadlo na Jezerce mě volbou a zpracováním tohoto představení příjemně překvapilo.

Tato Moliérova komedie zrovna nepatří k mým oblíbeným. Divadlo Petra Bezruče tento divadelní kus ovšem zpracovalo svěžím moderním způsobem, který nenudí. Délka velice příjemná. Obsazení skvělé, vyzdvihnu herecký výkon Dušana Urbana v titulní roli. A Norbert Lichý na scéně vždy potěší. Zhlédnuto ze záznamu. (Dramox).

Zpočátku jsem si musela zvyknout na toto zpracování, které mi až tak úplně nesedlo. Druhá polovina představení po přestávce byla pro mne výrazně zajímavější. Herecky podařené, oba pánové (J. Vyorálek a V. Vašák) mi přišli přesnější a přirozenější ve svých rolích, než jejich ženská partnerka. (G. Mikulková). Závěr představení zahrál na dojemnou notu.

Líbila se mi scéna, kouzlení se světly, hudební složka. Líbil se mi Martin Donutil ztvárňující hlavní postavu v příběhu. Samotný příběh mě tak nezaujal. Představení je svým způsobem a zpracováním velice kreativní, poetické. Své diváky si najde.

V první polovině se představení jeví jako komedie, která po přestávce zahraje na tragickou strunu. Další výborná hra v režii Petra Zelenky. Herecký soubor Dejvického divadla sehraný, nejvíce mě však zaujali H. Čermák, K. Melíšková a M. Myšička. Poslední jmenovaný věrohodně ztvárnil rozklad lidské osobnosti vlivem alkoholu, aniž by opilecké scény přehrával. Ke konci hry se mě zmocnil smutek. Hra k zamyšlení a takové divadlo mám ráda.

Neuvěřitelné nasazení všech herců v této hře, jak herecky, tak pěvecky. Nejvíce mě oslovil Jan Zadražil v titulní roli Nikoly Šuhaje. Tak prožít svoji postavu na jevišti jsem ještě nikdy neviděla. (Až málem do sebezničení). Tolik energie, zaujetí a nadšení celého hereckého souboru , které se prolíná celým představením mě dokázalo úplně pohltit a to jsem sledovala jen se záznamu. Veliké díky DRAMOX za možnost toto představení shlédnout.

Představení je takovou kabaretní groteskou, což mi úplně nesedí. Není to můj styl. Oceňuji herecké nasazení, energii a entuziasmus všech tří protagonistů na scéně. Některé scény byly více povedené, některé méně. S dílem Shakespeara jako takového to ovšem nemá mnoho společného. Pro toho, kdo se chce v divadle jen nezávazně zasmát, je však tohle představení správnou volbou.

Jedním slovem krásné. Pro mne asi jedna z nejoblíbenějších her Dejvického divadla, které jsem viděla. Nejvíce se mi ve hře líbil Miroslav Krobot. Jeho "nabručené" herectví ve všech postavách, které ztvárňuje mě prostě baví. Viděno na Dramoxu.

Moje hodnocení jednoznačně navyšuje vynikající výkon Matouše Rumla v roli Raymonda. To byl herecký koncert. Líbil se mi i jeho protihráč Martin Písařík jako bratr Charlie. Inscenaci by prospělo poněkud zvolnit a zklidnit chaotické dění na jevišti (přesuny nábytku i osob sem a tam.) Jinak moc pěkný zážitek z tohoto představení.

Moje druhé shlédnutí této inscenace od Robina Hawdona. První bylo před lety v mosteckém divadle. Představení, které dokazuje, že i komedie může být vkusně zahraná. Situační humor, vtipy dobře vypointované, herecky vyrovnané. Krásně strávený večer.

Tato divadelní hra má volně navazovat na "Postřižiny" od Bohumila Hrabala. Toto představení bylo před lety uvedeno rovněž na prknech mosteckého divadla pod režijním vedením Petra Svojtky. Patřilo k mým oblíbeným. Z nové hry nemám ani zdaleka tak dobrý pocit. Není to hereckým obsazením, herci hráli dobře, pokud měli vůbec co hrát. Na scéně je téměř celý soubor divadla, mnohé postavy ze hry jsou odsouzeny k pouhému figurkaření, nemají vůbec prostor k vyjádření charakteru své role, situační scény nedotažené, ploché. Poetiku Hrabalova díla jsem v tomto představení neobjevila.

Richard Krajčo jako jediný herec ve hře ovládá jeviště pro sebe, je přirozený, umí navázat kontakt s diváky. Pro zdárný průběh představení je však nutné zapojení některých diváků do děje a to je to, co mi jako vpředu sedícímu introvertovi moc nesedlo. Takže na můj seznam báječných věcí připisují to, že jsem nebyla vybrána. Celkově však výborný dojem z tohoto představení.

Velice dobře napsaná a zahraná konverzační komedie z francouzského prostředí. Zápletka hry svým tématem zajímavá, inscenace se určitě se vymyká běžné produkci zájezdových představení. Herecká souhra všech pěti herců na jevišti, vypilované dialogy, hra postupně nabývá na gradaci a závěr překvapivý. Hraje se bez přestávky.

Nejen komedie o singl lidech po třicítce, kteří hledají svůj protějšek i za cenu mnohých ústupků. Zobrazeno z pohledu nejprve muže (Lukáš Kofroň), později z pohledu ženy (Karolína Herzinová). Příběhem se prolíná minulost obou aktérů ve vzpomínkách na jejich první lásku. Hlavní dvojici doplňují tři další spoluhráči, kteří vtipně sehráli ostatní postavy této inscenace. Tato divadelní hra je určena spíše pro mladší publikum. Já, přestože nepatřím mezi cílovou skupinu diváků, jsem však byla spokojena. Ovšem vedle mě sedící senioři byli jiného názoru.

Tato hra mě vůbec neoslovila. Dějově plytké kabaretní zpracování. Místo vánoční nálady, které mělo vzbudit toto představení, se u mě dostavily pocity trapnosti. Následná procenta jsou za výkony herců, kteří se opravdu snažili. Ale s takovou hrou bohužel nezmůžou nic. Podle vlažného potlesku ostatních diváků soudím, že jsem nebyla sama.

Klasika v klasickém provedení. Obsazení hereckých rolí povedené. V hlavní roli Celestina- Floridora zkušený sólista Sev. divadla Tomáš Christián Brázda, kterého jsem viděla již v mnoha představeních zmíněného divadla a vždy u mě převažuje spokojenost s jeho výkonem. Denisu ztvárnila Monika Sommerová, která je pěvecky i herecky výborná. Její alternaci na tuto roli jsem neviděla, tak neposoudím. Pobavil Petr Matuszek. Pouze mě překvapilo obsazení jedné z jeptišek hercem, tento druh humoru moc nechápu, nepřijde mi to vtipné. Hezké představení pro konzervativní diváky.

Linda Rybová se mi ve své roli moc líbila. První polovina představení delší a zajímavější. Druhá část po přestávce již jen v krátkosti dovysvětlila děj. Musím říci, že představení divadla Verze jsem si v poslední době dost oblíbila. Jen tak dál.

Shlédnuto. Herectví Pavly Tomicové mě baví. Hra jako taková mi nepřišla až tak zajímavá, poměrně dlouhá. Některé výstupy mi přišly již na hraně dobrého vkusu. Především scény v domově důchodců s moderátorem, ale herecký projev Jiřího Zapletala mě dosti irituje všude, kde jej vidím.

Pokračování příběhu "Jedlíci čokolády", které se mi líbilo více. Ženské herecké výkony opět vyrovnané, přesně zahrány jednotlivé postavy. Z mužských rolí mě oslovil Jan Sklenář ztvárněním své role. Jiří
Zapletal je kapitola sama pro sebe. Jedna skupina diváků jeho herecký projev nadšeně velebí, druhou skupinu irituje. Řadím se mezi druhou půlku. Myslím, že svým přehráváním dost pokazil základní myšlenku hry.(Dramox).

Skvělá komedie, která má i hlubší myšlenku, než jen pobavit diváka. Souhra mezi čtveřicí herců, kteří se zasloužili o výborný dojem z tohoto představení. Michal Dlouhý je ve své roli ve svém živlu, ale mě jeho expresivní herectví baví.