Romana35

Velice emotivní představení, na které jen tak nezapomenu, musím vidět znova. Strhující výkony všech herců, nejvíce mě zaujal Aleš Petráš jako Kristian a Petr Halíček jako Cyrano. Přenádherná hudba, která přesně vystihuje děj příběhu.

V první polovině se představení jeví jako komedie, která po přestávce zahraje na tragickou strunu. Další výborná hra v režii Petra Zelenky. Herecký soubor Dejvického divadla sehraný, nejvíce mě však zaujali H. Čermák, K. Melíšková a M. Myšička. Poslední jmenovaný věrohodně ztvárnil rozklad lidské osobnosti vlivem alkoholu, aniž by opilecké scény přehrával. Ke konci hry se mě zmocnil smutek. Hra k zamyšlení a takové divadlo mám ráda.

Jednodušší konverzační komedie vhodná pro nenáročného diváka, který se rád v divadle zasměje. Hlavní představitelka mi byla dost nesympatická (doufám, že to bylo jen ztvárněním role). Vyzdvihuji herecké výkony Michaely Krausové a Vítka Herziny. Ten jako tradičně opět výborný, nepřehrává a dovede svoji roli výborně vystihnout. Líbili se mi i Jan Beneš a Jakub Dostál.

Tato salonní hra mě bavila. Herci skvěle sehraní, nejvíce zaujal Radek Holub. Zajímavě řešená scéna s mizejícími dveřmi. Hra má přiměřenou délku, takže se komické výstupy nestačí omrzet. Dobrá odpočinková komedie.

Působivá inscenace zobrazující silné téma trans osoby. Představení stojí na vynikajícím herectví hlavní manželské dvojice, kterou představují Daniel Krejčík a Petra Horváthová. Oba jsem viděla hrát na divadle poprvé. Dokonale vystižené charaktery postav, jejich postupná proměna, zejména u Daniela Krejčíka. Za zmínku stojí i role, které ztvárnili Aneta Krejčíková a Jiří Korn.
Přestože takovéto hry obvykle nevyhledávám, zde bych nemohla dát nižší hodnocení, než dávám.
Možná je toto představení poněkud kontroverzní pro konzervativní diváky, ale myslím, že tato hra je v mnohém výjimečná.

Životopisné drama o známé osobnosti od režiséra Kheka sází na jistotu ve vhodně zvoleném představiteli hlavní role. Jako tomu bylo u Chaplina, kterého výborně ztvárnil Matouš Ruml, zde známého mima skvěle zahrál Radim Madeja. Využívá kromě mimických prvků i svého tanečního talentu. Samotné představení mě však nevtáhlo do děje tak, jako tomu bylo u Chaplina. Druhá polovina hry se mi zdála zajímavější, vyzdvihuji scénu u soudu. Živá kapela na jevišti v čele s J. Šafrem je vynikající, hudba dokresluje děj. Celkově je to určitě představení, které jen tak nevypadne z paměti.

Moje první setkání s touto hrou od Ibsena. Dobře propracované psychologické drama o osudech dvou rodin. Dilema o tom, zda je lepší žít v milosrdné lži, či se dozvědět pravdu i za cenu zhroucení všech jistot a zničení dosavadního rodinného života.

Po shlédnutí tohoto představení nemohu nesrovnávat se stejným představením, které jsem viděla v divadle v Dlouhé. Tam byl Ibsen, jak má být. Srozumitelný a čitelný i pro toho, kdo se setkává s touto hrou poprvé. V této hře si režisér upravil klasické dílo k obrazu svému.
Herci přehrávají, parodují, hrají na efekt. Neoslovilo mě to. Viděno na DRAMOX.

Toto je prostě klasika. Hlášky ve hře, které již zlidověly. A Táborský jako alternace Svěráka byl výborný. Ať žijí trpaslíci.

Jak Bolek Polívka, tak jeho dcera Anička se zhostili svých rolí se ctí. Humorné, citlivé, vkusné. Povedlo se.

Knižní předlohu tohoto příběhu jsem neznala. Velice romantické představení o virtuálním vztahu dvou lidí, kteří se seznámí vlastně náhodou přes emailovou korespondenci. Blízkost scény, kdy diváci sedí na jevišti, jen podtrhuje intimitu prostředí. Inspirovalo mě to k přečtení knihy. Jen jsem nepochopila, proč mostecké divadlo inscenuje tuto hru tak, že hlavní hrdiny Lea a Emmi ztvárňují současně tři herci a tři herečky.

Jedna z mých nejoblíbenějších her tohoto divadla. Ráda bych někdy viděla naživo.

Velice kvalitně zpracovaná komedie. Vítek Herzina tahounem představení.

Moje druhé shlédnutí této inscenace od Robina Hawdona. První bylo před lety v mosteckém divadle. Představení, které dokazuje, že i komedie může být vkusně zahraná. Situační humor, vtipy dobře vypointované, herecky vyrovnané. Krásně strávený večer.

Tento druh humoru mi nesedí, nebo jsem nepochopila. Hra mě vůbec neoslovila. Škoda. Dva jinak vynikající herci.

Taková slabší komedie, konec předvídatelný a těžko pravděpodobný, ale v rámci komedie dobré. Z našeho obsazení mě nejvíce zaujali Jan Šťastný a Eva Čížkovská. Postava ruské sousedky Olgy v podání Barbory Petrové mě neskutečně iritovala. 10 % hodnocení strhávám za scénu na jevišti, protože umístit na pravou stranu jeviště přes 1 m vysoký stolek, který měl sloužit pouze pro odkládání mobilního telefonu a přes něj tedy diváci sedící v předních řadách napravo vůbec neviděli, to musel vymyslet nějaký "inteligent".

Komorní drama rozehrávají tři herci : Daniela Kolářová, Ilona Svobodová a Luboš Veselý. O minulosti všech zúčastněných, o lásce, morálce, nevěře, svědomí. Aktéři postupně odkrývají jednotlivé střípky ze svého života, aby v závěru hry došli snad ke smíření. Noblesnost a kultivovanost v projevu paní Kolářové mě oslovila nejvíce.

Představení po všech stránkách povedené. Líbila se mi funkční scéna, oceňuji živý orchestr. Dobré herecké i pěvecké výkony. Dobrá volba od mosteckého divadla obsadit do hlavních rolí dva zkušené muzikálové herce K. Herčíkovou (Oda) a M. Hubeňáka (Sam). Mostečtí činoherní herci rovněž výborní : K. Herzinová jako Molly, T. Horehleď (Carl). Vít Herzina nezklame nikdy. Ovšem názor recenzenta pode mnou o obsazení Ody činoherní herečkou, která by takový part neuzpívala je totálně mimo. (A to mám Míšu Krausovou jinak dosti ráda).

Silný příběh zobrazuje tehdejší postavení žen na španělském venkově. Drsná výpověď o cestě ke svobodě, zvrácené morální principy, které vedou k tragédii. V titulní roli tvrdé a neústupné matky skvělá Carmen Mayerová.

Zajímavě zpracováno. Podáno jako vyprávění již zestárlého Dartagnana na sklonku života. Zmíněno i jeho dětství, než se stal mušketýrem. Zobrazen příběh Milady de Winter, než se dala do služeb kardinála. V představení vhodně využity mnohé rekvizity (koně mušketýrů, za zmínku stojí zejména Dartagnanův kůň, se kterým přijíždí do Paříže). Poměrně dlouhé představení, zobrazen první díl mušketýrské trilogie.

Herecký koncert herců Radima Madeji a Jiřího Krause, kteří jsou spolu neuvěřitelně sehraní. Doporučuji ke shlédnutí. Dobře vypointované situace, inteligentní humor, humorné i dojemné okamžiky. Výjimečné představení.

Viděla jsem v roli Evy Dianu Šoltýsovou, což bylo pro mě zklamáním. Těšila jsem se na Marii Doležalovou. To poněkud ovlivňuje mé hodnocení, jinak bych dala určitě více %. Mnohem více mě zaujala Barbora Mošnová a Denny Ratajský. Ludmila Molínová jako tetička Pa byla skvělá. Moc ráda bych shlédla představení ještě jednou s Maruškou Doležalovou, tak snad se zadaří.

Závěrečná scéna mezi Oněginem a Taťanou byla pro mě velice emotivní. Oba představitelé jak Dastlík, tak Vilišová dobře zvoleni. Dobře upravené verše, přitažlivě přiblížená klasika většinovému diváku. Škoda, že jsem viděla jen ze záznamu, myslím, že naživo by byl zážitek ještě větší. Ale díky za to. (Dramox).

Silné téma zahrané na komorní scéně tohoto malého divadla v Řeznické. Pokud sedíte v předních řadách jako já, je zážitkem sledovat děj v bezprostřední blízkosti na dosah herců. Herecké duo Martin Finger a Pavel Rímský výborně sehrané, kvalitní herecké výkony. Představení na které se nezapomíná.

Velkolepá výprava, dokonalá scéna, nádherné kulisy a bohaté kostýmy. Z naší alternace výborní Michaela Gemrotová jako Christine, Fantom Radim Schwab a především charismatický Bohuš Matuš v roli Raoula. Toto je muzikál hodný svého jména. Muzikály v Goje jsou pro mne zárukou kvality.