Ryhop

Monty Pythoni nejsou obecně můj šálek kávy, ale vybraný scénky a jejich předvedení jsou v pohodě.

Velice příjemné a přesvědčivé duo Kotek - Stryková rozehrává minipříběh od vstupního tématu "sakra, slepej, jak se k němu mám chovat?" až po otázky strachu ze vztahu, osobní volnosti či různých podob mateřské lásky.
Jenom ta Zawadská na mě působila trochu jako robot, navíc rušivě chybující...

Vybaven čerstvým zkouknutím filmové verze, neubránil jsem se srovnávání s poněkud slavnějšími protagonisty (naši obstáli, i když Natálka to holt není...). Drsné, mnohdy nepochopitelné z hlediska motivů jednání, ale silné a vtipné.

Moc pěkná scéna, velmi dobře zahráno. Téma chování jedince v nesvobodném systému (a hony na čarodějnice) vždy bylo a bohužel i bude zajímavé a aktuální, ale ta hra je taková... statická, nikam moc se neposouvá.

Výborně zahraný psycho, o tom žádná. Ale na rozdíl od podobných her mi byl osud všech postav úplně u zadku - nebudu zkoumat, kde byla chyba.

Mirek Dušín sice nejsem, ale tý vulgarity tam na mě bylo fakt moc, podle mě nad hranici účelnosti (prostě mi to časem rvalo uši). Některý scénky super a Čapka se teda umí pěkně odvázat.

Vychutnal jsem si Prachaře, Hartla a Beneše, ale ta hra mi v hlavě nějak skřípala - byť nevím přesně, kde byl problém...

"Podobenství neodvratného vzestupu diktatur dvacátého století" jsem tedy příliš nepobral. Spíš to na mě působilo jako téma odcizení a nepochopení než nějaký konflikt se zlem.
Pěkná scéna, pár podařených výstupů, líbil se mi Igor Bareš. A přerod v nosorožce v podání Václava Postráneckého byl vyloženě roztomilý :-)

Dobrá scéna, herecký obsazení mi nějak nesedlo...

Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...

Ničím neurazí, ale taky absolutně ničím nezaujme.

Velmi dobrá tragikomická hra, skvělé herecké výkony a vzhledem ke kabaretní scéně opravdu bezprostřední zážitek.

Nelíbila se mi stylizace, jejíž smysl jsem nepochopil (začátek s televizí atd. se dost tluče s antickým textem), párkrát se postavy chovaly dost nelogicky nebo zkratkovitě, no a hlavně mě dvě třetiny možná až příliš známého příběhu prostě krutě nudily. Dobré herecké výkony, zejména Slavíková (kterou jinak opravdu nemusím) byla velice uvěřitelná.

Uvedená zkratka "jevištní báseň o manipulaci, posedlosti, zlu, lásce a vášni" celkem sedí. Co ve mně po představení zůstalo? Hlavně Batěkův psychopatický úsměv, nechtěl bych ho věru potkati sám v lese...

Skvěle zahraná velmi průměrná a zbytečně dlouhá hra. Neexcelovat v tom tři z mých nejoblíbenějších herců, tak bych absolutně nechápal výborné hodnocení tohoto díla, kde jde humor nějak divně proti dramatické lince, místo aby ji vhodně doplňoval a odlehčoval. Přes hubu bych dal několika divákům a hlavně divačkám, hýkajícím v naprosto nesmyslných chvílích. Výborný hudební motiv.

Hlavní devizou hry je výkon Josefa Kubáníka a základní (byť nijak originální) poselství, které není na škodu si připomínat častěji. Naopak v případě závěru hry se nelze vyhnout silnému pocitu, že to "šlo udělat lépe".

Kniha prý opravdu stojí za to, nevím, neznám. Ale divadelní formu jsem zřejmě příliš nepochopil, dokola se opakující "vtipy" dostatečně neocenil a Vízner mi lezl na nervy.

Tohle sice obvykle nepoužívám, ale "fakt hustý". Výborná hra, zejména první část je drama jako řemen, jakých jsem tedy moc neviděl. Herecké výkony bez chyby, no a ty vynikající povídky mi asi budou bloudit hlavou delší dobu...

Po druhém zhlédnutí musím dát absolutní hodnocení, protože je to jednoduše můj nejsilnější divadelní zážitek.

Pěkná scéna, ale jinak nuda, nuda, šeď, šeď...

Vše bylo už řečeno - silná, drsná a výborná hra. Pár pro mě rušivých okolností, ať už z jeviště (Marie Málková coby dítě mě moc nebrala) nebo z hlediště (jedno jelito s brambůrkama a druhý jelito s mobilem) naštěstí výsledný dojem zezkalilo.

Hodnotím už s lehkým časovým odstupem a musím říct, že to na mě působilo určitě jako dobrá hra, ale žádný trvalejší dojem to ve mně nezanechalo...

Bylo to takový... absurdní :-)

Pokud by se na to chtěl někdo podívat na základě toho, že zná a má rád Polívkovu-Pechovu Poslední leč, tak ho důrazně varuju. Nedělejte to. Tohle je prostě mizérie, hlavně druhá půlka je (např. i kvůli většinové absenci předtím skvělé Chýlkové) neuvěřitelně nudná.