Profil uživatele

Salisbury

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 15 % (18)
Jan Pařízek: 15 % (63)
Veronika Boušová: 16 % (25)
Lukáš Dubský: 17 % (38)
Helena Grégrová: 19 % (84)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 12.1.2015)
Papoušek KAKADU přiletěl do Dejvického divadla a sedl na bidýlko v podání Simony Babčákové, která se vrolila do autistické poruchy. Musím říct, že představení nebylo nijak oslnivé a troufám si nastínit, že hlavní aktérce role nesedla nijak výrazně na tělo, ba přímo byla chvílemi odchlípnuta. Jsem velmi zvědav jak si toto představení v režii Jiřího Havelky nadále povede na prknech Dejvických. Já jsem rád, že jsem měl možnost toto představení zhlédnout, ale podruhé již určitě nemusím.
(zadáno: 20.11.2014)
KRÁL LEAR v dokonalém přednesu Jana Vlasáka přeťal mé tepny šílenstvím a já si herecký koncert bez nijakých námitek užil přiražen mezi čalouněné opěrky hledištního sezení. Divadlo ABC tímto dramatem si zahrálo s mými city jak poeta odříkávajíc své verše za loutnového brnkání a já vplul do Shakespearových verší jak příď karavely do rozbouřeného oceánu.
(zadáno: 13.11.2014)
Dodo Gombár poukázal světu své dílko DŮM BEZ BOHA, které ve Švandově divadle velmi příjemně zrežíroval Petr Štindl. Herecký ansámbl rozehrál hru, ve které o dramatično nebylo nouze a já jsem vytušil, že tahle inscenace se výrazně povedla. Tomáš Červinek, který je nováčkem na smíchovských prknech své profesi ostudu neudělal i popral se s hlavní rolí nadmíru výtečně. Nová hra jenž si zasloužila novou tvář a pokud je dům bez boha, tak to ještě neznamená, že bůh je bez domova.
(zadáno: 4.11.2014)
Promnul jsem si DIOPTRIE RŮŽOVÝCH BRÝLÍ i uzřel jsem ve Švandově divadle velmi příjemnou hru, která vznikla v hlavě Xindla X. Inscenace zajímavě proplouvá mými mozkovými závity a já si užívám překvapivé scénáristické kličky, které tuto záležitost silně obohacují. Opravdu je naše halucinace, halucinací nebo jen popřením něčeho reálného? Je dobré to zjistit dřív než zmáčkneme kohoutek ostře nabité pistole.
(zadáno: 21.10.2014)
Zajímavý kaleidoskop čtyř povídek, kterým Švandovo divadlo nově obšťastnilo divadelní svět. Síla tohoto představení je postavena na herecké Hřebíčkovsko-Onufrákovské ekvilibristice, která toto dílo drží dost výrazně pohromadě.
(zadáno: 20.10.2014)
Divadlo Rokoko mi předvedlo hru SEBEVRAH, která balancovala na hraně života a smrti. Natažený kohoutek čekal na úspěšné proražení nábojového bubínku a já věřil v jeho rychlé kontaktní uspokojení. Inscenaci bych pár věcí vytknul, ale díky mé dobrosrdečnosti zůstanu potichu v očekávání cvakotu již zmíněného kohoutku, kdy hlaveň prozatím obalena ledovým chladem je přiložena k mému unavenému spánku.
(zadáno: 16.10.2014)
Inscenace Molly Sweeney v divadle Rokoko mě svou vypravěčskou silou pozřela a já seděl v hledí i jen pnul slechy. Trio ve složení Batulková, Fridrich, Procházka dokázalo svou silně vyvinutou verbální intonací herecky zapůsobit aniž by proto muselo hýbnout výrazně končetinou. Příjemné psychologické drama ze světa zaslepenosti.
(zadáno: 11.10.2014)
Prožil jsem dramatické chvíle s Vančurovým mistrovským dílem, které ve filmové Vláčilově podobě je nadmíru geniální. Divadelní Markéta dcera Lazarova měla těžkého soka, kterému se dá stěží vyrovnat. Poloplné hlediště dalo tušit, že zájem o tuto inscenaci je minimální i přesto si nemyslím, že by ztvárnění tohoto opusu bylo špatné. Spíš hodno náročnějšího diváka a né diváka, který rád ve svých pazourách svírá ošatku s rozpuklou kukuřicí. MARKÉTA LAZAROVÁ je silné téma vyžadující vnímavé diváky s velkou mírou porozumnění. Na filmovou verzi nedám dopustit, na teatrální tak hrdopyšný nejsem.
(zadáno: 9.10.2014)
Představení pln komorního dramatického vyprávění mě svou autentičností vtáhlo do sebe a já vnímal lidskou bolest vyhlazovacích táborů z vnitřní rozedranosti dvou přeživších osudů. Krásné, leč hodně smutné.
(zadáno: 2.10.2014)
Švandovo divadlo přivedlo na svět nadčasovou hru v moderním sociálně síťovém pojetí s názvem GOTTLAND. Dějství založené na doteku našich dějin 20.století mě nutilo se hrubě zamyslet i zapřáhnout šedou kůru mozkovou. Velmi zajímavé dramatické zpracování, které jsem sám v sobě musel ještě nemalou chvíli zkonzumovávat.
(zadáno: 12.9.2014)
TEREMIN v podání geniálního Ivana Trojana rozezvučel amplitudu s frekvencí na hudebním nástroji zvaném Thereminvox. Já úžasem slech svůj napínal v ústrety glissandu a vibrátu, který tento opomenutý bezkontaktní nástroj bizarně vyzařoval. Skvělé představení Dejvického divadla, ve kterém velmi zdatně Trojanovi sekundoval David Novotný a jejich herecké party zvučely v souzvuku s Thereminvoxem i slévaly se do harmonie dokonalé hry. Petr Zelenka režisérsky nezklamal, neb vytvořil divadelní hru, která je neskutečně famózní a zaslouží obdivné ovace kontaktním potleskem.
(zadáno: 25.6.2014)
Kurtizána na letní scéně divadla Ungelt mi doširoka otevřela otvor na oční bulvy a já hltavě pnul zračiště k malebně hlubokému, nezaměnitelnému altu Chantal Poullain, která velmi zdatně rozehrála hru svou jedinečností. Regina Rázlová dokázala, že má stále co na jevišti říct i skvěle Chantal konkurovala v herecké vulkanizaci. Igor Orozovič příjemně doplnil ženskou teatrálnost svou chlapecky mužnou hereckou elegancí. Krásný zážitek v kulisách Nového světa, který je více než dokonalý.
(zadáno: 21.6.2014)
PROMĚNA Franze Kafky ve Švandově divadle mě zasáhla exkluzivním scénickým projevem, který mohu řadit k jedinečným zážitkům. Velmi zajímavé zpracování, které jistojistě nenechá nikoho chladným a ještě dlouho na něj bude vzpomínat.
(zadáno: 17.5.2014)
Dejvické divadlo opět nezklamalo a představení SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU mě vtáhlo do dramatického souznění, které Johann Wolfgang von Goethe mistrně vepsal perem v list. Hra výtečná ač delší než by měla být.
(zadáno: 16.5.2014)
A VODA STOUPÁ nebo-li divadelní inscenace divadla Rokoko, která mě přesvědčila o tom, že i v divadle může pršet. Intelektuální gejzír slov se valil vstříc mým sluchům, které následně byly pokropeny kvapkami deštivé vody z průtrže zmítající se nad pódiem. Příjemné osvěžení v dechberoucích parných dnech.
(zadáno: 14.5.2014)
Petr Štěpánek ve hře ÚSMĚV DAFNÉ divadla Rokoko rozehrál dramaticky vtipné herecké housle za objetí botanického mystéria, kde s noblesou sobě vlastní rozehřál srdce nadšeného diváka jakým jsem byl já sám.
(zadáno: 7.5.2014)
Derniéra ukončila jedním švihem kosy život výtečnému představení s názvem HRÁČI Divadla v Dlouhé. Ponořil jsem se vášnivě do zdrcujícího karbanu, do kterého jsem byl interaktivně vtažen díky mé přítomnosti v první lajně a na okamžik se ze mě stal bývalý modrooký blonďák. Zpracování hry neztrácelo švih, bylo vtipné a skvěle herecky zahrané i potvrdilo mi, že se mám vždy velkým galaktickým obloukem jakémukoliv hazardu vyhnout.
(zadáno: 29.4.2014)
Vtipné představení s názvem MŮJ ROMANTICKÝ PŘÍBĚH Divadla pod Palmovkou hostující v prostorách Divadla Komedie mi rozvířilo smíchem prach na hrudním koši. Mé koutky vytaženy vzhůry v tvářní krajině rozbrázdily se v nekončící úsměv, který rozjímal nad vypravěčskými kreacemi "romantického" příběhu.
(zadáno: 16.4.2014)
Souboj intelektu s mozkovou absencí v rozkošném dramatu RVÁČ, ve kterém vévodila roztomilost Veroniky Kubařové mě nečekaně zaujal i ve své skromnosti jsem si tímto dílkem nechal dobrovolně vyleptávat mozek. Herecká aura Veroniky Kubařové čím dál víc svítí na hvězdné obloze a doufám, že rozpínavost světla bude nabírat i nadále na obrátkách.
(zadáno: 9.4.2014)
Výtečné představení Švandova divadla mě zavedlo ruku v ruce na veselku, která byla krásným opisem toho co známe. Vtipně dramaticky podáno s rozkošnou noblesní hereckostí. Co člověk nestihne pořešit za celý život, to zvládne za jednu svatební hostinu.
(zadáno: 4.4.2014)
Dopadu na dno předchází rozličný pád, stejně jak v této hře Švandova divadla. Skvělé herecké výkony umocňují stav zatracení, který je hlavním mottem tohoto silně emotivního příběhu s názvem MOŽNÁ ŽE ODCHÁZÍME. Ano určitě odcházíme, každý někam odchází.....
(zadáno: 15.3.2014)
Dejvické divadlo předvedlo, že umí velmi zdařile plout v komorním dramatu, které mě po špičkách klavírního přednesu odneslo do míst Kafkova epilogu. Byla přede mnou rozprostřena černobílá paleta lidských duší dotýkajících se samotného sklonku Franzova života, který v této hře svými ústy vepsal na náhrobní kámen epitaf "Já nejsem Čech, Němec ani Žid. Já jsem indián". Novotný s Krobotovou zaslouží uznání, které je posunuje, pokud tam již nejsou, do elity herecké preciznosti.
(zadáno: 11.3.2014)
Švandovo divadlo opět excelovalo divadelním přepisem filmového zpracování IDIOTI od Larse von Triera. Ponořil jsem se do hlubin idiotské duše a naslouchal řevu pln lidské jedinečnosti. Velmi povedené kontroverzní představení, které mě nabádá k prozkoumání sebe sama neb každý má v sobě ukrytého svého idiota toužícího po uvolnění ze svíracích řetězů společenské etikety.
(zadáno: 17.2.2014)
Šaman ve Švandově divadle z pera Egona Bondyho kouzlil filozofickým intelektem až má zvrácená kulturní duše se ztrácela a topila v chaosu lidské plastičnosti.
(zadáno: 4.2.2014)
V Dejvickém divadle jsem se opět nechal vcucnout do děje příběhu s tajemným názvem 39 STUPŇŮ, který je špionážní klasikou Alfreda Hitchcocka. Čtyřlístek herců Plesl, Babčáková, Novotný, Neužil rozehráli partii nadmíru zajímavou a já jen hltal se staženým hrdlem jejich hereckou dovednost. Scénické prostředí mě uchopilo s něžnou grácií do svých spár krvelačné šelmy, kde v jemných náznacích se rozprostřel Alfredův kaleidoskop filmové historie. Já tímto počinem oprášil díla to přeslavná ve svých vzpomínkách a abych spánkem ukolébán byl, zapíjím to mokem lahodným.

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 > >>