Šípal

Jakoby je to dobrý, mám jen dvě formální poznámky. 1) Ta inscenace má tři hodiny. Všude se to píše špatně. Jsou to fakt tři hodiny s přestávkou. 2) Herci se i sedm let od premiéry pořád odbourávají. A diváci to milují. Mě osobně to hrozně štve. Asi to nemyslím vyloženě jako kritiku této konkrétní inscenace, ale spíš jako kritiku divadelní kultury v Čechách, kde jsou herci odměňováni a oslavováni za to, že něco pokazí. Odkdy je v pořádku někoho chválit za to, že něco neumí?

Ta inscenace je tak hrozně intenzivně stylizovaná, že se v tom jaksi ztrácí postavy. Ono je těžké, abych se zamýšlel nad nějakou myšlenkou, nebo aby mi záleženo na Zuccovi nebo jeho dívce, když je každá scéna přestřeleně dekadentní, tělesné tekutiny tryskají proudem a občas se herci chovají jako zvířata v džungli a jenom tančí, poskakují a křičí jako šílení. Zdeněk Piškula umí tančit a vypadá dobře v tílku, ale nehraje tam ani na vteřinu. Asi ani nemusí. Kateřina Marie Fialová se jako jediná snaží se svojí postavou něco dělat, a budiž jí to rozhodně ke cti, ale proti této výrazné dramaturgii nemá šanci ani ona. Celkově to není nuda, ale bizár

AŤ JE HUDBA TVŮJ LÉK
A KAŽDÝ Z NÁS, AŤ MÁ MUZIKU SVOU
MUZIKOU SVOU
KTERÁ VYLÉČÍ HNED
VŠECHEN ZVŮJ ŽAL
A HLAVNĚ
DUŠI BOLAVOOOOOOUUUU!!!
Janku, Láďo, Martine a Honzo, nikdy se nezměňte, žeru vás.

Ne ne ne ne

Je to krásná a efektní podívaná, ale není to úplně sjednocené. Polednice je ilustrovaná recitace, Záhořovo lóže je recitace s nesouvisejícími ilustracemi. Vodník, Dceřina kletba a Svatební košile jedou jakous takous činohru, kdy se akorát neumí rozhodnout, kdo bude vypravěč. Zlatý kolovrat jede činohru s prvky černého divadla. Štědrý večer používá herecké dvojníky a Holoubek zase prvky baletu. Celkově z toho má divák pocit, že dramaturgem byli Pejsek a Kočička, když vařili dort. Dále tam byla spousta nápadů, které byly tak nějak omylem těsně vedle. Proč vodník znesvěcuje oltář a vysmívá se Kristu? Neměl to být ten milenec ze Svatební košile?

Asi to mohlo být zajímavé herecké cvičení, ale není to pro diváky. Většina představení je ve tmě a jen slyšíme hlasy postav. Což není samo o sobě špatně. Ale problém je, že většina postav je si velmi podobná, a většinou neposouvají děj, nečiní rozhodnutí, ani se nijak moc názorově nestřetnou. Takže ve finále je divák ve tmě s nějakými herci a neví, kolik jich je, koho hrajou, co mají za problém, a nic moc se tam nestane.

Kdybych byl opilý a viděl to zadarmo na nějaké vesnické zábavě, tak bych se možná bavil. Ale tohle bylo za střízliva, za peníze, v proslulém pražském divadle. A to se fakt nedalo. Je to prostě jednoduchá estráda s levnými vtipy a narážkami.