Šípal

Hodně zajímavá záležitost. Asi to ocení hlavně znalci H. P. Lovecrafta. Nečekejte ale žádné chobotnicové godzilly, hlavním motivem této hry je tušení jakéhosi děsivého, nepochopitelného zla, ze kterého se dá jen zešílet. A nebo se na to koukejte jako na parodii na konzumní společnost a soutěžní pořady. Obojí je cajk.

Řemeslně perfektní velkolepá inscenace. Ale žádná písnička neutkví.

Viděno 27. února 2022.
Nápovědu pro Ivu Janžurovou jsem slyšel až do 13. řady.
Dal jsem 790 Kč, abych se ve Stavovském divadle koukal na to, jak herci neumí text.
Tak díky, čau.

Je to fajn hra, ale ten název je špatně. S akčními filmy to má společného jen pár hlášek bokem. Spíš je to taková česká variace na Návrat do budoucnosti, s muzikálovými čísly. Ale nic "akčního" na tom příběhu není.

Denisa Barešová se proměnila v tu nejopravdovější hororovou příšeru, jakou jsem kdy poznal. Daly by se popsat celé stránky o tom, co vytváří jenom očima nebo pohybem hlavy. Díky ní je to toto jedna z nejlepších inscenací sezóny.

Viděno 12. 1. 2021. Není to zas tak špatné a je tam pár cenných nápadů, ale celkově to prostě nedrží. Na začátku a na konci je fiktivní dialog Čapka z Havlem, na konci se dvakrát mihnou postavy z Čapkových her a ve finále je projektován Ovčáčkův tweet. Všechno z toho by možná mohlo být dobré, ale je to tam našroubováno tak nekoncepčně, že mě to jenom ruší. A pak ty zatracené faktické vsuvky. Navíc tomuhle představení očividně chyběla oprašovačka, protože Málková neuměla text, Bílík neuměl psát a Hána se zapomněl oholit. Lidi, pokud vás to nebaví hrát, tak mě nebude bavit se na to dívat.

Poutavý příběh a solidní herecké výkony (už někdo řekl Dušanu Sitkovi, že je vtělením Jana Wericha?) jsou utlučeny k smrti nekonečným množství přestaveb a zcela zbytečnými mezihrami s premiérem a arcibiskupem. Kdyby se toto pořádně proškrtalo, mohla to být svižná dvouhodinovka

Viděno 28. 12. 2021. Předně bych rád vyzdvihl fascinující a bohatou mytologii příběhu a dále uhrančivý výkon Pavly Gajdošíkové, která úplně magicky měnila na jevišti svůj věk mezi 5 a 35, takže jsem si zezačátku myslel, že ji v nestřeženém okamžiku vystřídala jiná herečka. Klaním se. Jinak musím říct, že se inscenace s těmi pěti dějovými liniemi a dvaceti postavami nevypořádala úplně dobře. Co funguje v knize bez problému, je na jevišti průšvih, divák je odkázán na nekonečné množství předělů a vysvětlujících monologů. Bohužel na rozdíl od knihy ani není jasné, jak to vlastně dopadne.

Myslel jsem, že je to představení ochotníků a říkal jsem si "no jo, aspoň že je to baví." Ale pak jsem zjistil, že režisér a někteří herci jsou profíci. A pak jsem zjistil, že tento režisér dělal i Ajťáky a bylo mi vše jasné. Tady je to ještě mnohem horší, byť ze stejných důvodů. Všechno je postavené na první dobrou, bez jakékoliv úcty k postavám nebo k předloze. Prostě řekněte pár povědomých jmen a nechte lachtany tleskat. Neřešte motivace, gradaci, situace, ani výrazové prostředky. A na konci zazpívejte znělku, a hlavně s úsměvem, byť je to píseň nabádající k sebevraždě. Hanba vám.

Moc jsem si užil všechny ty odkazy na osmdesátkové akčňáky a celkově to splynutí prďáckých fantazií a drsné reality. Ale bratru, není to nejrychlejší. A ty dvě a tři čtvrtě hodiny jsou znát.

Tohle jsem prostě nepochopil. Proč je to psané jako "divadelní archeologie" a scéna je tvořena vzduchovými stany? Proč jsou tam scény jakože z talkshow? Proč je na forbíně paní s pivem, která něco povídá archaickou češtinou? Kde je tam ten "politickými garniturami přetvářený mýtus?" Možná jsem tu ten blbej já (nebylo by to prvně), ale zkrátka mi přišlo, že někdo dostal zadání, aby udělal Jiráska moderně, a tak na to po vzoru Pejska a Kočičky bez ladu a skladu naházel, co ho napadlo, v naději, že to celé nějak bude držet pohromadě. No a za mě teda ne. Pořád se na to ale dá dívat a není to nuda.

Za mě nejlepší inscenace Na Jezerce. Zejména cením elegantní splynutí Čapkova díla s jeho životem. Vinohrady by se od tohoto měly učit. EDIT: a Rokoko taky.

Viděno 20. listopadu 2021. Jakožto bývalý hráč larpu "Legie: Sibiřský příběh" a fanoušek "Hamiltona" jsem si to samozřejmě moc užil. Zpětně i cením, jak scénáristé zjednodušili dlouhou a komplikovanou politickou situaci v první světové válce na "tři kluci na třech stranách barikády," protože to v rámci děje funguje. Jediný velký nedostatek představení byl v tom, že zpěvu nebylo moc rozumět. Nevím, jestli to byla chyba zvukaře nebo skladatele, protože se tam silné hudební motivy tlučou s extrémně rychlým, občas až zarapovaným textem. On je důvod, proč "Hamilton" nemá žádné výrazné melodie.

Masové divadlo se pokusilo o "umění." Nebo možná o kritiku "umění." Nebo možná chtěli prostě jenom zkusit něco jinak, ale nevěděli jak. Já vlastně nevím, o co se snažili. Ale není to dobrý.