Profil uživatele

Slamajak

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Veronika Boušová: 3 % (7)
Helena Grégrová: 7 % (32)
Lukáš Dubský: 8 % (29)
Jiří Koula: 9 % (12)
Jan Pařízek: 10 % (39)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 15.10.2019)
Skvělá modernizace hry, skvělá scéna a zvuk, super masky, vynikající trio Beretová-Medvecká-Preissová. Mrzelo mě, že text je místy proškrtaný víc, než by se mi líbilo, úplně je vyškrtnutá postava stařenky, Lízalka Medvecké mohla dostat trošku víc prostoru. Obecně ale super zážitek, bylo to jedno z těch představení, na které bych klidně šel rád znovu.
(zadáno: 14.12.2019)
(zadáno: 27.2.2020)
(zadáno: 27.2.2020)
Příjemné překvapení. Asi třetinu jsem vůbec nepochopil, ale stejně se mi to líbilo.
(zadáno: 27.2.2020)
(zadáno: 12.6.2020)
65 %. Výborná režie a dramaturgie, chytré prokrácení textu, v režijně-dramaturgické rovině pak nutno ocenit, že inscenace srší vtipem, ale tak nějak decentně. Zajímavý úvod, velice explicitní pojetí Tibergeovy motivace ? super. Scénografie výborná, kostýmy a symbolické rekvizity taky (pochvala za brnění na "party" Duvala), herecké výkony taky. Pavlína Štorková je skvělá, ale zároveň jsem jí byl ochotný věřit ironizující Manon, ne skutečnou Manon. Strašně rád bych viděl znovu s Janou Pidrmanovou.
(zadáno: 4.9.2020)
Hilar by byl spokojený - celý soubor hraje skvěle, nikdo příliš "nevyčuhuje". Moderní prvky od hudby přes práci s mikrofony a světly po stolní tenis se mi líbily. V inscenaci je několik celkem solidně zimomriavkových scén, ale místy se to krapet táhne (hlavně v první polovině, zdálo se mi) a není úplně jasné, kam to směřuje. Celkově ale solidní inscenace a hezký divácký zážitek z kategorie "skvělý, doporučuju, ale znova bych to vidět nepotřeboval".
(zadáno: 1.10.2020)
75 % a bilance na hranici "šel bych znovu" a "skvělý, ale znovu asi ne". Boží scénografie a zvuk, skvělý Radúz Mácha, nad svůj průměr skvěle vystupující Pavlína Štorková, z vedlejších rolí srdíčko hlavně pro T. Medveckou a J. Dudziakovou, kterou začínám nekriticky zbožňovat. Z některých scén jsem se zvedal ze židle, v některých mi trošku chyběl větší spád, ale celkově hodně hezký zážitek.
(zadáno: 23.7.2021)
Pro člověka, který se o divadlo zajímá a má i nějaké "praktické zkušenosti", zábavná inscenace, skvělá Jana Plodková, dva penisy, jedno srdce, boží Václav Vašák, místy možná příliš all over the place.
(zadáno: 9.12.2021)
Celkově to bylo fajn, ale nic, co by mi vyrazilo dech a na co bych potřeboval jít znovu. Možná jsem měl jen přehnaná očekávání, protože tu knihu zbožňuju. Kabaretní ladění se mi líbilo, ale zbytek kostýmů ani ne, scénografie jinak fajn, hudební stránka taky, i když místy lehce nepochopeno (ruská verze Bad Guy Billie Eilish, ehm?). Postava vypravěče dobrý nápad, ale místy nepovedený, s nejasným smyslem. Celková dramaturgie za mě ok, dávalo to takhle smysl a jednotlivé dějové linky byly jasné a dobře propojené. I Frída byla! Jo, a možná jsem už moc rozmazlený, ale místy to na mě bylo moc pomalé.
(zadáno: 11.1.2022)
Spokojenost. Adaptace skvělá, myslím, že by mi dávala smysl i bez přečtené knihy a vystudované anglistiky. Jako obvykle perfektní M. Štípková, do J. Grundmana jsem se asi definitivně zamiloval a T. Červinka byl taky super. Celkem se mi líbila scéna (respektive její postupné zabordelování), vlastně i ta hudba (snad až na jedno místo) a zvuk celkově. Celkově fajn zážitek, sem tam i smítko v oku, jen to peříčko na památku jsem si nestihl ukrást, tak možná se budu muset vrátit, až si tu knihu zase jednou přečtu... :)
(zadáno: 23.2.2022)
Skvělá scénografie & skvěle sehraní herci (speciální ňuňu získává Radúz Mácha, Ondřej Pavelka, Pavla Beretová a paní Medvecká). Místy to pro mě úplně nefungovalo a nezvládalo to udržet mou pozornost (to asi spíš ve druhý půlce, ta první bavila hodně), ale většinou to fungovalo tuze dobře a dokáže to i dojmout, a to nemálo. Možná se někdy vrátím :) Pokud se teda přenesu přes heterosexuální muže křičící "my jsme utlačování společenskými představami o mužství", které si ovšem vytvořili sami heterosexuální muži, kteří mimochodem nemají problém na někoho křičet, že je buzerant... :)))
(zadáno: 24.4.2022)
(zadáno: 12.5.2022)
To hlavně za Natálii Řehořovou a Marii Štípkovou, za živou hudbu a za scénu.
(zadáno: 7.9.2019)
Líbilo se mi převedení do moderní doby, ale zároveň zachování řady původních textů, líbila se mi scéna, líbila se mi práce s technikou. Byla tam řada hodně vtipných momentů. Hezký zážitek, ale nic, co bych potřeboval vidět znovu.
(zadáno: 7.9.2019)
Vizuálně i herecky moc fajn inscenace, ale chyběl mi tam takový ten "dechberoucí faktor". Hezký zážitek, ale na rozdíl od jiných inscenací to ve mně nezanechalo hlubší dojem, silné vzpomínky a touhu vidět to znovu.
(zadáno: 24.1.2020)
(zadáno: 3.3.2020)
(zadáno: 12.6.2020)
Hezky se na to koukalo, byť ze záznamu, ale znovu bych vidět nepotřeboval a žádný hlubší dojem ve mně nezůstal.
(zadáno: 12.6.2020)
65 %. Pojetí se mi líbilo, ale ke konci se mi (u záznamu inscenace) chtělo krapet spát. Ale velké plus za lehkou ironizaci, skoro až groteskní pojetí, místy až barokní herectví s přehnanou gestikulací a mimikou a za scénu a kostýmy.
(zadáno: 29.7.2020)
Velké plus pro Annu Fialovou a Davida Janoška. Jinak pro mě inscenace až zbytečně moc křičela "podívejte, děláme ko-me-di-i!" a až moc se snažila být supervtipná; scénografie mi nesedla, kostýmy taky ne, dramaturgicky by textu myslím prospělo mírné proškrtání (buben? proč?) a ty náhodné zvuky, které k tomu občas hrály a občas jen zahrály, to taky nic moc. 55 %
(zadáno: 7.8.2020)
(zadáno: 16.8.2020)
Moje třetí návštěva shakespearovek (po Dobrém konci a Hamletovi) mi přinesla zatím nejpoklidnější zážitek, už jen proto, že se neobjevily trapné odkazy na Zemana, Babiše a spol., ale humor vycházel opravdu jen z textu. Obecně lehký nadprůměr, plus za decentní scénografii a za Petru Horváthovou, Petra Čtvrtníčka a Marii Štípkovou, byť ve vedlejší roli. V programu opět nenajdete jméno dramaturga/dramaturgyně - až si člověk říká, kdo tu hru tak všelijak seškrtal (podobně jako u Hamleta, kde ale proškrtání občas zvedlo obočí - na rozdíl od toho tady hra fungovala bez znalosti textu celkem dobře).