Sonic

Zatímco záškodnická akce Rubínu na posvátné půdě tak úplně nevyšla, tento pokus vnutit jinému konzervativnímu symbolu českého divadelnictví trochu současnější styl se podařil lépe. A to právě proto, že se nedělo skrze žádnou moderní hru, ale prostřednictvím jedné z těch nejtradičnějších vůbec a ještě s plným využitím domácího ansámblu, takže z představení spokojeně odchází i abonent vinohradského divadla. Jen nevím, zda jsem tolik nepochopil myšlenku adaptace, když jsem při nápěvu národní hymny nepocítil potřebu vzdát hold.

Zřejmě by se z hornbyovského námětu dalo vytěžit víc, takhle vznikla jen komediální jednoaktovka o vášni, které se tak lehce nevzdáte.

Předloha se úspěšně brání dramatizaci. Zkusí to někdo potřetí?

"Bezradnost" režijního i hereckého je vskutku "tragická". A to první polovina vzbuzovala naději, že se autoři s prokletou předlohou poperou invenčněji než konkurence v Ostravě.

Nostalgická a suverénní tečka souboru, který už teď, půl roku nato, chybí pražské divadelní scéně víc, než jsme si byli ochotni připustit.

Připadalo mi, že by Černá díra v Dejvicích mohla vzniknout až po zkušenosti s tímto představením a ono to je kupodivu naopak.