Stan

Skvělý Vondráček jako Lelio. Hra se příjemně a postupně rozjíždí až do velkého Leliova monologu(ach ty eskalátory!!!), který je fantastickým vrcholem představení. Občasné zasazení do současnosti v podobě turistů jsou ale trochu rušivé, a "neherci" v nich jdou často hodně poznat.

První shlédnutí 2013 skvělý zážitek - 90%.
Druhá návštěva: Dnes už je hra pojetím, scénou, kostýmy a celkovým vyzněním trochu za zenitem a možná by jí slušelo v (nebo spíše za) nejlepším přestat.
Celkově ale opravdu výborná vánoční zábava pro celou rodinu.

Po velmi rozpačitém začátku se inscenace příjemně rozjede a graduje po přestávce. Stojí za shlédnutí minimálně kvůli naprosto excelentnímu Martinovi Pechlátovi.

Letní odpočinková komedie, která sice divadelně nepřináší nic světoborného, ale pobavíte se královsky se Stašovou a Polívkou (+ uoškošně fuancouzska Ctirad Götz).

Spíše slabší inscenace, ve které sice všichni herci předvádějí kvalitní výkony, ale celkový dojem pokulhává, dokonce i jindy skvělý Langmajer zde doplácí na svou nízkou "padouchovost". Vyloženě rušivé jsou pak některé moderní prvky: strašlivé kostýmy, obuv připomínající tenisky, modrý přeliv královny Alžběty, číšník ve fraku se sektem....

Hra pro skalní fanoušky Hrabala. Živější skupinové scény ze sběrny jsou velmi dobré a vykreslují hrabalovskou poetiku. Bohužel ale monolog Jaroslavy Pokorné a po přestávce dialog dvou pacientů jsou prakticky k nevydržení.

Slabá inscenace. Rozhodně není o depresivních šedesátých letech, ale o depresích Pavla Juráčka v šedesátých a sedmdesátých letech. Bohužel mi přišlo opravdu těžké se identifikovat z rozervanýn umělcem, alkoholikem, narkomanem, bohémem a člověkem neschopným normálního vztahu s neustálými bludy, neukojenými ambicemi a těžkými depresemi. Taktéž upozorňuji na velmi avantgardní pojetí scény s létajícím sakem, částmi umělé figuríny, koloniálním stylem zařízení pokoje, figurkami a padající oponou.

Velmi přeceňované představení. Jan Cina je sice velmi dobrý, krásně zvládá naivní polohy, taktéž spousta technických řešení zaujme (písek, balonky, vazbení zvuku). Bohužel se jedná ale o muzikál, a to s nejlevnější a prvoplánovou hudbou, která je vyloženě otravná. Celkově koukatelné, ale 1:20 je až až. (Na závěr dva typy reakcí diváků, buď standing ovation, nebo vlažný potlesk.)

Nevýrazné, plytké a bohužel musím říct, že celkově velice nudné představení. Rozhodně jsem to nečekal, Zimní pohádka je dramaticky vyhrocená a měla by být velmi emocionální. Herecké obsazení je hvězdné, všichni na jevišti se opravdu snaží, ale celkově to nefunguje. Zimní pohádka se zdá jako soubor neprovázaných vystoupení jednotlivců, která spolu neladí a diváka nezaujmou. Tohle se Pavlu Khekovi moc nepovedlo.

Velmi špatná adaptace. Závažným problémem je, a to mi u komedie přijde dost podstatné, že není vůbec vtipná. Místo okousaných nehtů jsem měřil, kdy přijde nějaký smích publika - a čekal jsem hodinu a sedm minut na větu o kopulaci skopové populace, pak už nic. Některé scény, jako mnohaminutová písnička provedením a kvalitou předškoláků mateřské školy, docílila u spousty diváků i několika spánkových fází. Druhou půlku mi bohužel pud sebezáchovy nedovolil absolvovat, stejně jako čtvrtině osazenstva. Z lepší stránky, herecké výkony nejsou vůbec špatné (Štěpánková a Tomicová), ale dramaturgickou tragédii režiséra Nvoty to nedokáže ani zmírnit.

Naprostá divadelní avantgarda, ve špatném slova smyslu, za kterou by režisérovi Pitínskému měli zakázat kulturní činnost.
Scéna a výprava: absurdní disco styl trochu jako z 80. let
Herecký projev: extrémně afektované (až travesti) přehrávání
Hudba: Vladimír Franz. Nicméně mám podezření, že to skládalo dvouleté dítě mlátící do náhodných kláves a tlačítek. Budete závidět hluchým, že to nemusí slyšet.
Bonus: Spousta WTF momentů (nevěsta v kostýmu obrovské žáby nebo obří pozlacená ovce)
Celkově: divadelní kriminální počin