Stan

Hra pro skalní fanoušky Hrabala. Živější skupinové scény ze sběrny jsou velmi dobré a vykreslují hrabalovskou poetiku. Bohužel ale monolog Jaroslavy Pokorné a po přestávce dialog dvou pacientů jsou prakticky k nevydržení.

One man show Karla Drobného. Doporučuji předem přečíst (krátkou) knihu, protože inscenace je zhuštěná a prosekaná, navíc některé scény jsou trochu hůře pochopitelné. Výtečné je přeskakování Drobného mezi rolemi a naprosto uhrančivé monology směrem k publiku. Hra obsahuje dlouhé scény naprosto nahého (mužského) hrdiny.

Naprostá divadelní avantgarda, ve špatném slova smyslu, za kterou by režisérovi Pitínskému měli zakázat kulturní činnost.
Scéna a výprava: absurdní disco styl trochu jako z 80. let
Herecký projev: extrémně afektované (až travesti) přehrávání
Hudba: Vladimír Franz. Nicméně mám podezření, že to skládalo dvouleté dítě mlátící do náhodných kláves a tlačítek. Budete závidět hluchým, že to nemusí slyšet.
Bonus: Spousta WTF momentů (nevěsta v kostýmu obrovské žáby nebo obří pozlacená ovce)
Celkově: divadelní kriminální počin

První shlédnutí 2013 skvělý zážitek - 90%.
Druhá návštěva: Dnes už je hra pojetím, scénou, kostýmy a celkovým vyzněním trochu za zenitem a možná by jí slušelo v (nebo spíše za) nejlepším přestat.
Celkově ale opravdu výborná vánoční zábava pro celou rodinu.

Velmi špatná adaptace. Závažným problémem je, a to mi u komedie přijde dost podstatné, že není vůbec vtipná. Místo okousaných nehtů jsem měřil, kdy přijde nějaký smích publika - a čekal jsem hodinu a sedm minut na větu o kopulaci skopové populace, pak už nic. Některé scény, jako mnohaminutová písnička provedením a kvalitou předškoláků mateřské školy, docílila u spousty diváků i několika spánkových fází. Druhou půlku mi bohužel pud sebezáchovy nedovolil absolvovat, stejně jako čtvrtině osazenstva. Z lepší stránky, herecké výkony nejsou vůbec špatné (Štěpánková a Tomicová), ale dramaturgickou tragédii režiséra Nvoty to nedokáže ani zmírnit.

Fenomenální výkon Michala Dlouhého.

Skvělý Vondráček jako Lelio. Hra se příjemně a postupně rozjíždí až do velkého Leliova monologu(ach ty eskalátory!!!), který je fantastickým vrcholem představení. Občasné zasazení do současnosti v podobě turistů jsou ale trochu rušivé, a "neherci" v nich jdou často hodně poznat.

Velmi přeceňované představení. Jan Cina je sice velmi dobrý, krásně zvládá naivní polohy, taktéž spousta technických řešení zaujme (písek, balonky, vazbení zvuku). Bohužel se jedná ale o muzikál, a to s nejlevnější a prvoplánovou hudbou, která je vyloženě otravná. Celkově koukatelné, ale 1:20 je až až. (Na závěr dva typy reakcí diváků, buď standing ovation, nebo vlažný potlesk.)