Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (103)
Kateřina Jírová: 8 % (37)
Helena Grégrová: 9 % (124)
Jiří Koula: 9 % (95)
Jiří Landa: 9 % (162)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 12.1.2022)
75%
Výrazně stylizovaná a pohybem rytmizovaná několikavrstvá inscenace, a to má jen lehýnce přes hodinu. Dámy úžasné...s prvními známkami uvadajícího života i ženství bojující Loutna / A. Talacková, ještě naivní optimistická Pěnkava / J. Kotrbatá i vše negující a ničící stařena bez jména/ R. Rázlová. Baví mě možnost vykládat hru jako souhrnný obraz života ženy (panna, matka, stařena/smrt) nebo to, jak vnímáme naději. Naděje totiž nutně nemusí být záře ohně v temné noci, může to být i víra, že to, co slyšíme v oné temné noci, nejsou vlci, ale zvony z města.
(zadáno: 8.1.2022)
Fičák. Jak vlastně hodnotit, vždyť mám rozptyl 55-80% a to je sakra hodně! Některé okamžiky vážně trapné, jenže jsem nadšený fanoušek béčkových filmů z konce osmdesátých a začátku devadesátých let a ještě ke všemu vážně miluju historii českého socíku (70., 80., underground... pořád je kde bádat). Mít jen text, budu honit autora jak starý Brůna se sekyrou kolem divadla, ale herecky je to luxusně vytříbené a odzpívané (Muchomůrky bílé, ach!). J. Albrecht, P. Gajdošíková, J. Teplý, V. Fialová, M. Hruška...to je tak krásné, až je někdy i blbé se smát.
(zadáno: 16.12.2021)
Jedenáct let. Jo, párkrát viděno, ale fakt jen párkrát, na tom přece nemůže být nic špatnýho...
(zadáno: 13.12.2021)
Jak Marjory a Pamela položily základy realistické literatury
Martin McDonagh je u nás proslavený hlavně svými "irskými" kusy. Tohle je sice trochu jiný šálek čaje, nicméně znaky toho, proč je u nás tak hraný a oblíbený, se objevují i zde. Jak moc by se změnila literatura, pokud by Andersenovy pohádky a Dickensovy romány napsaly dvě konžské pygmejky odtržené od své země a uvězněné v malých bedýnkách?
Brilantní dialogy byly dokonce M. Bumbálkem a P. Kubesem vytaženy do ještě vyššího levelu, od jazykové zmatenosti k dialogům blbého s hluchým. A to smečování paní Dickensové...
(zadáno: 28.11.2021)
Dramox
Ztracený svět je mírně pozapomenutý román A. C. Doyla. Tak Sherlock je prostě Sherlock, co si budeme povídat. Ale potěšení z megaklíšťat, Tyranosaurů Rexů a pterodaktylů mám taky, a když se to vhodně promixuje se složitějšími tanečky a sluchu lahodícími melodiemi, aby se zároveň nezapomnělo ani na "dobové" kostýmy a hutné ragbyové mlýny, vyvede se z toho zajímavá letní vychytávka. Škoda, že už se příští léto nedočkáme, ti chodící tyranosauři byli tak skvěle vymyšlení...
(zadáno: 28.11.2021)
45%
První cvak cvak bylo zábavné. Ta další cvak cvak a čččč už ne. A příběh, který by se dal odvyprávět za dvě minuty, tak získal půvab sledování vychládání dřezu s vodou na nádobí.
(zadáno: 21.11.2021)
75%
Babou/J. Janěková ml. a Pierre/R. Zach si chtěli jen dát dobrou večeři s Vincentem/J. Dolanský, Claudem/P. Lněnička a Annou/L. Rybová. Jenže vtipálek Vincent se ale rozhodl, že se sestře, švagrovi a příteli z dětství svěří, jak chtějí pojmenovat svého nenarozeného syna. A nebohé ještě ani ne mimino odpálilo intelektuálně a morálně rozhořčenou nálož...
Tedy, člověk by čekal francouzskou plkačku. Ale ono je to vytříbené, chytré a konečně ne komedie čistě pro dámy na kulturním tahu, korunovaném společenskou dvojkou vína, takže za mě díky!
(zadáno: 19.11.2021)
75%
Oba jsou outsideři. On čelí šikaně a životu s matkou alkoholičkou, ona je cítit jako mokrý pes a je divná. On má rád sladké, ona krev. Společný mají jen dvůr ošklivého domu. Ale třeba by se našlo i něco dalšího...
Šťastné setkání herců s textem, téměř ukázkové využití fyzického i psychického fondu Denisy Barešové/Eli a Oskara Hese/Oskar. Pohyblivá scéna funkční a propracovaná.
Bohužel, jakmile mi došlo, jak to asi skončí, a to celkem brzy, trochu to pro mě ztratilo kouzlo. Za to ale herci nemohou, Stokerův Dracula je prostě základní knihou upírské literatury a stále povinná četba...
(zadáno: 12.11.2021)
Je to jako v té staré logické hříčce o pravdomluvkách, někudkách a lhalkách. Jednoduché, jen se zeptat a pak porovnat odpovědi, ale ono to nebude určitě jen tak! Co když ona lže a on mluví pravdu o tom, že jí lže? A nebo ona? Koneckonců, vždyť lhát můžou všichni, jediní, kdo nelžou, jsou kojenci. A ti čtyři, kteří se večer sešli na jedné pohovce, mají do kojenců hooodně daleko...
Chytré, sofistikované, vtipné, vlastně i hořké. A zábavné, aniž by se herecké výkony propadaly do parodie.
(zadáno: 1.11.2021)
Ba jo, nařehtat se do zásoby, k tomu to bylo vážně dobré. I když se pod jednou střechou setkali homofob, na jistou ženskou věkovou skupinu ujetý nevycválaný hřebeček a homosexuál, co uběhl Jizerskou padesátku ve velmi slušném čase a pak se přímo od cíle vydal hledat ztracenou maminku, a to vážně zní jako divná anekdota...ale nehledejte v tom proboha film.
(zadáno: 29.10.2021)
Textově tradiční Josek. Ten zbytek se vymyká krabičce, protože není tradiční ani avantgardní. Bere si od obojího, tu maličko ubere, tu mohutně přidá. Herecky jde o výrazně nadprůměrnou inscenaci. T. Havlínek, B. Kaňoková, I. Uhlířová, proti typu obsazený T. Milostný, P. Konáš, M. Donutil, F. Březina - slouží hře, a náramně. Tahle inscenace si své diváky najde, zatraceně rychle.
A jaký je tedy Hamlet? Jiný. Poťouchlý, zlý, milující, agresivní, plný nenávisti vůči sobě samému i světu, ve kterém je donucen žít. A prostě bojuje, musí. A člověk by mu i oba palce držel, i když ví, že...
(zadáno: 26.10.2021)
67%
Tedy...ke mně se asi dostal ten druhý, happyendový text. Takže pořádné překvapení, tolika efektně mrtvejch, až srdíčko plesalo. Úžasná sbírka soci a psychopatických osobností, že by se i Addamsovi radostně spřátelili...
Herecky skvělé /dámy i pánové/, bohužel scéna jim kladla mnohé zbytné překážky. Její elevace působila nebezpečně, takže místo monologu P. Vančury se sledovalo, jestli to vybalancuje nebo skončí pod.
A stále ještě nemám klíč k tomu, proč myjou tu zatracenou velrybu, která nemá žádný další vliv na děj ani nic jiného, a to je jen jedna roztomilá drobnůstka z mnoha...
(zadáno: 10.10.2021)
Do přestávky to bylo jako sledovat Othella v holandštině. Pak to začalo dávat mírně smysl, a pak víc. Na činohru možná trochu nepřehledné, asi si seženu text. To, co celou dobu samostatně vyhlíželo jako podivné prostocviky, se naštěstí ukázalo být velmi emocionálním párovým tancem. Nádherná Kateřina Marie Fialová, velmi flexibilní Zdeněk Piškula.
(zadáno: 6.10.2021)
Kouzlo, vážně. A to i případě, že se chlapeček hlasitě brání, že on není štěňátko. Petr Pan, Kapitán Hák, Zvoněnka, Wendy, Míša, Nana, Tiger Lily, Ztracení chlapci, piráti, mořská panna, maminka a tatínek, samozřejmě tikající krokodýl, ba i Jiřinka, jsou boží. Má to jedinou chybku, chce to větší jeviště /což se na jevištích Mdp realizovat nedá/ a přitlačit na výpravě, zaslouží si to. Choreografie propracované, fight ke cti všem zúčastněným. A těch hlášek a překvapivých interakcí...
(zadáno: 28.9.2021)
67%
Velmi zvolna budovaná atmosféra, neskrývané násilí a  vztahové rébusy, to mi ubírá na hodnocení. Herecké obsazení hlavní trojky, L. Žáčková, A. Bílík a R. Kalvoda, je vyvážené a naprosto uvěřitelné. Zajímavý opakující se motiv jablka hříchu a toulavé kočky. Scéna se mi nejprve zdála trochu překombinovaná, její pohyb ale zřetelně urychluje a dynamizuje jevištní čas.
Je zbytečné na jevišti hledat film. Není tam. Je tam dobré, občas i silné divadlo.
(zadáno: 23.9.2021)
75%
S takovou skvadrou se nedalo čekat, že dostanu tradiční ustřihnutou slepičárnu. Obvykle se totiž nehraje tak, jak byla napsána, tedy jako hra ve hře. Tahle inscenace je ale pro mě asi nejblíže představě, jak by to vypadat mohlo, jen kdyby...
Vztekem našlapaná Káťa/J. Albrecht, pipinkovská nicka Bianka/A. Vacula, macho Petruccio/O. Veselý - utáhli by to i snad sami.
Vyšponovat na hranu a pak brutálně sestřelit, teda to si budu pamatovat pro příště...
(zadáno: 21.9.2021)
65%
Seveřané deprese umí. Depresivní komedie ještě líp. Film mám nakoukaný. Funguje to, ale proč tak trochu...napůl?
1) scéna se mění příliš rychle, až filmovým střihem, nedokážu tak rychle přepnout
2) mnoho symbolů, které ne vždy dobře pochopím, nespím prostě s biblí pod polštářem

Funguje ale spojení J. Erftemeijera a R. Jaškówa, kromě toho, že dokážou odzpívat How deep is your love + náhle obrůst vlasy, jim uvěřím prakticky vše. Opět tradičně skvělý M. Hruška, tentokrát i M. Anděl, D. Punčochář...jo, a taky B. Pavlíková.
(zadáno: 17.9.2021)
85%
Anglická verze byla překvapení, takže česká už tak ne. A Luboš Veselý není James McAvoy. Díky, že není. To svojské, bojující, drzé, rvavé, sprosté a křehké zvíře tak existuje v jediném exkluzivním exempláři.
Nadšení, plné zaujetí, komické i drtivé momenty, muchlačky a líbačky, řev a řežba.
Ještě, prosím, ještě...
(zadáno: 14.9.2021)
45%
Nevstoupíš do stejné řeky
Asi mnoho tlaku pro zopakování starého kulťáku, spíš ale stále ještě citelná nesladěnost a neustálé rušivé přestavby. Sara Sandeva/Kotě je roztomilá a pohybově nadprůměrná, ale tohle Kotě je vážně koťátko a ne trochu mrcha, jak by bylo žádoucí. Mirek/David Kraus zas působí, jako by mu bylo všecko šumák, hlasově ale bez námitek. A Arnoštek, ach, se svou diskotékou, byl jen jeden. M. Písařík jím není, hlasově ani pohybově. Helenka/V. Příhodová a Béda/L. Rous jsou malé bigbeatové překvápko, takže plus.
Neplesám, ale neomdlévám. Nejsem pravověrný muzikálista...
(zadáno: 12.9.2021)
65%
Německá exprese, údajně. Western, zcela jistě. Třicetiletá válka, silná pochybnost. Drobná nepříčetnost, když postavy vylezou ze hry do orchestřiště, a dávají si spycha či kuřpauzu. Přestavba za chodu. Dobře, tak není to vždy úplně logické..
Máti rodu se po německu nedrásá, po drobných jevištních úkrocích pragmaticky přijme věci jak jsou, tedy po česku, sympatická to žena. Synáčky má, jen což, a dcerušku též. Nedrásá se, když je ztrácí. Jen pěje německy. Vůbec, hodně se tu pěje. Zábavné, současně divné. Hodně, hodně divné. Tak jako...německy divné.
(zadáno: 10.9.2021)
65%
V podstatě stále ještě zábavná inscenace, když se nechce moc přemýšlet.
(zadáno: 7.9.2021)
Jako když se člověk ve dvojkové soustavě pokouší zapsat sedmičku, ale má k dispozici jen sadu třináctek. A Greta k tomu dodala jen trademark, pláštěnku a copy. O chlup lépe jsou na tom herecké výkony.
Příliš mnoho uměleckého záměru, příliš málo duše.
(zadáno: 7.9.2021)
Měla to být tradiční pravidelná schůze bohů. Zakolísali ale už u prezence a když díky zcela neobvyklé tuposti vypustili z Tartaru titány, museli vytasit dřevěné mečíky a jít...
Bože dobrý, to ale byla ptákovina. Asi záleží na pilném snižování hladiny vína při výkonu. Od premiéry drobátko olysalé, ale nelze mít stále posvícení.
(zadáno: 28.8.2021)
Iggy sedí v blázinci. Diana se bojí o mámu. Balcar je šmejd desetiletí. Bohnicemi klušou Mouční Šemíci, bojovně řičí...a někdo s tím prostě něco musí udělat!
Skvělý autorský vklad, překvapivě znepokojivě přesný obraz současnosti zpracovaný v divadelní zkratce, herecké výkony na vysoké úrovni šperkované drobnými klauniádami (žvýkat tenisku s takovou chutí se opravdu nevidí denně), kostýmy, make-up (a taky nádherná paruka).
V. Hybnerová, A. Bílík, E. Leinweberová, E. Salzmannová, P. Konáš, K. Krhovják, N. Horáková - krása krása.
(zadáno: 31.7.2021)
75%
Manželé Auersbergerovi pořádají uměleckou večeři. V příliš malém salónu je těsno a zákonitě se tu sráží názory, ega i těla lidí, kteří by tak rádi žvanili o jakémkoliv umění /ideálně o divadle/ a zároveň se zdarma najedli a nechali se pobavit nějakým tím právě módním hercem z Národního...
Kdekoli jinde by to asi byla békovina. Tady se počítá a využívá i trapností a mlčení, ironie, jedovatosti a karikatury...a má to grády.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>