Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (132)
Helena Grégrová: 8 % (170)
Iva Bryndová: 8 % (74)
Kateřina Jírová: 8 % (42)
Jan Pařízek: 9 % (138)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.1.2021)
76%
záznam
Takový menší tajfunek. Se spoustou efektů, tanečky a zpěvy. Překvapivými filosofickými východisky a vysvětlením, proč čerti létají do pekla vždy směrem vzhůru, ačkoli obecně bývá situováno dole...
(zadáno: 7.8.2019)
Láska, přátelství a spousta sprosťáren !
divadlo v Celetné
Jackie se vrátil z basy. Ke svý holce Veronice, jak jinak, a teď chce dělat věci jen dobře. Nepít, nebrat drogy, nehulit, pracovat...jenomže svět nezajímá, co Jackie chce. A tak Jackie našel doma cizí klobouk.
Michal Isteník je do role Jackieho položený až úctyhodně, s energií, která by stačila pro postavy dvě. Jeho protihráčka Veronica - Diana Velčická má zas svůdnost a přesvědčivost, Diana Veselá - Victoria zas jistou otřískanost a uvěřitelnou dávku cynismu. Za povšimnutí ovšem stojí i role Vojtěcha Blahuty coby bratrance Julia!
(zadáno: 26.2.2021)
67%
záznam
Plnotučný rozjezd, pak spíše mléko odstředěné, konec to naštěstí trochu vylepšil.
rozpačitě a přitom chlapecky a bezbranně působící kněz Mojmír/L. Černoch
filosofující a sečtělá teroristka Barbara/L. Roznětínská
policejní vyjednavač Luboš, kterému to prostě "nevyšlo"/J. A. Trnka
(zadáno: 21.10.2023)
75 %
Pravděpodobně nejabsurdnější a zároveň nejzábavnější Peer Gynt, co mi přistál pod nos. A co chybí na tradičním podání, to Činoherák bohatě vynahradí imaginací a jinými hudebně-hereckými špe(r)ky. Hele, ale není náhodou Peer Gynt napsaný jako trágo, čistě náhodou? Tohle asi nebude pro každého, ale pro mě...hele kdykoliv.
(zadáno: 6.4.2019)
(zadáno: 12.1.2022)
75%
Výrazně stylizovaná a pohybem rytmizovaná několikavrstvá inscenace, a to má jen lehýnce přes hodinu. Dámy úžasné...s prvními známkami uvadajícího života i ženství bojující Loutna / A. Talacková, ještě naivní optimistická Pěnkava / J. Kotrbatá i vše negující a ničící stařena bez jména/ R. Rázlová. Baví mě možnost vykládat hru jako souhrnný obraz života ženy (panna, matka, stařena/smrt) nebo to, jak vnímáme naději. Naděje totiž nutně nemusí být záře ohně v temné noci, může to být i víra, že to, co slyšíme v oné temné noci, nejsou vlci, ale zvony z města.
(zadáno: 12.11.2020)
záznam
Naživo v Arše a teď znovu ze záznamu...ano, jsem velký fanoušek. Komiksového, filmového (Stín nad Prahou, Pérák a SS), románového (Stančík), vědeckého (Mýtus o Pérákovi- Janeček) i divadelního. Nádherná česká "Liga výjimečných" - Generál, Hvězdář, Casanova, Diva, Jestřáb, ba i zrádce Taktik...ti všichni hledají Frantu Péráka. Zabít, zapojit do odboje, hlavně nenechat ho jen tak skákat.
Miluju obraz Divy, když něžnýma ručkama za zvuku hudby láme svým tanečníkům efektně vaz...
(zadáno: 6.4.2019)
Dobrý Marek Lambora (Franci), zdatně sekundující Jana Kotrbatá (Anči), skvělá taneční čísla, v drobnější roli Eva Režnarová, ale jinak...až parodický Igor Bareš, přehrávající slizoun Petr Rychlý, špatné časové nástupy čtyř sudiček (chóru?), scéna, která spíš překáží, než aby pomohla, ne zcela šťastný výběr "ušmouraných" kostýmů...
(zadáno: 26.10.2020)
55%
záznam
Spojení Psa baskervillského, Umírajícího detektiva a Ďáblova kopyta v podání Jihočeského divadla na točně v Krumlově bohužel ze záznamu zřejmě nemá takový účinek. Pozvedá ho Jiří Suchý/Baskervill, stylizovaný však spíše jako Bertie Wooster, takže pocit, že se každou chvíli někde za keřem vynoří Jeeves, nebyl zcela od věci. Jinak spíše průměrná záležitost, hratelná kdekoli (a nesouvisí s tím fakt, že točení kolem dokola obvykle způsobí lehkou nevolnost).
(zadáno: 18.12.2023)
68%
Eliška Pešková byla herečka, překladatelka, učitelka herectví a divadelní manažerka. Otýlie Sklenářová-Malá byla přední herečka první scény a také učila herectví. Učitelka, žačka, dvě herečky v omezeném prostoru českého divadla a věkový rozdíl, který je pro herečku limitem, zda si zahraje Julii, Raněvskou nebo postavu, která už ani v programu nemá jméno.
Překvapila i historická přesnost, a že jedna druhé rozhodně nic nedaruje. A nějaký ten sentiment i kiksík už celkem přežiju, to za tu nádherně ne/povedenou Pannu Orleánskou...
(zadáno: 6.10.2021)
Kouzlo, vážně. A to i případě, že se chlapeček hlasitě brání, že on není štěňátko. Petr Pan, Kapitán Hák, Zvoněnka, Wendy, Míša, Nana, Tiger Lily, Ztracení chlapci, piráti, mořská panna, maminka a tatínek, samozřejmě tikající krokodýl, ba i Jiřinka, jsou boží. Má to jedinou chybku, chce to větší jeviště /což se na jevištích Mdp realizovat nedá/ a přitlačit na výpravě, zaslouží si to. Choreografie propracované, fight ke cti všem zúčastněným. A těch hlášek a překvapivých interakcí...
(zadáno: 30.10.2020)
75%
záznam
Silná inscenace. Pavla Tomicová/Štěpka a Filip Richtermoc/Pavel jsou pro tuto hru jako stvořeni a vedou své party až do krajnosti, přesto čistě a uvěřitelně.
(zadáno: 11.5.2020)
Válka nejsou houpačky. A nečum na mě, jako bys mě chtěl bodnout!
Smočkův Piknik znám ze záznamu představení Činoherního klubu. Texty se přenášejí, metamorfují a přibližují době, je to běžné.
Na Vinohradech to ale kult nebyl. Pět hereckých charakterů je sice dostatečně odlišených, ale výkyvy v chování nelze vysvětlit situací, v jaké se jejich postavy ocitly (Denny Ratajský, Daniel Bambas). Spíš jako by si herci "odskočili", zrekognoskovali postavu a zas se do ní po vnější kontrole vraceli, takový mám pocit. Atmosféru to ale má, nepopírám.
(zadáno: 15.4.2020)
55%
záznam
Plačící satyr pod prachovou peřinkou
Tento text na jeviště divadla patří už z tradice, Šrámek byl jedním z kmenových autorů divadla a pro mě je cennější o skutečnost, že ho vůbec neznám. Herecky velmi dobře uchopeno, i když inscenace přímo podsouvá celkem tuctovou historku o tom, jak tři už postarší kozli potkali hloupé kůzle. Tímto pohledem modelovaná Ančka/Anna Kameníková pak zcela ztrácí jakoukoli hloubku a je to prostě jen blboučká puberťačka, bojující s jazykem inscenace.
A klidně mi utrhněte hlavu, ale trochu nuda, oprášit, prosím...
(zadáno: 25.5.2020)
záznam
Ona, on a to jméno, které prý nosí smůlu, proto ho herci neříkají
To, co se ze začátku mohlo tvářit jako lehký bulvárek (ó, ona je nahá, ach ach!), je ve skutečnosti velmi křehký a komorní příběh těch dvou. Bojují nejen s Shakespearem a požadavky režiséra, ale i se svou vlastní partnerskou krizí, mohutně podporovanou jeho hlavní rolí v populárním seriálu.
Nový divadelní prostor, noví lidé. A dobré divadlo, poctivé.
+ součástí jevištní hudby je nádherně komponovaný part skleněné harfy
(zadáno: 4.11.2019)
A proč tam vlastně stojí tamta pumpa?
Taková drobná legrační divadelní jednohubka, ve které se nestěhuje nábytek, nepráská se dveřmi, nikdo není přistižen s kalhotami napůl dole a pije se čaj. Je po večeři, v domácnosti pána a paní Smithových chybí návštěva Martinových a Máry. Máry má volno, byla v biografu a její srdce zahořelo láskou. A v anglickém pokoji s anglickými klubovkami jsou švihlé i anglické hodiny...
naprosto luxusní Máry/Pavel Lagner! ale to oni vlastně všichni...
(zadáno: 15.4.2020)
záznam
Au, au, au, au, sáhnutí vedle. Schizofrenní taškařice a ztráta času. Dva herci na jevišti, patnáct rolí, a tolik pitvoření a utírání nosu židlí, že bys z toho uštrikoval futrál na kombajn.
(zadáno: 12.5.2020)
záznam
Zajímavá skrumáž současných řeckých problémů a antického textu. místy se dostává nahoru Aristofanes, místy vybublá moderní velkohubá politika s jejími zastíracími tanečky. Hráno v plenéru, taky výhoda. Herecky i režijně uchopeno slušně, jako vývojová laboratoř dokonce velmi dobré.
(zadáno: 13.10.2019)
Odvaha jít nezmapovanou cestou
Plukovníka Švece před válkou uvedli v ND dvakrát. Teď je to potřetí a autor, zasypaný prachem a úmyslně zapomenutý, tu byl celkem úspěšně resuscitován.
Výrazná choreografie, mající hodně ze sokolských i vojenských pořadových cvičení dobře rámuje příběh, který několik generací, pokud se tedy nevěnovaly historii, prakticky nezná. Filip Kaňkovský/Švec si dokáže bez problémů udržet pozornost, zdatně ho podporuje I. Orozovič, P. Batěk i J. Bidlas (kvalitní šťouravý záporák!), samozřejmě nelze pominout ani A. Švehlíka..
A rozhodně thumbs up za obsáhlý program!
(zadáno: 17.4.2020)
záznam
Ohmatávání nového divadelního prostoru, a navíc ne právě známý příběh herce plzeňského divadla Bohumila Vávry (1916-2007), který se soudně "svezl" s tzv. Plzeňským pučem (plzeňské dělnické bouře v období měnové reformy v r. 1953). Příběh určený pro malou scénu sleduje hereckou práci na zkoušce Goldoniho Lháře (?), prolínající se s politikou doby (měnová reforma, stržení sochy TGM, u kterého měl údajně být herec a komunistický činovník Josef Větrovec- ten to v roce 1990 veřejně popřel).
Přesný a až chladný M. Stránský, bohužel trochu přehnaná J. Kubátová.
(zadáno: 20.1.2020)
75%
Mark/Karel Heřmánek jr. zachrání Luisu/Sarah Haváčová. Dělí se s ní o místo v krytu, o jídlo a vodu. Ale Luisa je nevděčná. Nechce hrát Dračí doupě. Je přece jasné, že nedostane najíst. Vždyť má Markovi být vděčná, nemá se ptát a nemá ho dráždit. A to, co se stane, Mark přece udělat nechtěl...
Herecky velmi pěkná práce, hudba, scéna a až děsivě podkreslující nádherně funkční světelný koncept.
Velmi vážně řečeno...bojím bojím.
(zadáno: 17.5.2020)
záznam
Bufo dramatický útvar u nás nemá mnoho příkladů jako Smočkovo Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Na repertoáru ČK je od roku 1966 (tehdy byl hrán společně s aktovkou Bludiště stejného autora) a evidentně se ho divadlo nehodlá zbavit, lidi chodí a plácají. Problém je v tom, že bufo komedie příliš svádí k pitvoření a manýře a to je také hlavní problém, který vidím a nechci se s ním smířit. A to ani když se mluví o kultu a duchu Činoherního Klubu.
(zadáno: 13.3.2021)
77%
záznam
Večerníček byl černobílý, divný a připadal mi už kdysi mírně přiblblý. Tahle inscenace má odpich a i když je viditelně určená vážně malým dětem, nebude nudit ani doprovod. Odboural mě pěvecký výkon "Máš má ovečko dávno spát!", také propracované loutky vlků a velká loutka sedící ovčí babičky. Nádherná původní hudba.
(zadáno: 2.1.2024)
Nebývá vidět, maximálně někde z dálky, na hřišti. Občas bývá slyšet, to když někoho brutálně seřve, že se nepřezul, kopal míčem o zeď, rozbil dveře, přišel pro klíč od skříně na balóny...
Ale teď promlouvá, tváří v tvář a zcela nablízko. Je mentorem, filosofem, hybatelem, tvůrcem nového, čistého světa a zcela nového biotopu a milovníkem Misantropa. Je zvláštní, trochu temnou esencí člověka, přesto přináší neobvyklou a mírně pokřivenou naději...a navíc ví, kde je historická klubová vlajka.
Až neuvěřitelně přesvědčivý výkon Jakuba Špalka i pro absolutní fotbalové neznalce.
(zadáno: 28.9.2021)
67%
Velmi zvolna budovaná atmosféra, neskrývané násilí a  vztahové rébusy, to mi ubírá na hodnocení. Herecké obsazení hlavní trojky, L. Žáčková, A. Bílík a R. Kalvoda, je vyvážené a naprosto uvěřitelné. Zajímavý opakující se motiv jablka hříchu a toulavé kočky. Scéna se mi nejprve zdála trochu překombinovaná, její pohyb ale zřetelně urychluje a dynamizuje jevištní čas.
Je zbytečné na jevišti hledat film. Není tam. Je tam dobré, občas i silné divadlo.