Studený Čumáček

záznam
Slaboučké až belhavé, ale nádherná scéna M. Dadák a J. Dulava (step zvlášť krása). Jevištní hudba buď není vůbec, nebo drobátko jazzový klavír frázuje pořád dokola tap tap tadap, z čehož mi po necelých deseti minutách začalo cukat v oku. Feydeau má asi i lepší/lehčí kusy, tohle uvedení ze mě vydolovalo smích jen minimálně a vážně dolovalo hluboko.

on-line živě
Těžký je život štěněte, se třemi páníky, na Vinohradech, ach jo. Pořád vážit, venčit, hlídat, pohádky povídat a taky fotit a hledat, když se foxteriéří slečna učí norovat. A zpívat, to především!

65%
záznam
Po schůzi by člověk čekal víc, než jen přehrát to pozpátku. Možná by to působilo napřímo, záznam je jen záznam a nedotkl se mě tak, jak by se dalo očekávat. A ještě ke všemu nesnáším dechovku a volksmuzik...

záznam
85%
Dvakrát naživo, záznam na osvěžení, ale stále mám pocit, že to bylo uhranutí. Karel Dobrý s naprostým přehledem ovládal scénu i kolegy jako své osobní loutky i v naprosto vyhraněných okamžicích (znásilnění a topení herečky ve vaně zároveň). Nicméně...v paměti mi stále nejvíc zůstává zubatý krtek se samopalem a dojemné tři žebrající malé děti zpívající dětskou písničku, a to všechno v podání Karla Dobrého.

záznam
Kde je právě teď Filip? Je Eva Eva, nebo Anna? Jaký je rok? Opravdu se zdá androidům o elektronických ovečkách?
Tak trochu jako Věčný svit neposkvrněné mysli po česku, možná mírně překombinovaný, herecky ale výrazně nadprůměrný (Kamila Trnková). Díky za absolutní výtlem s Michaelem Jacksonem a Davidem Bowiem.

75%
záznam
zábavné, zajímavé, co se týká marionet (škeble jako loutka), textově nádherné. Pimprlata vážně nejsou jen pro mrňata...

záznam
Naprosto rozkošná prvoplánová groteska. Tereza Cisovská a Alena Sasínová-Polarczyk pějí tak dobře, že by je z fleku vzala kdejaká zpěvohra, Marek Cisovský uplatňuje roztomilý a sexy šarm, Vladislav Georgiev je k pomilování se svými verši zcela mimo mísu a nakonec Josef Kaluža coby zcela nemrtvý mrtvolák obraný nejen o zub a spodní prádlo...tohle se opravdu povedlo.

50%
Nevím , dost dlouho trvalo, než se mi povedlo dostat se do příběhu, není to něco, co vás popadne a vytřese z vás duši (něco jako Koločava :-))

záznam
Panoptikální výrazně stylizovaná tragikomedie se zřetelným rukopisem režiséra a scénografa. Herecké výkony jsou podřízené celkovému rámci (topornost a velká zpomalená gesta), lehce a příjemně vyčnívá Tereza Vilišová/Hedvika.

Hjalmar ze sídláku, masové kuličky, řepa
záznam
Nádherný kousek klasiky převedený do současnosti bez pomocných berliček. Od začátku budovaná psychologie postav a situací sice trochu zamíchala mou představou několika postav, jde však o změnu, která dokáže měnit a posunovat významy.
Často bývá postava Gregerse/Michal Čapka vykreslena jako manipulátor, zde ale jde o jistou až dětskou umanutost a impulzivnost, posun je citelný i u postavy Hjalmara/Josef Kaluža, snílek a člověk slabé vůle. Ovšem Zuzana Truplová/Hedvika-kde vzala to dokonalé dítě?
Roztomilé Ikea cedulky nábytku a doplňků.

70%
záznam
Roztomilé. Tedy především M. Holec/Advokát a P. Klimenda/Listonoš, jejich roztomilost je téměř exportní kvality. Uli a Vanilka/Pavel a Charlotte Režní zase vedou v pěveckých partech. Kostýmy á la 60. léta, barevné jako papouščí peří.
Jen kdyby to celé nevypadalo, jako kdyby někdo vzal muzikál pro velké jeviště a natlačil jej do krabice od bot.

Bill si bude brát Ráchel. Tom by mu měl svědčit. Jenže Bill se noc před svatbou opil, spadl ze židle a našla ho Judy...
Starý záznam, ale pořád naprosto uvolněná čistá sranda. Roztomilý a se situací bojující Milan Němec/Bill a ze začátku nápomocný, poté dokonale chápající Petr Štěpán/Tom ozbrojený dlouhým nožem na svatební dort, temperamentně oznamující, že vykastrovaného ženicha žádná nechce...

75%
záznam
Černá mohutně absurdní groteska. Adolf/P. Jeništa (dokonale odkoukaná a provedená typická gesta a mimika) a Eva/J. Plodková jsou skvěle neladícím párem. Simona Peková/Magda se ukazuje být zdatnou drbnou a pánové Göring, Goebbels a Himmler zas nadprůměrně předvádějí, jak lze uprostřed rvačky na zemi úspěšně hajlovat.

Octomilka je octomilka, ne kámoš aneb Hurá na genom!
Jen doufám, že se vědecká obec brněnská se bavila stejně jako já. Ing. Bohumil Plánovský, Ph.D./Petr Štěpán, RNDr. Adam Šmíd, Ph.D., lingvista a matematik/Igor Ondříček - krása.

65%
Zrádné. Pokud člověk neví, na co jde a jde prostě "na herce", může tuto hru považovat za konverzačku. A pak se zlobit, že se nebavil. Herecky zcela zvládnuto, Luboš Veselý maximálně uvěřitelný jako loser, Ilona Svobodová na padesátiletou slečnu rozhodně nevypadá a Daniela Kolářová je...maličko mnohoznačná. Asi by to chtělo i větší odpich, když už to konečně dospěje k nějaké katarzi, ale na rovinu...jak to tam nacpat?

Hlavně udržet fasádu...
Velmi symbolické provedení Lorcova dramatu. Zajímavá práce s kostýmem a doplňky, symbolické vzdorné zouvání bot a odkládání šatů proti rigidnímu zahalování a cupitání na podpatcích. Smutná postava bláznivé babičky klanu, jejíž touha po svobodě mimo uzavřený dvůr je až dojemná /N. Chroboková-Tomicová/ proti chladu a odosobněnosti Bernardy/V. Včelná. Z dcer Doni Bernardy je třeba zmínit J. Posníkovou/Angustias či V. Novákovou/Martirio, které si postavy téměř oblékly. Skvělá hudba Vladivojny La Chii v kombinaci s až barokním operním zpěvem. Vážně zajímavá práce...

75%
záznam
úžasná hudba, masky (P. Tenorová a T. Havlínek jsou k nepoznání), choreografie. Příběh nemusel být nastaven o rozparovačskou epizodku, i tak je dostatečně nosný. Všechny postavy jsou reálné, trochu pomíchané a časově posunuté, ale zde se hraje na to, jak to být mohlo.
Skvělý T. Havlínek, s maskou je asi problém se orientovat v prostoru, mluvit a zpívat. T. Klus dobře zrcadlí představu lékaře-lidumila, zajímavější je ale, když vypustí své démony a amputuje.
T. Marečková a T. Krippnerová...takhle to popsat je zajímavější než číst Kische
teď jen držet balanc a nebát se tmy...

záznam
Vysoko cením text Jiřího Havelky. Těžko hodnotit scénografii, záznam je v pracovní kvalitě a relativně z dálky, chybí mu hloubka. Herecky vede Tomáš Kobr. Až slizce elegantní scény verbovek STB s nezbytnými žádostmi o účtenky, které je poté třeba předložit k proplacení...

77%
Zvláštní doporučení našeho přednášejícího Státu a práva. Nemá divadlo příliš v lásce. Prý je přešvihnuté. Tohle podle jeho mínění není. S tím úplně nesouhlasím, ale prameny vážně dobře zpracované. Tak asi přijdu příště, se podívat, jak se dělá dost dobré autorské divadlo.

Fičák. Jak vlastně hodnotit, vždyť mám rozptyl 55-80% a to je sakra hodně! Některé okamžiky vážně trapné, jenže jsem nadšený fanoušek béčkových filmů z konce osmdesátých a začátku devadesátých let a ještě ke všemu vážně miluju historii českého socíku (70., 80., underground... pořád je kde bádat). Mít jen text, budu honit autora jak starý Brůna se sekyrou kolem divadla, ale herecky je to luxusně vytříbené a odzpívané (Muchomůrky bílé, ach!). J. Albrecht, P. Gajdošíková, J. Teplý, V. Fialová, M. Hruška...to je tak krásné, až je někdy i blbé se smát.

záznam
Zub času zahlodal, ale hlavní myšlenka je snad viditelná dosud. Malá duše je věčná, ať už se ohání jakoukoli příslušností k národu.

Lepší pesticid v hrsti, nežli komplexní reforma globální ekonomiky na střeše
Jde tedy o semena, dámy a pánové. Taková ta normální, co z nich roste to, co sytí svět. A aby mohla růst a sytit svět, potřebují co? No pesticid, hlupáčci, hodně pesticidu.
Ale pesticidy jsou jedovaté...
To vám řekl kdo? Vědec, který použil k pokusu krysy náchylné k rakovině, navíc se podepsal pod plagiát svého studenta. Že byste mu věřili, vždyť se přece oběsil...
Ačkoli mrazivá inscenace, bohužel vnímaná prizmatem Akademického slovníku cizích slov.
Nataša Mikulová, Michal Bednář, Vojtěch Vodochodský - souhra!

65%
záznam
Formálně vytříbená, ale chladná inscenace, která mi nepřináší mnoho přidané hodnoty. Buď mi romantismus nic neříká /a o tom dost pochybuji/ nebo je chyba jinde. Velmi slušná výprava Marka Cpina.

Viděno 1x, slyšeno 2x (sluchátka k mobilu děsně padají z uší). Naprosto nádherné divadlo pro zvukové a fantasy fanoušky (Ano, prosím! Zde, v obou případech!) servírované na blízko.
Co když v tvé vlastní hlavě je jiný svět? Svět, jehož jsi pánem, potřebuje pomoci od draka a jediné, co je k dispozici, je jabčákem nadopovaný mírně rasistický Plhoň Prozac.
Vrací se mi vzpomínky na večery plné Dračáku a hádky s Pánem jeskyně o výklad pravidel.

75%
záznam
Figaro se žení, paní hraběnka má kromě úctyhodné krinolíny i pravou germánskou depresi, pan hrabě by rád...smočil a Zuzanka zvládá s šarmem a bystrostí nejen vysoké podpatky. Tolik částečně Mozart. Ten zbytek je drábkovina, čistočistá a s rovným čelem hlásaná.
Dojemná andělská maminka, trápící se tím, že musí také střílet holky, protože je přece Amorek. Andělský tatínek, opatrující nezbedné andělské dítko a zachraňující situaci. A andělské dítko, střílející šneky, jimž může být láska ukradená.
+ za árie vskutku operní, vyšvihnuté činoherci, a žvýkající krinolínu.