Studený Čumáček

záznam
Hra v podstatě průměrná, mluvná a dlouhá, ale vytažená do nadprůměru obsazením. Petr Nárožný/Urban je úžasný šarmér a slovní kouzelník, který si omotává dámy kolem prstu během několika minut a během téhož časového období vyřeší jejich předání zákonitým manželům ve vší počestnosti. Jemu pak zdatně sekunduje Ondřej Vetchý/Aurel, produkující plytká slova a konvenční shnilé pomeranče v akvarelu, aby to všechno poslal ke všem čertům nádherným opileckým výlevem.

65%
záznam
Bůh ohol královnu, bůh ohol královnu jejím holicím krémem...
Byť pravděpodobně tento kousek nebude patřit k veledílkům režiséra Špinara, jde o vinohradskou "lepší" inscenaci. Herecky i dramaturgicky. A že si, ó hrůzo, režisér dovolil použít právě rammsteinovské Du hast, no, pak stačí si jen text celé písně přeložit.
Skvělá scéna oddělení obou královen, Marie/D. Havlová-Veškrnová a Alžběty/L. Juřičková, od jejich doprovodu dveřmi uzavřenými alarmem, takže se octnou na stejné straně scény.
Ale pro pravověrné Vinohraďany to vážně moc není...

56%
záznam
Mi to nesedlo, asi...

záznam
46%
Absurdní, ano. Přihoďte ještě kostru Plejtváka myšoka, burleskní umělkyni s pery tam i onde, přistávající Boeing 737 a lízátko plné vos, a bude to kompletní. Ačkoli jde asi o herecky vděčný kus, zábavy trochu málo.

záznam
Ačkoliv se může zdát, že inscenace Panoptikum přímo ukazuje na film Freaks (1932), není to zcela pravda. Ani odkazy na známé panoptikální "celebrity" nejsou jediná a přímá cesta, dokonce ani představa, že takto snad vypadá nový cirkus. Přesto byly všechny (a ještě pár dalších) použity, mluví specifickým jazykem tance a vytvářejí zvláštní příběh o boji o právo být lidmi, ne věcmi. O lásce, nenávisti, závisti, soudržnosti, nestálosti a křehkosti lidského života vůbec. A taky o kvokání a pštrosím péru na zadku.

Rozhodně velmi slušná inscenace textu, který prý stále patří k povinné literatuře. Do manželství vstoupili Štěpán/Z. Trčálek i Eva/K. Vojtková zoufale mentálně nevybaveni. A přišlo dítě, dluhy, nevěra, domácí násilí, všechno v jednom klubku. Jenže to nejsou Mrštíci, ale Světlá, takže míříme neochvějně k happyendu na obzoru. S jednou smrtí, samozřejmě, víc by už bylo proti středostavovskému bontonu...
Spousta symbolů, tak třetina mi asi nestihla dojít. Domeček-úleček jedna radost, na konci plynoucí voda, ach.
Herecky vyniká K. Vojtková/Eva a T. Šulaj/Ambrož (bez textu, prostě jen tak...).

78%
záznam
Román Simona Mawera by mě normálně nezajímal. Jako románová fikce, odehrávající se v sice exkluzivním prostoru, avšak evidentně jako čistě vztahové drama by u mne zastání asi nenašlo. Jako divadelní adaptace však přitahuje pozornost tvarováním prostoru pouze světlem, využívání výjimečnosti místa zdůrazněním nábytkovými solitéry (ty zelené Barcelony jsou prostě krásné) a samozřejmě i herecké výkony P. Vitázkové, P. Štěpána, I. Vaňkové a M. Isteníka.
Tak jen doufám, že Tugendhat uvidím alespoň letos, snad.

78%
záznam
Velmi punkové provedení s bez rozpaků přiznanými sexuálními narážkami, nevyškrtané a hrané vážně od začátku až do konce. Hilského překlad, herecké výkony a myšlenkové posuny v textu jsou (i když jde o inscenaci starší) velmi zajímavým protivníkem stejných inscenací novějších (dobrým příkladem může být porovnání s ND). Velmi slušná hudba, civilní kostýmy.

on-line živě
65%
K Valentýnu dobrý. Ne příliš sladké, ne příliš hořké lehčí pitíčko, od kterého nechcete hlubokomyslnost a freudovskou psychologii. Vrtulníková matka, holka, co tak dlouho mluví o svobodě, až by si na krku vlastníma rukama utáhla obojek a kluk, co sice nic pořádně neumí (krom kytary) a nic pořádně nevidí, ale i s tím nic chce dělat svou dírku do světa. Herecky slušné, trochu dlouhé, ale dá se...

on-line živě
Těžký je život štěněte, se třemi páníky, na Vinohradech, ach jo. Pořád vážit, venčit, hlídat, pohádky povídat a taky fotit a hledat, když se foxteriéří slečna učí norovat. A zpívat, to především!

záznam
Vypilovaná a funkční kulisa renesančního benátského městského paláce, vtipně vyřešený krabí batyskaf a princezna urputně vrzající na housle. Naučí se hrát a zpívat a vysvobodí prince? Tak určitě...

77%
záznam
Tolik, tolik lásky. Dokonce i Rocco nalezne svou Boženu, Rupertova Miriota zas mluví a starosta už nemá tři nohy. Jen Stilla smrdí, neboť je z ní mumie a má trochu pokažený zpívací strojek, jak dojemné.

záznam

75%
záznam
Josef/J. Kaluža se vydal na svou dlouhou pouť, aby se osudově, leč romanticky minul s Marií/P. Dostálová, tvrdě se srazil s kafkárnou na všech úrovních úřadu, byl ponížen, zpětně povýšen, a zašel si na guláš. Nepřekvapivě mi to ladí s vlastní představou o textu a herecky jde o velmi kompaktní tvar, samozřejmě skvělý J. Kaluža, Š. Krupa, P. Dostálová a tentokrát velmi tichý M. Cisovský, Z. Truplová, A. Sasínová-Polarczyk...

záznam
Z toho by mohla být dobrá opera, řekl ten pán, a byla z toho velká bžunda, s létajícími srdíčky, růžovým obláčkem, věrným milováním a tak...

75%
záznam
Nora honí hadříčky a botičky, Thorvald kariéru. A všechno jim tak báječně klape, ona je dokonalou manželkou, on pánem domu. Jen kdyby to všechno nebyla stejně dokonalá, draze a podvodem zaplacená lež. Lež z lásky a taky strachu, protože co kdyby se Thorvald dozvěděl, a co by to udělalo s jeho pod bradičkou drbaným egem, tak úspěšně nahoněným na běhacím pásu...
Skvělá T. Dočkalová/Nora, nádherné kostýmy.

65%
Chvílemi pocit, že vidím špičkové představení, chvílemi pocit, že by se po někom mělo hodit botou a pak vyčkat, zda bude vrácena. Tedy, co funguje skvěle: L. Veselý/Holan a B. Pavlíková/Holanová. Nádherný trojzpěv naživo (B. Pavlíková, A. Buršová, D. Barešová). D. Barešová/Kateřina, Jana velmi křehce zpodobnila dvě tak absolutně rozdílné dívky, A. Buršová pak svou raně socialistickou milostpaní obdařila neobyčejnou životností. Tohle ale přebije až nepříjemně přehnaná stylizace M. Hanuše/Werich, scéna, která asi měla být výstřední, ale způsobuje problémy, herci bez textu (a smyslu)...

záznam
Jo, jasně, pár drobností bylo nutno dovygooglit. Ale jinak...nejen, že pánové jsou k sežrání, ať už si grinderují jak o život, nebo se rvou jako drag queen a škubou se navzájem za paruky. Prší třpytky, blýská se satén a leskne se kůže a latex. A pánové lomcují dokořán otevřenými dveřmi, za vší tou sladkostí tak dostupného sexu a nevázanosti se připlížila hořkost, protože...co dál? O co ještě bojovat, usilovat, snažit se, když už je jim čtyřicet, nesladkých čtyřicet, v tak zúženém výběru?
Líbíš se mi, smajlík s hvězdičkama v očích...

záznam
Neúspěšný prodejce nábytku a jeho obrnou postižená dcera. Mluví, ne však spolu. Mlčí, každý zvlášť. Společnou mají jen patrovou postel a nenávist.
Někde je tu chybka, buď v překladu, nebo v dramaturgii, protože převedení příběhu do českého prostředí je až humpolácké a postrádá i logiku (na našem území se proti dětské obrně povinně očkuje). Herecky nemám námitek, snad jen to, že příliš rychlý text Hany Wagnerové v první třetině silně ztěžuje pochopení a udržení koncentrace na hru.

75%
záznam
Téměř nevídaná příprava textu hry (výběr z Moravcových projevů, přesná citace legendární reportáže dr. Kocourka či česky pronášené obhajovací řeči a posledního dopisu Inky Bernáškové nebo rekonstrukce údajně zničeného skeče Josefa Opluštila Hvězdy nad Baltimore...prostě díky). Herecky dobře odstíněné - Čeněk Šlégl, Inka Bernášková, Milena Jesenská, Alois Kříž (zde si dovolím odkaz na archiv Českého rozhlasu : https://www.rozhlas.cz/ubreceny-lojza-nejznamejsi-kolaborant-z-rozhlasu-8154414).
Až absurdně zábavná Inka Bernášková ležící konspirativně v objetí či pod gaučem...

75%
záznam
zábavné, zajímavé, co se týká marionet (škeble jako loutka), textově nádherné. Pimprlata vážně nejsou jen pro mrňata...

záznam
Dělají džem. Z jablek. Mají jich prostě moc a pokud je nezpracují, zkazí se. Jane, Cassandra a máti. Na jednom stole se vrší sklenice, naděje i beznaděj.
V jistých okamžicích až nudné, zacyklené. Nejen depresivní opakování tvrzení, že neprovdaná žena je prakticky bezcenná bez nějakého vysvětlení těm, kteří se nezabývají historií a byli na toto představení vysláni češtinářem (sic!), je možná odežene od Austenové i od divadla, a zbytečně.
vyrovnaný výkon A. Veldové/Jane a M. Málkové/paní Austenová

záznam
75%
Dva muži na služební cestě v jednom hotelovém pokoji. Dvě postele. Mýdlo na umyvadle. Zrcadlo. Kdo zhasne? Za okny jezdí vlaky. Chtějí jen spát. A pak vejde Žena. Žena-sen.
Roztomile absurdní, přesně vypointované (krádež polštáře, stěhování postelí)

záznam
Nezklamalo. Opět nádherná práce, loutkářská i s textem. Jen si říkám, až ze z Plzně na Milešovku, odkud to oni brali...od východiště turistických cest z  Velemína, Bílky, Černčic nebo Milešova? A může vůbec mrňavý Archeopteryx piškoty?

65%
záznam
Kdyby to nebyl Havel, byl by to Čechov. Divný a dlouhý Čechov. Drobátko samožerný, to kvůli mluveným vstupům. Trochu zloděj, to kvůli Wildovi, co přišel o naroubovaného Leara. A až vykácí višňový sad, postaví obchodní centrum. Bude tam řezník a tři restaurace, včetně thajské.
Bez Třísky téměř bez života.