Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (132)
Helena Grégrová: 8 % (170)
Iva Bryndová: 8 % (74)
Kateřina Jírová: 8 % (42)
Jan Pařízek: 9 % (138)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.11.2020)
záznam
Téměř to se mnou nemluví, jediné, z čeho mám husí kůži ještě dneska, je salátová polévka, tedy listy běžného salátu, vařené v osoleném mléce. V lepším případě to vypadalo vážně jako vařené hadry, v tom horším...ouch. A tímhle strašit nevinné děcko...
(zadáno: 11.11.2023)
Příběh Jeanne d'Arc zpracovali soudní úředníci, poté kronikáři, po nich historici a nakonec i dramatici. Muži, téměř stoprocentně. Nuda, nuda, šeď, šeď.
80 let války. Pubertální holčina z Orleans, prý ne zcela při smyslech, se vnutí dauphinovi Karlovi (též drobně mentálně mimo) a vymluví mu díru do hlavy. Dostane, co chce, malou armádu, se kterou Francii vymetá. Hle, zázrak! A pak, protože zázraky nejsou stabilní, následuje už jen sešup. Bravo, chudák holka.
Holka? Vždyť i za to, že se oblékala jako muž a měla krátké vlasy, hořela...
Dnes Johana, Johy, mluví za sebe. Za své já, za svobodu a spravedlnost. Musí. Všechno je jinak...
(zadáno: 23.10.2023)
Tři "hercí", co se tam tak snaží. Kašpaři, bardi, jak komu libo. Prostě ti tři a jejich holčička. Kandrdas s povinností inspice, který "to musí vydržet", protože ti tři to taky vydrželi. Navíc ji musí naučit ty svoje kulišárny a fígle dřív, než holčička pochopí, o čem je život herce. Točit či netočit, to je, oč tu běží. Pochopit divadelní provoz, vědět, kde se lísat a kde a koho ohnout. Kam se vetřít, kde se nechat vyfotit a s kým. A to všechno pořád dokola. V pasti. Je tu přece hra na kouzelné "kdyby" a to vás ven jen tak nepustí, to "kdyby" a pak...ten svatý grant MHMP. Show must go on!
(zadáno: 16.1.2020)
Hloupoučké. Ne zcela fungující, charakterově zjednodušující a zplošťující. Orlando/ Marek Adamczyk je místy redukovaný na okavýpulné jelito, Tomáš Dastlík/vládnoucí vévoda pro změnu byl snad našlapán do figury násilím, jinak se to rozumně vysvětlit nedá. Pominu prvoplánový a "sexy" humor, že mnohé dámy nemají mnoho co hrát (Tereza Císařová/Célie) a jiné by to raději neměly zkoušet. Proč to občas vypadá, jako by na scénu vtrhli ochotníci a chtěli hrát třeba Prodanou nevěstu, nemám tušení. A někdo by si konečně mohl uvědomit, že ani Šárka Vaculíková neumí zázraky, i když je herecky dobrá.
(zadáno: 20.6.2023)
Tedy...oni si nemohou pomoci. A takové to mohlo být krotké a roztomiloučké, jak to dělají všude. Ne. Je to hlučné, barevné, cvoklé, mnohdy bizarní a přitom to nechává prostor i pro takové ty shakespearovské hojně citované větičky. A kupodivu je to nekuchané, i s drůbky. Což znamená jít dom v deset. Nicméně... nelituji, ten čas byl maximálně využit a moc pěkně to šlape.
(zadáno: 4.4.2021)
záznam
V podstatě autorská varianta Brémských muzikantů, to však neznamená, že jde o loutkárnu špatnou, naopak. Je zábavné pochopit, že i vejce může mít menší problém s ADHD, husa zas s přijetím vlastního těla, ježek je bájivý lhář a strašpytel, kocour i koza jsou taky případi... Pokud jsou však dohromady, dokážou hodně, aniž by se to mrňatům okatě cpalo víc,než je zdrávo.Loutky měkké a povedené.
(zadáno: 1.11.2023)
75%
Pan B. bankéř byl. A pak...nehoda se stala, koleno, zaměstnání sedavé, další pak a další. Práci mu vzali nejdřív, pak věci, byt i. Holčička malá tlustá posmívala se. Ale pan B. nedal se. I na ulici lev byl, postupně. I když v Celetné ležel. Lásku potkal i, Alžbětu. Ale učitel jeho ukradl peníze mu. A tma byla pak a tunel. Tam na konci Havel stál a "Mňo, tak pojď!" říkal. Takže naděje byla, nakonec, hezké bylo to, jen rohy všichni měli.
(zadáno: 18.12.2020)
záznam
K mé smůle, film byl bohužel první. Ale ani divadelní inscenace nepostrádá dramatický náboj, Igor Bareš/Sekal svou postavu postavil ze solidního materiálu a je maximálně uvěřitelný, Tomáš Šulaj jako Jura Baran je možná dokonce propracovanější do hloubky postavy...
(zadáno: 26.6.2021)
45%
Dvě věci je třeba ocenit. Autorský vklad a "Ti hercí se tak snaží". Je však třeba dodat, že divácký zážitek je spíš trpný, ba občas i útrpný, a "Snaha není koksovatelná". Prostě, co prošlo u Ovčáčka, tady skřípá. I zubama, dvě a půl hodiny...
(zadáno: 24.5.2020)
záznam
Zhmotnělý sen šotoušův...ale jiskra od nákolku schází
Vlastně inscenaci alespoň formálně nic nechybí. Až detailně promyšlená scénografie, herecké party plynoucí bez výkyvů, režijní a dramaturgické vedení také nemá výraznější vady. Pečlivost, to je asi nejpřiléhavější slovo, kterým lze představení označit. Ale pokud schází silná jiskra, nic nenaděláte, bude to jako chlebíček bez šunky a okurky, a ani obětaví kulisáci, lezoucí po zemi v kostýmech obrovských krabů, to nezachrání.
(zadáno: 21.2.2021)
56%
záznam
Mi to nesedlo, asi...
(zadáno: 11.5.2020)
záznam
Postavit hru na jediném herci (Jiří Dvořák/Jindřich IV.) není nutně chyba - ostatně...je skvělý. Pokud však není na jevišti, mělo by se také něco dít, ne přehazovat slova lopatou z jedné strany na druhou. Bohužel Andrea Elsnerová a Markéta Děrgelová nedostaly dost prostoru, z pánů lze kromě Jiřího Dvořáka ocenit Otakara Brouska a také Daniela Bambase, jehož mírně přepjatý a s patosem nasazený výraz se do tohoto provedení hodí téměř přesně.
(zadáno: 21.11.2021)
75%
Babou/J. Janěková ml. a Pierre/R. Zach si chtěli jen dát dobrou večeři s Vincentem/J. Dolanský, Claudem/P. Lněnička a Annou/L. Rybová. Jenže vtipálek Vincent se ale rozhodl, že se sestře, švagrovi a příteli z dětství svěří, jak chtějí pojmenovat svého nenarozeného syna. A nebohé ještě ani ne mimino odpálilo intelektuálně a morálně rozhořčenou nálož...
Tedy, člověk by čekal francouzskou plkačku. Ale ono je to vytříbené, chytré a konečně ne komedie čistě pro dámy na kulturním tahu, korunovaném společenskou dvojkou vína, takže za mě díky!
(zadáno: 30.11.2019)
Semaforské písničky znám jen ze starých desek a pásků. Neposoudím, zda je tento remake dostatečně uctivý. Dokážu ale rozpoznat, že piano s téměř barovým laděním zní s velkým nadšením a replika:"Já jsem zabiják." "Já jsem tu za divadlo." funguje i přes hradbu nějakých ...ceti let. Skoro roztomilý P. Lněnička, pianista Z. Dočekal a doprovodné "girls" (dvě tanečnice + zpěvačky a jedna bubenice) dokáží otevřenému divákovi věnovat hodně příjemný večer (pokud ovšem nezačne hudrat, že chtěl Suchého a Šlitra, oba osobně, teď hned a tady...).
(zadáno: 9.10.2019)
75%
Může Vám to přijít "přes čáru". Může vám to přijít nechutné, úchylné nebo dokonce blbé a fuj. Nicméně...když se každý z nás maličko pohrabe ve svém kompostu, nějaké vlastní fuj najde. A tohle je fuj servírované s obrovským nadšením, ať už se týká DIY, AIDS, lidské sexuality či hledání nebo ztráty blízkého člověka. Jiskřivé, přehnaně vykroucené, v roztomilé zkratce a s láskou podané hemžení lidské žoužele...J. Bidlas, J. Boušková, L. Juřičková, P. Děrgel, S. Haváčová a hrající nápovědka L. Brychtová.
(zadáno: 22.10.2022)
57%
Nechalo se den uležet. A názor se příliš nezměnil. Ačkoli jde o nadprůměrný autorský text, herecké výkony jsou na Švanďák až neobvykle rozkolísané. Vysokou úroveň si drží Bohdana Pavlíková a Andrea Buršová, Anežku Šťastnou zatím uložím ke sledování, prostě uvidíme. Miroslav Hanuš zaperlil, jeho výkon na poli stepu a provozování hudby byl na činoherce až obdivuhodný, a jistá dryáčnickost v jeho projevu nebyla na škodu. Robert Jašków naopak poněkud zklamal, jeho hotelový recepční z "Palachova týdne" 1989 modelovaný jako směs omrzelosti a přihlouplého pokusu o lstivost nepřesvědčil. Škoda, rozběh byl pěkný, ale do konce nevydržel...
(zadáno: 28.8.2021)
Iggy sedí v blázinci. Diana se bojí o mámu. Balcar je šmejd desetiletí. Bohnicemi klušou Mouční Šemíci, bojovně řičí...a někdo s tím prostě něco musí udělat!
Skvělý autorský vklad, překvapivě znepokojivě přesný obraz současnosti zpracovaný v divadelní zkratce, herecké výkony na vysoké úrovni šperkované drobnými klauniádami (žvýkat tenisku s takovou chutí se opravdu nevidí denně), kostýmy, make-up (a taky nádherná paruka).
V. Hybnerová, A. Bílík, E. Leinweberová, E. Salzmannová, P. Konáš, K. Krhovják, N. Horáková - krása krása.
(zadáno: 28.4.2023)
Pojďme a shlédněme příběh... A nezapomínejme se přitom průběžně omývat octem kvůli chemtrails a zvolit si ten nejpříhodnější nick (mimochodem, Bílej jezdec je už obsazenej). A asi bude jistější změnit i genderovou identitu a složit si svou vlastní alobalovou čepičku, protože člověk nikdy neví a všichni lžou.
A když tohle všechno zvládneme, svět bude jistojistě v pořádku...akorát že vůbec.
Já plácám, hoši a děvčata, chlapci a dívky!
(zadáno: 12.4.2020)
Záznam jen připomenul moje pocity z představení, které byly zasunuty hluboko hluboko. Tomu, kdo kritizuje, by moc nemělo být líto herců, bohužel, tohle je výjimka. Bylo mi líto Lukáše Příkazkého, jeho výkon byl opravdu mimořádný. Nic dalšího se ale k jeho práci nepřidalo, snad jen uměřený a soustředěný výkon Luboše Veselého. Záznam milosrdně skryl scénu, po které se nedalo prakticky chodit (ta tvarovaná kolej musela být noční můrou herců, klopýtali o ni, p. Skopal téměř upadl). Vjíždění a zajíždění vozíků s herci bylo pro diváka až únavné a časem nudné, pro herce ne právě bezpečné, bez efektu.
(zadáno: 12.5.2019)
Tady kafe fakt nedostanete, spíš jednu po...hele, to už si vyberte sami
repr. 11.5. 2019
Když se spojí milovaný Phil Marlowe, Vinnetou a Švandakolektiv, nedopadne to. Tedy..špatně to nedopadne. A taky to nebude happyend. O sociálních studiích, kafi, šiškách, houbách, láhvi Bohemky a řvaní, ignoranci, nepochopení, manipulaci a mlčení.
(zadáno: 6.11.2023)
65%
Manžel, manželka, matka manželky. Něco se stalo, mezi těmi třemi. Jen mezi těmi třemi, a řeší to celá ulice...
První půlka ještě spojovala děj na jevišti s tím, co je "venku" (opravdu úctyhodná scénografie s hravými průhledy do zadního plánu i zvuk rádia), ta druhá se mi už jevila z větší části jako nepříliš usměrněný kvikot a žvanění. Fašistická Itálie třicátých let tak viděná tímhle pohledem pro mě hodně ztratila na původním vtipu a jen hype tragikomický konec to zachránil.
Přesto hodnotím docela vysoko, je tu skvělá scénografie, kostýmy, vlásenky a některé herecké výkony (A. Formanová, J. Plesl, L. Příkazský).
(zadáno: 13.2.2020)
Byť to bude znít divně, je to intelektuální řachanda, založená na hlavní dvojici (Dlouhý, Halbich), což je v naprosto v pořádku. A bonusem je i precizní práce na charakterových typech zaměstnanců (ustrašenost, sociální a jazyková izolace, deprese...). Velmi dobrá je dvojice "kupce na firmu", islanďana Finnura, a jeho uťápnutě pilného překladatele, který stejnou intonací přednese vítací fráze i nadávky a vzepře se jedinkrát v kratičkém dramatickém oblouku, aby se po vychladnutí poctivě vrátil zpět do "krysího závodu" zaměstnanců...
(zadáno: 12.4.2020)
67%
V divadle mě minulo, dík za záznam. Barokní freska autora, který u nás nebývá hrán často, navíc inscenovaná v sakrálním prostoru, se zcela vymyká standartu dramaturgie Vinohradského divadla, připomíná spíše pašijové hry. Herecky bez námitek, Ivan Řezáč jako Kdokoli podává uměřený silný výkon a to, co by se jinde jevilo jako přílišné rozmáchnutí, zde zcela odpovídá prostoru i náladě. Záznam neukazuje hloubku scény, nedokážu říct, zda bylo možné přes orchestr vidět i níž umístěné herecké akce na členité úzké scéně (spirálové schodiště, přední a zadní plán atd.). Krásné propracované kostýmy.
(zadáno: 31.12.2020)
záznam
Povedená řachanda, jen což. Hyperaktivní, ale ne úplně schopná věštkyně Imelda/K. Suchá, její roztomile geekovský manžel Artur/Ivan Dejmal a pár přátel, kteří se vážně nutně potřebuje rozvést, protože se nesnášejí - Trevor/J. Suchý a Nina/T. Richtrová. Věc má ale háček, předmanželskou smlouvu, a tak se budou muset snažit Imelda i Artur. Vždyť někoho svést je přece snadné, ne však ve světě Imeldy a Artura. Ona to neumí, a on je ňouma tak nějak od přírody...
(zadáno: 6.8.2020)
Divadlo v Celetné
Velmi zábavné, mírně postapokalyptické a docela poučné setkání s lidmi Těsta (Kvásek! Ať kyne!), kmenem lidí Láhví, které téměř dokonale drží tvar (Ccsss, ach!), kmenem Smetáků a skrytě žijícím kmenem Poutníků (umí číst a uchovávat vědomosti, pozor, lstivě sexy veřejně čtou Padesát odstínů šedi!). Tak schválně, dohodnou se a dovedou obětní rituál svým bohům do konce, nebo naše civilizace odcouvá pozpátku do dějin?