Studený Čumáček

67%
V divadle mě minulo, dík za záznam. Barokní freska autora, který u nás nebývá hrán často, navíc inscenovaná v sakrálním prostoru, se zcela vymyká standartu dramaturgie Vinohradského divadla, připomíná spíše pašijové hry. Herecky bez námitek, Ivan Řezáč jako Kdokoli podává uměřený silný výkon a to, co by se jinde jevilo jako přílišné rozmáchnutí, zde zcela odpovídá prostoru i náladě. Záznam neukazuje hloubku scény, nedokážu říct, zda bylo možné přes orchestr vidět i níž umístěné herecké akce na členité úzké scéně (spirálové schodiště, přední a zadní plán atd.). Krásné propracované kostýmy.

záznam
Povedená řachanda, jen což. Hyperaktivní, ale ne úplně schopná věštkyně Imelda/K. Suchá, její roztomile geekovský manžel Artur/Ivan Dejmal a pár přátel, kteří se vážně nutně potřebuje rozvést, protože se nesnášejí - Trevor/J. Suchý a Nina/T. Richtrová. Věc má ale háček, předmanželskou smlouvu, a tak se budou muset snažit Imelda i Artur. Vždyť někoho svést je přece snadné, ne však ve světě Imeldy a Artura. Ona to neumí, a on je ňouma tak nějak od přírody...

Divadlo v Celetné
Velmi zábavné, mírně postapokalyptické a docela poučné setkání s lidmi Těsta (Kvásek! Ať kyne!), kmenem lidí Láhví, které téměř dokonale drží tvar (Ccsss, ach!), kmenem Smetáků a skrytě žijícím kmenem Poutníků (umí číst a uchovávat vědomosti, pozor, lstivě sexy veřejně čtou Padesát odstínů šedi!). Tak schválně, dohodnou se a dovedou obětní rituál svým bohům do konce, nebo naše civilizace odcouvá pozpátku do dějin?

65%
záznam
Vlastně ne divadelní představení v pravém slova smyslu, jde spíš o divadelní dokument. Ačkoliv kvalita záznamu je horší, v žádném případě nejde o představení špatné, má dost silný příběh s absurdními momenty (zrůdný valčík pro vybalované kusy oblečení v Kanadě, žehrající sousedka, protože ti "její" Židé si dovolili se vrátit a chtít zpět své uschované věci). Škodí mu ale vyprávěcí forma, která příběh zplošťuje a bere mu víc, než by jinak bylo pro účely divadla nutné.

67%
online derniéra
Hans je klaun. Je down. Bez peněz. Bez ženy. Bez vtipu, který někde cestou poztrácel, pokud ho někdy vůbec měl. Smutný, polonahý, jak plyne čas, taky opilý a neustále se lituje.
Šimon Krupa jako Hans - slušný výkon, škoda, že text je hůř stravitelný.

Byla to díra, předtím i potom. Ale to mezi...byl Jorgos.
Katzelmacher je text z německých divokých šedesátek. Smutně veselá hodinka o troubení na roh, dindrlech a "Bavorsko je naše!", vroubená Příběhy z kožených kalhot, a tak to má byť. A že nějakej Taliján...ne, Řek to je, povídal Bruno, a ten to musí vědět!
Neúspěšná rallye říjících samiček, drobné tanečky a popěvky, povedené úpravy dámských vlasů a divná pánská paruka. Elisabetin dindrl, připomínající kostým Wonder Woman, variace na Pietu a kravičky malinké jako prst. Jen to nějak nejde dohromady a tříští se do hůř stravitelné směsi...

Nádherná párová souhra Josef Jelínek/Petr Vydarený v chytré loutkové klauniádě aneb jak si zařídit pohodlný pokojíček ve velrybím břiše a ještě si řádně zařádit a zazpívat.

75%
ze záznamu YouTube
Nevídaný pavoučí kostým, velmi vtipný text a roztomilé gagy.

77%
záznam
Kompaktní inscenace, které se podařilo vyjádřit stísněnou atmosféru, aniž by pominula také linii nepochopení dvou generací (otce a dětí, vnuka a babičky). Tvrdý a ve vztahu k vlastním dětem neobratný Král/D. Viktora, zdánlivě naivní Marie/L. Bělašková, obratně proplouvající Raf/R. Urban, slabomyslný Jindřich, toužící se zavděčit otci/J. Kovář...vše sloužící hře.

4. 6. 2019
derniéra
Vypreparovaný Topol. Neurčitá linie Krále a jeho dětí konfrontovaná s třeštěním maškar, pohřbívajících "starý svět", díry v logice... politická linie tíživá a drtící jako krabice koťat, opatrné poskakování kolem slov "budování", "socialismus" atd., zcela mimo reálie doby. A proti tomu postavte herce, kteří se snaží uplácat živou postavu, která nevypadá jako vržený stín ani nešustí papírem... Markéta Frösslová (Marie), Marek Lambora (Rafael), Daniel Bambas (Husar), Tomáš Pavelka (Král)... Škoda, velká škoda kvůli nim, a promrhaná příležitost.

záznam
Předobraz, rozhlasová hra, má sympatických 62 minut. Divadelní tvar přebujel na 2:45, místy je až neadekvátně rokokový (taneční scény),vesele křepčí kolem zlatého telete sportovní propagandy a co mě nejvíc mrzí, že zmizela většina zmínek o dopingu. Hra je jinak založena na výkonu Pavly Tomicové, která předvádí vrh koulí i slovy se stejnou lehkostí, bohužel postava redaktorky Sáry Tlachecí je přehrávající šišlavo-patlavá tragédie, Moderátor Klubu seniorů (Jiří Zapletal) něco podobného, jen postiženého senilní demencí.

45%
Nevstoupíš do stejné řeky
Asi mnoho tlaku pro zopakování starého kulťáku, spíš ale stále ještě citelná nesladěnost a neustálé rušivé přestavby. Sara Sandeva/Kotě je roztomilá a pohybově nadprůměrná, ale tohle Kotě je vážně koťátko a ne trochu mrcha, jak by bylo žádoucí. Mirek/David Kraus zas působí, jako by mu bylo všecko šumák, hlasově ale bez námitek. A Arnoštek, ach, se svou diskotékou, byl jen jeden. M. Písařík jím není, hlasově ani pohybově. Helenka/V. Příhodová a Béda/L. Rous jsou malé bigbeatové překvápko, takže plus.
Neplesám, ale neomdlévám. Nejsem pravověrný muzikálista...

záznam
75%
Dva muži na služební cestě v jednom hotelovém pokoji. Dvě postele. Mýdlo na umyvadle. Zrcadlo. Kdo zhasne? Za okny jezdí vlaky. Chtějí jen spát. A pak vejde Žena. Žena-sen.
Roztomile absurdní, přesně vypointované (krádež polštáře, stěhování postelí)

repríza 3. 6. 2019
Obecně se tvrdí, že Topol (starší i mladší) se prakticky nedá přenést na jeviště. Režisér Mikulášek to ale dokázal, aniž by příliš porušil mnohovrstevnatost původního těžce uchopitelného textu. Náročný kus a těžké party, takže za všechny: David Prachař (Polka), Oskar Hes (Ondra), Kateřina Winterová (Stará), Zuza (Jindřiška Dudziaková), Pavel Batěk (Fízl)...
A i když se vám to nemusí líbit, neznamená to, že se musíte trapně drát uprostřed představení zprostřed řady ven, celou řadu zvednout a pak ještě nasupeně práskat dveřmi.

65%
záznam
Mírné, ale příjemné posuny významů, zajímavá scénografie a potěšující moderní vsuvky (ponižující on-line "aukce" Kordelie mezi Burgunďanem a králem Francie). Pěkné herecké výkony R. Madeja/šašek, R. Teprt/Kent, M. Hrubý/Glostr, L. Stach/Edgar. Jen ten Lear mi osobně nejde moc pod nos, nevím, jestli to byl režijní záměr, ale vypadá a chová se spíš jako vyšší úředník z magistrátu než jako král. Ruší to...

75%
Oidipus a zkušební cibule
Oidipús Rex může být, pokud si máme co promítnout, prakticky čímkoli. A tenhle se pohodlně uhnízdil v hávu moderní detektivky se všemi kulturními odkazy, jaké tato oblast nabízí. Je to svým způsobem Oidipova hra na všeznalého detektiva, která může být zábavná. Ale jen na chvíli, než přijde na to, že honí sám sebe...
První vrstva. Je to jako loupání cibule, vrstvu po vrstvě. Zanecháte toho hned po první vrstvě, protože slzíte a teče vám z nosu? Nebo budete pokračovat a přemýšlet o viděném, a ne okamžitě pohoršeně kvičet, protože on...ona...tamten...a v sukni?

Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...

Rozhodně velmi slušná inscenace textu, který prý stále patří k povinné literatuře. Do manželství vstoupili Štěpán/Z. Trčálek i Eva/K. Vojtková zoufale mentálně nevybaveni. A přišlo dítě, dluhy, nevěra, domácí násilí, všechno v jednom klubku. Jenže to nejsou Mrštíci, ale Světlá, takže míříme neochvějně k happyendu na obzoru. S jednou smrtí, samozřejmě, víc by už bylo proti středostavovskému bontonu...
Spousta symbolů, tak třetina mi asi nestihla dojít. Domeček-úleček jedna radost, na konci plynoucí voda, ach.
Herecky vyniká K. Vojtková/Eva a T. Šulaj/Ambrož (bez textu, prostě jen tak...).

repr. 20.4. 2019
75%
Je to jen chemie
Nevěsta ví, co je její povinnost, ale i co je vášeň. Ženich ví, že je třeba se ženit. A Leonardo chce milovat tak vášnivě, jako proudí žilami krev.
Skvělý Filip Kaňkovský (Leonardo), úžasná Pavlína Štorková (Nevěsta), dojímavá i vnitřně silná matka Ženicha (Taťána Medvecká), životy jiných procházející Smrt (Radúz Mácha) i Luna (Soňa Červená)... A že řešíte Ženicha (Patrik Děrgel)? Půl představení stráví jako štěňátko na maminčině klíně (prosím drbat na bříšku!), druhou jako půlmagor a paroháč, aniž by měl minimální možnost to ovlivnit...láska je svině.

75%
Skoro jako klipy, takové ty staromódní, na balkóně Melantrichu, nad plným Václavakem, jak tam stojej, Karel s Karlem /Gottem/. Historky, pěkně přibarvený, ale téměř pravdivý. Rozkošné rýmovací batly s pololežícím ostravským bardem, pivo a guláš. Drnkání, zpívání, dojímání, totemizace a moje osobní vzpomínka na Magora Jirouse, z Archivu bezpečnostních složek. A kdyby se někdo sháněl, tak Krylův archiv je už tak dva roky v Národním Archivu...

Krysy už jsou tady
65 %
15. 4. 2019
Od generálky a přibližně desáté reprízy se hra příjemně posunula k jisté větší čistotě hereckého výrazu a gest. Dá se to zaznamenat nejen u postavy Krysaře (Klára Cibulková), ale i u postav dalších, především u Seppa Jörgena (Jacob Erftemeijer) a postavy Černé Lízy (Bohdana Pavlíková), která v původní předloze nemá vlastní hlas ani příběh.
Mimochodem, až zas někdo v druhé půlce přehraje cca 300 lidem melodii svého tydlifonu (2x), najdu si ho, vrazím mu ho do hlavy levým uchem, cestou ho změním na králíka, vytáhnu pravým a pak puf! nechám zmizet !

záznam
To byl Sex ve městě, Antone Pavloviči...
Špičkové spojení textu Anny Saavedry a režie Janky Ryšánek Schmiedtové. Iri, Olga a Máša se snaží skloubit práci, lásku a normální život. Jejich bratr Andrej je otcem v domácnosti, tajně čte Kafkovu Proměnu a zajídá ji piškoty a šlehačkou. Jeho žena Natálie, fúrie k pohledání, se stala hvězdičkou v průměrném pořadu na průměrné televizní stanici...
Dámy skvělé všechny, nádherný Igor Orozovič/Petr vedoucí monolog s bambusem a smutný Vladimír Polák/Andrej zajídající depresi.

Jedenáct let. Jo, párkrát viděno, ale fakt jen párkrát, na tom přece nemůže být nic špatnýho...

Odposlechnuto u šatny:
"A babi, fakt to tak bylo?"
"Nó...kdo zbytečně nedráždil, moh´ třeba i do Jugoslávie..."
Mimochodem, dědeček byl už v padesátých letech označen jako náboženský buřič, takže nikdy nebyl v Jugoslávii, ani nikde jinde. A u kostela v Jedlce taky stávali pánové s notýsky, ještě v osmdesátém devátém...
Skvělý Jakob Erftemeijer, dobře rozehraní Tomáš Červinek a Petr Buchta.

55%
záznam
Udělejte otolaryngologické vyšetření a zapojte KGB do USB! je nejlepší blábolivá hláška poslední doby, lepší než další díl (ne)konečných lékařských seriálů. Bohužel, ostatní hlavně prostředím volně pospojované skeče již takovou údernost nemají, nicméně...všichni se zamilují. Komu to stačí, bude se dobře bavit.