Studený Čumáček

záznam
Velmi příjemná mírně černá groteska o zločinu, lásce a přebytečné mrtvole.

Maminky věší košile a mrtví chodí naboso
Jsem zapřísáhlým bojovníkem proti patosu na divadle. Vadí mi přebujelost a velká gesta. Takže Matka, hra plničká patosu až po okraj a přímo vycpaná gesty, byla s trochou obav. Ale naštěstí...vážně dobrý!
Nejenže je zvládnutá režijně, ale šťastně spojila i herce. Jitka Smutná jako maminka bojuje všemi zbraněmi (i nečestnými), Dušan Sitek jako netypický voják-tatínek Richard opatruje své mrtvé syny a benjamínek "křehký a neduživý" Tony Aleš Bílík se mamince vážně povedl.
A nakonec, maminky dělají to, co je nejlepší, i bez patosu. Jsou to prostě mámy...

65%
Německá exprese, údajně. Western, zcela jistě. Třicetiletá válka, silná pochybnost. Drobná nepříčetnost, když postavy vylezou ze hry do orchestřiště, a dávají si spycha či kuřpauzu. Přestavba za chodu. Dobře, tak není to vždy úplně logické..
Máti rodu se po německu nedrásá, po drobných jevištních úkrocích pragmaticky přijme věci jak jsou, tedy po česku, sympatická to žena. Synáčky má, jen což, a dcerušku též. Nedrásá se, když je ztrácí. Jen pěje německy. Vůbec, hodně se tu pěje. Zábavné, současně divné. Hodně, hodně divné. Tak jako...německy divné.

55%
záznam
Dokonce i na muzikál průměrné. Sice skvělá choreografie a akrobatické výkony, hudba a texty písní bohužel pokulhávají daleko za. Chápu, že Kiplingův vrstevnatý příběh musel být očesán, aby se vůbec vešel na jeviště, tohle je ale spíš vylisovaný prefabrikát a nepomůže mu ani jinak výtečný Jan Cina/Mauglí.

záznam
Pozvolný zrod banálního zla, umožněný rozvratem společnosti, tak bývá obvykle Mannův Mefisto vykládán. V téhle inscenaci to ale nepoznávám a M. Havelkovi jeho role Hendrika Höfgena příliš nesedla. Navíc hra je prošpikována erotickými scénami, které vyznívají mírně trapně. Zajímavá je ale studie drobného nácíčka Hanse Miklase/I. Ondříček, lehce načrtnutého frocka Sebastiena Brucknera/V. Blahuta či naivního a dychtivého komunisty Otto Ulrichse/M. Isteník.

78%
Božíčku! Ti zlí umělci ubližují idolům mého dětství! Vtipné zelené Hele a dobrosrdečné zlatohnědé Jů vtažené do ještě zlejšího příběhu o zlatém slavíku, který, ach, pilně ohýbal pravdu k obrazu svému. Tak pilně, že kde se vzala, tu se vzala a s keep smiling úsměvem tu zoubky ukazovala i Ivana Zelníčková, ba i Donald se tu zjevil, a Karel pěl, až omítka padala, i kyčelními klouby obdivuhodně pohyboval, blyštivým úsměvem a lícními kostmi do tmy zářil, fota podepisoval, o Antichartě tak hezky mluvil...a ti umělci na něj byli tak zlí!

75%
Závidím těm, co tehdy na tom Biskupáku byli. Lehké, čerstvoučké, s Brno a herco-vtipy, hezké kostýmy, texty a hudba, které lze vlídně přijímat. Muselo to být opravdu pěkné, v létě a venku. Osvěžující Schuster.

75%
Propašováno na představení. Bez jakékoli drobotiny. A mám z toho větší radost, než kdybychom nějakou venčili.
Ty okamžiky, ve kterých poznáváte dospělé, snažící se napravit cosi, co spáchal milovaný potomek (vracení pulců do jezírka v parku, hlídaného strážníkem), tišení rozzuřeného dítěte (jehož fazole hned neroste), vyzvedávání ratolesti z cizího vytopeného a zdemolovaného bytu (jeho zásluhou)...
Všem zúčastněným je zaručeně přes třicet, ale ani trochu to nevadí. A "pančelka" Milena Steinmasslová je prostě nejkrásnější .
Chytré a vtipné, opravdu neuráží ani děti, ani dospělé.

45%
záznam
Ok, takže Moliére. Žel, vinou úprav dramaturga a režiséra se ztratila lehkost, aniž by ji nahradilo něco stejně přijatelného. Herecky asi nejlépe vychází Kryštof Rímský, Erika Stárková byla upěchována do citelně nepříjemné uječené drbavé potvory, ke které nenacházím nejen cestu, ale ani špetku vcítění (a to mi bylo proti srsti představení Misantropa ve Švanďáku! Hluboká omluva!).

iniciační cesta za peříčkem
Křehké, pečlivě odvážené a velmi přirozeně působící děti ( Pavlína Štorková, Filip Kaňkovský). Zajímavý, proměnlivý Pes (Pavel Batěk), bohužel herecky ne zcela čistě působící Kocour (Saša Rašilov), sladce koketní Cukr ( Radúz Mácha) a až mrazivě přirozený hloupoučký Chléb (Jan Bidlas). Důstojné stromy útočící deštníky a praštěný Králík, brilantně propojující telefonní hovory (Patrik Děrgel).
nechápající Tatínek (O. Pavelka) a milující Maminka (M. Preissová).
Jen po mně nechtějte vysvětlovat dítěti Bratříčka, který přijde, ale skoro hned zas odejde.

Hříčka a cvičení, místy se sice cosi klube, ale nedostává se více prostoru než času. Čekat, než Armstrong došlápne, bylo až napínavé, bohužel odešel do pryč bez vysvětlení, takže nadšení opadlo. Dámy buď vaří, protestují nebo mlčí, jak přesné pro danou dobu, pro scénu by to asi chtělo aspoň mírně je dostat do pohybu.

65%
záznam
Motýl na anténě aneb Nepřetéká ten kůň z umyvadla?
Intelektuální lid ponožkového typu se plaví a topí v rozbouřených vlnách textu a zbytečně mluví i vylévá kbelíky. Pan Maryška má otlačené čelo a paní Postlerová plete z párané vlny. Dík scénografovi Čapkovi za spoustu kulturních odkazů, skrytých i zjevných.
Audience
Znám zatím trojí provedení - Kašpar, Bezruči, D21. Tohle bylo asi nejslabší. Těžko říct, jestli jde o režijní záměr nebo improvizaci, ale "fízlovská" změna u p. Maryšky nejde vývojově vysvětlit. Až si říkám, že tohle si ten text snad ani nezasloužil.

on-line živě
65%
K Valentýnu dobrý. Ne příliš sladké, ne příliš hořké lehčí pitíčko, od kterého nechcete hlubokomyslnost a freudovskou psychologii. Vrtulníková matka, holka, co tak dlouho mluví o svobodě, až by si na krku vlastníma rukama utáhla obojek a kluk, co sice nic pořádně neumí (krom kytary) a nic pořádně nevidí, ale i s tím nic chce dělat svou dírku do světa. Herecky slušné, trochu dlouhé, ale dá se...

záznam
Zcela nepopiratelný špičkový výkon Michala Isteníka/Čičikov - po právu Thálie 2014. Bohužel opakované režijní zdůrazňování společnosti jako panoptika (kostýmy a líčení herců) spíš účinek na diváka snižuje. Dokonalá je snová scéna, drobné přehrávání okrajovějších postav ruší (Matka Shánělka). Zajímavá tvorba postavy Petr Štěpán/Nozdrev.

78%
Hodně zajímavý kousek. Pokud bez problémů přijímáte McDonaghovo vidění světa, nenechte si ujít. Rozhodně nadprůměrný Matouš Ruml/Billy, Adrian Jastraban/Bobík Bobby, Aleš Petráš/ Bartley a Martin Hofmann/Johnny Pateena Mika...už jste někdy měli chuť v divadle napadnout divadelní postavu, protože je to neskutečně nepříjemný, vtírající se, líný, užvaněný, neustále drobet opilý a přišpinavělý poloblb? Mít po ruce lopatu, tak ho bacím, přísahám. A s rozběhem. Taková krásná práce...

65%
Inscenace založená na kvalitní hudbě a tanci, činohra už mírně pokulhává za oběma zmíněnými. Michal Isteník v hlavní roli výrazný je, všechno ostatní mi bohužel začalo splývat. Silné téma, bohužel ne úplně dramaturgicky zvládnutý příběh člověka, jakým Mucha beze sporu byl. (záznam)

65%
Herecky bez vad, nepřehrává se, netlačí na pilu, nedojí slzičky...taky proto hodnotím tak vysoko. To jen ten slaboučký text mi leze na nervy. Určitě to nebylo pro mě, ale pokud jste náhodou rozvedená padesátnice +, poslužte si, bude se to líbit. Lepší než zbaštit bonboniéru a zapít ji sedmičkou laciného vína.

záznam
To, co se ze začátku jevilo jako slibná a roztomilá hudebně-sportovní komedie s prvorepublikovým švunkem, se mi někde před druhou třetinou rozpadlo do sledu varietních čísel, avšak v ochotnickém podání. Herci se možná bavili nadmíru, já už tak ne. Prvorepublikový pel se naštěstí podařilo donést do konce, to je plus. Dobrý, občas i výtečný Vojtěch Havelka jako Eman.

75%
Manželé Auersbergerovi pořádají uměleckou večeři. V příliš malém salónu je těsno a zákonitě se tu sráží názory, ega i těla lidí, kteří by tak rádi žvanili o jakémkoliv umění /ideálně o divadle/ a zároveň se zdarma najedli a nechali se pobavit nějakým tím právě módním hercem z Národního...
Kdekoli jinde by to asi byla békovina. Tady se počítá a využívá i trapností a mlčení, ironie, jedovatosti a karikatury...a má to grády.

záznam
Ten náš Aťa se nedloube v nose, on prostě krvácí
To, co se víc než hodinu tváří jako existenciální drama a jen velmi drobné náznaky mluví o příběhu starozákonního "mučedníka Hospodinova", se dost divně (myslím tím nuceně) zvrhne do černé komedie a pak do halucinačního loutkového představení? Tohle vnímám jako podraz a ačkoli by si provedení zasloužilo hodnocení vyšší (herecky se skutečně dá vytknout jen maličko), u mě se ho nedoškemrá.

67%
Především estetický kousek sám o sobě, hezká ukázka rané Cpinovy krabičky. Herecky již horší, vyniká Tomáš Dastlík jako Heathcliff, hlavním ženským postavám se v první půlce podařilo nevítaně místy splynout. A další otázka:Kam sakra zmizel Harenton a tím pádem dílko utonulo v temné depresi?

Vlk a punková princezna bourají gotický román
Dalo se čekat, že Švandovo půjde za kulisy románu. Dalo se dokonce čekat, že to nebude procházka růžovým sadem. Ale vystavit na jevišti mnohdy živou dřeň vztahu dvou lidí nebývá vidět často, a to se zde povedlo. Jan Grundman/Heathcliff se zřetelně dotýká mýtu muže-vlka, jehož družkou může být zas jen žena-vlčice. Kateřina/Marie Štípková však takovou ženou není a vzdává se vztahu po nevelkém vnějším tlaku společnosti...
Skvělá hlavní dvojice, nádherná mladá Kateřina/Denisa Barešová, Tomáš Červinek, Tomáš Petřík, Klára Cibulková...

V květnu 1915 na polích ve Flandrech rozkvetly vlčí máky. V zimě 2021 byla slunečnice významnou vývozní plodinou Ukrajiny. Ve své době to prostě byly "jenom kytky".
Kruté. Občas velmi absurdní. Nebezpečné. Ono to...dloubá do ochranných strupů a snaží se je strhnout.
Chceš něco říct, tak to řekni. A řekni to tak, aby to bylo zasahující. Proč to tady tak ukrutně funguje? Je to herci? Režijním vedením? Prostorem? Netuším. Ale budu o tom přemýšlet.

65%
záznam
Jsem velkým fanouškem tohohle textu a hrdým majitelem audioknihy. Fakt mě bere příběh českolipskýho pozapomenutýho dávno nepotřebnýho bojovníka, kterej dal tu první ránu. Vandam je prostě taková zvláštní lidská esence, těžko pochopitelná, přesto životaschopná. Bohužel, téhle inscenaci se nepovedlo zcela přenést náboj a jistou "punkovost" předlohy (i když respektuju, že jde o záznam).

záznam
To, co zpočátku vyhlíží jako variace na Cestu do hlubin študákovy duše, se brzo ukáže být vřícím kotlem budoucích hrůz a šíleného Ententýky, které ukazuje krvavým prstíkem na ty, co půjdou z kola ven. Téměř je škoda, že něco tak skvělého je určeno "dětem" 14+. Nevyhýbá se ani věcem tzv. dospěláckým, skutečnou historii podává mnoha různými pohledy obětí, vrahů, zbabělých, hrdinů a těch, co jen mlčeli. Krutá, tísnivá a tak nádherná inscenace, až se to chce vidět na živo.