Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (90)
Kateřina Jírová: 8 % (35)
Helena Grégrová: 9 % (107)
Jiří Koula: 9 % (87)
Jiří Landa: 9 % (149)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 17.4.2020)
záznam
Ohmatávání nového divadelního prostoru, a navíc ne právě známý příběh herce plzeňského divadla Bohumila Vávry (1916-2007), který se soudně "svezl" s tzv. Plzeňským pučem (plzeňské dělnické bouře v období měnové reformy v r. 1953). Příběh určený pro malou scénu sleduje hereckou práci na zkoušce Goldoniho Lháře (?), prolínající se s politikou doby (měnová reforma, stržení sochy TGM, u kterého měl údajně být herec a komunistický činovník Josef Větrovec- ten to v roce 1990 veřejně popřel).
Přesný a až chladný M. Stránský, bohužel trochu přehnaná J. Kubátová.
(zadáno: 20.1.2020)
75%
Mark/Karel Heřmánek jr. zachrání Luisu/Sarah Haváčová. Dělí se s ní o místo v krytu, o jídlo a vodu. Ale Luisa je nevděčná. Nechce hrát Dračí doupě. Je přece jasné, že nedostane najíst. Vždyť má Markovi být vděčná, nemá se ptát a nemá ho dráždit. A to, co se stane, Mark přece udělat nechtěl...
Herecky velmi pěkná práce, hudba, scéna a až děsivě podkreslující nádherně funkční světelný koncept.
Velmi vážně řečeno...bojím bojím.
(zadáno: 17.5.2020)
záznam
Bufo dramatický útvar u nás nemá mnoho příkladů jako Smočkovo Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho. Na repertoáru ČK je od roku 1966 (tehdy byl hrán společně s aktovkou Bludiště stejného autora) a evidentně se ho divadlo nehodlá zbavit, lidi chodí a plácají. Problém je v tom, že bufo komedie příliš svádí k pitvoření a manýře a to je také hlavní problém, který vidím a nechci se s ním smířit. A to ani když se mluví o kultu a duchu Činoherního Klubu.
(zadáno: 13.3.2021)
77%
záznam
Večerníček byl černobílý, divný a připadal mi už kdysi mírně přiblblý. Tahle inscenace má odpich a i když je viditelně určená vážně malým dětem, nebude nudit ani doprovod. Odboural mě pěvecký výkon "Máš má ovečko dávno spát!", také propracované loutky vlků a velká loutka sedící ovčí babičky. Nádherná původní hudba.
(zadáno: 8.1.2021)
záznam
Karl Kraus byl v podstatě šťastný člověk. Šťastný, protože zažil "jen" I. světovou válku a zemřel včas, aby nezažil tu druhou.
Herecky nádherná práce hlavního týmu Typů, protože postavy jsou prakticky bezejmenné a vyjadřují jen určité omezené okruhy myšlenek příslušející k situaci (voják/S. Majer, politik/M. Daniel, duchovní/M. Pechlát. novinářka/I. Uhlířová, herečka-manželka/G. Míčová, pán/J. Štrébl). K nim však také přísluší i stranou stojící fluidní postava pijana a prapodivného filosofa, velmi zajímavá a herecky cenná (J. Černý).
Nápaditě a funkčně členěná scéna.
(zadáno: 13.4.2021)
26%
záznam
Sehrát tento kousek ochotníci, asi se i zasměju. Tohle byli ale profesionálové, a je to jako Dietl v jeho nejhorším období zkřížený s opravdu hloupou písničkovou estrádou.
(zadáno: 4.2.2021)
záznam
Z toho by mohla být dobrá opera, řekl ten pán, a byla z toho velká bžunda, s létajícími srdíčky, růžovým obláčkem, věrným milováním a tak...
(zadáno: 9.1.2021)
záznam
Zábavná hříčka bez většího přesahu, základní požadavky však splňuje.
(zadáno: 21.10.2019)
Pojďme si popovídat o hřebících, chlebu a kapce vody...
Mám pocit, že svou novou motyku nedovezu domů a neopřu ji do kouta. Nechám ji v tramvaji, zaseknutou v něčí hlavě. Takže mi zbude jen meloun-hřebík. A taky nutkání založit a především pevným krokem vést k volbám politickou stranu Chraňme zelí proti kozám, zkráceně CHZEPROK.
Pořád ještě máte pocit, že rozumíte? A máte deštník, nebo jste člověk bez deštníku? A pokud nemáte deštník, jak vám jde lízat drobky z podlahy?
Občas Houseňák v říší divů, občas polojasno, občas geniální.
(zadáno: 23.10.2019)
Vaněk a Staněk, sami, spolu...
Havel a též neHavel. A pořád nějak horko...
1) Javůrka zhaftli. A bude mít dítě s Anči. Blbá situace. A pak ještě přijde Vaněk, kouká jak neviňátko, vytáhne jen tak už sepsanej protest a špulí se, jako že podepíšu. No to by v tom byl čert, aby...
2) Vaněk už nepíše. Ale má jméno. A tak nám pokryje malou domů, on dá jméno, my dodáme lidi, aby se v Ústavu zkoumalo jen to, co chceme My. Šikovné, chytré...Kozla a Tesaře. Hladké, seriózní, pilné a chrlící především nevyžádané informace. Mají rest, od minula...
"Říkám, hej, kotě, pojď udělat něco divokýho..."
(zadáno: 1.1.2021)
78%
záznam
Proč se všichni bojí i jen vyslovit to jméno? Mgr. Marek kráčí Ostravou po stopách neznámé skupiny z konce šedesátých let a naráží jen na mlčení a paniku. Rottrová rozrušeně omdlévá, Nohavica ho omylem zahrne do své rituální výměny píšťaly s Richardem Krajčem, tata Radka Pastrňáka mlčí nebo si plete Marka s Vojtou Dykem, lze ho však tajně následovat, bo Ostrava je region razovity.
Podaří se přesvědčit Romana? Bude nutno Půjdem spolu dál přetextovat? A co na to Marie Rottrová? Odzpívá její part Ewa Farna? Mnoho, mnoho otázek a záznam vymazali, teda omylem...a Ewu uneslo UFO!
(zadáno: 1.5.2020)
Hodná bažina, hodná. Aport!
Kouzelný loutkový horror, mr. Hitchcock by měl jistě radost. Nezapomeňte si po skončení produkce prohlédnout loutky, nebývá běžné kombinovat tolik typů a zde jsou k nahlédnutí zblízka. Loutkovodiči také o svých "hercích" rádi řeknou pár slov...
(zadáno: 26.11.2020)
záznam
77%
Skvělá absurdní komedie s hořkým akcentem v chuti. A všecko to začalo toho dne, kdy ředitel školy/Ondřej Vetchý nakreslil na tabuli kosočtverec s čárkou uprostřed a hned zahájil pátrání po domnělém provinilci...
Nádherná souhra Ondřej Vetchý a Jaromír Dulava, Marika Procházková a Lucie Žáčková. Velmi zajímavá Nela Boudová a Stanislav Zindulka. P. Kikinčuk/tělocvikář trochu přehrává, ale je to v rámci hry snesitelné.
(zadáno: 7.11.2020)
záznam
+ kostýmy a ptačí charakterová různorodost
- dnes již "přesezená" satira, které vypadaly zoubky
A nevím jestli je to kladné nebo záporné, ale muzikál by asi neměl znít jako opera...
(zadáno: 21.6.2019)
55%
Bylo by možné hodnotit toto představení jako nadprůměrné. Bylo, pokud by nechyběla základní chemie mezi Lízou (Šárka Vaculíková) a Higginsem (Jan Šťastný). Tedy...ona ano, on ne. Takže základní boj nahrazují dokonale pitomé společenské sedánky a herci "malých" rolí : Svatopluk Skopal (skvělý!), paní Eynsford-Hillová (E. Režnarová), dcera Klára (J. Kotrbatá) a syn Fredy (M. Lambora), paní Pearsová (N. Konvalinková), paní Higginsová (L. Švormová), D. Ratajský a samozřejmě T. Töpfer.
A...proboha, proč tak děsný akcent? Pražské vokály by Š. Vaculíková ovládla jistěji, o tom žádná...
(zadáno: 12.12.2020)
záznam
To by člověk nevěřil, ono už je to deset let a pořád to funguje.
(zadáno: 6.4.2021)
záznam
Divné, hodně. Nechápu propojení jinak skvělé scénografie a hry, smysl chování některých postav a jejich tanečky, skoky nebo jednání, které připomíná člověka bodnutého vosou. Což nic nemění na tom, že Klára Sedláčková-Oltová/Arkadinová byla naprosto skvělá jako polohysterický diblík, Pavel Neškudla/Treplev přiměřeně "sašol z uma", než se neoděn zastřelil a Petr Jeništa/Trigorin se ukázal být relativně úspěšným afektovaným "baličem" naivních nanynek, což na Čechova není vůbec špatné.
(zadáno: 17.5.2020)
záznam
Zajímavá scéna. Petr Ulrych vytvořil hudbu, ve které slyším vzdálené ozvěny Koločavy, bohužel v ní existují i "švy" mezi folkem a dynamickou hudbou nutnou pro typicky muzikálové scény. V činoherním výrazu přešvihlý Radúz, naštěstí v druhé půli se trochu znormalizoval. Může mi někdo říct, proč to kostýmově vypadá spíš jako nějaká indiánka, jen péra v hlavě chybí?
Střízlivě řečeno, s inscenací se mírně míjíme.
(zadáno: 7.11.2020)
záznam
Začínám chápat, že historky o tom, jak herec během výkonu "shodí" klidně dvě tři kila, nejsou daleko od pravdy. Petr Jeništa/Raskolnikov se do krajnosti hnaným sociopatem, který nelituje svého zločinu, ale sebe sama, protože Lizavetu/Eva Vrbková přece zabít nechtěl, neměla tam být... Pláče, prosí, jen aby ho Soňa neopouštěla, potácí se světem lidí, kterým nerozumí a ani rozumět nechce, aniž by rozpoznal, co je realita a co halucinace z nervového zhroucení. Velmi silné a čisté i ze záznamu.
(zadáno: 7.6.2019)
7.6. 2019, derniéra
75 %
I když to jako laik nedokážu pochopit, hoši, budete mi chybět. Nejenže jste mi ukázali několik zajímavých druhů usmrcení, míst, kam lze v rodinném domě schovat několik těl, ale také, že namontovat kulový ventil do přívodu pračky obráceně je fakt problém. (Jo, už se to reálně hodilo.)
RIP 2011-2019 a vzpomínka na všechny, co tím s námi prošli, protože jich bylo fakt hodně (celkem 18 lidí! Bóóžíčku! A všichni k sežrání!).
Jo, nevíte náhodou o někom, kdo by mi vyměnil vypínače? Ono mi to tak trochu bzučí...
(zadáno: 27.5.2019)
Čtyři růže a ztracená příležitost
Na tohle představení padly čtyři růže. Na zrcadle, pod šeredným svetrem, na kulečníkovém stole, na sukni nevěsty. Zbytečně. Těch třicet procent je z poloviny určeno pro Oldřicha Vlacha (Osip), druhá polovina patří Šárce Vaculíkové a Markovi Lamborovi za kratičké němé scénky v zadním plánu.
Proboha, tolik přehrávání a řvaní, že jím podělíte všechna divadla v Praze a ještě si domů odnesete výslužku...
(zadáno: 29.4.2020)
záznam
Bůček se šesti a Glembayové
Problém této inscenace začal už výběrem textu. Je stejně nudný a těžce stravitelný jako pečený bůček se šesti a trochou zelí. Zelí velmi málo, pečené nestravitelnosti a nudy velmi mnoho a posledních cca 10 minut před přestávkou a na konci inscenace intenzivní herecká škytavka.
Statická hra, kde mnoho lidí ve fracích postává a mluví o věcech, aniž by se něco opravdu dělo. Omlouvám se, ale sledovat výběh tučňáků císařských je trošku zajímavější, zvlášť, když bojují o samičky a zpívají...tady se "jen" dobře hraje na klavír.
(zadáno: 2.11.2020)
záznam
Topolův překlad, ne právě oblíbený, údajně i u herců. Rigidní scéna dětského hřiště. Nelichotivé kostýmy dámského obsazení (byť zřetelně odkazovaly na nevkus počátku zbohatlických devadesátek, problém vězel hlavně v nevhodných velikostech). Nepříliš přesvědčivá Julie/V. Čapková, lepší Romeo/D. Ondráček. Slušná hudba, trapný propašovaný humor.
(zadáno: 23.5.2019)
23.5. 2019, veřejná generální zkouška
První setkání s divadlem ABC. Velká poklona. To, co bylo zvědavému divákovi předloženo, pohltilo veškeré další pocity (po noční, bez spánku a hlady). Romeo a Julie je vždy výpovědí nastupující herecké generace a zde ani Romeo (Zdeněk Piškula) ani Julie (Tereza Marečková) nezklamali. Nelze pominout ani bojovného kokrháče a pouličního básníka Merkucia (Filip Březina), žvanící a útěšnou Chůvu a také Dóžete (Sabina Remundová), přesný je i Juliin otec a matka (J. Štrébl, D. Batulková) a sluha Petr (M. Donutil). Díky za prostou scénu a Hilského překlad!
(zadáno: 8.11.2019)
65%
Jak vyhrát neurologický souboj s myší...
Viděno cca 5 let zpět a dnes znovu. Dojemné, ano. A všichni chceme fandit slabým, kteří bojují a překračují své dané limity, i když za pomoci vědy a uměle.
Ale aby skoro veškerý vnitřní život postavy byl odvyprávěný jako rozhlasová hra, s tím se na divadle srovnávám problematicky. Mám pocit, jako by hra zestárla, stejně jako mezitím my všichni.
Výkon Jana Potměšila /Charlie Gordon je nepopiratelný a na úrovni, ostatní postavy však vstupují do děje obvykle na velmi krátkou dobu, takže se moc nedá hodnotit.
Pro fanoušky želé medvídků +10 %

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>