Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (103)
Kateřina Jírová: 8 % (37)
Helena Grégrová: 9 % (124)
Jiří Koula: 9 % (95)
Jiří Landa: 9 % (162)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.4.2020)
65%
Inscenace založená na kvalitní hudbě a tanci, činohra už mírně pokulhává za oběma zmíněnými. Michal Isteník v hlavní roli výrazný je, všechno ostatní mi bohužel začalo splývat. Silné téma, bohužel ne úplně dramaturgicky zvládnutý příběh člověka, jakým Mucha beze sporu byl. (záznam)
(zadáno: 10.6.2020)
65%
Herecky bez vad, nepřehrává se, netlačí na pilu, nedojí slzičky...taky proto hodnotím tak vysoko. To jen ten slaboučký text mi leze na nervy. Určitě to nebylo pro mě, ale pokud jste náhodou rozvedená padesátnice +, poslužte si, bude se to líbit. Lepší než zbaštit bonboniéru a zapít ji sedmičkou laciného vína.
(zadáno: 25.10.2020)
záznam
To, co se ze začátku jevilo jako slibná a roztomilá hudebně-sportovní komedie s prvorepublikovým švunkem, se mi někde před druhou třetinou rozpadlo do sledu varietních čísel, avšak v ochotnickém podání. Herci se možná bavili nadmíru, já už tak ne. Prvorepublikový pel se naštěstí podařilo donést do konce, to je plus. Dobrý, občas i výtečný Vojtěch Havelka jako Eman.
(zadáno: 31.7.2021)
75%
Manželé Auersbergerovi pořádají uměleckou večeři. V příliš malém salónu je těsno a zákonitě se tu sráží názory, ega i těla lidí, kteří by tak rádi žvanili o jakémkoliv umění /ideálně o divadle/ a zároveň se zdarma najedli a nechali se pobavit nějakým tím právě módním hercem z Národního...
Kdekoli jinde by to asi byla békovina. Tady se počítá a využívá i trapností a mlčení, ironie, jedovatosti a karikatury...a má to grády.
(zadáno: 9.5.2020)
záznam
Ten náš Aťa se nedloube v nose, on prostě krvácí
To, co se víc než hodinu tváří jako existenciální drama a jen velmi drobné náznaky mluví o příběhu starozákonního "mučedníka Hospodinova", se dost divně (myslím tím nuceně) zvrhne do černé komedie a pak do halucinačního loutkového představení? Tohle vnímám jako podraz a ačkoli by si provedení zasloužilo hodnocení vyšší (herecky se skutečně dá vytknout jen maličko), u mě se ho nedoškemrá.
(zadáno: 8.7.2021)
67%
Především estetický kousek sám o sobě, hezká ukázka rané Cpinovy krabičky. Herecky již horší, vyniká Tomáš Dastlík jako Heathcliff, hlavním ženským postavám se v první půlce podařilo nevítaně místy splynout. A další otázka:Kam sakra zmizel Harenton a tím pádem dílko utonulo v temné depresi?
(zadáno: 22.11.2019)
Vlk a punková princezna bourají gotický román
Dalo se čekat, že Švandovo půjde za kulisy románu. Dalo se dokonce čekat, že to nebude procházka růžovým sadem. Ale vystavit na jevišti mnohdy živou dřeň vztahu dvou lidí nebývá vidět často, a to se zde povedlo. Jan Grundman/Heathcliff se zřetelně dotýká mýtu muže-vlka, jehož družkou může být zas jen žena-vlčice. Kateřina/Marie Štípková však takovou ženou není a vzdává se vztahu po nevelkém vnějším tlaku společnosti...
Skvělá hlavní dvojice, nádherná mladá Kateřina/Denisa Barešová, Tomáš Červinek, Tomáš Petřík, Klára Cibulková...
(zadáno: 27.4.2020)
65%
záznam
Jsem velkým fanouškem tohohle textu a hrdým majitelem audioknihy. Fakt mě bere příběh českolipskýho pozapomenutýho dávno nepotřebnýho bojovníka, kterej dal tu první ránu. Vandam je prostě taková zvláštní lidská esence, těžko pochopitelná, přesto životaschopná. Bohužel, téhle inscenaci se nepovedlo zcela přenést náboj a jistou "punkovost" předlohy (i když respektuju, že jde o záznam).
(zadáno: 9.5.2020)
záznam
To, co zpočátku vyhlíží jako variace na Cestu do hlubin študákovy duše, se brzo ukáže být vřícím kotlem budoucích hrůz a šíleného Ententýky, které ukazuje krvavým prstíkem na ty, co půjdou z kola ven. Téměř je škoda, že něco tak skvělého je určeno "dětem" 14+. Nevyhýbá se ani věcem tzv. dospěláckým, skutečnou historii podává mnoha různými pohledy obětí, vrahů, zbabělých, hrdinů a těch, co jen mlčeli. Krutá, tísnivá a tak nádherná inscenace, až se to chce vidět na živo.
(zadáno: 5.9.2019)
Dáma a smrt
55 %
Nový počin Divadla Na Vinohradech, i když s momenty plnými překvapení a nadšení, bohužel opakuje starou bolest. Hodnocení hry zbytečně poškozuje nevyváženost první a druhé části, postavy, které příliš nemají co hrát a jsou na scéně do počtu (Illova rodina, Klářin manžel), figurkaření (prapodivní Tydlitáti Koby a Loby). A teprve pak přijdou na řadu i skvělé výkony Dagmar Havlové Veškrnové (a její intuitivně vyhmátnuté líné čekání na kořist), učitel T. Pavelky, starosta A. Procházky a nádherná třešnička na vršku Jakub Železný a jeho profesionální výraz : "Zemřel štěstím."
(zadáno: 10.11.2020)
75%
záznam
Dvě a čtvrt hodiny potěšení, s malinkou výtkou. Proškrtat pana Pěničku, Lokta a Vokejháka by vážně nebylo od věci...
Štěpán Kozub/kníže Vincentio svou specifickou velmi vážně branou komikou skvěle vyvažuje exkluzivní exponát pokrytce Marka Cisovského/Angelo, ale stranou nezůstává ani společenský lhář Lucio/Albert Čuba, přiopilý čestný žalářník/V. Georgiev či Šimon Krupa/hipísácký vězeň Barnardin a mnich Petr.
(zadáno: 22.4.2020)
Nadčasové, z Ibsena relativně populární. V kostýmech současné. Hlavní hrdina dostatečně herecky udržitelný na scéně. Tři důvody, proč ano.
Ale jsou věci, co vadí a občas nepříjemně tahají za ouška:
1) vpisy do textu + vulgarity
2) dramaturgie se zřetelně pustila směrem "ošklivé a špinavé" politiky za cenu zploštění ostatních postav na scéně (Petra Stockmannová/J. Kotrbatá, paní Stockmannová/S. Postlerová, Horsted/J. Plachý, Billing/M. Lambora)
3)Tenhle Ibsen není komedie, bylo by dobré to dodržet, vycpávání komickými vložkami není nejlepší nápad /lidi budou plácat i dobré tragédii/
(zadáno: 7.4.2019)
repríza 11.3. 2019
příběh o muži, který nedokázal říct Zastavte, já nechci.

Poručík Anton Hofmiller (Radúz Mácha) vinou vlastní společenské neobratnosti způsobí skandál. Vyzve k tanci Editu (Pavlína Štorková), mladinkou dceru hostitele, prakticky neschopnou chůze. A to je jen začátek řetězce nedorozumění, soucitných gest a lepkavých společenských pavučin...
V postavě přesný Radúz Mácha i Pavlína Štorková, funkční scéna, kostýmy, ale i jisté nedostatečné propojení vyšší společnosti s vojenským světem, obou světů tápajícího a chybujícího Antona Hofmillera.
(zadáno: 13.5.2020)
67%
Režijně i herecky povedené, cenné i jako ukázka moderního dramatu. Zahrát si citového deprivanta pravděpodobně není snem každé herečky, dámy se toho ale zhostily dobře, nejživotnější je asi A. Elsnerová. Jen někde vzadu porafává myšlenka: A co dál? Až přestane pršet, poběží Bohumila a Jola zalévat hrobku? Uklidí zpět památky na otce? Věra přece odjela...
(zadáno: 28.9.2019)
Hodně absurdní situace. Buď zapomenu na to, že příliš zřetelná inspirace autorky (Tři sestry, Král Lear) neťuká jemně na čelo, ale rve obouruč za uši, nebo nechám prostě působit plynoucí hereckou akci a nic víc.
Lilly /J. Preissová je na cestě "jinam" a svět kolem ní roztáčí už jen její oběžnice Maud, Rose a Judith, pokoušející se o funkční spojení s životem zraněnými muži, otcem a neviděnou vzdálenou matkou.
Skvělá Jana Preissová, jí důstojný partner Igor Orozovič a zajímavý do sebe stažený Pavel Batěk...
(zadáno: 4.2.2021)
75%
záznam
Nora honí hadříčky a botičky, Thorvald kariéru. A všechno jim tak báječně klape, ona je dokonalou manželkou, on pánem domu. Jen kdyby to všechno nebyla stejně dokonalá, draze a podvodem zaplacená lež. Lež z lásky a taky strachu, protože co kdyby se Thorvald dozvěděl, a co by to udělalo s jeho pod bradičkou drbaným egem, tak úspěšně nahoněným na běhacím pásu...
Skvělá T. Dočkalová/Nora, nádherné kostýmy.
(zadáno: 12.5.2019)
12.5. 2019, derniéra
Příliš mnoho otázek! Žádné odpovědi! Vztekám se! Jsem Všecekzmaten! Lesní včela je proti mě Ottův slovník naučný! Příliš mnoho vykřičníků! Panenkomarjá! A dělám to zas! Zastavte mě někdo! Aspoň jeden otazník! Zas se míjíme! Ukažte mi cestu, kruci! Nebo mě aspoň nakopněte žádoucím směrem!
(zadáno: 28.2.2021)
66%
Mrňata se nudit rozhodně nebudou, pro mě je příběh možná až příliš jednoduchý. Hezká titulní píseň.
(zadáno: 6.11.2019)
75%
Ritter, Dene a Voss budou slavit. Pokud se Dene podaří včas nafouknout všechny balónky a Ritter se moc neopije. A pak si dají kávu. Kávu se třemi lžičkami cukru. Žádné žloutkové věnečky už nejsou. Voss vlastně žloutkové věnečky rád nemá. Nemá rád ani Dene. Ale Dene je užitečná. Dene umí psát na stroji. Ritter neumí psát na stroji. Ritter a Dene jsou herečky. A Voss je bzunklej...
Ritter/Z. Stivínová - první setkání na jevišti vůbec a palec nahoru
Voss/S. Rašilov - zvládnuté i okamžiky, kdy stačilo jen jemně přitlačit a bylo by to už přehrávání
Dene/L. Juřičková - nádherně upjatá...
(zadáno: 10.9.2021)
65%
V podstatě stále ještě zábavná inscenace, když se nechce moc přemýšlet.
(zadáno: 8.4.2019)
repríza 27.3. 2019
75 %
herecky i výtvarně zajímavý kus. Neokoukaný Ondřej Kraus, překvapivě uvěřitelný jako plaché polozvířátko i plně rozkvetlý líbezně manipulativní hajzl, spiklenecky mefistofelský Luboš Veselý, z adorujícího davu se vynořující Marie Štípková a Natálie Řehořová, slabošsky podléhající milenec Jacob Erftemeijer i váhající mstitel Tomáš Červinek...
(zadáno: 18.3.2021)
85%
Šlo to vidět po třech částech, s přestávkami na vydýchání. Téměř neskutečná práce, nápad využít dnešní technologie a dát tak přeživším obětem, přihlížejícím i vrahům tváře a hlasy, využít prakticky celou činohru a ještě muset přizvat herecké hosty, protože jich stále není dost. A absolutně vše slouží příběhu, jediná kulisa zdi, kostýmy, líčení i výkony hereček a herců, kteří se mohli spolehnout jen na výraz tváře a hlas. Ano, tohle provedení do Národního patří plným právem.
(zadáno: 14.1.2021)
65%
záznam
Kdyby to nebyl Havel, byl by to Čechov. Divný a dlouhý Čechov. Drobátko samožerný, to kvůli mluveným vstupům. Trochu zloděj, to kvůli Wildovi, co přišel o naroubovaného Leara. A až vykácí višňový sad, postaví obchodní centrum. Bude tam řezník a tři restaurace, včetně thajské.
Bez Třísky téměř bez života.
(zadáno: 18.5.2020)
55%
záznam
Chápu více jako taneční performanci a divadelní experiment, než jako plnoprávné divadelní představení. Samozřejmě jde v první řadě o emoce, ty "patřičné" se ale zřejmě nedostavily ve správném počtu nebo pořadí.
(zadáno: 13.5.2021)
Tak trochu divadlo ne-divadlo a historický bulvárek.