Teddy

Dobře herecky obsazená crazy komedie, která nesklouzává k lacinému přehrávání a karikatuře. Hercům se výborně podařilo vybalancovat situační humor a komické scénky s ním spojené. Zmínim-li jen jednoho herce, který na mne udělal největší dojem, tak je to dle místních hodnocení nepřekvapivě Roman Štabrňák. Nelehkou úlohu zadrhávajícího Kamila, tak aby to působilo přirozeně, zvládl na jedničku.

První polovina hry mi přišla trochu "přes čáru" (nemám ráda explicitně zobrazované násilí), druhá půlka se mi již velmi líbila. Z hereckých výkonů jednoznačně vévodí Ondřej Vetchý a Jaromír Dulava. Mezi hereckými partnery Vetchý - Žáčková moc nefungovala chemie, tito dva se k sobě nehodili. Marika Procházková, která se objevuje až ve druhé polovině hry byla příjemným oživením.

Krásně a srozumitelně zpracovaný Čechov. V této hře se bude dobře orientovat i ten, kdo dílo nečetl. Dobrá ukázka jednání a chování lidí, kteří nejsou schopni se vymanit ze zažitých stereotypů a změnit svůj život k lepšímu, i když po tom tolik touží. Výborné herecké výkony, závěrečná scéna objetí tří sester Prozovových velice dojemná. Viděno po letech od uvedení této hry na DRAMOXU.

Přestože u nastudování klasických děl nemá moc ráda modernu, zde jsem byla s představením spokojena. Scéna jednoduchá, ale funkční, současné oblečení vůbec nevadilo. Pan Zedníček hrající Harpagona má ve svém věku energie na rozdávání. Spoluhráči rovněž výborní, nemohu zmínit všechny, tak jen Mariku Procházkovou. Tu na jevišti vždy ráda uvidím.

V divadle v Příbrami se povedlo dobrým srozumitelným způsobem nastudovat známou divadelní hru "Maryša" tak, jak si vyžaduje konzervativní divák. Myslím, že toto představení je vhodné zejména pro toho, kdo se s tímto kusem setkává poprvé. Přiměřená délka představení, dobré herecké výkony.

Smutný a krutý příběh o drsném vyřizování křivd z minulosti. V roli Heathcliffa Tomáš Dastlík. Jeho cynismus a ďábelská touha po pomstě vyvolávala až strach. Jeho lásku Kateřinu ztvárnila výborným způsobem Sylvie Krupanská.

Hraje se na velmi malém prostoru, ta stísněnost dobře vyjadřuje celkovou atmosféru na večírku. Představení se opírá o skvělé a sehrané herecké výkony. Nemohu jmenovat všechny, i když by si to zasloužili. Tak jen M. Sidonová (hostitelka), J. Plodková a J. Hájek (ironický pozorovatel chování této společnosti, kterou opovrhuje a přesto není schopen ji opustit).

Divadlo Verze se zaměřuje na konverzační či situační komedie s přesahem na vážnější téma. Ani tato hra nebyla výjimkou. Dobře herecky uchopené, dobrá souhra všech herců na scéně. Pokud budu mít příležitost, ráda opět shlédnu nějaké představení z produkce divadla Verze.

Komedie lehčího žánru určená pro pobavení diváka, hrající se v Činoherním klubu již řadu let. Zápletka sice předvídatelná, ale poměrně dobře zpracovaná. Když k tomu přidáme obsazení známými herci v čele s Vetchým a Nárožným, podaří se dobré představení. Ovšem v dobrém přestat, aby komedie nesklouzávala po těch letech do přehrávání. Zde se to již malinko stalo.

Co mají společného nonšalantní stará dáma Mathilda v podání Daniely Kolářové, žijící ve velkém starém bytě v Paříži se životním ztroskotancem a smolařem Mathiasem, který přijel z Ameriky? Není to jen společný byt. Herecky vyvážené, třetím ve hře je určitě nejenom do počtu dcera Mathildy, kterou hraje herečka Ilona Svobodová. Taková lehká konverzační hra s hlubším podtextem, jak se postupně odhaluje rodinné tajemství přítomných.

Jestli toto zpracování Maryši má za cíl, jak dostat mladé diváky do divadla, tak je krokem vedle. Odosobněné, chladné představení. Osudy jednotlivých aktérů hry mě nikterak nezasáhly, byly mi lhostejné. Hraje se bez přestávky, měla jsem co dělat, vydržet do konce. Pokud pro diváka bylo toto první seznámení s "Maryšou" , kterou viděl, tak je mi ho líto.

Jestli to měla být komedie, tak podivně režijně zpracovaná. Zbytečné sexuální vsuvky, zbytečné citoslovce (která měla asi nahrazovat děj?), některé herecké výkony na hraně trapnosti (přehrávání : Eliška Nezvalová)...

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že obě herečky ztvárňují střídavě jednu hlavní + ostatní vedlejší postavy. Inscenace postupně odkrývá pohnuté vyprávění hlavní hrdinky. O to více smutné a depresivní, že jde o skutečný příběh. Obě herečky se zhostily svých rolí na výbornou, o něco více mě zaujala Tereza Voříšková Ramba.

Divadelní hra na vážnější notu, představení vhodné na komorní scénu mosteckého divadla.

Komedie s přesahem na vážnější téma, tolik aktuální v současné situaci i u nás. Povedlo se, chválím.

Toto představení jsem ještě dlouho vstřebávala. Silné a působivé představení. Láska Winstna (Jan Vlas) k Julii (Sylva Krupanská) pod dohledem Velkého bratra nezvítězila. Knihu od Orwella jsem četla, pod Mikuláškovým režijním vedením se podařilo toto známé dílo věrohodně interpretovat.

Dejvické divadlo ruské klasiky umí. V titulní roli Ivan Trojan rozehrává svého Oblomova přesvědčivě a věrohodně. Skvělou partnerkou je mu Lenka Krobotová (ztvárňující jeho lásku Olgu). Viděno ze záznamu, přesto veliký zážitek. (DRAMOX).

Přestože viděno jen ze záznamu (DRAMOX), takto si představuji "pravé" divadlo. Jsem ráda, že jsem se s touto hrou od Dostojevského setkala jako první zrovna v Dejvickém divadle. Z herců vévodí Ivan Trojan (otec Karamazov), ale bylo by škoda zaměřit se pouze na něho. Výborná souhra všech herců na jevišti přispěla k intenzivnímu diváckému zážitku. Nedivím se, že divadlo uvádělo tuto hru čtrnáct let. Jen sehnat vstupenky do "Dejvickýho" je docela oříšek.

Vidět na jevišti dva zkušené herce, kteří i z poměrně slabší divadelní látky dokázali vytěžit maximum, bylo pro mě přínosem. Rokenrolový taneček paní Jiřiny v jejích letech, klobouk dolů.

O podobách lásky a jejích proměnách. Každý z aktérů touží po tom, čeho se mu nedostává. Takový zvláštní smutek se mě zmocnil na konci představení. Sehraný a vyrovnaný herecký soubor, zmíním však Hynka Čermáka. (A měla jsem štěstí vidět naživo).

Byla jsem zvědava, jak se podaří ztvárnit známý příběh Malého prince na divadelní scéně. Jan Cina je dobrým představitelem hlavního hrdiny, dovede dobře vystihnout chování a jednání malého chlapce. Přesto mě kniha oslovila tak nějak více. I tak vzniklo představení, které je vhodné i pro toho, kdo se s knihou ještě nesetkal.

Klasické drama o zachování rodinného štěstí za každou cenu. Nora (výborná Tereza Dočkalová ) a Thorvald (neméně dobrý Jan Teplý) v rolích manželů Helmerových. Herci přesvědčivě zahráli střet odlišných charakterů, který vede později až k rozpadu manželství. Ostatní postavy hry jsou spíše do počtu, služebná Helmerových otravná svým zpěvem. (tímto se omlouvám p. Seidlové). Dobře udělaná scéna, dominující sbírka bot na jevišti, dobrý symbol marnivosti hlavní hrdinky.

Mám ráda tento příběh nenaplněné lásky mezi Oněginem a Taťánou, proto jsem byla zvědava na jeho zpracování na divadle. Bohužel na mně představení nezanechalo takový dojem, jak jsem očekávala. Líbily se mi dokonale upravené verše, obsazení hlavní dvojice (zejména Tomáš Dastlík jako Oněgin).
Kostýmy a účesy dam mi přišly přehnané, zejména v první polovině hry. Vše ale napravila poslední scéna, ta mi přišla kouzelná.
(záznam).

Myslím, že toto představení má co říci i dnešnímu divákovi. Silný příběh zpracován velice dojemně a poutavě. Ústřední dvojice hry : hraběnka (Eliška Balzerová) a její komorník (David Novotný) představení vévodí, ale i ostatní herci zhostili svých rolí dobře.

Velice působivé. Zajímavý počin obsadit do role mladé Hedviky paní Jaroslavu Pokornou, což mě nejprve překvapilo, ale nakonec jsem byla z její přirozeně uchopené role nadšena.